DominoTempus

Vítejte u záznamu z nejnovějšího Cimrmanovského divadelního představení - Němý Arnold. Tento kultovní snímek disponuje kultovní hudbou, kultovní akcí, kultovní zdlouhavostí a kultovním souložením. Nicméně to zdaleka nejkultovnější v tomto kultovním snímku je zcela kultovní Arnie. Ale teď trochu vážně. Film se snaží budovat určitou atmosféru, nicméně zcela brutálním způsobem na úkor tempa. Což je něco, co člověku nebude vadit po filmu, kdy si shrne všechnu tu úžasnost, kterou viděl, a uvědomí si, že to stálo za to. Nicméně v průběhu snímku se jeden může přistihnout, že se právě kultovním způsobem dívá na hodinky. Hudba je parádní a často jí mohou být i výrazně velké segmenty filmu vděčné za její úžasnost, nicméně ve třetí třetině trochu uklouzla kamsi mimo, a to takovým způsobem, že se nešlo nesmát. Ano, mluvím o tom valčíku. Mako mne potěšil. Celé obsazení bylo velice schopné. To skákání na začátku působilo trochu odfláknutě. Film obsahuje několik (z dnešního hlediska) skutečně WTF momentů a už jen kvůli nesmírné zábavě, která s těmito momenty přichází, stojí tento snímek za zhlédnutí.

Japonské shonen anime vypilované do prosté dokonalosti a milostný dopis americkému superhrdinskému komiksu. Tvůrci zkrátka superhrdiny chápou. A tak se nám, divákům, dostává do rukou tato neuvěřitelně slibná záležitost, která má před sebou jistě ještě mnoho sérií. Ale k věci - první série My Hero Academia je třináctidílný shonen, tedy chlapecké akční anime. Tento žánr s sebou ovšem přináší mnoho samozřejmých a v současnosti již k smrti otřepaných motivů. A My Hero Academia si tyto motivy bere k srdci, ale ukazuje je upřímně, zajímavě a takovým způsobem, že i to nejstarší klišé působí čerstvě. Jako světla nad rajčaty v supermarketu. Pomalý rozjezd nevadil, a to hlavně proto, že na rozdíl od běžného shonenu, kdy čekáte, až se něco začne dít, My Hero Academia zvládá bavit, i když se tam vlastně nic moc neděje. Velice silnou stránkou a hlavním důvodem, proč dát tomuto anime šanci, jsou postavy (způsob, jakým jsou napsané, ale i jejich design po všech stránkách) a akce. A v obou těchto věcech hrdinové excelují a je zkrátka radost to sledovat. Pokud bych měl mít výtku, je to rozhodně padouch. Ani by tolik nevadilo, že je většinu série nepřítomný. Ale všechno na něm je zatím generické. Čemuž nepomáhá fakt, že je to snad jediný design z mangy, který se nepodařilo přeložit úplně bezchybně z mangy do anime, tj. ztrácí faktor děsu a hrůzy, kterým v manze disponuje. Protože mimo to na něm skutečně nic moc není. To je ovšem jen drobný mušinec na stropě Sixtinské kaple. My Hero Academia je nový vrchol shonenu a skvělá ukázka toho, čeho je kvalitní superhrdinský příběh schopný.

Tak nevím. Úžasná animace, zábavné ztvárnění historických postav a směs zajímavých nápadů a vtipných gagů. A to jsem ani nezmínil, jak skvěle si autoři poradili se ztvárněním cestování času pro dětského diváka, dokonce zakomponovali i Blinovitchův limitační efekt! Avšak příliš často to sráží skutečně těžce infantilní scény. (Skutečně se z té sfingy nemohli dostat jinak?!) Co je ale horší, přes skvělé tempo a dostatek zajímavých nápadů film nikdy nedokázal navázat jakékoliv spojení s divákem - tedy se mnou. Nu což, 8/10 za řemeslně kvalitní animák.

Chjo. Tohle mohlo být něco skutečně geniálního. Pro mnohé dokonce je. Bohužel ale tak úplně není. Příběh dvou kouzelnických rivalů má skutečnou emocionální sílu, nicméně překotné přeskakování časových linií způsobuje v některých momentech zmatení diváka. Soudím, že neúmyslné, když se Dokonalý trik snaží zmást diváka úmyslně, je to skrz příběh. A přitom lineárnost by takto silnému příběhu o vývoji dvou postav skutečně komplimentovala. Očividně: sci-fi prvek je příliš vynucený a představený v příliš pozdní fázi filmu. Na svém konci film asi pětkrát přeskočí žraloka, načež dopadne těžce na hubu a málem se přitom zabije. A přesto... jsem si ten film velmi užil. Má několik výrazných nedostatků, ale silný příběh, silné obsazení a silná myšlenka to vytahují až na ty čtyři hvězdy, byť slabší. 7,5/10(?)

