Faye

Sopečná exploze ve studni. Vodopád, který se vypaří a místo něj se valí lávový proud. Trhají se silnice, bortí se budovy, hroutí se mosty.Vypadá to na další katastrofický film o neposlušné sopce. Omyl, za vším je tajný projekt DEEP (na zajištění dodávek energii z hlubin země), který porušil přírodní rovnováhu. Naštěstí je povolán Dr. Jake Rollins (toho jen tak něco nezaskočí) aby se pokusil zachránit svět před totální katastrofou. A nebude to nic jednoduchého, je potřeba do nitra země uložit a poté tam odpálit nálože. Držme mu palce, v takovémhle maléru snad zeměkoule ještě nikdy nebyla, vždyť další a další kontinenty zahalují žhavá sopečná mračna...

. „Chci zemřít, protože takový život, takovým způsobem, pro mě nemá cenu. Chápu, že by se ostatní postižení mohli urazit, když tvrdím, že takový život nemá cenu. Nechci nikoho soudit. Kdo jsem já, abych soudil ty, co chtějí žit?“. Pochopitelné důvody člověka, který chce důstojně zemřít, protože nechce dál žít život.. „který vylučuje svobodu.“ A stejně pochopitelné a někdy i trochu sobecké důvody lidí, kteří nechtějí ztratit toho, koho milují, kdo je součástí jejich života. Obyčejně podané a o to věrohodnější názory úzkého kruhu rodiny a přátel. A zjednodušený, polemiku nepřipouštějící, názor neomylné církve. Nádherně natočený příběh charismatického muže, který už nechtěl přijímat „drobty z toho, co dřív bývala má svoboda.“

Jonathan se dozvídá, že se ho ze záhrobí pokouší kontaktovat jeho zavražděná žena. Zrnící obrazovka s hlasy z druhého břehu a „věci, co se ještě nestaly“, se pro něj stávají posedlostí (silně návyková záležitost), jenže„Všechny ty zvuky nemusí být pěkné, všechny ty zvuky nemusí patřit Anně.“ A hlavně, nemusí být správně pochopeny. Duchařské filmy mám ráda, ale potřebuji v nich, alespoň náznak nějaké trochu přijatelné logiky. A tady jsem ji opravdu nenašla.

Harry Cain projíždí další a další videokazety s nahrávkami z bezpečnostních kamer, snaží se zjistit kdo a proč, zavraždil jeho ženu. Probírá se desítkami tváří, doplňuje k nim informace, pátrá.Náhodně nalezená fotografie ho přivádí do městečka v Montaně, poslední stopa jak zjistit pravdu. Ponurá atmosféra, depresivní hudba, beznaděj a halucinace. Takže pokud se nacházíte ve výjimečně dobrém rozmaru ..... tak po tomhle filmu, vás to zaručeně přejde!

..„Umřel jsem.začal jsem se vzdalovat, všechno jsem viděl trochu seshora, bylo mi dobře, byl jsem klidný, to ticho.Na chvíli jsem si pomyslel, že bych se mohl vrátit k sobě samému, kdybych chtěl, ale v situaci jaká nastala, mně bylo mnohem lépe“....... Urszule náhle zemřel manžel (obhájce v politických procesech), ale neodešel úplně, zůstává na světě dál, v posmrtné existenci člověka, který něco nedokončil za svého života. Neseděla mi politická rovina filmu, která rušila tu mystickou, v jinak velmi zvláštním a nepříliš známém filmu o lásce, životě a smrti, s vynikající Grazynou Szapolowskou v hlavní roli.

Henry Chinaski je člověk, který prostě nezapadá do davu. Jeho život je alkoholická autodestrukce, žádné plány do budoucnosti, žije . den za dnem. Práce? Jako taxikáře ho nechtěli a fabrika na okurky- otrava. Takže pije, kouří, zvrací, píše, sází a peleší se. A svět? Co je mu po něm.hlavně, že mu tam vždycky někdo naleje . Kašle na konvence a je svým způsobem spokojený. Někdy možná i trochu smutný, ale nic co by nespravila další láhev a trocha té fyzické lásky.. „Dávám svůj čas. To je všechno co můžu dát“. Mickey Rourke se mi sice jako Chinaski v „Barfly“ líbil mnohem víc (zřejmě měli i víc společného). Přesto i Matt Dillon se zhostil role věčně uváleného a opilého spisovatele na výbornou.

.. „ Dnes snad musí být úplněk“ zoufá si Paul, který se marně pokouší uniknout, v deštivé noci, z podivné čtvrti, s 97 centy v kapse a s klíči od cizího bytu (důvěra za důvěru). Ale každý další pokus vše víc a víc komplikuje. Hororová atmosféra (připomíná to útěkové sny, kdy se člověk taky ne a ne pohnout z místa) ve výborně natočené černočerné komedii. Takže pozor na náhodná setkání, umělkyně a těžítka. „Umění je pěkně hnusný.“

.... „ Všechno čím jsme, je jenom iluze. Všechno“. David je vyhozen z práce v bance, jeho dívka Sara se s ním rozešla. Po přespání v motelu je i bez auta, odjela s ním jakási dívčina (dárek od kamaráda Jacka). Takže je načase popadnout pistoli, vyrazit autobusem do banky a užít si svůj poslední pracovní den.....„Bůh zabíjí věřící každý den, protože chce mít od každého svatý pokoj. A lidé věří tomu, že to jeho zabíjení je součástí nějakého Božího plánu. Tak to teda ne, kurva! Já mám taky božský plán a bude tak dobrý, jako je ten Božský. Nikdo nemá ani tušení, proč Bůh zabíjí lidi, ale dnes se každý přesvědčí, proč to dělám já.“ Už dávno jsem neviděla tolik překvapivých dějových zvratů ve filmu, zvlášť poslední půlhodina je jimi doslova nabitá. Nádhera! ..... „Pravdou zůstává, že všechno, o čem si myslíš, že znáš. Je iluze.“

Vojenské cvičení jehož cílem je zahájit torpédový útok a uniknout, ani ve štábu netuší, ve kterém kvadrantu se ponorka přesně pohybuje. Film neomračuje speciálními efekty, ani překvapivými zvraty, ale o to asi v tomhle filmu nešlo. Zřejmě je to pokus o vysvětlení a pochopení, jak mohlo vůbec dojít ke katastrofě ponorky „Kursk“.

Když vám někdo, bez vysvětlení, vezme 15 let života ...... a najednou, a stejně nečekaně, vás z té hnijící věčnosti vykopne ven a k tomu přidá naditou peněženkou. Tak vás asi bude zajímat, kdo s vaším životem manipuluje? A hlavně, proč? A Oh Dae-su to zajímá zatraceně! Dva muži, každý na své kruté cestě za svojí pomstou ve filmu, který je komplikovaným mixem snad všech možných žánrů. P.S. Nevzpomínám si, kdy naposledy mně tak mrazilo, a to při obyčejném listování ve fotoalbu, kdy se nádherná hudba s každým otočením stránky měnila v děsivou!