mibara

Silvestr a Alena se seznámili na studiích. Vzali se, protože čekali dítě. Silvestr přerušil studia a aby měla Alena klid na učení, pracuje ve stavebnictví a stará se o rodinu. V současné době žije už čtyřčlenná rodina ve vlastním bytě. Alena vystudovala a má před sebou vědeckou kariéru. Silvestr cítí, že se od něj vzdaluje a rozumí si víc s docentem Eduardem, svým spolupracovníkem. Začíná to Aleně vyčítat, manželství se dostává do krize.

17letý Vláďa Jirout studuje gymnázium, ale učení mu nejde. Rodiče však trvají na tom, aby dostudoval. Vláďa se dostává do party mladých lidí, kteří jsou závislí na drogách a začíná také fetovat. Spolu s partou skončí na záchytce. Pro rodiče je to šok, zařídí mu přestup na jinou školu, Vláďa se však rozhodne jinak. Tajně odjíždí na Šumavu, kde nastoupí jako dřevorubec. TV film o mladém chlapci, který se snaží vymanit ze závislosti na drogách.

Vědec světového formátu Erik Cenkl pracuje s týmem na zajímavém úkolu v oblasti genetiky. Snaží se vyhledávat geny kladných vlastností, aby mohl chemickou cestou vytvářet generace „lepších“ lidí. Je si vědom důležitosti úkolu, snad mu přikládá i větší důležitost, věnuje se jen své práci a při vyhledávání kladných lidských vlastností sám tyto vlastnosti ztrácí. TV film vypráví o tom, že i kdyby člověk dělal sebedůležitější práci pro lidstvo, nesmí za žádných okolností sám přestat být člověkem.

Slavný skladatel a jeho žena jsou pozváni na víkend k manželům, kteří jim slíbí, že u nich budou mít absolutní klid. Průběh víkendu je ovšem děsivý – paní domu se svým manželem v závěsu neustále říká hostům, co a jak mají a nemají dělat, pod záminkou, že je to pro jejich dobro. Televizní komedie na motivy Ringa Lardnera o obtížných lidech.

Karla Zimová, majitelka starého mandlu, která se vydřela z nouze vlastní silou i pomocí náhlého dědictví, uzavře ze strachu ze samoty prostřednictvím dohazovačky manželství s bývalým sluhou. Stárnoucí, nevýbojný Václav je nyní inkasistou ve firmě bývalého pána. V zaměstnání se mu však nedaří, stává se nezaměstnaným. Zimová nechce, aby ho lidé viděli, jak se doma poflakuje, a tak ho naoko vyhání do práce. Václav se spřátelí s nezaměstnanými, zejména lehkomyslným Pohlem, který ho naučí kouřit a chodit do hospody. Příběh z první republiky neschematickým způsobem prezentuje tragédii dvou lidí na pozadí hospodářské krize. Hra na motivy stejnojmenného románu Olgy Scheinpflugové.

Hra začíná v hájovně vedoucího lesního závodu Kořána, kde se chystá oslava. 60letý Kořán má odejít do důchodu a stáří si chce zpříjemnit sňatkem s razantní Kubeškou. Bujaré noční veselí v hájovně provází prudká bouře, která způsobí rozsáhlé polomy. Ráno Kořán vidí, že stromy v jeho revíru podlehly noční vichřici. Rozhodne se, že do důchodu ještě nepůjde a svatbu s Kubeškou zruší. Chce se věnovat znovuvzkříšení revíru. Natočeno na motivy románu Josefa a Miroslavy Tomanových „Kde lišky dávají dobrou noc“.

Komedie o mladé ženě, která tráví období před porodem na venkově u tchýně. Ta se snaží zbavit ji veškeré fyzické námahy. Jenže její péče mladé ženě trochu překáží, baví ji elektřina, a tak začne pomáhat místnímu mechanikovi Bařinkovi. Starost o denní režim, stravu, odpočinek i zábavu budoucí rodičky se prolíná v napjatých i úsměvných situacích. Film využívá vděčný typ energické, ale starostlivé a dobrotivé tchýně v podání Antonie Hegerlíkové.

