Crocuta

Historické drama natočené na základě případu patrně nejznámějšího francouzského sériového vraha Josepha Vachera (ve filmu Bouviera - ve francouzštině ostatně obě slova označují pastýře), který na svých toulkách Francií znásilnil a brutálně zavraždil nejméně 11 lidí různého věku a pohlaví. (Podrobnou monografii Douglase Starra věnovanou zejména kriminalistické a justiční stránce této kauzy vydalo v roce 2012 nakl. Pavel Dobrovský - Beta pod názvem "Vrah malých pastýřů"). Kromě exceletního Galabrua a neméně skvělého Noireta zde dostala výbornou hereckou příležitost i půvabná Isabelle Huppertová, za níž musím tu pátou * přihodit :-). Je roztomilé, jak se někteří zdejší společensky uvědomělí komentátoři pohoršují nad samotným koncem "Soudce a vraha". Jen klid, drazí kolegové, naše mládež jistě po shlédnutí snímku nezačne houfně volit Grebeníčka a demokracie není ohrožena! K oné závěrečné scéně s hezkým hudebním podkresem https://www.youtube.com/watch?v=O70jVZ7AAJY Taverniera zajisté nevedly skryté bolševické spády, ale pouze chvályhodná a jak vidno stále potřebná snaha pranýřovat pokrytectví a dvojí morálku zdaleka nejen tehdejší společnosti.

První film Bély Tarra který jsem viděl - pohříchu mám ve filmovém vzdělání ještě značné mezery. Na jméno tohoto režiséra jsem nedávno poprvé narazil v diskuzi k tvorbě Ivana Vojnára a když jsem si přečetl verbalův zdejší geni(t)ální komentář, musel jsem si "Turínského koně" ihned sehnat - rozhodně nelituji. Bez ohledu na filosofické či jiné výklady tohoto snímku, pro mne se jedná především o nevšední estetický zážitek a mimořádně působivé přenesení pocitů (nejen emocí, ale zde především fyzického vnímání chladu, větru, všeprostupující sychravosti) z plátna (respektive obrazovky) na diváka.Svojí verzi výkladu smyslu "Turínského koně" pochopitelně mám, ale abych se vyhnul nenávistnému spílání antiintelektuálně zaměřených komentátorů, nechám si ji pro sebe, stejně jako obšírné (byť pro fanoušky filmu možná zajímavé) srovnávání snímku s tvorbou jiných umělců. Zkrátka a dobře - další díla Bély Tarra hodlám shlédnout v brzké době a soudě podle "Turínského koně", mohu jeho originální vidění světa jenom doporučit.

Celkově je to nějaké nemastné neslané, idiotsky se tu vražedné běsnění lokalizuje pouze do Čachtic a okolí (přičemž ve skutečnosti právě zde Báthoryová až tak často nepobývala, když jen na Slovensku vlastnila další čtyři výstavnější hrady a valná většina jejích obětí byla zabita na jejích maďarských a rakouských sídlech Sárvár, Keresztúr - dnes Deutsch Kreutz a Léka, nynější Lockenhaus) ale na druhou stranu se Julie Delpy docela podobá hraběnčiným dobovým portrétům a Nádasdy požírající jabko při rozhovoru s panovníkem je celkem zábavný. Vzato kolem a kolem, žádná velká sláva, ale pořád je to lepší než Jakubiskova srdceryvná pohádka o zrazené dobrodějce a jejích bylinkových koupelích.

Nic proti legitimní snaze umělce upravit si historická fakta tak, aby odpovídala příběhu který chce vyprávět. Něco jiného je ovšem - tak jako v tomto případě - vydávat smyšlenou báchorku za jedinou pravdivou verzi skutečných událostí. Jakubiskova interpretace kauzy hraběnky Báthoryové je bohužel stejně nevěrohodná a fantazírující, jako známý román J. Nižnánského "Čachtická paní". Došlo vlastně pouze k záměně záporných a kladných znamének a čerň upířích křídel tyranské hraběnky se proměnila v běloskvoucí perutě andělské léčitelky. Celý film tak kromě pocitů trapnosti při pohledu na dvojici ztvárněnou Polívkou a Mádlem vyvolává zřejmě masovou rotaci v hrobech obětí v lokalitách od Rakouska, přes Slovenskou a Maďarsko až po Rumunsko, kde titulní sadistická stvůra na přelomu 16. a 17. století působila. Pokud má někdo zájem dozvědět se, jak to bylo s "krvavou grófkou" ve skutečnosti, na základě nikoli dohadů, ale pečlivě doložených pramenů a ověřených faktů, vřele doporučuji dílo předního odborníka na tuto tématiku, nedávno zesnulého historika Jozefa Kočiše - zejména knihy "Alžbeta Báthoryová a palatín Thurzo" (Žilina: J. Blaha, 1996) a "Alžbeta Báthoryová a jej obete" (Knižné centrum, 2007). A za sebe dodávám: když Báthory, tak nikoliv Juraj Jakubisko, ale Juraj Červenák a nikoliv Alžběta, ale Kornelius :-).

Předesílám, že jsem milovníkem westernu a Verbinského filmy mám vesměs rád (nebo mi alespoň nikdy nevadily). "Osamělý jezdec" naráží na mé nejoblíbenější filmy - nebo je přímo cituje ("Mrtvý muž", "Tenkrát na západě"), disponuje výbornou kamerou i hudbou, Johnny Depp je rovněž mým oblíbencem a zde se navíc nijak přehnaně sparrowovitě nepitvoří a akce je poměrně zábavná a umně dávkovaná - tak proč mi to jako celek tak úplně nesedlo? Těžko říct - snad to byla nesourodost mezi komediálním a pateticko-sentimentálním tónem vyprávění, možná svou roli sehrála představitelka Rebeccy, která mi dvakrát do oka nepadla (její synek ostatně už vůbec ne) a nejvíc mi nejspíš vadila vskutku přemrštěná stopáž. Nic proti tomuhle letnímu blockbusteru, solidní tři * si určitě zaslouží, ale - ač možná srovnávám nesrovnatelné - mezi kvalitní westerny pro mne z posledních let patří "Opravdová kuráž" nebo "Nespoutaný Django", "Osamělý jezdec" cválá o několik koňských délek zpět.

Průměrný film založený na slaboduchém předpokladu, že feťák zoufale shánějící prachy na dávku, deviant posedlý chtíčem, nebo sériový vrah počkají s loupením, vražděním a znásilňováním na jednu jedinou noc v roce, kdy je to vše legální. Očistíme se tak od potlačené agrese a nastane blahobyt provázený ekonomickým růstem a 1% nezaměstnaností. Bůh žehnej Novým Otcům Zakladatelům! Většina děje prolezlého všemožnými obehranými klišé se utápí ve tmě a tak jsem při jeho sledování chvílemi upadal do dřímoty, z níž mne vytrhl až ten nádherně uvědomělý a opravdu očistný konec. Svůj komentář asi nejlépe uzavřu v duchu českých, anglizmy skrkznaskrz prosáklých titulků: vážení diváci, mějte bezpečnou noc, vážení tvůrci a pětihvězdičkoví obdivovatelé tohoto skvostu, mějte vylízanou prdel!

Je zbytečné abych opisoval flankerův komentář, s nímž plně souhlasím - včetně hodnocení hudby, Waylandových mečů a hlavně ČT :-). Ale ta obava z dojmu jaký by vyvolalo shlédnutí seriálu v současnosti je myslím zbytečná. Seriál jsem si nedávno pustil znovu a bavil mne stejně jako tenkrát poprvé či podruhé ve Veze. Kvality této verze vyniknou zejména při srovnání s paskvilem, jakým je "Robin Hood" BBC z roku 2006.

POZOR SPOILER! DaVid´82 ve svém komentáři popsal klady i zápory tohoto vynikajícího seriálu velice výstižně, jen bych dodal že předvídatelná začala být série (alespoň v mém případě) až někdy kolem 7. epizody, zhruba po skončení vrahova společenského "kázání" (srovnej "Sedm"), kdy se ukázala jeho osobní motivace zločinů a na scéně se objeví jeden podezřele sympatický ajťák. "Bron/Broen" jsem kompletně shlédl během dvou večerů a stal se pro mne (jakkoliv jsem milovníkem a IMHO i znalcem všemožných kriminálních seriálů) takřka zjevením - zejména a především díky excelentnímu výkonu Kima Bodnii (v posledních letech jednoho z mých nejoblíbenějších herců) a postavě Sagy Norén (Sofia Helin hraje ještě o chlup líp než vypadá a to už je co říct!), jejíž nekomplikovaný způsob seznamování je snem (nejen) každého nadrženého skrblíka :-).

Je s podivem, že ještě v roce 2013 někdo dokáže natočit tak ubohou a nesmyslnou sračku jako je tato. Srbové jako hlavní bubáci frčeli možná někdy před patnácti lety, dnes je to už hodně mimo mísu, ostatně jako celý tento blábol, jehož vysíláním Prima patrně zkouší, co český divák vydrží.

Absence jakékoliv katarze působí značně bezvýchodně až depresivně (jak začíná být u Místa činu s KOMISAŘKOU, nikoliv inspektorkou, Lindholmovou zvykem), nicméně realita je patrně taková a tvůrci bez růžových brýlí popisují skutečný stav věcí.