LoneGunman

Spielberg, Hanks a Streepová - může něco takového dopadnout špatně? Teoreticky asi ano, The Post je ale skvělý film. Jistě, není pro každého. Divák by měl základní historické povědomí o zobrazovaných událostech a musí ho bavit dramata, která se obejdou bez tuny vystřílené munice. O tom, že technicky a herecky je film prakticky neprůstřelně dokonalý není třeba mluvit, to se při pohledu na tvůrčí film rozumí tak nějak samo sebou. Také platí, že ačkoliv zobrazuje 50 let staré události, je The Post až bolestně aktuální. Takže suma sumárum - tohle byste si neměli nechat ujít.

Mě se to líbilo. K té časté kritice toho, že jsme neviděli "důvody" toho, proč Moravec zradil - to je proto, že všichni čekají nějakou dramatickou událost, nebo okamžik prozření. Ale takhle to nefunguje. On ze svého pohledu nepřeběhl k nacistům, ve skutečnosti si o sobě nejspíš až do smrti myslel, že je stejně oddaným Čechem jako předtím. My máme pořád tendenci vidět to všechno z našeho pohledu, kdy už víme, co kdo dělal a jak to dopadlo. Takhle to ale lidé tehdy vidět nemohli. Moravec nedělal nic jiného, než nezanedbatelná část celého národa, prostě žil dál. To není obhajoba Moravce, a už vůbec ne znevažování hrdinství těch, kteří se rozhodli nežít dál stejně. Právě naopak, o to víc je obdivuju. Ta volba totiž nebyla mezi kolaborací a odporem. Ta volba byla pro většinu lidí mezi pokračováním jejich obyčejného života a hrdinstvím, u kterého můžete umřít. A to je mnohem těžší volba než ta první. Jitstě, čím výše postavený dotyčný byl, tím více se jeho obyčejný život a kolaborace nakonec prolnuly. V Moravcovi se ale v podstatě zrcadlí osud velké části Protektorátu. Jsem proto rád, že se filmaři neuchýlili k přespříliš dramatickým dějovým zvratům a přílišnému patosu.

:) Na tomhle veledíle je zajímavá jediná věc, tou je jeho extrémní stupidita, která překonává všechna myslitelná měřítka. Přesně tak zapadá do programového schématu TV Barrandov, která se jej našim divákům rozhodla přinést. Několik skleniček tvrdého alkoholu je tak nezbytnou přípravou před sledováním filmu pro každého, kdo se k tomu odhodlá...

Hory, voda a kolo - tři největší sportovní záliby Čechů a taky pozadí pro teenagerovské oddychovky Snowboarďáky, Rafťáky a nově i Bajkery. Bohužel, tam kde první dva kousky disponovaly jistým kouzlem, pro které jim dodávala palivo především fungující chemie dvojice Kotek-Mádl, o Bajkerech se to říct úplně nedá. Já vlastně cítím, že jsem k tomu filmu trochu nespravedlivej, scénář totiž není o nic tupější než ten Snowboarďácký a Rafťácký, technické zpracování taky ne, tak v čem je problém? Jde prostě o to, že ústřední postavy zásunu chtivých (tihle o této své charakteristice sice ze začátku na rozdíl od svých předchůdců ještě neví, ale to je jen detail) mladíků hrajou o několik tříd nižší ligu než Mádl s Kotkem, to je celé. Zatímco v prvních dvou případech celá konstrukce působí vlastně docela pravděpodobně, v tomhle případě by snad působilo uvěřitelněji, kdyby jim ty rychlobruslařky daly ze soucitu hned na první dobrou...

Hodnotit tenhle seriál po prvních třech dílech, víc než na tři hvězdy by to nebylo - vtipné, zajímavé, ale nic víc. V druhé polovině série šli ale tvůrci jednotlivým postavám více pod kůži (klobouk dolů při téhle stopáži). Celkově tedy za 4*. Není to taková bomba jako Sex Education, i tak ale stojí za zhlédnutí.

Jo! Costner s Harrelsonem ukazují všem dnešním filmovým rádoby-hrdinům jak vypadají skuteční drsňáci ze staré školy. Ať už si o Costnerovi myslíte cokoliv, faktem je, že ve westernové síni slávy by mu mělo patřit čestné místo. Kdysi dávno dokázal Tancem s vlky tenhle - v té době paběrkující - žánr vzkřísit a i teď ukazuje, že mu má pořád co dát. Je úplně jedno, že se film odehrává ve třicátých letech, jižanský americký venkov byl až do 2. druhé světové války de-facto pořád divokým západem. Je to prostě western v tom nejlepším slova smyslu. To mimo jiné znamená, že nepotřebuje tunu nesmyslných a nerealisticky ztvárněných přestřelek (uvědomili jste si někdy, že neslavnější přestřelka celé historie divokého západu, ta u O.K. Corral, trvala všeho všudy 30 vteřin a padlo při ní 17 výstřelů?) a přesto vás dokáže přikovat k obrazovce svojí dokonalou atmosférou. Fakt, že je film inspirovaný skutečnými událostmi tomu dodává další rozměr a také si u filmu uvědomíme, že některé věci se prostě nemění a pitomci adorující brutální vrahy a zločince byli blbí tehdy stejně jako jsou blbí dnes. Netflix si opět zaslouží pochvalu. Ale ne tu dnešní, s potleskem a ovacemi. Tu starou, chlapskou - ruku na rameno a pokývání hlavou.

