Mariin

Mariin

Česko


62 bodů

Moje komentáře

<< předchozí 1 2 3 4 12 23 34 45
    • 23.12.2017  17:19

    V dějinách filmové komedie průlom do tradiční morálky, ovšem inteligentní, jiskřivý. Kvalitní předloha divadelní hry se nezapře! Nádherná parodie italské a americké mentality, zároveň i mužské a ženské mentality....

    • 6.11.2016  22:44

    Jeden z nejlepších dílů.

    • 24.6.2016  23:24

    On je to vlastně horor; nadsázka, ale tne do živého... Velmi dobré! V hlavní roli sám autor Neel Kolhatkar (nar. 1994). Je indického (maráthského) původu, jeho dědeček se přistěhoval do Austrálie. Kolhatkar natočil podobných scének pro youtube několik, např. #Equality aj.

    • 3.4.2016  22:38
    The Message (1976)
    *****

    Ojedinělý film o vzniku a podstatě islámu dle historických událostí v kratší britsko-arabské verzi (viz arabská verze Al Risaláh). Uvědomil jsem si, jak málo autentických filmů z islámské produkce je u nás k mání...

    • 3.4.2016  22:30

    Kvalitní a zcela ojedinělý libyjský film o vzniku islámu od syrského režiséra Akkada s muslimskými herci (na rozdíl od britské verze Ar Risaláh). Film ukazuje zejména přerod arabské polyteistické kultury v monoteistickou za cenu pronásledování a krvavých bojů. Zajímavá je např. pasáž, kdy menšinoví muslimové prchají před terorem pohanů do Habeše ke křesťanskému panovníkovi, u nějž dojde ke krátké teologické debatě o Ježíši Kristu a Panně Marii (muslimové skutečně - stejně jako křesťané - věří, že Ježíš Kristus se narodil z Panny, Ježíš /Isá/ je pro muslimy prorokem). Z úcty k proroku Mohamedovi zde není za celou dobu tohoto 3hodinové filmu herecky zobrazen, stejně ani jeho žena Chadidž, ani dcera Fatima a první chálifové. Islám "zastupuje" Mohamedův strýc Hamza.

    • 13.12.2015  16:28
    Zámek (1968)
    *****

    Kvalitní zfilmování Kafkova "Zámku". Nemám toto dílo rád, ale v jeho provedení nevidím žádné nedostatky. Zajímavé je, že Iva Janžurová tu zahrála krátkou scénu nahé Olgy v šenku.- Je ta beznaděj, bezvýchodnost odrazem Kafkova židovství nebo je to obecně lidský úděl?

    • 5.5.2015  18:26

    Za socialismu dávali v českých kinech. Bylo mi asi 10 let a moc se mi to líbilo, přál bych si vidět znovu. Asi moje první seznámení s Egyptem. Zatím po tomto dobrodužném filmu pro děti marně pátrám. Našel jsem jen nezajímavý dobový plakát z ČSSR...

    • 26.12.2014  16:25

    Romantické melodrama podle pravdivého příběhu novicky kláštera v Salcburku (20.-30. léta 20. století). Dívka Marie přichází na příkaz představené jako guvernantka do domu vdovce se sedmi dětmi. Tento film se mi líbí více než Wiseho americký muzikál "Za zvuků hudby", i když i ten je velmi dobrý, zvláště hudebně. Zajímavá je mimo jiné závěrečná pasáž, kdy se různě projeví stoupenci nacismu (jednak s brutální a jednak s " lidskou tváří"), což se velmi podobá projevům komunismu u nás. Za povšimnutí stojí rovněž závěrečné drama již na půdě USA, které americký film taktně pomíjí...

