Pepinec

Kdyby k nám domů přišla velryba, nevím, jestli bych začal jíst rybí tuk, ale určitě bych omezil konzumaci hub.

Tuhle jsem na Andělu vlezl do tramvaje a napadlo mě "kde já to jen už viděl...?"

...za tři hvězdy Pepince. (Ne)rád bych se dotkl Faye Dunaway, ale scény s ní byly jako retardér. A než to pak Robert zase rozjel, už tam byla znova. Ženy to holt mají složitější i ve špionážních filmech. Co se ovšem atmosféry týče, můžou se jít dnešní patlalové moderních napodobenin klouzat ze Stromovky do Blanky.

Co udělá každý správný superhrdina, když se mu blíží konec trvanlivosti? Udělá dítě a show must go on! To pochopila Renča velice správně, až teda na to, že není superhrdina a že chudák dítě by v jejím současném stavu vypadalo jako plastová mísa na botox. Pak tam prosím vás měl hrát ještě Colin Firth, toho jsem ale taky nepoznal... Jinak to překvapivě bylo přijatelné natolik, abych v letním kině vydržel i přesto, že jsem poslední půlhodinu kvůli prasácké kose musel dělat dřepy. P.S.: Bláto na festivalech skutečně sbližuje. Minimálně s prodejci holinek.

Furt se někam jezdí a ňadra vykouknou jen jednou. Bylo by líp, kdyby film řezal zatáčky aspoň trochu jako Stejk, takhle jsem místo na cestu koukal spíš z okna. Jinak Peggy je přesně ten typ, za kterým běžíte i když moc dobře víte, že správný směr je na opačnou stranu a co nejdál. Chtěl bych o sobě říct, že už mám tohle za sebou, ale kus Francoise v sobě máme všichni a napořád. Tak si držme palce.

Další díl už se bude jmenovat Já, Mimoň. Všichni mi furt říkají, že se chovám jako děcko, takže za nás děti vám můžu říct, že to byla prča.

Skoro padesát metrů pod hladinou, v kleci, bez kyslíku, se žralokem za prdelí. Jeden by řekl, že nelze udělat víc pro umlčení ženy, jenže to neznáte Lízu s Kačkou! Tyhle holky se spolu dokážou bavit i se zadrženým dechem aneb kecy v kleci. Nad některými jejich rozhodnutími by sice kroutil hlavou i rejnok, ale ve výsledku je to asi tak o čtyři hvězdičky lepší, než kolik byste od filmu s tématikou žraločí turistiky čekali.

Sterilní, chladné a bez emocí. Takhle může fungovat dejme tomu třeba špitál v létě, ale ne film. Měl jsem z něj pocit, jakoby sám čekal na srdce.

Já mít takovou ségru, tak jsem ten nejšpatnější brácha na světě. Když navíc Salma začla espaňolovat, musel jsem si dát do klína ranec cihel, abych nevystartoval po plátnu. Na americké komedie tohohle typu můžeme plivat jako Jack z Titanicu, ale nakonec jsme stejně všichni rádi, že tu s námi jsou. Já totiž nepotřebuju v kině koukat na hru na něco, mně bohatě stačí vidět, že si někdo užívá to co dělá. Nicméně kdybych mohl Maximovi poradit, tak bych si na jeho místě trošku upravil mířidlo...

Copak Valerián, toho jsem si v tomhle nebetyčném meziplanetárním kolotoči všimnul až když ho Laurélie měla na obličeji. Ta blonďatá spasitelka Galaxie měla tak šikovně naštvaný kukuč, že bych jí taky klidně slíbil svatbu jen aby se mnou jela na pláž. Nikdo mi nevysvětlil, proč všechny časoprostory zachraňují zrovna jediní dva puberťáci ve Vesmíru, nikdy se asi nedozvím ani to, co měly znamenat ty štěky celebrit a celebritiček, ale vem to čert. Po průchodu kolem poutače jsem byl připraven na kinematografické mučení mých očí, jenže ono je to vážení mnohem zábavnější než kdejaká festivaly opěvovaná komedie roku. Takže, Lucu Bessone, Pěkně dobře!