Zajímavé, mysteriózní a uvěřitelné. Upřímně moc nepochybuji o tom, že by se ve Vatikánu mohlo odehrát cokoliv z toho, co odpovídá jakékoliv z prezentovaných teorií o příčině zmizení mladé Emanuely Orlandi. Současně je pro mě ale tenhle dokument prakticky jediným zdrojem informací o tom případu a netroufnu si posoudit, do jaké míry jsem byl při jeho sledování Netflixem manipulován, co bylo vynecháno apod. Ale zajímavé to je, prostředí Vatikánu prostě táhne.

Netflix si člověk nepořizuje primárně kvůli dokumentům, ale potom, co jsem v jeho hlubinách narazil na dech beroucí "The War", slíbil jsem si, že tuhle kategorii nebudu na Netflixu zanedbávat. Dokumentární série o divokém západě zaštítěná jménem Roberta Redforda slibovala zajímavý zážitek a hned zkraje prozradím, že očekávání bylo víceméně splněno, byť za plný počet to tentokrát nebude. Našinec, který si při slovech divoký západ představí Old Shatterhanda s Vinnetouem zažije poměrně tvrdý střet s realitou, která byla té romantizující představě na hony vzdálená. Já takto naivní samozřejmě nebyl, na druhou stranu se nemohu označovat za nějakého experta na toto historické období a proto jsem s povděkem kvitoval, že díky tomuto seriálu pro mne dostaly např. životy Jesse Jamese nabo Billy the Kida zřetelnější obrysy a už o nich vím víc než jen to, že to byli banditi a pistolníci. Celkově jsem si to užil, ale tak nějak cítím, že potenciál měl tenhle doku seriál větší. Občas trochu chaotické přeskakování mezi jednotlivými liniemi a také jistá povrchnost té indiánské (nevím, měl jsem trochu pocit, že je tam vložená proto "aby se neřeklo") mi celkový dojem trochu kazily. Ale celkově to za shlédnutí stojí, o tom není pochyb. Člověk si při tom uvědomí dvě věci - filmový divoký západ nemá s tím skutečným mnoho společného, ony hromadné přestřelky, které ve filmech tak milujeme tu prakticky neměly místo. Vlastně se dá říct, že největší přestřelka (ta u O.K. Coral), trvala 30 vteřin. Druhá věc, kterou občas potřebuji připomenout, protože instinktivně to cítím jinak je, že divoký západ není žádná dávná historie. Wyatt Earp zemřel v roce 1929, jen 12 let před Pearl Harborem! To mě nepřestává fascinovat. BTW, věděli jste, že John Wayne Earpa znal, přátelil se s ním a obdivoval ho?

Již to tu bylo řečeno - na první pohled milý, laskavý film s happy endem, pohodový na koukání. Dovolená s Andělem ale trpí tím, že její příběh nelze odpárat od účelu, za kterým byl natočen. A pokud tento kontext vezmeme v potaz, místo laskavého a pohodového filmu vidíme brutální propagandu, jejíž účel vůbec nebyl bohulibý.

Tak, a je to tady, dočkal jsem se. První pořádné filmové přenesení světa Forgotten Realms na stříbrné plátno. V tomhle světě jsem při hraní her jako Eye of the Beholder, Baldur´s Gate nebo Icewind Dale, a při čtení mnoha a mnoha knížek strávil opravdu hodně času. Na jednu stranu jsem si byl celkem jistý, že je to jen otázka času, kdy se do toho někdo pustí, na druhou stranu jsem spíš myslel, že ten, kdo to udělá, vsadí na jistotu a zkusí to s nějakou zavedenou postavou, pravděpodobně s Drizztem. V tom druhém době jsem se mýlil a jsem za to rád. Autoři se zbavili okovů, které by jim s Drizztem, Elminsterem nebo podobnou postavou svazovaly ruce, a šli do toho s nově vytvořenou partou dobrodruhů. A udělali dobře.  Film si naplno užijí ti, kdo o Forgotten Realms v životě neslyšeli, a fandům jako já, zase občas poskočí srdce ve chvíli, kdy jim autoři naservírují fan servis v podobě, kterou rozpoznají jen oni. Ale pozor, je třeba upozornit na jednu důležitou věc. Jedná se o fantasy a mnozí tak podvědomě přepnou do LOTR režimu a budou očekávat něco podobného a podobně epického. Nic takového však nedostanou. DnD je sandbox, je to prostředí, ve kterém se odehrávají dobrodružství všeho druhu, některá mohou být epická, jiná spíše legrační apod. To je na hráčích papírové verze téhle hry nebo na autorech, kteří tvoří obsah ze základních pravidel. V případě Honor Among Thieves zvolili autoři atmosféru, která mi trochu připomíná 80s a jejich dobrodružné filmy. Je tam akce, je tam dobrodružství, jsou tam sympatičtí hrdinové, je tam humor... Je to prostě taková osmdesátková jízda zasazená do fantasy prostředí a s novými efekty (byť ani ty nejsou úplně top). Důležité je ale především to, že jsem se u toho filmu celou dobu královsky bavil a užíval si jej. A co teď? Dostane se ten Drizzt na filmové plátno nebo ne? V případě