Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Sci-Fi
  • Akční
  • Komedie
  • Drama

Recenze (26)

plakát

Torchwood - Day One (2006) (epizoda) 

Asi jako The Happening, akorát víc sexu a víc jsem se u toho smál nahlas. Nejironičtějších 5* mého života.

plakát

Boku no Hero Academia (2016) (TV seriál) 

Japonské shonen anime vypilované do prosté dokonalosti a milostný dopis americkému superhrdinskému komiksu. Tvůrci zkrátka superhrdiny chápou. A tak se nám, divákům, dostává do rukou tato neuvěřitelně slibná záležitost, která má před sebou jistě ještě mnoho sérií. Ale k věci - první série My Hero Academia je třináctidílný shonen, tedy chlapecké akční anime. Tento žánr s sebou ovšem přináší mnoho samozřejmých a v současnosti již k smrti otřepaných motivů. A My Hero Academia si tyto motivy bere k srdci, ale ukazuje je upřímně, zajímavě a takovým způsobem, že i to nejstarší klišé působí čerstvě. Jako světla nad rajčaty v supermarketu. Pomalý rozjezd nevadil, a to hlavně proto, že na rozdíl od běžného shonenu, kdy čekáte, až se něco začne dít, My Hero Academia zvládá bavit, i když se tam vlastně nic moc neděje. Velice silnou stránkou a hlavním důvodem, proč dát tomuto anime šanci, jsou postavy (způsob, jakým jsou napsané, ale i jejich design po všech stránkách) a akce. A v obou těchto věcech hrdinové excelují a je zkrátka radost to sledovat. Pokud bych měl mít výtku, je to rozhodně padouch. Ani by tolik nevadilo, že je většinu série nepřítomný. Ale všechno na něm je zatím generické. Čemuž nepomáhá fakt, že je to snad jediný design z mangy, který se nepodařilo přeložit úplně bezchybně z mangy do anime, tj. ztrácí faktor děsu a hrůzy, kterým v manze disponuje. Protože mimo to na něm skutečně nic moc není. To je ovšem jen drobný mušinec na stropě Sixtinské kaple. My Hero Academia je nový vrchol shonenu a skvělá ukázka toho, čeho je kvalitní superhrdinský příběh schopný.

plakát

Barbar Conan (1982) 

Vítejte u záznamu z nejnovějšího Cimrmanovského divadelního představení - Němý Arnold. Tento kultovní snímek disponuje kultovní hudbou, kultovní akcí, kultovní zdlouhavostí a kultovním souložením. Nicméně to zdaleka nejkultovnější v tomto kultovním snímku je zcela kultovní Arnie. Ale teď trochu vážně. Film se snaží budovat určitou atmosféru, nicméně zcela brutálním způsobem na úkor tempa. Což je něco, co člověku nebude vadit po filmu, kdy si shrne všechnu tu úžasnost, kterou viděl, a uvědomí si, že to stálo za to. Nicméně v průběhu snímku se jeden může přistihnout, že se právě kultovním způsobem dívá na hodinky. Hudba je parádní a často jí mohou být i výrazně velké segmenty filmu vděčné za její úžasnost, nicméně ve třetí třetině trochu uklouzla kamsi mimo, a to takovým způsobem, že se nešlo nesmát. Ano, mluvím o tom valčíku. Mako mne potěšil. Celé obsazení bylo velice schopné. To skákání na začátku působilo trochu odfláknutě. Film obsahuje několik (z dnešního hlediska) skutečně WTF momentů a už jen kvůli nesmírné zábavě, která s těmito momenty přichází, stojí tento snímek za zhlédnutí.

plakát

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti (2016) 

Asa Butterfield jako "Váš běžný YA fantasy hrdina", Samuel L. Jackson jako "Padouch ze seriálu Bleach" a Eva Green jako "Professor X". Ačkoliv zde Burton vytváří podle knih skutečně zajímavý svět, nemohu zde úplně oceňovat nějakou přehnanou kreativitu, protože sub-žánrové vlivy jsou silně znatelné a všiml jsem si vykrádání jedné obskurní série knih jménem "Faction Paradox". Myslím, že to cestování časem nedává sebemenší smysl. A klimax filmu bohužel je značně "nedomrlý". Přesto však podivný styl působí skvěle, obsazení funguje na jedničku a film všeobecně baví. A i přes všechno, co jsem napsal, je Burton stále schopen stvořit svět, do kterého se rádi ponoříte, a stále je schopen místy krásně překvapit.

plakát

Pohádky pro Emu (2016) 

Řemeslně povedený český počin, dobře napsaný, dobře natočený, dobře obsazený. Rozhodně to není film, který by nudil. Nejvýraznějším nedostatkem filmu je přítomnost pouze dvou "poloh", které film střídá s až brutální razancí. Těmito polohami jsou "romantická komedie" a "depresivní drama", a nelze tomuto snímku upřít, že obě části zvládá, ale jejich propojení zkrátka a dobře působí vynuceně. V jednu chvíli vám film ukazuje příjemnou romantickou komedii se silný obsazením, ale jen proto, abyste mohli následně cítit jak VŠECHNO JE ZTRACENO A NENÍ DŮVOD ŽÍT, PROTOŽE EXISTENCE JE BOLEST. I tak se ovšem jedná o film, který stojí za shlédnutí.

