maneki_neko

Miniaturní * za Pierce Brosnana - filmovou legendu a dnes již poněkud postaršího, avšak stále velmi okouzlujícího hřebce, který dozrál jako kvalitní portské víno v italské vinici, na jehož obličeji není vidět známka botoxu, fillerů či jiných omlazovacích jedů, jak je v této zábavní branži často zvykem.

Až do samotného závěru filmu jsem očekávala premisi typické korejské teen-romanťárny. Onen nečekaný zvrat na konci však můj původní záměr ohodnotit tento film pouhými třemi hvězdami zapudil. Herci zde hráli s lehkostí a uvěřitelností. Především herecký výkon hlavního protagonisty mě zaujal, protože i přesto, že mu zde již bylo přes třicet let, dokázal realisticky pojmout projev sedmnáctiletého kluka, který si právě prochází krkolomným, avšak místy i úsměvným obdobím dospívání, ještě bez jakékoli zahořklosti hodné třicátníka. Atraktivní dojem filmu vytváří i stylová retro atmosféra období konce 90. let (digitálky, oblečení, absence sociálních sítí atd.) Mou jedinou výtkou je snad jen přestřelená stopáž filmu, kde mohlo být snad i něco málo vystřiženo.  Stručně řečeno, tento film doporučuji všem beznadějným romantikům a obdobně citlivým duším, které se rády zasmějí i dojmou během zhlédnutí tohoto něžně pojatého příběhu o té první, nevinné a opravdové lásce, kterou většina z nás aspoň jednou v životě zažila a ráda si na ni s odstupem času občas vzpomene.

Skvěle typově vybraní herci, nádherně upravené písně v moderním kabátku, super CGI efekty, trefný humor a úžasná práce s kamerou. Prostě pecka! Nechápu ten přehršel absurdních hejtů typu ''Není tam Robin Williams, takže je to trash.'' Samozřejmě, že tam nemůže být, když je to mrtvola. Will Smith to pojal po svém, což mě velmi potěšilo. Kdyby si tady Will hrál na Williamsova Džina, tak by hateři zase řekli, že je to fake. Animák a hraný film je prostě lepší nesrovnávat, páč doba se hold mění a je potřeba brát v potaz, že když animák běžel v kinech někdy na začátku devadesátek, tak se logicky musí po tolika letech využít trochu té moderní technologie a nového humoru, který dokáže nadchnout poněkud nevděčnou mentalitu některých dnešních lidí. Velkou výhodou téhle verze je taky to, že si zde scénáristé fakt dobře poradili s bližším vysvětlením toho, proč se z Jafara stal takový hajzl a taky zde velmi dobře zdůraznili důvod, proč se z Jasmíny stala natolik emancipovaná princezna, aby si ve své době byla schopná dupnout při výběru manžela. Za mě *****

Věčně mrzutá, lakomá a krásná majitelka hotelu pro bloudícího duše zemřelých v podání popové hvězdy IU svůj herecký výkon podala bravurně. Díky své cynické povaze a černému humoru je takovým tahounem seriálu. ''Doprovodné'' postavy v podobě mladičkého portýra, jež zahynul během Korejské války, elegantní správkyně nebo sympatického barmana s knírkem, co míchá stylové koktejly, byly velmi příjemným zpestřením celkové atmosféry, hlavně když v seriálu nastane nějaký dramatický moment (a takových tam je opravdu dost) a někdo to tam prostě rozsekne vtipnou poznámkou, která jejich šéfku Man-Wol potom pořádně rozzuří.To je pak teprve sranda! Jediná postava, která občas působila dost fádně, byl Chan Seong v podání Jin-goo Yeo. Je pohledný a oblek businessmana mu padne jako ulitý. Herecké nadání bezesporu má, ale chvílemi mě jeho styl hraní unavoval. Jako by zde jeho působení bylo jen pro okrasu a nikoliv pro vyjádření nějakých ''emocí''. Soundtrack se jim zde vskutku povedl, dokonce mě několikrát dovedl k slzám i smíchu zároveň.

Japonci jsou známí svou někdy až přehnanou rezervovaností a oddaností vůči autoritám. Nicméně, stále jsou to jen lidé s touhami a sny, o nichž si můžou ve svých vytížených životech nechat jen zdát. To mnohdy vede k sexuální frustraci a závislosti na pornu. Možná v ještě větším rozsahu, než v jiných zemích.  Toru Muraniši býval nevýrazným prodejcem učebnic angličtiny. Pak ale v jeho prostém životě nastal zásadní zlom, který ho tak trochu zprasil, ale zároveň z něj udělal neuvěřitelně schopného člověka. Rozhodl se totiž, že způsobí v prudérním Japonsku sexuální revoluci. Troufalé, ale ne zcela nemožné.  Jeho ambicí bylo pomoci lidem objevit své sexuální touhy, které neustále potlačují, skrz své poněkud netradiční filmy pro dospělé, v nichž si dokonce párkrát zahrál.  Ten muž nepostrádal odvahu, odhodlání ani ambice. Několikrát ho zabásli, hold často riskoval, aby posunul japonské AV na vyšší level. Navzdory pohrdání ze strany upjaté japonské společnosti se Muraniši v 80. letech brzy stal nekorunovaným králem japonského péčka.  Přestože na sklonku devadesátek nakonec neskončil úplně tak, jak si sám představoval, rozhodně udělal velkou díru do tohoto zábavního průmyslu lidských neřestí.   Tenhle seroš je zvrhlý a ujetý. Chvilkami i přehnaný a přitažený za vlasy. Pár postav, i když sympatických, bylo do seriálu patrně přidáno jen kvůli atmošce, aby se nám Muraniši jevil víc jako anime postava, než člověk. ALE - ta přisprostlá, přidrzlá troufalost seriálu nakonec na člověka přesto zapůsobí. Zcela se to vymyká seriálům běžného japonského formátu. Ačkoli se tu nejspíš snažili ukázat Muranišiho v o něco lepším světle, než jaký doopravdy byl, stále se jedná o zajímavý filmařský počin japonské kinematografie, který tak trochu vybočuje a září. Stejně jako kdysi nějaký Toru Muraniši v Japonsku před 40 lety.

Takhle to dopadá, když se zmlsáte na sedmi-dílné sérii s Harry Potterem, která dokázala po celou dobu filmu svou laťku udržet relativně vysoko. První část Fantastických zvířat se ještě také celkem povedla, ale už tam to začalo strádat jistou atmosféru kouzelnického světa. Grindenwaldovy zločiny mě už ovšem zásadně zklamaly. Ve filmu se mihne až příliš mnoho postav a zhruba po první čtvrt hodině filmu jsem se nebyla schopná vyznat v některých souvislostech. Počet postav, co mi tady byly sympatické, bych spočítala na prstech jedné ruky. Mlok se v mnoha momentech chová spíše jako duševně chorý, zmatený jedinec než kouzelník, který by měl situaci příběhu velkolepě zachránit, když už to má být jeden z hlavních ''hrdinů''. Johnny Depp zde dostal poněkud laxní roli, tváří se jako drsňák, přitom větší část špinavé práce za něj mezitím paradoxně udělají ty kladné postavy. Film celkově působí jako nějaká béčková kriminálka, kterou se tvůrci snažili zachránit neustálým přeplácáváním CGI efektů, až jim z toho upadly ruce. Nicméně, dalo by se tu nalézt i pár pozitivních věcí. Třeba takový Jude Law se do role Brumbála ve středních letech hodil velice dobře. A ten děda alchymista taky neměl chybu. Tak či onak, ta zlatá éra skvěle natočených filmů z Bradavic, kde ještě věděli, kdy mají přestat s přidáváním počítačových efektů, se už zkrátka chýlí ke konci.

Důstojně zfilmovaná adaptace kultovní, u nás však poněkud méně známé mangy. Skvěle zde bylo vystiženo Japonsko v osmdesátkách. Působivé rvačky, cool retro oblečení a typický japonský humor. Dílů by mohlo být víc, ale i tak to je povedený seriál na odreagování (doporučuji však nejprve zhlédnout anime pro lepší pochopení příběhu a postav).

Je to šílená ptákovina. Objevuje se tam kupa klišoidních nesmyslů a teen fanservisu typu kamarádi z dětství, přičemž to mezi nimi tak nějak jiskří, odhalování kalhotek, narážky na objem hrudníku, zkrátka laciné vtipy pro tu “kritickou“ cílovou skupinu tak 15+, ale překvapivě to dost slušně dokáže polechtat bránici a umí to nakopnout, když zrovna máte nějakou tu depku... nebo když jste lehce podnapilí, pak to bude možná ještě dvakrát větší legrace. Děj není nijak zvlášť originální, je to něco mezi lehčím ecchi a slice of life, ale i tak velice pobaví. Yoshiko je velmi komickou postavou. Takto permanentně zhulená, bezstarostná holka se mezi těmi cudnými děvčicami z anime jen tak nevidí. Srší z ní nejen velký optimismus, ale i ona neodolatelná retardovanost, což neskutečně drásá nervy jejímu normálně nenormálnímu, nebohému, intelektuálně založenému příteli z dětství Akurovi, který to jakžtakž snáší. Občas jí jednu flákne a je vystaráno. Jako komická dvojka fungují perfektně. Takový Yin a Yang. Ani ten Yoshičin Pes nemá chybu :D Celkově je Aho Girl průměrná oddechovka k pobavení.

Pohodové slice of life s kupou zábavných gagů a zajímavých postav.

Hodně zajímavý seriál. Zaměřuje se na několik párů ze střední školy. V každé epizodě je věnováno pár chvilek každému páru, přičemž každý prochází jinou fází jejich vztahu. Někdo se teprve začíná oťukávat, někdo už se naopak chystá projít “fyzickou“ zkouškou dospělosti. Máme tedy možnost nahlédnout do různých situací v těchto teenagerských vztazích z mnoha úhlů. Je zde velmi realisticky vyobrazeno rozporuplné myšlení těchto rozpačitých chlapců a děvčat, které se od jejich drahé polovičky, jak už to tak bývá, velmi liší. Jelikož je to z velké části komedie, účelem tohohle dílka rozhodně není, aby se zde docílilo nějaké extrémní realističnosti. Možná je to pojaté o trochu naivněji, ale není nad to si čas od času zaběhnout do virtuálního světa za lidmi mající pouze dobré úmysly, že?