Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Oblíbené filmy (10)

Nový rok

Nový rok (2000)

Takovejch let, co jsem psala komentář k tomuhle filmu...prostě cítim potřebu se vyjádřit líp. Kdo moje hodnocení trochu sleduje, ten už tuší, že se většinou nehrnu do sledování filmů z reálného prostředí. Tehdá jsem udělala výjimku, protože to byl Filmový klub na Dvojce a ten dával vždycky dobrý filmy. To shánění potom bylo brutální, ale stálo za to. Někdy prostě narazíte na kus, kterej se vám tak vryje do duše, že to ani roky nesmažou. A přitom je to pořád jenom film. Nicméně pro mne jde tady o víc. Tohle je o hodnotě života. O zoufalství z něj ale i o chuti do něj. O pocitu vyloučení, o potřebě vyřvat se ze svejch trablů, když vám společnost říká, že byste neměli brečet a měli byste se přemoct. O chuti postavit se na vrchol věžáku, stoupnout na atiku a prostě vzteky zařvat do větru, že to neni fér. protože to tak je. Život neni fér a život bolí a někdy je tak podělaně nepochopitelnej. Přesto je ale nádherný ho žít, protože dává tolik možností. A o tom je pro mne tenhle snímek. Jakou hodnotu by měl váš život, kdybyste ze dne na den přišli o všechno? Našli byste odvahu se od všeho, co vám tíží nohy, se oprostit, prostě se rozběhnout a skočit? Protože to podle mne není vůbec o tom se zabít, ale o tom najít novou sílu a novou chuť do života. Pocítit jeho hodnotu. Proto Nový Rok je prostě můj film. Film, kterej si budu pamatovat i na smrtelný posteli.

Poslední jednorožec

Poslední jednorožec (1982)

Poslední jednorožec...ideál mého dětství...kouzelná bytost mých dávných snů. A také úžasná sentimentální vzpomínka na film, který jsem tehdy viděla sice jen jednou, ale nikdy nevymizel z mé paměti. Po dlouhých letech konečně shlédnutý znovu a znovu... a konstatuji, že jako dítě jsem měla výborný vkus na pohádky. Neomrzí. Všechny moderní pohádky hravě strčí do kapsy...všechny najednou.

Constantine

Constantine (2005)

Vzalo mi to tak trošku slova.........no dobře, nebudu dělat skoupou a nějaký najdu...no co, taky co byste chtěli, když píšu už během závěrečných titulků... Tak to vezmem od podlahy. Začalo to sympaticky, čaplo to tempo a při nenásilném zrychlení to průběžně nabralo hodně slušnou rychlost. Při sledování žádné rušivé elementy nevytrhovaly z děje, naopak to odsýpalo s precizností atomových hodinek. Ještěže nejsem věřící, něco takovýho by možná trochu vylekalo, protože v tomhle podivným světě ani nebe nebylo nejlákavější a představa boha jako dítěte s mravenčí farmou...ehm, nesympatické přirovnání. Vůbec to mělo občas nadmíru zajímavé myšlenky. Třeba mě nikdy nenapadlo, že peklo může mít bibli:-) Nad pár věcmi budu muset asi ještě před usnutím popřemýšlet:-). Co se Constantina samotného týče...chi. Ten chlápek je číslo. Ano, párkrát mě slušně pobavil (přesně tak to mám ráda...pár ne tak nucených vtipů vydá za celé století kýčovitých komedií). Ďábel v bílém byl vážně stylový. Pád anděla, peklo a vůbec celkově všechno to vypadalo vizuálně víc než dobře. No prostě já jsem plně spokojená, což už asi každýmu ale došlo:-)

Pacific Rim - Útok na Zemi

Pacific Rim - Útok na Zemi (2013)

Two hours of AWESOME:-D Hora šrotu tříská namachrovaně do hory masa a kožních derivátů, která se tváří ještě víc namachrovaně. Uvnitř tý hory šrotu stojej dva strašně namachrovaný machři, všechno to organizuje největší machr a všichni jsou ve všem strašně megalomansky AWESOME:-D V několika nejnamachrovanějších chvílích to ještě vymachruje nějakej totálně namachrovanej vtip a ...já to žeru:-DD Další kousek vrcholně vhodný pro osoby, které dokážou totálně vypnout mozek a prostě se kochat:-D Čtyři hvězdy dávám proto, protože myslim, že bez velkýho plátna a 3D bych tomu 5* nedala, to by už nebylo tolik...já to blbý slovo nechci řikat potřetí:-D EDIT: Viděno znovu. Víte, co je na tom filmu nejlepší? Ta obrovská hmotnost! Myslim tim...mám ráda Transformery, ty hejblátka, ta skladnost a elegance...ale Transformeři jsou asi z nějaký organický imitace kovu, protože celý ty filmy vůbec nemáte pocit, že to fakt jsou těžký kovový kolosy. Jsou velký, ale nechovaj se jako velký a jejich příkon je zjevně minimální. Jaegeři? Uplně cítíte to obrovský množství energie, který je potřeba na každej krok. Dyk dávají pěstí pomocí gigarakety, omg:-D Každej krok je jako zemětřesení, každá rána pomalá a v podstatě neohrabaná, ale dokáže zvednout tsunami. Dokonce i piloti to musej rozpohybovat šlapáním do obřích pístů, či co to je za lodní motory:-DD A vypadá to poměrně namahavě. Titanik se taky neobrátil tak rychle jako nafukovací člun. A tak je to správně. Příjmout i stinnou stránku věci.

Most do země Terabithia

Most do země Terabithia (2007)

Mám to v živé paměti. Já jako přesný Jess- akorát v holčičím podání. Terabithia je kouzelný snímek. Celou poslední třetinu probrečíte, jenže na konci si uvědomíte, že už ani nevíte, jestli je to pláč z lítosti, nebo z čirého štěstí. Najednou je mi hrozně líto, že už nejsem dítě. Tu svojí Terabithii mám sice pořád, ale zdrsněla…už to není ten nádherný křehký svět jako kdysi. Tenhle film je pro mě o vzpomínkách. O vzpomínkách na planety, co jsem stvořila, na bytosti, kterým jsem kdysi vdechla život. Jako by mi zas bylo osm let :-). Klenot mezi fantasy.