Bells

Syrové a bezútěšné drama, jehož dění výborně dokresluje nehostinná islandská příroda. Vyzdvihla bych hlavně skvělé a uvěřitelná herecké výkony, kde je malý Eldar třešničkou na dortu, a krásnou kameru, mínusem je bohužel těžko uvěřitelná zápletka (a hlavně závěrečné rozuzlení).

Přestože se celý film odehrává v podstatě v jediné místnosti, je to výborná zábava od začátku do konce. Zejména díky skvělým hercům, kteří dokázali přeměnit své falešně přátelské a společensky slušné charaktery do jejich pravé a nic neskrývající podoby. Výborná psychologie všech čtyř ústředních postav, jejichž postupná proměna v průběhu filmu je uvěřitelná a nesmírně zábavná. Hvězdička dolů za občas trošku přehrávající Jodie Foster a rozpačité opakované "návraty" na začátku filmu.

Ze začátku jsem si říkala, že si snad autoři nějak spletli reálie a chtěli tento film natočit z doby před sto či více lety. Realita mladistvích prostitutek je vážně otřesná a člověku se nechce věřit, že se něco takového odehrává ještě v dnešní době. Celkové filmové zpracování ale bohužel pokulhává, většina herců jak kdyby vypadla z telenovy, kterou děvčata během dne v nevěstinci sledovala. O hudbě ani nemluvě! Mladé herečky prostitutek ale na druhou stranu velmi věrohodné a výrazné typy.

První série za 5*, druhá už bohužel slabší...

Jeden nešťastný dvanáctiletý kluk a změť různých lidských charakterů, kteří do jeho života vstupují a často vzájemně velmi kontrastují. Moc se mi líbila psychologie postav, hlavně ta Cyrilova, který se nemůže smířit s tím, že ve svém životě ztratil postavu otce a všemožně se ji snaží získat zpátky. A to i za cenu spáchání násilí. Moje druhé setkání s duem bratří Dardennových dopadlo nad očekávání dobře...

--- FebioFest 2012 --- Loverboy je policejní termín pro mladého muže, který začne naoko chodit s dívkou a poté ji přemluví k prostituci. Při besedě režisér filmu uvedl, že zhruba 80 % dívek se k prostituci dostane právě touto cestou. Zároveň je to nejpraktičtější způsob, protože role loverboye je v procesu obchodování s bílým masem velmi těžko prokazatelná a z toho důvodu většinou vůbec nedochází k trestnímu stíhání. Samotný film se snaží zobrazit, jakou roli hraje láska v těchto od začátku úplně chorobných vztazích. Působivý film se sympatickou hlavní hrdinkou a věrohodnými hereckými výkony.

--- FebioFest 2012 --- Až po diskuzi s tvůrcem jsem pochopila, co tím vlastně chtěl pan režisér říci - nápad zajímavý (zásadní postavou je Štěpán, který se zrovna nachází ve věku mezi dětstvím a dospělostí a při sledování ostatních postav se rozhoduje, kam patřit), bohužel se mu ho dle mého názoru do filmu příliš vpravit nepodařilo. Film i díky své délce docela rychle utíká a rozhodně nenudí, ale ničím příliš nepřekvapuje.

Myslím, že chápu, co chtěl tímto filmem autor říct, ale zase (jako u většiny Tykwerových filmů) mi nějak nesedla forma a zpracování. Kamera je ovšem krásná a Franka Potente sympatická.

Psychoanalýza je zde představena téměř jen v rozhovorech Junga s Freudem o tom, co se jim včera zdálo... Čekala jsem, že se toho o této převratné psychologické metodě dozvím ve filmu více, ale nic objevného se nekonalo. A Keiře jsem ty záchvaty šílenství nevěřila. Jediné plus je Mortensonův Freud...