Bruce Lee byl neuvěřitelně úžasný člověk, kterého velmi obdivuji. Bohužel, film Drak přichází musí být hodnocen jako film. Chjo. Akce je úžasná, hudba je velice povedená a Bruce Lee je Bruce Lee... A tady končí klady tohoto filmu. Příběh je extrémně jalový, padouch je přihlouplý a scény mezi akcí diváka svou nudností zaručeně umrtví. Zatracená škoda. 5/10

Sandra Bullock jako "Ježíš #2" a George Clooney jako "Otrava oxidem uhličitým" a... to je tak všechno. Je to očividně zážitkový film, dělaný pro 3D. Takže očividně fakt, že jsem ho viděl pouze v televizi, udělá své. Filmu rozhodně nelze vytknout pozoruhodnou akci (byť místy zmatečná - ale uznávám, že to mohl být mnohem větší bordel), působivou vizuální stránku, silnou hudbu a realistické zpracování přežívání ve vesmíru. To zní docela dobře, co? Nicméně koukat hodinu a půl na Sandru Bullock ve skafandru a na tunu CGI, která se na vás snaží valit z obrazovky, ale nějak jí to nejde, je skutečně těžká nuda. Příběh je... no, vlastně spíš není. Prostě Sandra Bullock se snaží přežít ve vesmíru. A jak už jsem řekl: To zrovna dvakrát zábavný není. A nejsou tu ani žádné další postavy, které by vás mohli rozptýlit onu trýznivou nudu. Vlastně je tu Cloony, o němž víme koncem filmu přesně tolik, že ví, kam si rusové schovávají vodku. Jedna scéna obsahuje těžce nezvládnutý symbolismus, jehož poselství je přesně tolik originální, jako 90% všech existujících shonen anime. Ne, kdepak. Film by neměl být jen jednorázovým kinozážitkem. Film by měl být hlavně filmem. 4/10

Překvapivý počin, který dělá Willu Smithovi dobré jméno. Ano, příběh je místy primitivní, a ano, některé zvraty jsou trochu "přitroublé", ale nejedná se o žádné zločiny proti kinematografii. Důležité ovšem je, že není jednoduché stvořit neotřelý a neokoukaný superhrdinský "blokbástr", a Hancock se tohoto úkolu chopil se ctí. Absence komiksové předlohy dala tvůrcům volnou ruku, a ti nám naservírovali povedenou akci, brutální humor ("... a ty... ty máš smůlu, protože tvoje hlava skončí v mojí prdeli!"), drsného ožralu/superhrdinu/Willa Smithe a všeobecně zábavný a zajímavý film. Padouch Eddieho Marsana by sice nemusel sypat tolik klišé z rukávu, ale jinak skvělý film. 8/10

Líbivá dokumentární rekonstrukce, která zvládá bravurně a relativně zábavně přiblížit osudy impresionistů i lajkům, jako jsem já. Hlavní důraz je na Moneta, jehož "mladší já" je bravurně ztvárněno Richardem Armitagem. Třetí část je definitivně nejslabší a nebýt Cézannovi linky za moc nestojí. Jinak pěkné dokudrama o tom, jak umění pohlcuje své tvůrce.

Do kinosálu jsem vcházel nejistý. Z kinosálu jsem vycházel... nadšený? Příběh se může zdát kriminálně přímočarý. A možná je. A přízvisko "Hollywood Handjob" je skutečně zasloužené. Nicméně film na vás hodí krásnou směsici fungující hudby, velkolepé choreografie, krásného vizuálu, dobrého herectví, povedené romance s realistickým vývojem, dvou silných postav, které hoří pro jejich sny, a zdrcující životní pravdu nakonec, díky které se filmu podaří utéct z koncových "klišé smyček", které žánr obvykle nabízí. (Chci hrát a tančit a zpívat! Připadám si jako Seb, Goslingova postava... Akorát nejsem pohledný. Nebo talentovaný. Nebo Ryan Gosling.) Pravdou je, že film je očividně obeznámen s tím, že je filmem. Pravdou je, že je to film, který se nebude líbit každému. A pravdou je, že při třetím aktu jsem byl ze vší té na mne házené barevné inovativnosti a inovativní romance poněkud otupělý. Stále je to však krásný film, který jsem rád viděl.

Pozoruhodný a velice přesně dávkovaný náhled do zákulisí. Na rozdíl od jiných časosběrných filmů Svěrák se Smoljakem vědí, co kdy říct, a film je tak dokonale vypointovaný i bez přítomnosti nějaké velké závěrečné pointy. Zkrátka a dobře film skvěle funguje a zároveň ukazuje obtížné fungování divadla, kterému nepřeje režim. „Očekávám dvě vteřiny ticha a pak obrovský potlesk.“ „Jen aby to nebyly dvě vteřiny vlažného potlesku a pak ticho.“