Slepejsek

Slepejsek

ivan chocenský

okres Kolín

1 bod

Moje komentáře

    • 31.3.2019  14:19
    Jan Palach (2018)
    **

    Jako pokus o přiblížení nebo dokonce pochopení osobnosti a činu JP film totálně zklamává. Velký podíl na tom má obsazení - Zavadil prezentuje Palacha jako kamennou tvář ala Frigo, která se nemění ať brigádničí anebo š..., pardon se líbá s milovanou; žádné city, žádný vnitřní svět, žádný mladý člověk v rozpuku, jenom mrtvá loutka. Částečnou omluvou může být, že stejně neživé jsou i ostatní postavy (Helenka, spolužáci, profesor... - snad s výjimkou matky a slovenské svůdnice). Volba scén je hodně náhodná, někdy nesmyslná nebo beze smyslu (úvodní hledání Jeníka, brigáda ve Francii), někdy klišovitě tlačící na pilu (jdu k prezidentovi); jednotlivé střípky na konci nevytvoří mozaiku, ale rozpadají se do svých ulit. Jakoby autoři neměli žádnou koncepci a spoléhali na to, že tohle téma si nikdo nedovolí kritizovat. Jakoby netušili kudy kam a co vlastně chtějí říci. Jakoby se báli narušit "společenskou objednávku" jakýmkoli osobním posunem mimo očekávané meze. Bohužel se nepodařilo vybarvit ani atmosféru doby - tady je hodně scén klišovitých až poplatných dnešnímu oficiálnímu náhledu a navíc bez alespoň základní znalosti dobového kontextu se divák ztratí ani neví jak. Body jakž takž až za poslední čtvrthodinu (od odjezdu na vánoce), ale ta to 1) nezachrání 2) nemá na co navázat 3) stejně neumí to, co neuměl film předtím = zprostředkovat, co se děje v hrdinově mysli. A navíc to režisér zabije úplně nesmyslnou poslední scénou, dlouhým záběrem na popáleného - jakoby si byl vědom, že film se příliš nepovedl a musel dát nakonec pořádný vykřičník... (pro srovnání se mi chtě-nechtě vkrádá film Já, Olga Hepnarová, který zápasil s podobně neuchopitelnou osobností a vypořádal se s ní - přes všechny své nedostatky - asi o tisíc procent lépe...)

    • 27.10.2018  15:19

    Žádný ohromující gejzír gagů to není - spíš občas trochu omšelých (až lehce vyčpělých) (stará ponorka), občas jako stará guma přetažených (pronásledování v brnění či virtual-reality show), občas zbytečně dovysvětlovaných (od toho je tu komplic). Přesto i těch pár "beanovských" potěší a pár anglických hlášek (sušších než nejsušší martini) protřepe bránici a zvedne náladu. PS1: Jestli mne něco straší, tak je to pomyšlení, že by se JE dočkal tolika dílů jako jeho kolega 007. PS2: Na druhou stranu je celkem zábavné představovat si, kdo by mohl převzít Atkinsonovu štafetu...

    • 23.11.2019  16:21
    Joker (2019)
    ***

    ..."Míváte nějaké negativní myšlenky?" "Mám jenom negativní myšlenky."... Vážně působivý depresák. Komu by nad Arturem neukápla slza pochopení a soucitu? Kdo by necítil v hrudi chvění při jeho zmrtvýchvstání na sociálně rozjitřené ulici? Kolik to stálo úsilí udržet se v řadě a nikdo to neocenil. A jak málo stačilo, aby se dočkal aplausu? Jenže všechno je příliš jednoznačně nalinkováno dopředu. Přes všechny barvy klaunské masky a převleku si od začátku do konce vystačí s černou a bílou. A když k tomu přijdou místy ještě po lopatě servírované pravdy, ztratí se možnost na hlubší zamyšlení nad osamělostí jedince postaveného mimo společností/většinou vymezené hřiště jako Gotham v dýmu a plamenech sociálních nepokojů. PS: Dobrý výběr hudby. Jaksi rušivý dabing.

    • 28.10.2019  12:16

    Celkem zábavný napínák s poněkud bezradným finále. Od začátku je cítit, že všechno je trochu jinak (ach ty rodinné tradice) a že pod dokonale načinčaným povrchem se skrývá cosi, co se má ke svatebnímu veselí asi jako rozpálená pánev ke šťastným a veselým z pohledu mladého dobře narostlého kapra. pokud si načtete plakátované anonce, nemusíte se bát rychlé smrti a o to víc v klidu očekávat, co a jak autoři vymyslí, do čeho svou nevěstu namočí a jak ji z toho zase vytáhnou. Nutno říci, že se jim to vcelku daří bez křečí, zásadních přešlapů a totálních trotlovin (i když tu a tam jim nožka samozřejmě ujede - jakože slyšet někdy je a někdy není, čas je relativní a důsledky zranění jakbysmet). Možná by to autoři nemuseli brát zas až tak vážně a mohli na diváka pomrkávat dřív a častěji (viz třeba tarantinovské OD SOUMRAKU DO ÚSVITU) - některé momenty si o to přímo říkají. Výrazněji mi vadily jen dva momenty: jaksi nadbytečně vnucovaný satanismus (včetně v českých poměrech zcela jinak zapsaného "šém hám fóráš") - a pak ono již zmiňované kečupové finální zúčtování. Jako pěst na oko. rychlé a efektní, ale jaksi úplně mimo, bezradné. Jakoby celý film shodilo se stolu mezi hloupé frašky. Škoda.

    • 27.1.2020  15:16

    Na můj vkus těžce barvotiskový Deutchland s poněkud těžkopádným proklamováním humanistických hodnot. Přijde mi to blízké Tarantinovým Panchartům a to je pohled (udělej si s čímkoli cokoli, hlavně když to bude na plátně vypadat dobře), který mi nesedí. Vidím tu prostě příliš okamžiků, které tlačí víc na efekt než na podporu osy příběhu.

    • 3.12.2017  17:53
    Kvarteto (2017)
    *

    Absurdní kolotoč s topornými a vyprázdněnými loutkami, které vedou stejně vyprázdněné a neživotné řeči. Čeho je moc, toho je příliš. Místo hraní v kvartetu by hrdinové stejně dobře mohli chodit venčit psy nebo pozorovat hvězdy ke stejnému pískovišti a nic by se nezměnilo - pouze finální zvrat by mohl dostat pravděpodobnější impuls...

    • 5.8.2017  16:52
    Křižáček (2017)
    odpad!

    Říkali filmová báseň... a ono toporné herecké výkony - místy to vypadalo jakoby hrály jen dřevěné loutky (snad s výjimkou A.Bílíka) - mezi nimiž překvapivě propadl i Karel Roden (jeden zasmušilý výraz je na otce, který chce najít desetiletého syna, zoufale málo). Historický přínos nulový - za takový středověk by se musela stydět i podprůměrná televizní inscenace. Meditace? Ano, než na plátně spustí a vytáhnou padací most, než mince doputuje do správné dlaně či jezdec přijede do popředí, můžete meditovat na libovolné téma, aniž by vám z filmu cokoli podstatného uniklo. Vztah otce a syna? Strach? Odcizení? Dospívání? V rámci filmu nic takového není. Do ani jednoho nenahlédnete (syn odchází jakoby odříkával školní básničku a na konci mu pro jistotu ani není vidět do tváře a otec má celou dobu jeden univerzální výraz, ze kterého nemáte šanci poznat, na co vlastně myslí). Říkali filmová báseň... a ono jen roztažené zoufalé prázdno (i 30 minut by bylo nekonečných!)... PS: a co mne dorazilo úplně, je nesoudnost páně Kadrnky ohledně výsledku své práce...

    • 26.3.2019  20:32
    LOVEní (2019)
    *

    Nuda k ukousání - být léto, tak jsem si ohryzal i nehty na nohou. Bez nápadu, bez šťávy, bez chuti a zápachu, bezkrevní herci.

    • 20.11.2017  19:45
    Listopad (2014)
    odpad!

    Pohoršujeme se nad komančskými agitkami, ale tohle je postaveno na úplně stejných principech - jen s tím rozdílem, že rudé není dobré ale špatné a naopak. Zarážející je, že něco takového jsme schopni zplodit čtvrtstoletí po "sametu", který křičel: "Nejsme jako oni!"

    • 18.2.2019  21:22

    Vzhledem k tomu, že je únor, mám pocit, že je tu nový filmový termínus technikus - letní komedie = trochu povědomá (přijela pouť), trochu jako ze života (Bareš v dílně či hospodě), trochu blbá (když Artur promluví anebo sledujete rodinné účtování zámecké honorace). Trochu se zasmějete, trochu pousmějete, trochu poučíte (česky ala Hollywood). Hlavně nezapomeňte vypnout mozek a ono to příjemně prošumí kolem a nic to nezanechá...

    • 26.8.2018  22:13

    Pokud byla jednička zábavnou oddychovkou, pak dvojka je pouhopouhou ždímačkou na peníze. Nedokáže vymyslet nový příběh (jen parazituje na jedničce), hudebně kulhá na obě nohy - po the best zbylo jen the nebest, místo svěžesti a radosti úporná vyumělkovanost a křeč (vygradovaná v dokonale zdokonalené Cher) - brrrr! Jednou větou: ani po kotníky aneb nevstoupíš dvakrát do téže řeky.

    • 22.10.2018  14:09
    Mars (2018)
    *

    Nemyslím si, že by to bylo bez děje a beze smyslu (základní osa mezilidských - nebo přesněji - mezipohlavních - styků je daná - i když bohužel málo využitá - což pak může evokovat pocit "ničeho" - viz robotův povzdech o nezdařeném párování, kterému ale žádné význačnější pokusy o párování nepředchází - a tak jakoby to bylo se vším v celém filmu). Místy to vypadá jako představení venkovského ochotnického spolku, který se rozhodl nebrat žádné ohledy na své publikum, místy jako slepenec scének lokálního souboru Na stojáka. Drží to jakž takž pohromadě, tak neřešme detaily a přesahy a nacpěme tam všechno, co nám přijde vtipné. To, co by v jiném prostředí (než film) mohlo fungovat, je na plátně zoufale málo - anebo potřebuje připraveného diváka...

    • 26.8.2018  22:51
    Miss Hanoi (2018)
    **

    Pokus o českou verzi příběhu Laury Palmer sice neskončil fiaskem, ale žádná sláva to není. Důvody vidím v zásadě tři: 1. Vietnamská komunita slibovala mnohé, v reálu došlo jen na hodně povrchní náhled (viz nekonečně rozmáchlý průjezd Sapou). 2. Detektivní linie spoléhá na to, že divák nebude klást jiné otázky než scénář (jinak se začne hroutit jako domeček z karet). 3. Hereckou partu zachraňuje policejní pařez Davida Novotného. Ten si roli užívá. Totéž bohužel nelze říci o vietnamské části ansámblu včetně ordinační sestřičky v policejní uniformě - jejich toporná neživotnost jenom podtrhuje výše zmiňovaný dojem povrchnosti.

    • 11.2.2020  15:10
    Modelář (2020)
    ***

    Těžce politizující film, který bohužel střílí příliš vysoko. Americké válečné zločiny? Žaloba na prezidenta a nejvyšší státní exekutivu? Natočit to Američani (tenkrát v Hollywoodu) s Pittem (místo Hádka) a diCapriem (jako šišlavým Mádlem) možná z toho byly nové Tři dny kondora nebo Případ pelikán (paralela s křídly není náhodná). Takhle film světem profrčí jako moucha černou dírou. Myslím, že je škoda, že autoři nerozvíjeli víc tu méně efektní domácí linii s hledáním spravedlnosti v české kotlině. Naťukávají řadu pohledů, ale dřív než je stačí nějak rozvinout, zabalí fidlátka a nadhozený míček nechají napospas jakoby snad doufali, že zůstane viset jako vztýčený prsteník ve vzduchu (typicky spor o minulost kandidáta). Přesto, že film místy poněkud překotně poskakuje (než se divák rozkouká) a že mne trochu zklamalo pojetí dronů - čekal bych něco exponovanějšího, je to biják ke koukání i zamyšlení. A hlavně s výbornými herci - uvěřitelně umanutý Kryštof Hádek, skvělý Jirka Mádl (sotva rok začal, už je tady adept na Lva) a nemohu pominout ani epizodní (ale 100%ně vytěženou) postavu bratrance anarchisty (Kamil Halbich). Podtrženo-sečteno: poctivých 60%

    • 11.1.2020  19:40

    Taková módní báchorečka z červené knihovny aneb co poudali bába Futeř o popelové děučici. Osa příběhu není zcela hloupá, jenom špatně zpracovaná. Místy rozvleklé (sezení kámošek), místy naopak netrpělivě přeskakující (vývoj operací), místy psychologizující a místy povrchní, tu a tam časově zmatené (těhotenství, svatba, rozvod), tu a tam naivní (zamilovaný podnikatel). A hlavně bohužel s nemastnými neslanými hereckými výkony (roztěkaná Cibulková, křečovitá Kostková, jaksi "studená" Svátková - nejlíp mi z té bídy nakonec vychází Rašilov).

    • 27.5.2018  21:39
    Na krátko (2018)
    ****

    Tak tohle budu rozdýchávat hodně dlouho... Dost drsný/nemilosrdný pohled na rodinu - nebo spíš rodičovství - v dnešní době. Svou beznadějností a marností místy připomene POUPATA, ale drama je tentokrát střídmější, intimnější. Velmi dobré herecké výkony (zvláště babička Marty Vančurové). Příběh dcery poněkud schematický (skoro až proflákle - jakoby se nedalo vymyslet nic jiného?), je tady tak trochu jako vzdálená kulisa. Příběhu syna nepomáhá ani nenahrává, spíš naopak. Přesto mezi letošními českými filmy zatím jasná jednička.

    • 11.1.2020  22:41
    Na nože (2019)
    ***

    Pokus o zábavnou detektivku plnou nečekaných zvratů... Autorům bohužel příliš brzo dochází dech a film se pak stává jen nekonečným čekáním na to, jak z toho nakonec se ctí vybruslit. To se sice jakž takž zdaří (řešení případu není nepřijatelné, leč citelně pokulhává za očekáváním vytvořeným v úvodu), ale to nic nemění na tom, že výslechem podezřelých vystřílený prach zůstane už jen smrdět v ovzduší, místo aby odpálil další zvraty. Zatímco herecký ansámbl drží celkem jasnou detektivní basu, místy hodně přehrávající Daniel Craig balancuje až na hraně parodie (jakoby se nedokázal zbavit bondovské manýry), což filmu bohužel spíše škodí. O půl hodiny zkrátit druhou půlku, mohli jsme mít adepta na nejzábavnější film roku.

    • 14.2.2019  14:56
    Na střeše (2019)
    ***

    Ráz filmu udávají excelující Švehlík starší a vedle něho bohužel zcela průhledný vietnamský představitel Songa (připomnělo mi to ty starý pornáče, kde horké dialogy reprodukoval tak totálně znuděný mužský hlas, že zvuková linie fungovala jako dokonalá antikoncepce). Šel jsem do kina s obavou, že půjde jen o další poplatnou agitku o tom, že pes a kočka patří do stejného pelíšku. Takže jsem byl příjemně překvapen. Je to totiž jenom příběh jednoho nerudného osamělého dědka, který se probudí ze stařecké letargie (přičemž nehraje žádnou roli, jestli jeho budíček je bílý, černý, žlutý anebo hastrman) a na chvíli se krmí dojmem, že se z té osamělosti nemusí zbláznit. Na rozdíl od svých amerických kolegů Nicholsonů a Eastwoodů se ale nesbližuje se svým okolím a pořád si obdělává jenom svůj píseček. (Částečně je to vina výše zmíněného mizerného hereckého výkonu představitele Songa.) Slabých míst je ve filmu bohužel víc (ať už je to místy skřípání ve scénáři - některé skoky, zvláště ze začátku, jsou skoro o život - tu a tam uletí nějaký detail - třeba Songovo volání domů nějak nekoresponduje s řečmi o rodině, která tam v dáli živoří - tu tam to vypadá spíš jak začátek reklamy na prostenal), ale na druhou stranu jsou tu i momenty, na které se nezapomíná - zejména otcovo účtování se synem (!) či naprosto originální žádost o ruku...

    • 15.9.2019  02:21

    BOHUŽEL znám knihu a tak nemohu režisérovi odpustit úpravy (tu a tam něco vypustil, tu a tam přidal, tu a tam upravil). Bohužel tím film strašně zjednodušil, zredukoval na pouhou obrazovou ilustraci, která samotná neobstojí. Kniha je za 5 hvězdiček, film za dvě. Řadu věcí totiž nedokáže přetlumočit, řadu věcí zjednodušením posunuje jinam. Je mi z toho smutno. Humbuk kolem filmu a jeho uvedení v Benátkách považuji za laciný reklamní trik - kdo ví jestli tam vůbec někdo ze sálu odešel. Právě uhýbající kamera je jedním z mínusových prvků. Neviděl jsem žádné fascinující černobílé záběry (okouzluje jen nezvyklost na ČB formát). Podobně prázdné je spoléhání na "němé scény", které nezasvěcenému divákovi mohou vyznít jako tápání. Herecké obsazení je sice mezinárodní a hovoří se o bůhvíjakém úspěchu castingu, ale na plátně to není vidět. Snad jenom že známé české tváře by komplikovaly uvěřitelnost postav. Průšvih začíná vlastně hned úvodní scénou s prchajícím chlapcem s jakýmsi zvířátkem v náruči. Scéna domyšlená - v knize je upálení veverky popisováno poněkud odlišně. Nesmyslně nadsazený zvuk (těžké oddychování těžko patří šestiletému chlapci a zvuk kroků odkazuje spíš na splašeného slona). Výsledkem bylo, že dobrou půlhodinu mne film nedokázal vtáhnout do děje a po zbytek jsem neustále vypadával...

    • 28.1.2019  19:56
    Narušitel (2019)
    *

    Základní osa filmu by nemusela být špatná. Ale nesměl by ji rozvádět dětsky naivní scénář na hony vzdálený reálnosti s plochými postavami, které dělají právě a jen to, co od nich scénář potřebuje (včetně stejně plochých hereckých výkonů)(příběh 4 kamarádů, z nichž dva jsou přesvědčení komanči a dva otevření antikomanči ?!? vážně by mohli fungovat jako kamarádi? jak jejich kamarádství ukazuje film - jakože se spolu nebaví, jen ožralí nekomanči si stěžují komančům na komančství a ti komanči je nejdou nabonzovat jenom mlčí a dokonce dědečkovi otevřou vrata k útěku na západ, ale přesto se jim nedá věřit?!?), zato v současném ideologickém hávu (měl jsem pocit, že sleduju naruby otočenou komančskou agitku z 50.let)... Uf! Čest práci, antisoudruhu svazáku!

    • 21.10.2017  23:31
    Navždy (2008)
    *

    Film sice možná chce zajímavě řešit zajímavé téma, ale bohužel to nezvládá. Trochu pokulhávající scénář, ale hlavně výkony obou hlavních protagonistů ho spolehlivě potápí. Možná by to fungovalo jako rozhlasová hra - ale spíš si myslím, že bych u toho usnul. Chybí tomu totiž jakýkoli projev emocí - a že se jich tu nabízí nekonečná paleta. Oba herci si udržují jeden výraz a jeden tón hlasu, ať řeší co řeší, takže ve finále to zní jako univerzální dabingy ke kazetovému "P"éčku za komančů...

    • 21.10.2017  23:39

    Námět slibující, ale zpracování zpackané. Nebo aspoň nenabízí nic z toho, co námět slibuje. Ve výsledku je to taková "plochá historka okresního formátu"... Špatné herecké výkony - čemuž dominuje hlavní představitelka (proboha, copak vážně nedokáže zahrát jedinou emoci?), scénář kulhající na všechny čtyři a režisér onanující nad "dokumentaristikou" (ve skutečnosti jen rozpaky a bezradnost - vystříhat momenty prázdného mlčení, zbude sotva polovina délky) než aby zatlačil na dildo...

    • 28.9.2019  11:51

    Když jsem odcházel z kina, chytl jsem dva bezprostřední ohlasy: "My tak nějak nevíme, jak to vlastně uchopit." "No jak? I takhle žijí lidi." Co třeba LOVE-STORY, vole? Ten chlápek možná v dnešním korektně globalizovaném světě vypadá jako poněkud neotesaný neandrtálec, možná to dokonce měl být antihrdina, ale na plátně dopadá lépe než všechny ty společensky úspěšné amorfní améby okolo. Důvod je až nebezpečně prostý: má totiž něco, co jim chybí - KOULE. A to i tam, kde to bolí. Nebo WESTERN? Takže každej, kdo je má - nebo aspoň chce mít - taky, nemůže, než mu držet palce. PS.: Nevěřte všemu, co do vás valej. A když už nemáte koule, mějte aspoň srdce...

    • 26.3.2019  21:51
    Pašerák (2018)
    **

    Tak i Clint Eastwood má (ve svém věku) nárok na to, aby mu docházel dech. Příběh je tentokrát poněkud řídký, rozvleklý, rodinná moudra kostrbatě neohrabaná, herecké výkony ploché (bohorovní policajti a hysterické ženy), gangsteři empatičtí... Přesto všechno je film pořád koukatelný a přijatelnější než profláklé Grand Torino...

    • 23.4.2018  16:21
    Pepa (2018)
    *

    Do půlky snůška vyčpělých silvestrovských scének (od hippie matky přes traumata školních lavic až po pomaturitní ztrátu panictví), v druhé půlce plochá historka okresního formátu o tom, jak trubka k šoustu nepřišla... Mám pocit, že ještě větším nešťastníkem než filmový Pepa Novák, je jiný Novák. Jmenuje se Ján a je režisérem a spoluautorem scénáře tohohle filmu...

    • 20.11.2017  19:56
    Pirko (2016)
    *

    Doslova zoufalý scénář (čím víc ke konci, tím zoufalejší) a prvoplánová snaha šokovat (za každou cenu). Hvězdičku ponechávám za záblesky (návštěva matky - do telefonu a naivitu hlavní postavy - i když tady má naivita takový rozsah, že soucit přerůstá v přání, ať už ji, proboha, někdo probere - ale právě to je ten důvod hvězdičky)

    • 18.8.2017  17:42

    Milé, laskavé, trochu nostalgické a trochu sentimentální filmové pohlazení od Svěráků. PS: některé dialogy a hlášky jsou poněkud papírové (jako bych se tu a tam ocitl v cimrmanovském divadle - "...tam udělej pauzu, tam se bude publikum smát..."), některé scény jakoby vyrostly na jiném stromě (chlapec na vozíku, cesta přes hřbitov, včely), některé jsou matoucí (vesnice s náměstím), trochu nadbytečně je sem zatahovaná erotika (z pohledu 6-letého chlapce?), a hlavně politické školení (vlasovci, utíkající němečtí civilové či jiná stejná Rudá armáda) a "odboj" (komentáře ředitele školy či tajná vysílačka), prapodivně skloubené v postavě strýce (Hynek Čermák), který bojoval jako legionář proti strašné bolševické Rudé armádě, za protektorátu se měl tak zle, že z toho až ztloustl a pořídil si miminko, a nakonec oblékne legionářskou uniformu, aby uvítal stejnou Rudou armádu jako osvoboditelku; herecky se nedaří Vetchému (jeho tatínek je zbytečně potrhlý), naopak bodují zádumčivý Kaiser a nádherně v nářečí uřvaná teta Petry Špalkové (jako bych viděl a slyšel Hrabalova strýce Pepina)... Ponechme na divácké obci, zda film odmítne anebo přijme jako předpokračování Obecné školy. Šance jsou dle mého 40 na 60, možná spíš 30 na 70.

    • 23.9.2018  12:15

    Nemohu říci, že bych se nezasmál (pár hlášek mne dokonce rozchechtalo). Na druhou stranu film je velkou přehlídkou klišé v nahlížení muž vs. žena (v čele se šminkami a podpatky). Bohužel s nimi ale nijak nepracuje, nesnaží se je nikam posunout, nijak změnit ani aspoň nějak jinak nahlížet, takže z nich vytváří jedno další velké klišé "jak se sexistické prase změní v chápavého gentlemana" (mám z toho stejně rozpačitý pocit jako z někdejší dikobrazí satiry "dělník opřený o lopatu").

    • 11.1.2020  21:30
    Pod vodou (2020)
    odpad!

    Kam až se dá klesnout? Obávám se, že ani dno Mariánského příkopu není dost hluboko nato, aby skrylo tuhle slátaninu. Neoriginální nápad a braní kde se dá by se snad ještě dalo pochopit. Zoufalé plácání se v ničem nebo spíš v něčem, co nemá šanci přežít aniž by divák před vstupem do sálu neodložil mozek, je u hollywoodského spektáklu víc než trapné. Tápání ve tmě se dalo očekávat. Horší je tápání v logice, fyzikálních zákonech, respektování toho, co již bylo vyřčeno. Hrdinové jsou ploší, nezajímaví, nijak nevyprofilovaní, naprosto zaměnitelní (stejné jsou i herecké výkony). Většina podvodních scén je nasnímána tak, že netušíte, která bije - takže v tu chvíli vlastně ani nemáte čeho se bát, čemu věřit, komu fandit, co prožívat...

    • 27.10.2019  01:08

    Situační komedie vystavěná na osvědčeném vzorečku cizinec v českém prostředí. Pak už stačí jenom domalovat pár schématických figurek (údržbář=hypochondr, hospodyně=alkoholička, kastelán=ojebávač, manželka=panička a ještě k tomu americká, šlechtický původ a rodinné sídlo, které se rozpadá) a o smích bude postaráno. A navrch samozřejmě morální happy end (protože tak se to v hollywoodu nosí). Ber kde ber. Na plátně z toho vychází něco mezi satirou Dikobrazu a lidovostí Kameňákova. Umělá sladidla se mohou tvářit jako cukr, ale cukr z nich nikdy nebude. Celým filmem se jako červená niť linou nářky na to, jak je rodina bez peněz, ale na jejím každodenním životě žádné strádání vidět není (pokud by nemohlo být zdrojem srandy- jako třeba telefonáty do Ameriky, spása ve formě vstupného od zbloudilé milenecké dvojice či narážka na bezplatné školství). Celkem přesně tyhle rozpory vystihuje otec, který jeden den bohorovně pustí dceru na projížďku s mladým sousedem na koních bůhvíkam, aby o pár dní později ostřížím zrakem rozehnal jejich nevinný polibek na štaflích u vánočního stromu. Komedie, která není o nic lepší než ty ostatní z posledních let. Ale taky o nic horší. Takový jednooký šeroslepý standard doby.