Osamělého spisovatele navštíví v noci dívka, mladá dělnice, která trochu pod dojmem besedy se spisovatelem rozvázala v továrně pracovní poměr a rozhodla se změnit svůj život. Jde si pro radu a rozhovor o životě. Z rozhovoru, který se protáhne až do rána, vyplyne pro dívku jisté rozčarování, ale i poučení pro další život. TV film o konfrontaci dvou zásadně odlišných životních postojů, v nichž konformismus a únava životem zápasí s radikálními zásadami mladých.

Pět kluků chodí do kroužku, kde si stavějí modely lodí. Přichází prázdniny a oni se rozdělí na dvě nepřátelské party – Vítek a Slávek spolu objeví na Vltavě starý hausbót a od správce plovárny mají povoleno tam pobývat. Spřátelí se se Zuzankou, která je na prázdninách u svého dědy a babičky, kteří pracují v místní hospůdce. Jenže tři ostatní kluci je tajně sledují, závidí jim hausbót i kamarádství dívenky. Jednou v noci hausbót odpoutají od břehu a vydají se na plavbu po Vltavě.

Hrdinka příběhu, francouzská novinářka Michele Vigierová, bývalá členka protifašistického odboje, má být zatažena do příprav ultrapravicového puče, k němuž skutečně v r. 1958 ve Francii došlo. Jeho cílem bylo přinutit vládu země, aby pokračovala v boji proti osvobozeneckému hnutí v Alžíru. Michele musí v této situaci zaujmout jako novinářka stanovisko – z hlediska novinářské, ale také lidské etiky.

Ťáňa je dospívající dívka, kterou po smrti matky spolu se sestrou Lídou opustil otec a založil si novou rodinu. Sester se ujímá za otcovy peněžní podpory cizí žena, které dívky říkají „teta“ a která je bez ohledu na jejich věk drží velmi zkrátka. Teta usiluje, aby se Táňa stala ženou jejího synovce Ivana. Druhý hrdina hry, Evžen, je trochu fanfarón, živý, ale upřímný vysokoškolský student, který žije s matkou. O silvestrovské noci se Táňa a Evžen seznámí. Evžena Táňa zaujme. Když ji po celkem dobrodružném hledání najde, snaží se s ní sblížit. Táňa prožívá první skutečnou lásku, vidí v ní celý svůj svět a využívá každé chvilky, aby se mohla s Evženem sejít. Nejlépe to vychází, když má teta noční směnu a Evžen přichází, aby se se sestrou Lídou učil angličtinu. Když Lída odchází spát, sehraje rozloučení a odchod, zatímco se schová do komůrky a pak mají milenci velkou část noci pro sebe. Je to jejich „hra na slepou bábu“.

Mladý básník Hána hledá své místo v umění. Čeští literáti, s nimiž se seznamuje, vytvářejí v té době dvě fronty. Levicově orientovaní jsou autoři přiklánějící se k odkazu Jiřího Wolkera, k jeho proletářské poezii. K nejvýznamnějším stoupencům patří i vynikající představitel revoluční české poezie S. K. Neumann. Druhá část mladých tvůrců hledá své ideály ve francouzské literatuře, zejména v díle surrealisty G. Apollinaira. Do inscenace se prolíná hledání vlastní cesty a postoj mladých umělců k životním realitám. Je rok složitých politických vztahů, rok 1936, kdy ve Španělsku dochází k převratu. Všechny tyto události působí samozřejmě na myšlení mladého básníka. Jediný S. K. Neumann pozná pravou tvář Hánova talentu a ve chvíli, kdy Hána opouští řady pokrokových básníků, věří, že síla jeho talentu ho přivede zpět.

Příběh morální a citové krize mladého muže s téměř detektivní zápletkou. Hrdina Vitalij (Aleš Jarý) pátrá po osudu protivníka, který ve rvačce vypadl z jedoucího vlaku. Pozdější výčitky svědomí a snaha o poznání pravdy se proplétají s příběhem Vitalijovi lásky k vdané knihovnici Valje, která mu byla oporou.

Předlohou k natočení televizního filmu se stala povídka ruského spisovatele Grigorije Gorina „Příhoda v továrně č. 6“. Zavede nás do závodu, kde drsná slovní výměna může mít lepší vyhlídku na úspěch než slušné lidské jednání. Jak si s takovými vzájemnými mezilidskými vztahy poradí inženýr Mlíčko, zástupce vedoucího výroby? Je velmi jemné povahy, okolím používaný argot vůbec neovládá, a tak je jeho úloha mezi „obhroublíky“ nadmíru těžká. Dochází nakonec k přesvědčení, že neumí jednat s lidmi, že mu chybí jakákoliv autorita a touží být jako ostatní. Dostává spásný nápad, poprosí podnikového řidiče Farkaše, chlapa jako horu, jehož slovní rejstřík bohatě hýří peprnými výrazy, aby ho některá slova naučil.

Televizní adaptace novely Georgese Simenona je úsporně črtanou psychologickou studií advokáta Loursata, pojednávající o jednom z nejtragičtějších témat – neschopnosti člověka komunikovat s lidmi, mezi kterými žije, a kterému jen životní touha po odhalení pravdy pomůže tento uzavřený kruh prolomit.

Dvanáct výroben kýčovitých upomínkových předmětů a atypických hraček je sjednoceno do závodu SVUPAH. Jeho generální ředitel Rejžek (Oldřich Vlach) nabídne svému kamarádovi Pavlu Fialovi (Luboš Ondráček) místo šéfa oddělení uměleckého dohledu. Pavel, jehož rodina tone ve finančních problémech, nakonec na naléhání manželky funkci vezme. S Rejžkem a dalšími členy managementu navštíví všechny sloučené závody a v každém dostane suvenýry jako pozornost. Doma zjistí, že v balíčcích jsou tisícové úplatky. Manželka je i přes jeho odpor záhy utratí. Později si rodina pořídí i pračku, video a nové auto... Mírně groteskní příběh člověka, který se proti své vůli stává součástí systému.

Když je člověk někde poprvé sám, vypadá všechno docela jinak. Malého človíčka čeká takových prvních samostatných setkání se životem celá řada. Pořad určený těm nejmenším, kde se děti dozvědí, jak si počínat na návštěvě u lékaře, na nádraží, na poště a na jiných místech, kam se poprvé vydají bez doprovodu mámy a táty.

Televizní zpracování stejnojmenné povídkové knihy ruského spisovatele Vasilije Šukšina. Scenárista a režisér brněnského studia George Agathonikiadis si vybral ze sbírky „Charaktery a lásky“ dvě povídky – „Mikroskop a vesmír“ a „Nervová soustava a kus špeku“, které spojil do jednoho příběhu. Hlavní roli, otce prosté dělnické rodiny, vytvořil Oldřich Navrátil. Ten touží po novém poznání a vzdělání a je ochoten pro to obětovat i poslední pro rodinu potřebný rubl.

Královské rodině se narodilo pět dcer. Král je učil hrát na hudební nástroje a snažil se v nich vypěstovat lásku k vážné hudbě. Pod dirigováním otce krále, hlavně po jeho ztrátě rytmu, hrají falešně a s nechutí. Princezny založí pod vedením chůvy Aničky novou rockovou moderní kapelu, hrají s láskou a elánem. Král hledá pro princezny muže, který by je naučil hrát opět správně hudbu klasickou. Jedna z princezen se má stát jeho nevěstou. Přichází několik princů (plechový, růžový, žlutý), princezny je svou divokou hudbou a tancem odradí, utíkají vyděšeni pryč. Ostatní princové ztrácí odvahu se o princezny ucházet. V městečku pod zámkem žije mladý učitel hudby Martin. Královští poslové dostávají příkaz Martina na zámek dovést.

Podle předlohy maďarského dramatika a prozaika Ference Molnára. Pro tvorbu F. Molnára je příznačná ostrá sociální kritika zobrazující typické postavy velkoměstského života. Jeho stylem je směs ironie a sentimentality, spojující autorovu účast i nadhled. Film nás zavádí do prostředí tehdejšího západního světa. Stáváme se svědky slavnostní večeře ve vile velkopodnikatele, při níž se překvapivě a dramaticky odhalí nekalé obchody vážených a vysoce postavených lidí.