Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dobrodružný

Oblíbené filmy (10)

Jak vycvičit draka

Jak vycvičit draka (2010)

Miluji vikingy, miluji draky a když se tohle ještě spojí s úžasnou animací a nádhernou hudbou od Johna Powella, vznikne z toho něco co mě okouzlí natolik, že s tímto světem žiji již 7 let, parádní anglický dabing stejně jako český. Když zrovna čekám 4 roky na pokračování, mohu alespoň po půlročních intervalech sledovat díly seriálu, který vyplňuje události, které se staly mezi 1. a 2. dílem filmu. Jediná škoda je, že se ve filmu neukazuje Dagur, protože to je fakt jedinečná osobnost s parádním originálním smíchem :D

Kimi no na wa.

Kimi no na wa. (2016)

Dnes již potřetí, co jej vidím, a pořád mě nepřestává udivovat. Něco tak nádherného jako tohle už jen stěží někdo zopakuje. Makoto Shinkai je prostě a jednoduše klenotem v anime movie tvorbě. Spolu s hudbou Radwimps je to stejně geniální tvorba jako spolupráce kanadského režiséra Deana Deblois s hudbou Johna Powella na trilogii HTTYD. Úpřimně, z některých komentářů je mi tu fakt na zvracení. Nemám nic proti racionální a slušné kritice, ale napsat, že hudba byla otravná a příběh nudnej, to muže napsat akorát hodně zaostalý jedinec. Až někdo dokážete něco lepšího, tak můžete kritizovat něčí kvalitu, jinak jste jenom obyčejní rejpáci. Já si to užil moc a jsem rád, že jsem mohl být součástí doby, ve které mám možnost taková nádherná díla sledovat.

Tenki no ko

Tenki no ko (2019)

Chci poděkovat tomu odvážlivci, co tento film natočil v kině, a posléze jej umístil na internet. Nejsem sice zastánce těchto praktik, ale jelikož v naší české kotlině je nulová šance, že by se to tu v kině promítalo, neměl jsem jinou možnost než čekat na online verzi, která se však oficiálně může objevit až za rok nebo i déle. Proto, když se mi naskytla možnost vidět jej alespoň takto, i za cenu horší kvality, neváhal jsem ani na sekundu, protože jsem jej toužil alespoň jednou vidět, a nevím, jestli bych se oficiální verze vůbec dočkal. Od té doby, co byly zveřejněny nové písničky od Radwimps, které jsem si zamiloval, jsem se na něj strašně těšil. Jsem rád, že jsem se dočkal, a i se zhoršenou kvalitou si to užil. Nebudu Tenki no ko srovnávat s Kimi no na wa, neboť se jedná o dva odlišné koncepty a každý má něco, co ten druhý ne. Při sledování jsem se ani příliš nesoustředil na dějovou linii, protože jsem se snažil do sebe vtáhnout tu hromadu emocí a lásky, které z něj tryskaly. Po celou dobu druhé poloviny mi tekly slzy z očí, a když se přidaly písně od Radwimps, které mám tak naposlouchané, úplně mě to zlomilo. Jestli někdo chápe sílu lásky, tak je to Makoto Shinkai a děkuji za to, že se s námi o ni chceš podělit. Pokud se dočkám oficiálu, tak si jej určitě pustím znovu a vychutnám si každičký detail. Opravdu to stojí za to.

Počátek

Počátek (2010)

Tak tohle byla pecka, když jsem tenhle film sledoval, tak mi čas utíkal asi tak rychle jako jejich sen v poměru ke skutečné realitě. Musím říct, že takhle komplikované a složité procesy, které nakonec mají hlavu a patu, jsem ve filmu ještě neviděl. Upřímně přiznávám, že po prvním zhlédnutí filmu jsem ty procesy snění, kopanců, limba, vkládání atd. úplně nechápal a nechal jsem se jenom unášet tím strhujícím dějem. Všechno se prostě dělo tak rychle, že jsem ztrácel pojem o tom, kde se to děje a čí je to sen. Po zhlédnutí jsem si našel výborný anglický web, kde jsem si mohl všechno dát dohromady jako puzzle, a došlo mi, jak moc pozoruhodný snímek tohle je. Christopher Nolan je v tomhle vážně mistr, už po filmu Dokonalý trik mě takhle zasukoval hlavu, a já mu za to opět děkuji. A samozřejmě filmová hudba Time od Hanse Zimmera je úchvatná, znám ji už několik let, aniž bych tento film viděl. http://www.thisisbarry.com/single-post/2015/09/15/Inception-2010-Explained Zde najdete všechny vysvětlivky s perfektními obrázky :)

Útěk do divočiny

Útěk do divočiny (2007)

Musím říct, že takhle nádherný příběh podle skutečné události, jako je tenhle Christophera McCandlesse, jsem ještě neviděl. Dvě a půl hodiny nádherné krajiny a přírody, poznávání nových přátel a emocionální zážitky z tohoto filmu dělají masterpiece. Emile Hirsch byl výborný a sympatický, vyzařovala z něj aura člověka, který se chce vzepřít stereotypům a nenávisti moderní doby, a proto raději svůj život zasvětí lásce k přírodě a cestování, stejně jako kdysi jeho oblíbení knižní autoři. Kamera a doprovodná hudba byly prvotřídní a já se určitě budu chtít k tomuto filmu vracet, protože se to jen tak neomrzí. Je škoda, že nakonec v roce 1992 při své vysněné cestě na Aljašku ve věku 24 let umírá na vyčerpání a hlad. Kdyby se po těch 2 letech vrátil k rodině, mohlo být vše jinak, protože i oni si uvědomili jeho ztrátu a změnili se v lepší lidi. Jeho sestry mi bylo asi nejvíc líto, protože ho měla strašně ráda, a byl ji v dobách rodičovských pří největší oporou.

Vetřelci

Vetřelci (1986)

Tak jestli jsem jedničce snížil hodnocení za nedostatek nějakého výrazného vnitřního zaujetí, i když film jako takový byl dobrý, tak dvojku budu hodnotit s bradou až na podlaze. Už od té chvilky, co objevili tu roztomilou holčičku (Carrie Henn) celou špinavou a vystrašenou na planetě, kde všichni ostatní zemřeli, ty emoce a osobní empatie začaly působit jako ta kyselina Vetřelců :D. Posledních 30 minut byl takový dechberoucí festival akce a napětí, že by se dalo řezat nožem do železa. Každou sekundu jste ve strachu, aby se Ripleyové a té holčičce Newt nic nestalo, nejhorší chvíle pro mě asi byla když ta bestie tu holčičku chňapla, protože jsem si myslel, že její život je už zpečetěn, ale v Sigourney Weaver se již od první chvíle probudil takový mateřský instinkt a za cenu vlastního života neváhala vlétnout do toho jejich včelího roje, kde nakonec Newt zachránila včas před přisátím čerstvě vylíhnuté potvory a posléze plamenometem vypálila zbytek vajec. To samozřejmě rozohnilo královnu roje a v závěrečné scéně, kdy už to vypadalo, že se bezpečně z planety dostanou se najednou objevila na palubě vesmírné lodi a nervy začaly zase pracovat, naštěstí to dobře dopadlo, a když Ripleyovou holčička na závěr objala a řekla ji "maminko", tak to byla pro mě úžasná sladká tečka tohoto megafilmu. V některých záležitostech jsou fakt 80. léta nezapomenutelná a tohle se určitě zařadí mezi ty speciality.

Ovládací panel
1 bod