Slepejsek

Slepejsek

ivan chocenský

okres Kolín

1 bod

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
1 2 3 4 následující >>
    • 29.1.2018  14:31

    Stačí 3 slova: pastva pro oči.

    • 28.1.2018  01:04

    Chtělo se mi říci skoro klasická teenagerská vyvražďovačka (akorát že mimo záběr poněkud zhulená a tím pádem místy víc pařba než napínák). Počet mrtvých zůstává konstantní díky použití časové smyčky, takže otázka nezní kolik ale kolikrát musí hlavní pipina umřít, aby dospěla ke kostrbatě didaktickému polepšení... Až pak mi došlo, že mnohem spíš to bude taková jednolevelová počítačová hra, která v partě a při dostatku trávy a energeťáků je schopná vydržet právě tak hodinu a půl, aby nezačala nudit...

    • 28.1.2018  00:49

    Můžete být klidně Ridley Scott - a k čemu je vám všechno filmové řemeslo, když nejste schopni vystavět příběh a postavy, které nenudí a jsou živé (když už ne víc, tak aspoň jako zombíci). Námět dával velké možnosti a velký prostor, výsledek je velká prázdná bublina. Jako krimi se to pro jistotu ani netváří, jako akčňák je vrcholem osamělý běh po noční silnici. Psychologie postav je odfláknutá, takže divák zůstává jenom divákem, aniž by měl šanci porozumět a s kýmkoli tu aspoň trochu souznít. A otázka prachy vs. city? Finální zlom pana miliardáře je umělý jako vzpěrač na bobulích a důvěryhodný jako lev vegetarián...

    • 22.1.2018  20:44

    Velmi dobře namíchaný koktejl smíchu a slzí, jehož postavy stojí oběma nohama pevně na zemi. Autoři se s tím prostě nemažou, stejně jako se s námi nemaže život. Prostě jde a kdo chvíli stál, už hází moudra opodál. Frances McDormand je skoro kožená tvář, ale přesto přesně víte, co jí táhne hlavou. Svěže překvapující muzika. PS: doporučil bych jako povinnou četbu politikům: Jednodušší, než vyřešit problém, je zlikvidovat toho, kdo ho připomíná. Anebo není?

    • 20.1.2018  16:17

    Podivně nekompaktní dort od pejska Filipa a kočičky Haliny (takový náznak malé české Brigity Džounsové říznutý Starci na chmelu). Ne, že by se divák nezasmál (i když vtipy jsou občas hóóódně klišovité), ale bránice (a potažmo bříško) ho rozhodně bolet nebude. V tomto případě (má jít o komedii) to ale rozhodně plus není. PS: možná o hvězdičku víc, být příslušnicí něžnějšího pohlaví

    • 14.1.2018  23:22
    Špindl (2017)
    **

    Poklidná komedie, u které se nevyplatí přemýšlet. Nic originálního, všechno jsou staré obehrané situace, místy umělé a místy vyčpělé stereotypy zasazené do staronového sněhu. Nikoho neporazí, ale na druhou stranu ani neurazí. Jen tak prošumí kolem vás jako rychlejší lyžař na sjezdovce. A je celkem jedno, že jste si ani nevšimli, jakou barvu měl jeho kulich. Teda pokud to byl kulich...

    • 3.12.2017  17:53
    Kvarteto (2017)
    *

    Absurdní kolotoč s topornými a vyprázdněnými loutkami, které vedou stejně vyprázdněné a neživotné řeči. Čeho je moc, toho je příliš. Místo hraní v kvartetu by hrdinové stejně dobře mohli chodit venčit psy nebo pozorovat hvězdy ke stejnému pískovišti a nic by se nezměnilo - pouze finální zvrat by mohl dostat pravděpodobnější impuls...

    • 20.11.2017  19:56
    Pirko (2016)
    *

    Doslova zoufalý scénář (čím víc ke konci, tím zoufalejší) a prvoplánová snaha šokovat (za každou cenu). Hvězdičku ponechávám za záblesky (návštěva matky - do telefonu a naivitu hlavní postavy - i když tady má naivita takový rozsah, že soucit přerůstá v přání, ať už ji, proboha, někdo probere - ale právě to je ten důvod hvězdičky)

    • 20.11.2017  19:45
    Listopad (2014)
    odpad!

    Pohoršujeme se nad komančskými agitkami, ale tohle je postaveno na úplně stejných principech - jen s tím rozdílem, že rudé není dobré ale špatné a naopak. Zarážející je, že něco takového jsme schopni zplodit čtvrtstoletí po "sametu", který křičel: "Nejsme jako oni!"

    • 22.10.2017  00:13
    Sněhulák (2017)
    **

    Pokud mám věřit tomu, že kniha je "mrazivě děsivá" (nečetl jsem), pak film nic takového nenabízí. To, co by mohlo strach způsobit je zavčasu típnuto a zůstává jen nevyužitým náznakem. Navíc se nemohu zbavit pocitu některých časových schválností a poněkud přihlouplého policejního sboru. Film táhne Fassbender - ale to se asi od hlavní postavy dá čekat. Místy jsem měl pocit, jako bych viděl jiného - "drsného" eastwoodova - Harryho, místy jsem měl pocit, že jde víc o jeho psýchu než o nějaké vyšetřování (indicie jsou divákovi nabízeny mlčky, někdy mimochodem, se stejným důrazem jako ty falešné nebo naprosto nepodstatné všední banality). Finále vyznívá víc chtěně než logicky.

