hous.enka

Viděno zhruba pošesté (2021 posedmé) a pořád to funguje, jak má. Jen se na to pokaždé dívám s časovým rozestupem dvou let a baví mě, jak na tom pokaždé vidím něco jiného (tentokrát mě už neoslovuje dějová linky Fleur - Deborah Francois, ale spíš se identifikuju s jejím starším bratrem chirurgem). Smích i slzy a skvělý konec. Já tenhle film prostě miluju

Chválím ten moment, kdy místní podivín je osvícen a celé to začne spět kamsi, kde byste se rozhodně nechtěli ocitnout... Get out není prvoplánový horor, kdy na vás přes obrazovku útočí vrahoun, úchyl nebo nestvůra. Nejsou tu ani typické lekačky, kdy první část vyjde naprázdno a pak BUCH! Ne, tady je všechno jen prostě takové trochu divné... Černoši jsou tu divný, běloši tu jsou divný... Nejlepší film o rasismu, jaký jsem viděla. To a Černobílý svět.

Pitva Jane Doe má zaděláno na to, aby se stala klasikou. Vždyť viděli jste nějaký lepší horor z prostředí patologie? Potenciál mrazáků byl plně vytěžen, mrtvé oči Jane Doe mě ještě dlouho budou budit ze spaní. Myslím, že tenhle snímek nabízí za málo peněz (celé se to odehrává v pitevně, hraje tu všehovšudy desítka herců včetně komparzu) hodně muziky. PS: Pár scén jsem musela sledovat se zavřenýma očima a zakrytýma ušima... Asi stárnu.

Na filmu jsem nakonec nebyla já, lístky jsem z časových důvodů musela přenechat rodičům. A naši byli filmem nadšení: líbila se jim nálada celého filmu, barevnost, hudba (písničky Voskovce a Wericha) i herci. Mamka nadšeně mluvila o Ondřejovi Sokolovi a s nadšením mi vypravovala děj. Já: "Tak mami, kolik tomu mám dát hvězdiček." Mamka: "Dej pět, bylo to dobrý." Tak jo, tak za nás pět hvězd :-) Já se na film tedy teprve chystám, ale nebála bych se koupit rodičům lístky na další část trilogie. Což je podle mě velmi dobrá reklama pro český film.

Musím upřímně říct, že Mlha v srpnu mě chytla od prvních scén. Nejspíš za to může ústřední hrdina Ernst Loss, který si velmi brzy získá divákovo srdce. Celé prostředí psychiatrického sanatoria je zpočátku velmi neosobní a spoustu věcí se dozvídáte jen z náznaků. Jakmile ale přijde na řadu malinovka, vše dostává rychlý spád... Musím říct, že jsem asi dlouho neviděla takhle podařený válečný film, ve kterém nepadne ani jediný výstřel.

Inu sledovat Leonarda se Samarou bylo pro mě poněkud bizarním zážitkem... Ale pořád se to snaží ždímat původní vizi a nutno říct, že pořád se na to dá dívat. Samara už pro mě není tím bubákem, kterým pro mě byla v prvních kruzích z počátku milénia. Je mi jí spíš líto a byla jsem zvědavá, kam se pátrání letos vydá. A povedlo se: byla jsem překvapená výsledkem výzkumu. Lekačky mi nepřišly nijak smrtelné a myslím, že to není film, který bych musela vidět.

Zpočátku to všechno vypadá skvěle: dobrý nápad, poměrně dobré provedení, kdy všechno vlastně jen tušíte (mince, dvířka, kápě)... Jenže pak se ukáže... a já dala ovládání hlasitosti na minimum a děkovala bohu, že nesedím v kině. A proč tedy tři hvězdy, když jsem se při filmu bála (což podle mě má horor způsobovat)? Protože je to všechno ve stejném rytmu jako Wanovy Conjuring nebo Insidious... Navíc mi chybí vysvětlení, odkud se Bye Bye Man vzal. The Bye Bye Man neurazí, nenadchne a pokud bych ho viděla v kině, hodnotila bych možná o hvězdu výš, protože by mě strhla atmosféra. Takhle s možností stažení hlasitosti je to takové na půl cesty.

Syrově natočený film, který mohl být natočený jedině začátkem 90. let. Atmosféra učňovského intru je syrová, znepokojující a ubíjející - já být na místě té vychovatelky, tak po prvním incidentu odejdu. No, ona ne... Měla silný žaludek. Ale to postava Jana Přeučila taky. Věřte mi, tohle není film, který byste chtěli (možná spíš chtěly) vidět sami (samy) v kině a pak jít samy (někdo možná sami) domů...

Čekala jsem příběh o rodině, které se život převrátí vzhůru nohama. Dostala jsem příběh plný filmových klišé, kdy jsou si ty lidi vzájemně úplně jedno. Chudák pes, fakt. Žít v takový rodině musí být za trest.

Dějová linka oslabila, ba dokonce se smrskla Anděla Páně na pohádku o jednom zpropadeném jablku. Naopak mám pocit, že si Jirka Strach pohrál s českým nebem, čímž významně pomrkává na dospělé diváky. Vánoční pohádka s milou atmosférou, skvělým Trojanem a Dvořákem a velmi příjemnou hudbou Ondry Brzobohatýho. Až půjde na Vánoce v televizi, určitě se na ni znovu podívám. Anděl Páně 1 + 2 patří rozhodně mezi ty nejpovedenější české pohádky posledních let.