    • 26.12.2014  12:02

    Při povrchním, letmém pohledu se toto může jevit jen něco jako směs bavorského heimatfilmu a amerického muzikálu Mary Poppins. Jde však o zpracování skutečného příběhu salcburské novicky M. A. Kutscherové a rodiny Trappů podle literární předlohy z roku 1952 "Vom Kloster zum Welterfolg". Němci natočili námět už v roce 1956 s názvem Die Trapp-Familie. Toto americké zpracování má jistě vynikající úroveň, ale na můj vkus je příliš dlouhé a často až kýčovité, což ale lze pochopit. Zvláště působivá je pasáž, kdy otec zpívá rodině (anglicky) píseň Edelweiss https://www.youtube.com/watch?v=8bL2BCiFkTk jako projev lásky ke své vlasti. (v němčině např. zde https://www.youtube.com/watch?v=2kkjpKl0vPI ). Přesněji 4,5, velmi příjemný a pěkný film!

    • 27.9.2014  22:00

    Hodně tu záleží na dabingu, ten český s Krampolem je (samozřejmě hodnoceno jen jako porovnání s Filipovským) špatný a hodně sráží hodnocení. Nevím, na co jsou zvyklí u Funese Slováci. Ale v každém případě doporučuji podívat se na tento film v původním znění s titulky. Myslím, že něco takového mohl natočit zase jen žid...A Oury talent nepochybně měl, jeho Smolař, Rabbbi Jákob nebo Pošetilost mocných patří k tomu nejlepšímu v evropské komedii..

    • 20.7.2014  21:56
    Sant'Antonio di Padova (TV film) (2002)
    *****

    Žádný barvotiskový obrázek světce, ale drama o vnitřních bojích a tápáních muže, vyvoleného Bohem. Drobné závady tu lze nalézt, např. budování atmosféry a hloubky duchovního ( a duševního) boje mělo rezervy, bylo jen ploše naznačeno. Snad je můj pocit zesílen i tím, že jsem film viděl s dabingem. A také mi např. přišlo dost nepravděpodobné, že by mnich Antonín v té době klidně psal levou rukou. Ve středověku byli přesvědčení, že to, co je zleva, je zlé (ale nevím, jestli u sv. Antonína není uvedeno v jeho životopisech, že byl výjimkou, tedy byl levák - ale nezdá se mi to pravděpodobné)...To vše jsou ale celkem méně podstatné připomínky.

    • 19.5.2014  20:49

    Nehodnotí se tu vlastně žádný film, ale obrovské, obrovské hudební umění... Já nemůžu jinak, jsem rozpolcen, ale znovu a znovu smekám před těmi talenty... kteří mně vracejí do snění mládí... Pořád žasnu, co dokáže hudební umění, nejmocnější ze všech druhů umění: např. https://www.youtube.com/watch?v=sxo0OJkbaMY Z jiného alba: https://www.youtube.com/watch?v=Y89nR3yYrpQ atd.

    • 17.5.2014  14:56

    Tak to je obsahově krásný, katolický film. Mimořádně silný, ale celkem jednoduchý obsah, zjevující hluboké pravdy víry. Forma je tu pro mne podružná, dala by se především vytknout ne úplně sympatická počítačová animace, některé detaily pokoncilní liturgie a jistě ještě něco. Tento film je dělán zřejmě s minimálními prostředky a přesto má svou hodnotu. Kritik formy by tu jistě oprávněně našel nedostatky, asi jako kdyby srovnával Rembrandta s lidovým obrázkem. Pro mne má v tomto případě velkou hodnotu i ten "lidový obrázek". Nevím o tom, že by byl v Evropě natočen tak smysluplný, působivý a poměrně hluboce spirituální animák pro celou rodinu...

    • 26.12.2013  21:29

    Neskutečně působivá surrealistická hudba poskládaná a rafinovaně koncentrovaná ve velkolepém show. Nejúžasnější jsou instrumentálky bez textů, to je výtvarné umění v tónech! (přiznám se, že texty raději nechci znát). Pink Floyd pro mne zůstávají absolutně nejlepší, nejzajímavější rockovou skupinou mého mládí... se všemi výhradami a nebezpečími, kterých je třeba se vyvarovat.

    • 15.12.2013  18:48

    Film podle novely L. N. Tolstého "Otec Sergej", zasazený do Itálie 18. století. Jakkoliv začátek vypadá na obvyklý milostný příběh v historickém prostředí královského dvora, vyvine se z toho brzy nádherné spirituální drama. Tento film bych se nestyděl nominovat mezi "reprezentanty" evropské kultury třebas do muslimského či hinduistického světa. Na rozdíl od těch 99% zbytku současné euro-americké filmové produkce, která rozsévá hřích, konzumismus, násilí, sexuální nevázanost a relativismus.

    • 14.12.2013  14:32
    Moja ljubov (2006)
    *****

    Óóh, tak to je nádhera! Impresionistický animovaný film o čisté lásce (ale zároveň o tomto světě jako "slzavém údolí"), v němž jsem viděl obrazy ruských malířů: Repina, Serova, Jarošenka atd. Variace na klasické turgeňevovské téma krásné, čisté, platonické lásky. Jsem rád, že jsem to čítával již v době, když mi bylo právě těch 15-16 let, snad i díky tomu mne tento krátký majstrštyk teď tak zasáhl... Rusové prostě vnímají život jinak než Američani.

    • 30.11.2013  00:09
    Vedma (2006)
    *****

    Velmi volný remake Gogolova "Vije", zasazený do neurčitého amerikanizujícího prostředí s potlačením ruských prvků. Místo pravoslavného bohoslovce Chomy je tu hlavní postavou sekularizovaný novinář Evan (Ivan) Berghof, jehož hraje Valerij Nikolajev. Čarodějnici Meryll představuje Jevgenija Krjukova. Musím říci, že se mi tento film velmi líbil a považuji jej - na rozdíl od předchozích komentářů - za kvalitní a nadprůměrný. Stejně jako původní ruský "Vij" z roku 1967 a srbské "Sveto mesto" z roku 1990. Nesporná vysoká hodnota vizuální, herecká i hudební a koneckonců i ideová (s dobrým, ale zároveň otevřeným koncem); znovu musím opakovat: Rusové umějí umění...

    • 14.9.2013  21:57

    Tak tento film pro mne nebyl zábavou, ale potěšením. Počítačové animace mi tu vůbec nevadí, neboť vše překrývá kvalita scénáře i kvalita herecká. Po dlouhé době opravdová radost ze smysluplného filmu! Nedosahuje sice kvalit "Ohněm a mečem" či "Mise", ale je velmi dobrý. Lze ovšem očekávat, že film bude fanatickými formalisty silně kritizován. Oprávněná kritika je např. formy kříže, který ve filmu nosí bl. Marek Aviano, ten působí opravdu nepříjemně modernisticky. ----------------------------------------------- (Na Kahlenberg jsem kdysi schválně přicestoval a byl jsem tu ve skromném kostelíku sám. Jako by byl tento velký okamžik světových dějin zapomenut, jako by to nebyla pravda...).

    • 26.8.2013  22:17

    Protože se o staré filmy moc nezajímám, stále mne překvapují. Tento svou svěžestí, vtipem i sarkasmem. Židovský rukopis je tu zřejmý.

    • 20.8.2013  22:14

    Ačkoliv příběh, respektive zápletka příběhu (o možnosti přeměny člověka ve zvíře) podle Prospera Meriméa, není nijak oslnivá, celkově jde o mimořádně povedený film. Luteránský pastor a učenec z Královce, profesor Wittembach, přijíždí zkoumat lidové zvyky na Litvu a dostane se na zámek podivínského hraběte a jeho šílené matky. Podle mého názoru vynikající herecké výkony, vynikající exteriéry i interiéry, vynikající tajemná atmosféra (v této tradici pokračuje později např. i umělecky kvalitní horor "Vlčice"). Poláci prostě uměji točit filmy...