    • 21.10.2017  23:48
    Bajkeři (2017)
    *

    "Napumpičkovaná" (rozuměj uměle živená) puberťácká komedie. Možná cílené na puberťáky nebo postpuberťáky, ale ty myslím mine a fóry trefí spíš jejich rodiče. Plné klišé. Vyznívá to skoro jako osvětové školení pro rodiče na téma: jak přeorientovat své potomky z počítačových obrazovek a mobilů na živé maso opačného pohlaví (= muže/ženy) aneb republika potřebuje reprodukci. Škoda jen, že to nebylo dovedeno ad absurdum i s návodem k použití pohlaví (zde = penis/vagína). Jedinou zajímavostí filmu tak zůstává fakt, že "exoti" jsou tu téměř výhradně chlapci, zatímco dívky jsou (jakžtakž) normální,,,

    • 21.10.2017  23:39

    Námět slibující, ale zpracování zpackané. Nebo aspoň nenabízí nic z toho, co námět slibuje. Ve výsledku je to taková "plochá historka okresního formátu"... Špatné herecké výkony - čemuž dominuje hlavní představitelka (proboha, copak vážně nedokáže zahrát jedinou emoci?), scénář kulhající na všechny čtyři a režisér onanující nad "dokumentaristikou" (ve skutečnosti jen rozpaky a bezradnost - vystříhat momenty prázdného mlčení, zbude sotva polovina délky) než aby zatlačil na dildo...

    • 21.10.2017  23:31
    Navždy (2008)
    *

    Film sice možná chce zajímavě řešit zajímavé téma, ale bohužel to nezvládá. Trochu pokulhávající scénář, ale hlavně výkony obou hlavních protagonistů ho spolehlivě potápí. Možná by to fungovalo jako rozhlasová hra - ale spíš si myslím, že bych u toho usnul. Chybí tomu totiž jakýkoli projev emocí - a že se jich tu nabízí nekonečná paleta. Oba herci si udržují jeden výraz a jeden tón hlasu, ať řeší co řeší, takže ve finále to zní jako univerzální dabingy ke kazetovému "P"éčku za komančů...

    • 5.10.2017  19:36
    Wind River (2017)
    ***

    Mám pocit, že trochu "módní záležitost". Jednoduchý příběh (mimochodem k "inspire" z titulků by asi spíš než "podle skutečné události" sedělo "na motivy skutečné události"). Děj se odehrává v mrazivém Wyomingu (ač natáčen v Utahu), ale v sedadle jsem žádný mráz nepociťoval. Krimi příběh je rozluštěn pro diváka - pro postavy je to poněkud filmové (proboha proč hlavní záporák vždycky zůstane až na konec? Není to trochu moc chtěné?). Některé scény jsou lehce přeexponované, ale jinak film nemá žádný závažnější prohřešek - na druhou stranu ale ani nic, co by ho nějak nezapomenutelně zapsalo do mysli. Takový slušný průměr (v pozitivním smyslu). Mimo mísu je pro mne závěrečná info o ztracených indiánských ženách - přijde mi to tematicky někde úplně jinde (proč ne info kolik příslušníků těžařských společností se v USA ročně beze stopy ztratí?)

    • 1.10.2017  13:58
    Dobrý časy (2017)
    **

    Jelikož jsem do kina vyrazil střízlivý, tak v podstatě od únosu z nemocnice kostrbatá nuda, která mi nepřišla ani vtipná ani zábavná, jen vytočená na maximální obrátky - ber kde ber - a doplněná "bolestivým" zvukem tak, aby divák zaručeně neusnul. Nekonečné čekání na pointu únosu - ale roztahané jsou už některé scény před zmiňovaným únosem (útěk z loupeže či dohady přítelkyně s matkou o kreditku a vlastně o cokoli), stejně jako po něm. Absurdní mi nepřišel ani tak Connie jako spíš postavy kolem něj (černošská babička a její naprosto flegmatická vnučka). Ještěže aspoň policajti nespali a udělali tomu všemu rázný konec.

    • 1.10.2017  13:36

    Mně to přijde jako poněkud přehnaně červenobílé instantní 2v1. Dramatická linka (příběh holiče, kterého oholili) zůstává příliš otevřená spekulacím a dohadům (Ottův přerod je jaksi papírový, shůry daný, v podstatě bez snahy ho nějak vysvětlit - což považuji za nedostatek autorů vzhledem k tomu, že na jiných místech jsou až vlezle polopatističtí - viz závěr filmu, kde musí ukázat, jak budou vypadat děti dospělejší - pro "Dezertéra" je to nesmyslné a pro "Zahradnictví" nejspíš taky - on by na to divák nejspíš sám nepřišel). Komická linka (Jindřich a jeho boj s větrnými mlýny) zase nemá dostatek "vtipných historek" na celý film - takže ty, co jsou k dispozici je třeba trošku vyvatovat (ale znáte to, co se stane s úderným vtipem, když natáhnete jeho délku) anebo si vypomoci z Pelíšků (většina těch míst mi nepřijde jako vtipný odkaz, ale jako vypomáhací berlička). PS: zajímavé je, že až u Dezertéra mi došlo to, co bylo zřejmé už v Rodinném příteli - a to úplná absence starší rodinné generace

    • 29.9.2017  18:11

    U mne bohužel rozpaky. Muzika = klasika. O tom žádná. A film má dobrý zvuk. Tím ale jeho pozitiva končí. Bohužel zoufale statická kamera (místy jsem měl pocit, že ji má v ruce hluchoslepý), totálně chcíplý scénář - ani náznak vykročení z otřepané šablony (koncertní set se stahováním zvuku pro rozhovorové vložky) - promarněná šance sáhnout po nějakých historických dokumentech či souvislostech (a že se toho u sabbathů nabízí! všechna muzika - viz playlist - je do roku 1973 - s výjimkou Dirty Women - co leta pozdější? divoké rozchody, personální fluktuace, desky-nahrávky-koncerty-zákulisí?); legenda se vychvaluje sama (trochu smradu v sále) místo aby to za ni učinili dědicové... Takhle tu máme "mejdan" univerzitního profesora odcházejícího po přednášce na zasloužený odpočinek.

    • 18.8.2017  17:42

    Milé, laskavé, trochu nostalgické a trochu sentimentální filmové pohlazení od Svěráků. PS: některé dialogy a hlášky jsou poněkud papírové (jako bych se tu a tam ocitl v cimrmanovském divadle - "...tam udělej pauzu, tam se bude publikum smát..."), některé scény jakoby vyrostly na jiném stromě (chlapec na vozíku, cesta přes hřbitov, včely), některé jsou matoucí (vesnice s náměstím), trochu nadbytečně je sem zatahovaná erotika (z pohledu 6-letého chlapce?), a hlavně politické školení (vlasovci, utíkající němečtí civilové či jiná stejná Rudá armáda) a "odboj" (komentáře ředitele školy či tajná vysílačka), prapodivně skloubené v postavě strýce (Hynek Čermák), který bojoval jako legionář proti strašné bolševické Rudé armádě, za protektorátu se měl tak zle, že z toho až ztloustl a pořídil si miminko, a nakonec oblékne legionářskou uniformu, aby uvítal stejnou Rudou armádu jako osvoboditelku; herecky se nedaří Vetchému (jeho tatínek je zbytečně potrhlý), naopak bodují zádumčivý Kaiser a nádherně v nářečí uřvaná teta Petry Špalkové (jako bych viděl a slyšel Hrabalova strýce Pepina)... Ponechme na divácké obci, zda film odmítne anebo přijme jako předpokračování Obecné školy. Šance jsou dle mého 40 na 60, možná spíš 30 na 70.

    • 5.8.2017  16:52
    Křižáček (2017)
    odpad!

    Říkali filmová báseň... a ono toporné herecké výkony - místy to vypadalo jakoby hrály jen dřevěné loutky (snad s výjimkou A.Bílíka) - mezi nimiž překvapivě propadl i Karel Roden (jeden zasmušilý výraz je na otce, který chce najít desetiletého syna, zoufale málo). Historický přínos nulový - za takový středověk by se musela stydět i podprůměrná televizní inscenace. Meditace? Ano, než na plátně spustí a vytáhnou padací most, než mince doputuje do správné dlaně či jezdec přijede do popředí, můžete meditovat na libovolné téma, aniž by vám z filmu cokoli podstatného uniklo. Vztah otce a syna? Strach? Odcizení? Dospívání? V rámci filmu nic takového není. Do ani jednoho nenahlédnete (syn odchází jakoby odříkával školní básničku a na konci mu pro jistotu ani není vidět do tváře a otec má celou dobu jeden univerzální výraz, ze kterého nemáte šanci poznat, na co vlastně myslí). Říkali filmová báseň... a ono jen roztažené zoufalé prázdno (i 30 minut by bylo nekonečných!)... PS: a co mne dorazilo úplně, je nesoudnost páně Kadrnky ohledně výsledku své práce...

    • 5.8.2017  16:05

    Komedie, která má našlápnuto vyslovit se na velmi citlivé aktuální téma. A to tím nejsilnějším možným způsobem - totiž přes vibrující bránici. Na plátně to platí až do okamžiku, kdy romská rodinka zazvoní u spisovatelových vrat. Bránici sice neudržíte ani po té, ale dříve nebo později vám nakonec stejně dojde, že nesledujete reálné situace, ale jen zdramatizovaná klišé a jejich stejně klišovitá rozuzlení (ať jde o krtky nebo o dceru). A tak se Romové přesunují na svatbu domů do Romanie, pardon do Rumunska, a divák odchází s pocitem, že místo kousavé komedie sledoval jen plochou společenskou agitku.

1 2 3 4 následující >>