Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Akční
  • Krimi

Recenze (2 836)

plakát

Španělská královna (2016) 

Španělský bizár, jehož název do puntíku odpovídá tomu, kdo v něm hraje první housle. Nepodařilo se mi sice přijít na to, co to všechno dohromady mělo znamenat, ale zase jsem film viděl na plátně, což vzhledem k většinové ignoraci našich kin považuji za výrazný úspěch. Beru Španělskou královnu jako trefnou satiru filmařského světa a jako oázu v mainstreamové tlačenici multiplexů.

plakát

Silkwoodová (1983) 

Karen řešila plutonium, ale že sama hulí první ligu jí asi nevadilo. Ať mi málem oscarový film promine, já viděl nudu rozmazanou do dvou hodin. Náznaky napětí byly po zásluze potrestány a celé to skončilo tam, kde bych si představoval začátek. Bez hereckých es by to bylo jako dívat se na spící žížalu.

plakát

Oklamaný (2017) 

(Budou spoileři) Trochu Sofii podezírám, že akorát adaptovala naši klučičí rutinu ze střední. Dělat chudáčka pod stromem, omámit zachránkyni, přijmout pozvání na dívčí internát a tam se nechat rozmazlovat kompletním dvojpokojem; to byla naše strategie, kterou Colin docela dobře napodoboval. Jenom teda s tím řezáním to bylo naopak - my byli ti, kteří řezali. Samozřejmě odchody se bez šrámů neobešly, ono totiž zdrhat se staženejma kalhotama před nasupenou vychovatelkou nebo krvelačným správcem internátu není taková selanka jako bejt chráněncem Nikolky Kidman v občanský válce. Ale na rozdíl od desátníka McBurneyho jsme si dávali velkýho majzla na odvrácenou tvář ženskýho kolektivu. Ačkoli se ve filmu během hodiny a půl stane zhruba tolik, kolik při badmintonovým zápase koal, díky všem detailům vzniknul celek, kterej mě teda zatraceně dost bavil.

plakát

Srdečně vás vítáme (2017) 

Christian Clavier coby Angela Merkelová a Babikova rodina v roli přistěhovalců. Couchsurfing si po tomhle asi nezaložíte, ale jako pobavení na cizí účet funguje film dobře. Jen škoda, že se víc nepřitlačilo na pilu. U komedie s takovou nadsázkou by to určitě ničemu neublížilo.

plakát

Zabijáci (2014) 

Film se tváří jako neprofesionální společnice, která přišla na kus řeči jen protože jsem jí zaplatil. Chvíli jsem se snažil věřit, že to myslí upřímně a vážně, ale ke konci už jsem víc koukal na hodinky než do telky. Ponurost lepší než v Ostravě Porubě, jen napětí kdyby nebylo na úrovni slaboproudu.

plakát

Atomic Blonde: Bez lítosti (2017) 

Oči Čárlí jsou jako chameleon. Tahle ženská s nima umí "pojď sem, chci tě, miluju tě, nebavíš mě, odprejskni a zabiju tě" během tří vteřin. Kdyby to šlo, její pohled bych si koupil a chodil s ním ven na procházky. Jenže ona nejen že má ty nejrafinovanější kukadla v Hollywoodu, řadí se mezi nejlepší věšáky na šaty vůbec a je dokonalou ukázkou toho, proč jsou dvě holky na sobě lepší než vychlazená dvanáctka v létě; ona je navíc ve formě, že kdyby bylo na mně, hraje Bonda i když je ženská. Samozřejmě film sám o sobě taky supr, hlavně proto, že nemá slitování s nikým a ničím. Jde si svou cestou, hraje k tomu výborná muzika a mně je najednou úplně jedno, že se to zas všechno točí kolem podělaný války.

plakát

Všechno úplně všechno (2017) 

Ale no ták... Jestli tohle Stella brala jako kvalifikaci na mistrovství světa v naivitě, tak za mě teda s přehledem splněno a jen tak dál. Jako holka by mohla vědět, že natočit film není jako natočit si vlasy; film by kromě natřásání měl taky něco říct. Tahle sterilní odrhovačka může říct leda tak výrobcům francouzských oken to, že uspěli už i v Americe. Hezky se na to koukalo a třeba taková hudba byla podařená fakt hodně, ale flákni na konec filmu ohranou pointu bez trochy síly a máš co? Určitě ne všechno úplně všechno.

plakát

Baby Driver (2017) 

Já jsem naštěstí nešel na akademickou přednášku o teorii dokonalosti, nýbrž na letní filmovou jednohubku, čili se tady teď nemusím v ničem šťourat jak bába v koksu. Takovouhle bejkárnu jsem v kině zas nějakou tu chvíli neviděl, podobně svérázně si třeba Guy udělal posledního Artuše, ale tím přehlídka originality pomalu končí. Fór je v tom, že teprve až když si něco uděláte po svým tak jak vy sami chcete, může to za něco stát. Edgar se rozhodně s ničím nepáral a naservíroval mi tak dokonale rytmickej biják, že Rytmus by se měl přejmenovat na Fibliraci.

plakát

Letíme (2017) odpad!

Jsem si jistej, že kdyby se na sebe tenhle film sám podíval, dá si odpad taky. Animák s hnusnou animací má pro úspěch podobný předpoklady jako Keňan v NHL. Když má navíc tolik vtipu, že jsem smích slyšel jen když sova vyblila ryby, nepomohlo by ani to, kdyby čápi místo do Afriky doletěli do hnízda k Babišovi. Jediná možnost, jak v životě vidět ještě horší animák, je pustit si Letíme podruhý.

plakát

Dunkerk (2017) 

Viděl jsem už tisíce filmů s hudebním doprovodem, ale znám jen jeden hudební doprovod, kterému dělá křoví film. Jmenuje se to Dunkerk a je to dokonalá ukázka symbiózy mezi rejžou a skladatelem. Vždycky si říkám, co sakra Nolan ty tři roky dělá, a on pak přijde s tímhle... První letošní zážitek, který chci v kině opakovat.