    • 8.4.2013  19:01

    Povídka Chlebové střevíčky patří k tomu nejlepšímu z žánru hororu v dějinách českého filmu. Nádherné kostýmy, lehounká erotika, "gotické" rokokové prostředí, mysteriózní i surrealistické prvky, výborné dialogy, zvuková a hudební kulisa, herci (Somr jako čert, polská herečka Tuszynska jako hraběnka) a koneckonců i pevný morální princip příběhu, založený na staré pražské pověsti. Excelentní, nedoceněné dílko Evalda Schorma! Tato povídka jednoznačně za pět, Golem za tři (Klusák by tedy Žida nezapřel), Travička za čtyři (Milena Dvorská se tu vyrovná svým šarmem předním světovým herečkám), ale ty kdyby nevznikly, nic by se nestalo. Zato bez "Chlebových střevíčků" by byla česká (československá) kinematografie ochuzena o jedno z nejlepších děl...

    • 27.3.2013  21:51
    Barabáš (1961)
    *****

    Recidivista Barabáš, postava z Evangelia, a jeho fiktivní příběh podle Lagerkvistova románu. Muž, který byl propuštěn na svobodu místo Krista, ale nemohl věřit. Na svou dobu velkolepě natočený film, jenž je žánrovou směsicí historického a náboženského dramatu s dobrodružnými prvky. V roli Barabáše exceluje Anthony Quinn. Celým příběhem se vine myšlenka, otázka víry a skepse, což film jednoznačně řadí ke kvalitní klasice. Fleischer se zde však dle mého názoru (je to ale názor s odstupem 50 let) nechal zbytečně svést k ukazování antické "reality", což je místy na úkor spirituálního náboje příběhu. Ale ve své době to musela být pro diváky bomba dokázat něco takového natočit (jako např. scény v aréně gladiátorů) . S možnostmi, které skýtal filmový průmysl USA v té době, by bylo vlastně chybou je nevyužít. Takže toto úplně chápu a dávám plný počet, tedy přesněji vyjádřeno 4,5, a zcela souhlasím např. s komentářem Hedky. Režisér Richard Fleischer, původem Žid, byl nejspíše konvertita ke křesťanství, ale nikde jsem o tom zmínky nenašel.

    • 22.3.2013  22:33
    Hostinec U létavého draka (TV film) (1971)
    *****

    Jednoduchá televizní inscenace podle skvělé literární předlohy má prvky romantické, mysteriózní a kriminální. Zvláště pro diváka, který příběh nezná, může být její první zhlédnutí docela napínavé. Když jsem viděl toto zpracování poprvé, byl jsem ještě nevykvašený mladík a s postavou Richarda Becketa (Jaromíra Hanzlíka) jsem se tu do značné míry identifikoval. Moc se mi to líbilo. Na rozdíl od mnohých laciných braků se tu objevuje i několik myšlenek o snění a realitě, o naivitě mládí a "praktičnosti" starších. Prostě kvalitu i přes minimalistickou divadelní výpravu zajišťuje kvalitní scénář a dobří herci (vynikající Jiří Adamíra!). Sheridanova novela je velmi vděčným námětem pro filmová zpracování...

    • 23.2.2013  17:36
    Horror (1963)
    *****

    Typický gotický horor ze zlaté doby tohoto žánru obsahuje všechny prvky, které do něho patří: starobylý zámek (točeno na hradě Coracera u Madridu), ztemnělé chodby, kočár tažený dvojspřežím, dobové kostýmy, atraktivní ženy v nočních košilích s plápolajícími svícny, noční bouře, záhadné vytí i služebnictvo, předčasný pohřeb, noční můry mísící se s realitou a především naprosto skvělé exteriéry i interiéry kaple (natočené v ultraromantických zříceninách kláštera Santa Maria de Valdeiglesias – podobně jako horor „Noche del terror la ciego“). V roli služebné spatříme (z hororů dobře známou) německo-židovskou herečku Helgu Liné-Sternovou, postavu Rodriga Blankevilla představuje německo-španělský herec Gérard Tichy, slečnu Alici rakousko-turecká židovka Iran Eoryová… Podstatou zápletky je rodová kletba a pokus o její zrušení za velkou cenu. Expresionistickou kameru scény, kdy dívka v noci prochází chodbami zámku, považuji za jednu z nejlepších tohoto druhu vůbec.

    • 17.2.2013  19:29

    Proces se sv. Janou z Arku je podán dle skutečných protokolů jako duchovní bitva s rychlým střídáním strohých pasáží výslechu. Děj začíná až v době, kdy je devatenáctiletá Jana (v podání 21leté Florence Delay) několik měsíců vězněna na hradě v Rouenu. Soudu předsedá anglofilský biskup Pierre Couchon. Klasické mistrovské dílo Roberta Bressona, jeden ze zásadních spirituálních filmů, jenž je vypjatým dramatem a zároveň historickým dokladem (Jana z Arku byla beatifikována až roku 1909 a svatořečena roku 1920!).

    • 5.2.2013  20:19

    Film, inspirovaný křesťanskou legendou (resp. pozdějším románem na jejím podkladě) o malém chlapci Marcelinovi, který vyrůstal mezi františkánskými mnichy ve španělském klášteře v době po francouzských výbojích někdy v 1. polovině 19. století. Neuvěřitelné herectví cca šestiletého chlapce (kupodivu i velmi zdařilý slovenský dětský dabing) a především laskavý příběh, povznášející k transcendentálnímu přesahu, to obojí dává pochopit, proč bylo toto dílo ve své době nejslavnějším španělským filmem v zahraničí a zejména v USA. Na základě těchto hodnot, vyššího smyslu a naděje, které jsou dnes zašlapávány do bláta, nelze nedat pět hvězdiček. I když jinak formálně jde o obvyklou úroveň 50. let, podobnou např. i soudobým československým filmům.

    • 10.1.2013  19:38

    Profesionálně udělaný dokument. Aniž bych byl nějakým zvláštním obdivovatelem architekta Hoffmanna, dávám nejvyšší hodnocení. Dokumentu není co vytknout, je koncipován někým, kdo ví, o co jde. Zřejmě má na výtečném výsledku svůj podíl i přední znalec moravské architektury 19.-20. stol. Pavel Zatloukal...

    • 5.1.2013  23:08

    Už z úcty ke skutečnému ději, nelze dát méně než pět hvězdiček. Šťourat se v umělecké estetice v takovém případě (podobně jako např. u For Greater Glory: The True Story of Cristiada), se snad ani nehodí. Ostatně zde není ani nic co podstatného vytknout, natočeno civilně, bez patosu, místy téměř dokumentárním stylem. Poláci mají u mne velký obdiv, dokázali se statečně a zásadně postavit na odpor zločineckému režimu (podobně jako Ukrajinci, ale o nich se toho u nás ví žalostně málo...). A Poláci navíc umějí točit i dobré filmy.

    • 26.12.2012  22:27

    Film sice nedosahuje uměleckých kvalit jako např. Mise a je trochu rozvleklý, ale nelze mu dát méně než pět hvězdiček. Protikatolický krvavý režim v Mexiku i hlavní postavy mučedníků jsou skutečné, mnohé z nich již byly beatifikovány. Kdo nechápe a bude se na tento film dívat jen jako na western či válečný film, bude zklamán a nejspíš bude hodnotit nízko.Toto není pro zábavu k pivu a chipsům...

    • 25.12.2012  13:18

    To snad není dokument, to je poezie života! Jan Špáta pořídil vynikající snímek díky tomu, že poskytl veškerý prostor skutečným lidem, vdovám na vsi (nelze nevzpomenout na ideál babičky Boženy Němcové). Pamatuji takové ještě v sedmdesátých letech a i dnes se na venkově s nimi lze setkat. Za myšlenku věnovat se něčemu tak "obyčejnému", jak jsou staré ženy, zaslouží tvůrce uznání! Stejně tak i za formu, jakou je ta myšlenka podána. Netušil jsem, že čeští filmaři jsou něčeho tak hlubokého schopni. Malá zapomenutá perla!

<< předchozí 1 2 3 4 12 23 34 45
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace