Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Krimi

Recenze (322)

plakát

Poslední leč (1981) odpad!

Barevný vsuvky kdy nám Polívka vysvětluje, nebo koumá jak provede další scénu a Pecha mu u toho sekunduje dejme tomu, ale sledovat dva magory jak si hrajou v místnosti na myslivce (lesní zvěř, rybáře atd.) a melou u toho super hovna jak po lobotomii a výplachu mozku zároveň mě vážně nebere. Jako netušim jestli je tohle veledílo určeno pro fanklub divadla Husa na provázku, ale já coby nezaujatej divák vnímám jen nudu, šeď, vysoce stupidní scény a dialogy, kterým neni navíc často ani pořádně rozumět. Tady mě otravovalo skutečně všechno od A do Z včetně vstupů protivný ošetřovatelky a těch pár okamžiků přechodu mezi realitou a čirým herectví to nezachrání. 5%

plakát

Karel (2020) 

Těžko hodnotit. Jo božskej Kája byl jen jeden a nenahraditelnej, ale sledovat home videa posledního roku Karlova života, kdy mu dýchá na krk zubatá se zdokumnetováním jak lékaři oznamují verdikty, či si čte tisk v hospicu, přikládá poleno do kamen, povídá si s rodinou, sedí na židli v zahradě atd., je opravdu až depresivní pohled, to všechno prostříhaný záběrama z koncertů a různých krátkometrážních hudebních filmů. Holt taková je realita života. Nejzajímavější mi přišla vsuvka s antichartou, ke který se Karel akorát vyjádřil, že jej tisíckrát vysvětloval, a že učinil rozhodnutí na kterých již nelze nic zmenit, nebo miniemigrace do SRN a rozhovor s západoněmeckým reportérmem, zda by tam nechtěl žít a následný Husákův projev. Dokument o tomto velikánovi jsem si představoval trochu jinak, nabitej energií, vytáhnout videošpíčky prolínající jeho kariéru, vrcholy i pády. Tady se to ovšem celou dobu neslo v duchu mistrova konce. 20%

plakát

Silkwoodová (1983) 

By mě zajímalo jakej podíl rozpočtu šel na kartony cíg použitých v tomto snímku, Strupová s Ruslanem totiž pálej jedno žváro za druhým jako o život, hulej snad úplně všude, při výkonu práce, když maj pauzu na žrádlo, v posteli, v autě, venku, v baráku, v bistru, na návštěvě dětí, který žijou u jejího ex, na odborový schůzi i u šéfa na koberečku, jestli tady nekomu z hlavních aktérů hrozil rak tak určitě ne ze záření plutonia. I když tuhle záležitost s kuřivem zcela pominu, celý to, i když je to podle skutečných událostí, stálo poměrně za vypálenýho špačka v koši na nádraží. Děj: makání ve fabrice, porušování bezpečnosti práce na úkor zdraví, zlí šéfové, zlí kolegové, odbory tradičně vyřešící hovno, podivnej pár žijící s hnusnou lesbou pod jednou střechou a nakonec komplot, vše zabalený v nezáživnym UHO koktejlu. Mám dost. Zlatej Čínskej syndrom.

plakát

Po strništi bos (2017) 

Tragický výkony hlavní(ch) dětský(ch) postav(y), nosící na řepě rušivej element v podobě držiče účesu, připomínající spoďáry křováků z buše spíchnutý z obinadla, vše utopený v nudným příběhu bez nějakýho chytlavýho děje. Svěrák se nechtěl opakovat z Obecný školy, ale "povedlo" se mu akorát stmelit útržky z jeho i cizích filmů do zkoprnělýho výsledku obrazu pražskýho kluka ocitajícího se na vsi (Prázdniny pro psa) a zažívající jakýsi dobrodružství za protektorátu, kterej si různý situace a zážitky přibarvuje svýma představama, což je asi tak jediný v čem vidim nějakou inovaci, která ovšem přílišnou senzaci nepřinesla. 35%

plakát

Kids (1995) odpad!

Po naprosto tragickým Ken Parku jsem k tomuhle přistupoval s velkou skepsí, ale říkal jsem si že tohle přece nemůže bejt až tak strašný. Larry Clark vidí podle všeho svět až moc jednoduše, mládež v NY je zkrátka jen partička vygumovanejch a vyfetlejch kreténů a budižkničemů skvěle ovládající šoustání (zásadně bez gumy), užívání lacinýho fetu, krádeže chlastu a broskví, dále provozujících členský schůze v parcích, kde si sem tam kopnou místo mičudy do negra, a plno dýchánků po bytech kde mezi sebou melou totální hovna, nebo se sjížděj do bezvědomí. Hlavní děj v týhle omáčce představuje existenční ucho s hivem, kterej rád výlučně panny a jedna z těch pannen s hivem chycenýho od něj hledá ucho po všech čertech aby nakonec spatřila jen jeho vrtící se ric a nořícího se v další panně. Ve všech těch sračkách je mu po boku jeho dementní kámoš, kterej mu poskytuje doprovod osobního uctívače a vrbu v jednom. I hnus se dá vyobrazit autentičtěji a především zábavněji. 0%

plakát

Atentát v Paříži (1972) 

Typ francouszkýho polithrilleru u kterýho se divák na zdejší dialogy (politický žvásty) musí opravdu hodně soustředit, aby se neztratil a neunikl mu tak děj a souvislosti o komplotu nadnárodních rozměrů. Když už se ve dvou třetinách tou nudou plnou velice záživných debat prokoušete, čeká na vás sice trocha akce napětí a zvratů, přesto všechno to ovšem nedokáže ustát celkovou mdlost tohoto díla, který ani v tomto případě nezachrání kvalitní dabing. 35%

plakát

Srbský film (2010) 

Thriller s hororovými prvky, kterej necelou hodinu probíhá dá se říct normálně. Seznamujeme se s hlavní postavou a novou zakázkou z jeho branže, kterou si v cílený nevědomosti postupně oťukává. Teprve poté začíná zvrácená jízda, kde zadavatel hraje s vykonavatelem nejasnou hru odehrávající se navíc v retrospektivu. Některý scény jsou zde zbytečně přes čáru a dost věcí snadno předvídatelných (něco v chlastu, koho ojede Miloš v závěru), takže až na pár šílených okamžiků se v kostře jedná o jinak ničím vybočující lehce podprůměrnou podívanou. 45%

plakát

Saló aneb 120 dnů sodomy (1975) 

Rozjezd vypadal slibně a k tomu ještě očekávaný legendární scény s naservírovaným shitem, jenže ono nakonec hovno. Ano byly tady sem tam alegorie nad kterýma se dalo zamyslet, ale ty rozhodně nedokázaly utáhnout celkovou nudu k posrání, což obsahovalo nezáživný vyprávění kurev o jejich pikantériích z jejich kariéry a především píchání do řití bez ohledu na pohlaví a (ne)sexuální zvrácenosti, perverze, mučení a mordování, což i když vytvářelo poměrně hutnou atmosféru, pod její pokličkou se nacházelo téměř vzduchoprázdno. 25%

plakát

Seznamte se, Joe Black (1998) odpad!

Rozjezd s Hopkinsovo sluchovýma haluzema sice vypadal zajímavě a člověk čekal co se z toho asi tak může vyvinout, nakonec se z toho ovšem vyklubal blábol sladší než hovno z nutrie, ve kterym Pitt akorát neustále blbě čumí a Hopkins mu sekunduje v jeho debilní hře, která by obstála leda v jednom z dílů Krajních mezí. K tomu Hopkinsovo kreténský kecy, nějaký to mrdání s omšelým hudebním motivem a máte z toho tříhodinový uspávací filmový utrpení. 5%

plakát

Slunovrat (2019) 

Děsivých snímků odehrávajících se za bílýho dne pár znám, Slunovrat mezi ně ale opravdu nepatří. Vizuálně dobrý a některý šílenosti provedený členy sekty v deliriu taky, problém však nastává v chybějícím konceptu postrádající nějakej hlubší smysl. Povedená partička zkuřek si vyrazí na základě pozvání jednoho z ichtylů, toho času pobývajícího ve Státech, do Švédska mezi zfanatizovaný zhulence, tam se začnou v místní komuně, připomínající Amiše, pořádat divný obřady a následně ztrácet omladina. Dejme tomu, ovšem místo gradace, po celkem dobře rozjetým úvodu, začíná vše naopak uvadat. Rituály jsou čím dál stupidnější a to víc i nudnější, jako by si tvůrci od půlky nevěděli rady jak s načatým dílem vůbec naložit a asi i proto zvolili cestu klišé hororů 80. a 90. let. Snímek postrádající náboj, rozuzlení, či alespoň pozoruhodnej závěr. 15%

Reklama

Reklama