Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Dokumentární
  • Akční

Recenze (190)

plakát

Californication (2007) (seriál) 

Nevím skoro nic o soukromém životě Davida Duchovnyho, ale pokud je pravda, co zde někdo píše, že se spíše podobá životu tady Hanka Moodyho než Foxe Muldera, pak smekám, protože udržet trvale zdrženlivý výraz v Aktech X dalo zřejmě více práce, než se zdá... Californication je další z nekorektních seriálů, jež se drží několika stále se opakujících, avšak skvěle fungujících témat, neboť to málo zahrnuje vše, co lidé očekávají od nekorektního seriálu. V důsledku toho je snadné přehlédnout nedostatky a nepřipouštět si například i fakt, že kdyby byl seriál o deset, patnáct minut delší, už by neměl co říct. Občas je Californication one man show, ale opravdu dobrou, protože Duchovny se pro tuto roli snad narodil.

plakát

Miranda (2009) (seriál) 

Ze začátku mě hrozně štvalo přehnané pitvoření se a trochu nucený humor, ale přestála jsem to, a nejen, že jsem si zvykla, navíc mě to začalo opravdu bavit a u prvního dílu druhé řady jsem se smála téměř od začátku do konce. Miranda je neskutečně svérázná osoba a Miranda Hart je herečka s nesmírným nadhledem, kéž by všichni lidé tak brali své sociální handicapy. Pod pojmem britský humor si představím jiný druh seriálu, nicméně ani Miranda ve svých třiceti minutách nezklame.

plakát

Co je šeptem... (2005) 

Moc se mi nezdá, že by se hlavní, charakterově výrazní, představitelé v Absolventovi stali papírem šustícími lidmi z amerického předměstí. Nápad je to ovšem dobrý, Jennifer Aniston podává svůj standardní výkon, jako obvykle v rámci "svých" romantických komedií. Vzhledem k množství narážek na starou klasiku, nemohla jsem se ubránit srovnání a zamáčknout slzu nad úpadkem americké mainstreamové komedie, ačkoliv Co je šeptem... nepatří mezi ty nejhorší, je to spíše obyčejný průměr.

plakát

Dvanáct měsíčků (2012) (TV film) 

Vždyť to bylo zábavné! Jistě, trochu vykradené (zdejší mrazíkofilové, kdybyste nebyli tak zahledění na jednu věc, jistě byste zmínili i bílého králíčka á la Alenka) avšak na Českou televizi nadprůměrné. Hlavní písnička je krásná (Ondra Brzobohatý je talent), herci skvěle obsazení (dobrá, Roman Vojtek je na nezadaného mládence přece jen trochu starý) a exteriéry prostě nádherné (zima! Rožnov!). Jako fanoušek starších klidných pohádek bych si odpustila ten ukřičený konec, ale jinak se mi moc líbilo.

plakát

Anna Karenina (2012) 

Nevím, jaká je Anna Karenina jako knížka, protože jsem ji z nedostatku času musela odložit "u plesu" a pak se k ní už nevrátila. Film je však úchvatný. Z první hodiny seznamování se s ruskými šlechtici a jejich hrou na morálku jsem byla nadšená, graduje to právě u plesu, kdy se uklidnila rychlá a trochu matoucí sekvence úvodních scén a konečně jsem začala vnímat toto pojetí filmu jako naprosto přirozené a nesmírně zajímavé. Ke konci však Keira ztrácí dech, její Anna přestává být onou oslnivou charismatickou hvězdou smetánky (ač později opovrhovanou) a ve chvíli, kdy by napětí mělo vrcholit, nastoupily krásné obrazy a emocionální NIC. V důsledku toho ani konec není takový, jaký bych si ho představovala. I přesto jsou scény z odtažité falešné společnosti opět brilantní (dostihy, opera). Film se mi líbil, i když byl v druhé půlce poněkud utahaný. Ve srovnání filmů, které se objevují v multikinech, je skvostně originální.

plakát

Společnost mrtvých básníků (1989) 

Krásný, překrásný film, s takovým jsem už dlouho neměla čest. Zpočátku klidný, snad téměř obyčejný, nechává diváka jen pozorovat a splynout s hrdiny i vedlejšími postavami, nenápadně se vtírá do podvědomí, aby pak zasadil ránu a korunoval na konci. Líbila se mi atmosféra, obdivuji výkon Robina Williamse, ale taktéž mladého Roberta S. Leonarda. Zdejší výtky k upjatosti studentů jsou poměrně neoprávněné, soukromá střední škola 50. let 20. století skutečně netrpěla výstřelky, na které jsme v současnosti natolik zvyklí, že už je ani nepovažujeme za vadu, ale za běžný jev. Opravdu zážitek.

plakát

Příběh Felixe Baumgartnera (2012) 

Mám slabost pro lidi, kteří šli za svým snem a mám slabost pro dokumenty, které mi způsobí husí kůži. MF outdoorových filmů 2012, Brno.

plakát

Bylo, nebylo (2011) (seriál) 

Hodnotit americké seriály je dost ošemetné, protože co v jednu chvíli válcuje svou originalitou, v mžiku oka strmě padá dolů. Once Upon a Time dorazil do druhé sezóny a zatím stále vede první ligu. Není to pohádka evropského střihu, na kterou jsme tu zvyklí, ale pro odchovance Nekonečného příběhu a Disneyho je tato seriálová kombinace podobných děl téměř ideální. Oceňuji hlavní záporné postavy, balancování na hraně dobra a zla Mr. Golda je poutavé, Regina a její otrávená jablka jsou věčná. O něco míň se mi líbí pohádkové interiéry, někdy až příliš hraničící s kýčem, ale to se dá skousnout. Pohádka pro dospělé mě zkrátka baví.

plakát

Až vyjde měsíc (2012) 

Až vyjde měsíc je hravý film pro hravé lidi. Styl filmů Wese Andersona se skutečně drží zajetých kolejí a od Fantastického pana Lišáka nepostoupil ani o píď. Ale co, letos jsem se ještě nesetkala s filmem, který by byl natolik originální, svérázný a trochu bláznivý v jednom. Scénář je vypilovaný, dětští hrdinové úžasní a ti ostatní... Tady není nic špatně. Neuvěřitelně zachycená nezapomenutelná atmosféra dětství, navíc se skvělým soundtrackem. Le temps de l'amour, mesdames et messieurs.

plakát

Jak prosté (2012) (seriál) 

Hodnotím po pilotu, protože dál už asi nepůjdu. Elementary je nudná a hlavně fádní kriminálka bez žádné přidané hodnoty. Taková, kterých je plné odpoledne na našich komerčních stanicích. Tvůrci měli britský návod jak vyrobit perfektní seriál, kde se mohli aspoň inspirovat, ale vůbec se to nepovedlo. Na rozdíl od ostatních zde mě ani hlavní hrdina vůbec nenadchnul, Johnny Lee Millera jsem nemohla vystát, na Brita trpí závažným nedostatkem charisma a šarmu. Koneckonců jsem ráda, že název Doylova díla není v názvu seriálu, takové pocty není tento seriál hoden. Nelíbilo se mi. Slovy opravdového Sherlocka: I am bored. // UPDATE: Po pár epizodách jsem se jen utvrdila v tom, že jde od podprůměrný seriál a nejstrašnější zobrazení Sherlocka Holmese, jaké jsem kdy viděla. A za Moriarty by si měli tvůrci dát facku, takového soupeře by si nezasloužil ani ten nejmizernější detektiv.