tlesk

Co jsme komu všichni udělali? je výbornou francouzskou komedií, která se sice nese ve stejném duchu jako předchozí části, ale to vůbec nevadí. Christian Clavier, známý českým divákům zejména jako představitel Asterixe, či sluhy Jacquouilleho z komedie Návštěvníci je v širokém obsazení jednoznačně nejvýraznější a nejcharismatičtější, přičemž úloha Claudea coby konzervativní francouzské hlavy rodiny mu perfektně sedí. Ani zbytek herců však nezaostává a ruku v ruce s perfektně napsaným scénářem nám doručují počin, jenž si s grácií utahuje snad úplně ze všeho. Jednoduše se jedná o bezvadnou komedii, u které se nejednou od srdce zasmějete, snad vás i dojme a zahřeje u srdce. A to si nezaslouží nic víc, než jedno velké doporučení.

Film roku je jedním z těch dramat, která by zkrátka nefungovala bez dobrých herců. Což tady naštěstí neabsentuje. Trojlístek hlavních protagonistů má mezi sebou skvělou chemii a ač má snímek nálepku komedie a smát se opravdu budete, tak většinou spíš jen hořce. I přes přehršel sebeironie jde totiž převážně o drama, beroucí si na paškál mnohá zákulisní úskalí filmové branže, kde bezesporu existuje koňská dávka talentu, ale v docela odlišných podobách, jež dohromady vytvářejí nekompaktní třaskavou směs. Lidé od filmu z toho tak, jak jsou zde vykresleni nevychází právě nejlíp. Je to vtipné a přitom smutné a všichni tři titulní herci jsou skvělí, přitom má celý snímek i emotivní přesah a rozhodně neupadá do vod laciné parodie, čehož jsem se u traileru přeci jen maličko obával. Obratně nastavené zrcadlo pokrytectví Hollywoodu a vůbec áčkové produkci okolo pohyblivých obrázků. Tohle se povedlo.

Černobyl na kolečkách coby volné pokračování Camina na kolečkách funguje vlastně tak nějak napůl. Bohužel je to kvůli postupující nemoci hlavního hrdiny, díky čemuž se na místo dojede auty. Přesto je jeho ústředním motivem jistě velmi silná a inspirující linka právě okolo Jana Duška, který to vzdor nepřízni osudu nevzdává. I přes to ale celý dokument působí trochu jalově. Chybí tu lepší střih či dramaturgie. Jako by šlo spíš o videoprojekt party kamarádů, než o práci profesionálního týmu a jako takový vlastně nenabízí krom tématu nic zajímavého, co by v nás zanechalo nějaký větší dojem. Jde tak o průměrnou podívanou bez výraznějších momentů, jež vlastně neukazuje ani tak zajímavou destinaci, protože o Černobylu už bylo natočeno mnohé. Nepopiratelné kouzlo může snímek mít zejména díky tomu, že v něm vidíme Ukrajinu relativně krátce před vpádem ruských vojsk, což je smutné a určitě to asi jen tak někoho nenechá chladným (potěší i fakt, že je Ukrajině celý film věnován), ale rozhodně to není zásluha tvůrců…