Crocuta

Snímek takřka bez příběhu, který mne ale kupodivu docela pobavil, o kvalitních výkonech všech zůčastněných (od herců po režisérku) ani nemluvě. Tři a půl.

Obstojný dětský film, který neurazí a zabývá se docela zajímavou tématikou. Musím ovšem přiznat, že mne zaujala zejména interesantní maminka hlavního hrdiny - ta by vážně stála za hřích.

Průměr, ale pár vtipných a ze života dobře odkoukaných momentů se tu našlo. Ta scénka s kafem mě fakt pobavila... Jo a mimochodem, zajet si do Českýho Šternberka není vůbec špatnej nápad, kdysi jsem tam byl na čundru a na ten budu vzpomínat určitě dýl než na tenhle film.

Film hodný svého tvůrce. Stejně jako v "Krvavé neděli" běhá z té realističnosti mráz po zádech a stejný je i výsledný pocit z viděného - bezmoc a smutek nad zbytečně zmarněnými životy.

Celkem slušný, byť nepříliš veselý film s hezkou a dobře hrající představitelkou hlavní role. Jen zvolený způsob vyprávění mi (na rozdíl od "Zvráceného" nebo "Mementa") připadá jako zbytečná schválnost a divákovi asi nic objevného nepřinese. Pokud chtěl tímto spůsobem F. Ozon vyjádřit něco podstatného, jeho snaha se u mne míjí účinkem...

Každopádně zajímavý snímek, jemuž vévodí výborný výkon Richarda Harrise v roli jedné z nejrozporuplnějších osobností, jaké se kdy vyskytli na poli ochrany africké přírody.

Dnes již značně vyčpělá podívaná, nepokrytě těžící z úspěchu "Smrtonosných pastí" a "Přepadení", která zároveň výše zmíněné série vesele vykrádá. Dělá to ale hodně nešikovně a připočteme-li k tomu Jeana-Claudea v (i na něj) poněkud slabší formě a dvě protivná, nehezká děcka, výsledkem je film, který dnes pobaví asi už jen historika akčního žánru jako nevábná vzpomínka na doby dávno minulé.

Česká televize se po dlouhém váhání konečně rozhodla odvysílat tento snímek, který příliš nezapadá do její převážně protisrbské rétoriky. Dokument ovšem zasadila do patřičného ideologického rámce, aby snad věci neznalý divák nebyl na pochybách, co si má o dění na Balkáně vlastně myslet. K obsahu filmu: je evidentní, na čí straně autoři stojí, ale jejich pohled na věc je alespoň protiváhou jednostranných infromací, které nám o dění na Balkáně po léta nabízí veřejnoprávní média. Rozhodně tu nehodlám obhajovat řezníky typu Karadžiče nebo Mladiče, ale "kompenzovat" jejich zločiny novým bezprávím je počínání značně pošetilé. Komu zatím kosovská variace na Mnichov 1938 prospěla nejvíc, je očividné - jsou to ti kdo stojí v čele nového balkánského pseudostátu: teroristi, pasáci, obchodníci s drogami a lidskými orgány. A právě na to "Uloupené Kosovo" přes svoji tzv. nevyváženost velmi správně upozorňuje.

Ve své charakteristice hlavní hrdinky trefil Anderson hřebík na hlavičku. Nesympatická, bigotní, prostoduchá ale zejména ambiciózní a neustále lacině moralizující slepice sráží tento seriál ještě hlouběji, než by si pro svou povrchnost a měšťáckou mravokárnost už tak zasloužil.

Bez ohledu na (dle mého soudu velmi dobré) zpracování, se "Ostrov" zabývá tématem, které neustále nabývá na aktuálnosti. Chov klonů jako lidského dobytka, určeného k dodávání náhradních dílů je možná už jen otázkou času a snímek M. Baye nám tak ukazuje jednu z možných verzí zářných zítřků, do kterých lidstvo směřuje.