katakomb

Nic ve smyslu Broadwayových muzikálů plných šlágrů, co aspirují na hity - to hudební pojetí jsem musel objektivně vzato ocenit, ač uznávám a chápu, že to není pro každého. Téma nijak výjimečné nebo neotřelé, ale hlavní herci hráli suverénně a přesně v rytmu zádumčivé muzikálově-experimentální hudby. Mě to ale s přibývající minutáží spíš uspávalo a mírně nudilo; patetický konec tomu všemu dal pak korunu..

Ačkoliv patří obě herečky ztvárňující hlavní role k mým oblíbenkyním a musím uznat, že v tomto snímku hrají dobře a kvalitně, tak se mě to výrazněji nedotklo. Velmi zvláštní a komplikovaný vztah dcery a matky mi v tomto zpracování přišel hlavně teatrální a prvoplánově emočně vedený, trochu ale na úkor autenticity a věrohodnosti. Možná lineárnější pojetí a méně střídání časových linek by filmu přidalo.. těžko říct, je možné, že mi film zkrátka zrovna úplně nesedl, ale nijak na větvi jsem z toho nebyl

Příliš výpravy a všeho kolem ne a ne zachránit jinak vcelku prázdný, předvídatelný a nijak výjimečný film. Barbara má opravdu chytlavý hlas, jako dílčí obraz doby a života v šoubyznysu, za to by se taky dalo pár bodů nabrat. Celkově vzato neurazí, nenadchne.

V kontextu doby skvělej manifest. Audiovizuálně perfektní počin, který korunuje předchůdkyně Ilony Csákové se svým Pink hitem.

Pro fanoušky starýho scifka myslím dobrá věc, na dnešní poměry je to ale slabota. Ale trvá to jen hoďku a kousek.

Tak to vypadá, že úsloví "Za vším hledej ženu" pochází z Itálie. Čtyři ženy, čtyři příběhy, čtyři režiséři.. ale na čtyři hvězdičky to nestačilo. Nejvíc zaujala Romy Schneider, té to všechno kolem patřilo. Bohužel ani Sophia Loren nepředvedla pro mě nic převratného, možná spíš dílem režiséra (De Sica) a ani dvojice Anita Nekberg-Fellini nepředvedla nijak výjimečnou práci, ač po formální stránce velice kvalitní. Nakonec nejlepší mi asi ale přišla první povídka od Maria Monicelliho, která ze všech působila nejumělečtěji a vystačila by sama na kratší film. Celkově vzato ale spousta dlouhé minutáže bez výraznější hloubky.

Konceptuální film plný odkazů na amerického spisovatele Normana Mailera a jeho knihu Dávné večery. Předlohu jsem neznal, bez přečtení alespoň pár stručných informací o filmu je pro diváka nezvyklého na podobné snímky trochu složité se orientovat. Hudebně shockingly skvělé, obrazově nádhera, kostýmy, výprava, kamera... rozhodně nejde o nízkorozpočtový film! Vždycky se u podobných filmů zamyslím, jak je možné, že takto nákladný film, u kterého je už dopředu jasné, že nebude masově vysílán a tudíž není šance, že se náklady vrátí zpět, může vůbec vzniknout - tenhle film vděčí za vznik (z části) nadaci podporující soudobé umělce. Pro mě to byl velmi netradiční a neotřelý zážitek, který mě i přes svou úctyhodnou pětihodinovou stopáž nenudil a poutal mou pozornost. Poznámka pod čarou: naturalistické a explicitní scény nemusí být pro slabé žaludky.

Vždycky jsem měl rád sny o létání. A podívat se po letech znovu na tenhle film, mi dalo odpověď na to, proč už se mi nezdají. Keep happy thought and never grow up! Pro mě absolutně vydařená rodinná pohádka, co dospělým připomene, že je dobré se (aspoň čas od času) dívat na svět dětskýma očima. NB: Jo, je to spielbergovina jak vyšitá. Ale v tomhle případě se to snad i hodí...

Na českou produkci nevídaně povedený počin. I přes slabší momenty šlo o přesvědčivou podívanou. Božena Němcová vyobrazena jako nezávislá feministka mi rozhodně přijde pravděpodobnější než cudná žena v šátku. Jde nakonec jen ale o poutavou biografii této velké ženy, nejde o dokument. A tak na otázky literárně historického charakteru divák moc odpovědí nedostane.

Ano ano, prosím, víc takových jednoduchých filmů bez patosu a se smyslem pro humor. Coming out nemusí být nutně gala představení o třech jednáních. "Are you gay? - I'm happy. I'm happy with you." Žádná složitá zápletka, jen první zamilování dvou školáků/sousedů. Úžasně mile zpracovaná věc, která by teoreticky mohla kdekomu pomoct si uvědomit, že je jedno, co si kdo myslí, hlavně když je člověk šťastný.