Niktorius

Niktorius

Mirek Libicher

okres Olomouc
Destruktivní humanitní pseudointelektuál

homepage
ICQ: 233-871-816

111 bodů

Můj deníček

<< předchozí 1 2
  • 20.5.2013 v 22:30

    Indický film na 25fps

    V posledních měsících vznikala na 25fps pod mým vedením tematická série článků věnovaná indické kinematografii, která letos slaví 100 let své existence. Pročíst si ji můžete zde.

    Indický film na 25fps
  • 30.6.2012 v 20:08

    O filmech Rehy Erdema

    Nový turecký film není jen o Nuri Bilge Ceylanovi. Kromě něj působí v Turecku celá řada zajímavých filmařů - a jeden z těch úplně nejzajímavějších, Reha Erdem, je letos hostem na Filmovém festivalu v Karlových Varech. Při této přiležitosti jsem o něm a jeho filmech napsal tento článek

    O filmech Rehy Erdema
  • 26.4.2012 v 13:07

    Bollywood Bazaar opět funkční

    Po dlouhé době jsem se rozhodnul vrátit se ke svému opuštěnému blogu o indickém filmu. Počítám teď s kratšími, byť podstatně frekventovanějšími aktualizacemi. Delší texty se budou nadále objevovat na 25fps.cz a na mém blogu na iDnes.

     

    Bollywood Bazaar opět funkční
  • 28.2.2012 v 19:17

    Tenkrát v Anatolii vznikl nejlepší film roku

    Předávání oscarů zase oživilo debatu o nejlepších snímcích minulého roku, čehož jsem se rozhodl využít a zmínit filmy, který mne z loňské produkce nejvíc zaujaly. Jako první bych zmínil geniálně zrežírované a poutavé Drive, dále pak neméně geniální Rozchod Nadera Simin, který velmi autenticky a napínavě ukazuje důsledky špatné mezilidské komunikace a musím též konstatovat, že si mě navzdory opovržlivému bučení mas získal i Spielbergův Válečný kůň. Nejvíce bych ovšem vyzdvihnul širším diváctvem poněkud opomíjené mistrovské dílo tureckého auteura Nuri Bilge Ceylana jménem Tenkrát v Anatolii. Na to jsem si blíže posvítil v recenzi, jejíž text můžete najít zde.

    Tenkrát v Anatolii vznikl nejlepší film roku
  • 28.2.2012 v 19:05

    Oscar pro Pákistán

    Oscara pro íránský 'Rozchod Nadera a Simin' pravděpodobně nikdo nepřehlédl, ale jistě mohla snadno zapadnout informace, že svého prvního Oscara se letos dočkal dočkal i Pákistán - obdržela jej novinářka a dokumentaristka Sharmeen Obaid-Chinoy za středometrážní dokument Saving Face. Čtyřicet minut trvající snímek natočený v americké koprodukci se věnuje obětem kyselinových útoků (které jsou v Jižní Asii bohužel dosti rozšířenem zločinem páchaným žárlivci a samozvanými ochránci rodinné cti) a pokusům chirurga Mohammada Jawada o rekonstrukci jejich znetvořených obličejů.

    Do soutěže o nejlepší zahraniční snímek Pákistán letos žádný film neposlal, oscarovému klání se ostatně trvale vyhýbá už od roku 1963. Svého zástupce ovšem letos neměla ani Bangladéš, jejíž filmová tvorba je povšechně plodnější. Indie vyslala malajalámsky mluvený snímek Adaminte Makan Abu, který posbíral několik domácích cen, ale americké kritiky ani oscarovou porotu nezaujal.

    Oscar pro Pákistán
  • 5.9.2011 v 20:24

    Šaháda před i za kamerou - muslimští tvůrci v Bollywoodu

    Muslimové znamenají pro Bollywood totéž, co Židé pro Hollywood. V oranžovém hinduistickém moři tvoří ani ne 14% menšinu, která je navíc znatelně marginalizovaná a v téměř ve všech státních institucích disproporčně málo zastoupená.  Ve filmovém průmyslu je ale situace zcela opačná a více si o tom můžete přečíst zde.

     

    Šaháda před i za kamerou - muslimští tvůrci v Bollywoodu
  • 1.9.2011 v 19:45

    Bollywood a Češi

    Nedávno se objevil první trailer k indickému muzikálnímu dramatu Rockstar od poměrně známého režiséra Imtiaze Aliho. Film je pro místní patrioty jistě zajímavý tím, že se částečně natáčel v Česku a představitelka hlavní ženské role, debutantka Nargis Fakhri, je poloviční Češkou. Jelikož je Rockstar bezpochyby áčkovým titulem (rozpočet přesáhl 13 milionů USD), jde dosud o nejlepší důvod, proč by se měli Češi před indickými filmovými fanoušky pnout hrdostí. Neí to ovšem důvod jediný. Původem česká modelka Jana Synková, známá pod pseudonymem Yana Gupta, je už v Indii relativně populární osobností a ztvárnila menší role v několika regionálních snímích; v těch významnějších si alespoň trochu zatančila. V roce 1998 v lokacích matičky Prahy tančil sám Shahrukh Khan, když natáčel komedii Duplicate. Českou studentku hindšitny pak v ulicích českého hlavního města balil hlavní hrdina artistního snímku Meenaxi. Tvůrci velkolepého (leč nablblého) Drony do prostředí Prahy a Tábora dokonce zasadili několik akčních scén a ještě k tomu přibrali do herecké party Táňu Fisherovou. A samozřejmě - ve stovkách indických filmů můžeme pozorovat vozidla značky Škoda (v 'Oye Lucky, Lucky Oye'  si hrdina dokonce prohlíží jejich katalog) a zářivé obchůdky s cedulkou 'Baťa'... 