plakát

Toy Story 3: Příběh hraček (2010) 

Jsem jedním z mála lidí, kteří neslintají nadšením (a podmíněným reflexem) při zmínce prvních dvou dílů... Ano, první díl byl revoluční. Před víc jak dvaceti lety. A tak trochu jsem nečekal jsem, že tahle "další do nebe vyzdvihovaná Pixarovka" bude mít něco, čím by mne jako diváka mohla obohatit. Doufal jsem, ale nečekal jsem to. Nicméně shlédnutí tohoto animovaného filmu stálo za to byl to velice příjemný čas. Ale jako vždy je potřeba konstruktivně uznat problémy. Závěrečný jeřáb/"deus ex machina"/"jak-jsme-se-dostali-z-tohohle" je skutečně líné. Zvláště ve filmové sérii, ve které bývají hračky obvykle velice vynalézavé. Dále by možná filmu neuškodilo trochu víc humoru, když už to má být ta "komedie", jak najdete v žánrovém označení. Napětí je na pár místech značně nefunkční, konkrétně v druhé polovině, aneb když se skvělé podané sebeobětování změní v zázračné sebeuzdravení a divák zůstane s pouhým "GASP! Jo počkat, ona je to vlastně Pixarovka.". Nicméně tato negativa jsou nic v porovnání s neuvěřitelnou invencí zbytku filmu. Obrovské množství nových postav - a všechny jsou skvělé, zajímavé a hlavně zábavné. Kromě toho mají silnou přítomnost a zvládnou výborně utáhnout scény i sami o sobě. Staré postavy stále zvládnou bavit. Příběh je jednoduchý, ale zábavný, logicky strukturovaný a dostatečně vypointovaný. Mimo to má samozřejmě skvělý konec, který je zároveň krásným završením celé série a který pojednává o nostalgii, o dospívání a o posunutí se v životě dál, což Pixar tímhle udělal. ("Co tím myslíte, že má být další díl?!") Moc se mi líbily drobné útržky "romance" mezi Jessie a Buzzem. A samozřejmě nejvtipnější část filmu - "španělský mód". Nejlepším aspektem filmu je Lots-o'-Hugging Bear (v českém překladu "Mazel"), úhlavní padouch. Je prostě tak neuvěřitelně zajímavé ho sledovat jako hluboce zlomenou postavu a konečně jsme se dostali do bodu, že naše hračky musejí seriózně čelit jiným hračkám. Sečteno a podtrženo - jsem rád, že jsem tento animovaný snímek viděl. 8/10

plakát

Nerve: Hra o život (2016) 

Tak film tisíciletí to rozhodně nebude. Ale je zajímavé zamyslet se nad tím, co tento snímek vlastně ukazuje. Deset let zpátky by takovýhle film nevznikl, protože jeho téma ještě neexistovalo - internetová sláva. Nějaká hloupá bloncka natočí video na HňupTůb a přes noc je z ní hvězda. Někdo napíše sprostý komentář na filmové databázi a přes noc je z něj hvězda. Internetová sláva je skutečná věc, ať nám to přijde normální, či ne. A pak samozřejmě otázkou je, co takovéto "celebrity" jsou schopny udělat pro své fanoušky... V krajních případech a naprosté bezmozkovosti, jak ukazuje česká YT scéna. A k tomu filmu - byl fajn. Záběry přes mobil byly zbytečné. Soundtrack je v lepším případě nic moc. Na konci jeden zajímavý zvrat. A ačkoliv jsem si na začátku myslel, že jsem vůči tomuto filmu zcela apatický, skvěle natočená scéna na motorce diváka velice snadno vtáhne.

plakát

Tři mušketýři (2011) 

Kvalitní rakovina podávaná na vzducholodi. A tady už to nemá šanci zachránit ani fakt, že Christoph Waltz jako kardinál je skutečně skvělej. Tady už to nezachrání nic. Doporučuji seriál od BBC, tohle zpracování je strašlivá blbost.

plakát

Podfukáři (2013) 

Vysoce zábavný heist movie o kouzelnících, ve kterém oslní vtipný Eisenberg a snad ještě vtipnější Harrelson. Na pět hvězdiček to není z jediného důvodu - těch pět scénáristů se na konci velmi, opravdu velmi snažili diváka překvapit. Jako skutečně překotně, debilně a bez ohledu na zbytek filmu. Ale zábavnému filmu lze odpustit trapný závěr.

plakát

Dobrodružství pana Peabodyho a Shermana (2014) 

Tak nevím. Úžasná animace, zábavné ztvárnění historických postav a směs zajímavých nápadů a vtipných gagů. A to jsem ani nezmínil, jak skvěle si autoři poradili se ztvárněním cestování času pro dětského diváka, dokonce zakomponovali i Blinovitchův limitační efekt! Avšak příliš často to sráží skutečně těžce infantilní scény. (Skutečně se z té sfingy nemohli dostat jinak?!) Co je ale horší, přes skvělé tempo a dostatek zajímavých nápadů film nikdy nedokázal navázat jakékoliv spojení s divákem - tedy se mnou. Nu což, 8/10 za řemeslně kvalitní animák.

Reklama

Reklama