  • 18.7.2011 v 13:11

    Bollywood a Yeşilçam ruku v ruce

    Dosud platilo, že pokud už šli indičtí filmaři do koprodukcí, většinou si jako partnery volili své kolegy z USA nebo Evropy (dříve také ze Sovětského svazu), či pomáhali daleko méně rozvinutým kinematografiím sousedních zemí jako je Bangladéš nebo Šrí Lanka. Se zeměmi Blízkého východu, kde jsou bollywoodské filmy oblíbené, se do spolupráce prakticky nepouštěli. Teď se však rodí první kontakty s nejfilmovější zemí, jakou lze v prostoru mezi Indií a Evropou najít - Tureckem. Více zde.

    Bollywood a Yeşilçam ruku v ruce
  • 1.6.2011 v 01:00

    Konečně pořádný indický superhrdina?

    Hrdinové indických akčních filmů sice často vykazuje různé nadlidské schopnosti, ale superhrdinský subžánr v Jižní Asii tradici nemá, nepočítáme-li různé humorné písňové vložky. Dva indičtí superhrdinové sice existují, ale s jejich schopnostmi to není valné - Mr. India se umí jen zneviditelnit a Krrish se zase víc než bojování věnuje svádění lepých děv. Nový vítr by na scénu mohl vznést G.One v podání přeslavného Shahrukha Khana, který bude hlavní kladnou postavou chystaného spektáklu Ra.One. Film, který Khan i produkuje, má dějově odkazovat na indickou mytologii (bystřejší již jistě pochopili, že konkrétně na epos Ramajána), ale zároveň se po v mnohých ohledech silně inspiruje současnými hollywoodskými akčňáky. Shahrukh je totiž jejich velkým fanouškem a to se promítlo i do faktu, že krom amerických trikařů si na tvorbu Ra.One najal i hollywoodského skladatele Hanse Zimmera. Film za 20 milionů USD momentálně přirozeně patří k nejočekávanějším bollywodským projektům a jediné (zato dost oprávněné) obavy budí obsazení režisérské stoličky, na níž usedl Abhinav Sinha - muž, jehož tvorba byla dosud kvalitativně...ehm...pochybná.

  • 25.5.2011 v 22:42

    Pákistán už má zase velký film!

    Paňdžábská kulturní metropole Láhaur (Lahore) byla kdysi jedním z nejvýznamnější center indického filmu a tamní filmový průmysl, nazývaný též "Lollywood", si svůj význam dokázal udržet i poté, co město po roce 1947 připadlo nově vzniklému Pákistánu. Žel netrvalo dlouho a Lollywood se začal rozpadat spolu s celým pákistánským státním zřízením. Dnes jsou filmaři z první islámské republiky na světě odkázáni na práci v ryze partyzánských podmínkách a mohou jen snít o zkušeném štábu, moderní technice, nebo snad státní podpoře (hahaha).

    Poslední "velký" pákistánský film natočil v roce  2007 Shoaib Mansoor. Jmenoval se Khuda Kay Liye a opíral se rovným dílem jak do pákistánských islamistů, tak do zahraničních islamofobů.  Režisér si jím vysloužil nejen pochvaly diváků a kritiky, ale bohužel také výhružky smrtí od muslimských radikálů, jenž mají v zemi stále znepokojivější podíl na moci. Mansoor se ale nenechal zastrašit a přichází s dalším (relativně) vysokorozpočtovým snímkem narážejícím na palčivá témata. Detaily děje sice stále nejsou známy, ale tvůrci v rozhovorech již prozradili, že si posvítili na vztahy sunnitů a ši'ítů (v sousední Indii spolu příslušníci těchto dvou hlavní větví muslimského náboženství žijí v pokoji, ale ne všude je tomu tak) a především na diskriminaci žen. 

     

    Mezinárodní distribuci Bolu si vzal na starost indický filmový a mediální gigant Eros Entertainment a v kinech se, po několika dlouhých odkladech, objeví 24. června tohoto roku. Vzhledem k předpokládanému kontroverznímu obsahu mohou být autoři rádi, že jejich dílo posvětila i pákistánská Rada filmových cenzorů. Ta má totiž nůžky dobře nabroušené a třeba nezávislou komedii Slackistan, která slavila úspěchy na zahraničních festivalech, nepustila do kin jen kvůli tomu, že její hrdinové popíjí alkohol a baví se spolu o homosexuálech a Tálibánu...

    P.S: Více o angažovaných filmařích (a hudebnících) v Pákistánu najdete zde

<< předchozí 1 2
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace