Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dobrodružný

Recenze (195)

plakát

Hana-saku iroha (2011) (TV seriál) 

Krásné anime ze života rodiny, jež od mladých let babičky hlavní protagonistky Ohany vede jistý lázeňský a ubytovací institut na japonském venkově zvaný Kissuisō. Prolíná se tu několik generací dohromady, které mají jednu společnou věc - lásku ke Kissuisō. Ohana, dívka s kudrnatými vlasy a elánem až na střechu, zde najde svůj azyl poté, co se kvůli matce vzdává života v Tōkju. Zároveň také opouští kluka, svého kamaráda z dětství, který ji vyzná city. Děj se ale více zaměřuje na dění v Kissuisō, velmi detailně odkrývá radosti a strasti všech zainteresovaných postav. Zpočátku jsem si myslel, že mě to nebude bavit, ale nakonec jsem si to velmi užíval, ačkoliv se některé postavy občas chovaly praštěně a nepochopitelně. Nemohu si pomoci, ale japonská hřejivost a slušnost mě vždycky chytnou za srdce, zejména nyní, když vidím jak je to u nás v Evropě všechno na hovno. Jsem rád, že existují ještě místa na zemi, kde se slušnost a úcta k druhým lidem ještě nosí. Ačkoliv život v Japonsku není ve všech směrech jen růžový, pořád si myslím, že je úžasný pocit cítit se bezpečně a vřele ve společnosti, a to je něco, v čem právě tahle zemička vyniká.

plakát

Juru Camp (2018) (TV seriál) 

Tady opravdu není třeba šetřit v hodnocení. Tohle anime mělo všechno, co jsem si jen mohl přát a ještě něco k tomu. Vynikající slice of life z prostředí campingu a přírody, kde lze spatřít to nejlepší z japonských skutečných přírodních reálií, jakou je Fujisan, jezero Suwa-ko či Motosu-ko atd. Kempování v zimě - nakonec proč ne. Není vedro, ani hmyz ani lidi, jen vy a příroda v absolutním klidu a míru. Yamanashi je opravdu nádherná prefektura, stejně jako zbylých 46 v celém Japonsku.

plakát

Fukušima (2020) 

Rád bych viděl tady experta Livingdead, jak by se v podobné situaci zachoval on. Je fakt, že Japonsko tvrdě podcenilo připravenost, hlavně co se týče výšky vlnolamů, které nepočítaly s vlnami vyššími než 10 m. Zde bohužel došlo k takové souhře nešťastných náhod, že vypadl nejen zdroj elektřiny z produkce elektrárny samotné, ale voda z tsunami vytopila i rezervní dieslové generátory, tudíž nebylo možné opětovně spustit chladící systém elektrárny. Aby toho nebylo málo, zablokován byl i přístup pro pomoc zvenku, tudíž nebylo možné včas dovést generátory odjinud. Rozhodně bych si ale netroufal špinit personál, který dělal vše možné i nemožné proto, aby jádro reaktorů nevybouchlo. Takovou obětavost jako tam ti kluci předváděli, by málokdo z nás všech prokázal. Na tohle se prostě připravit nedá, je to stejné jako byste se chtěli předem připravovat na nějakou neznámou nemoc. A říct, že to byla ubrečená sračka, to už je úplný výsměch do tváře všem obětem této katastrofy. Kolega si evidentně nevidí do huby.

plakát

Higuraši no naku koro ni (2006) (TV seriál) 

Nejlepší horor a drama v jednom, co jsem kdy viděl. Úžasné na tom všem je, že to celé zaobalené v krásném barevném prostředí. Vesnice ve které se vše odehrává, Hinamizawa, byla inspirována japonskou vesnici v Gifu jménem Shirakawa, která se díky svým dřevěným domům s doškovými střechami dostala na seznam UNESCO. Je to nádherná lokalita obklopena horami bohatými na lesy. Člověk si zde hlavně zamiluje ten ohromný kontrast, kdy se střídají epizody s příjemnými prožitky a epizody, kde vám běhá mráz po zádech a stojí chlupy na celém těle. K tomu všemu nejde o žádný klasický vyblitý horor, kde jediné co vidíte je krveprolití a hrůzu, ale je to i build up story, kde musíte dbát na každičký detail, abyste se udrželi v ději, protože je to jeden velký chaos událostí, které vám dlouho nebudou dávat žádný smysl. Pokud byste po první sérii nevěděli, co se vlastně děje, nepropadejte panice, ani já to nevěděl a měl jsem z toho hlavu na větvi. Vše se vám objasní po druhé sérii, kde se ten sled událostí začne dávat do pohybu hezky od začátku. Zamiloval jsem si tohle anime do morku kostí, openingy mi přirostly k srdci (hlavně č. 2) a bavilo mě si to pouštět před spaním na dobrou noc :)) Dávám 12/10. Odkaz na svoji oblíbenou píseň https://www.youtube.com/watch?v=tbVwVvWxv-4

plakát

Tonikaku kawaii (2020) (TV seriál) 

Po zhlédnutí tohoto anime máte garanci, že dostanete diabetes. V porovnání s mnoha dřívějšími romantikami je tohle unikátní svoji otevřeností a hřejivostí, což je pro japonskou zdrženlivost docela atypické. Roztomilostí se zde rozhodně nešetří a prakticky celou epizodu mi vždycky visel úsměv na tváři. Z toho usuzuji, že Tonikaku kawaii je tak trochu experiment jak oživit zájem mladých japonských mužů a žen o navazování vztahů a motivovat je zakládat rodiny. Japonsko vymírá a stárne, to je fakt, ale není to jen Japonsko. Je to prakticky celý vyspělý svět, jen jinde ten klesající trend prozatím zastírá příliv migrace. Rozhodně mě tohle anime okouzlilo a zahřálo, ale nemyslím si, že by to ve stávajícím trendu něco dokázalo změnit. Takový hezký vztah jako mají mezi sebou Nasa a Tsukasa je hodně vzdálený realitě dnešního surového světa.

plakát

Pokémon: Diamant a perla (2006) (TV seriál) 

True fans ví, že Sinnoh byla ve všech ohledech nejlepší, nejlepší rival Shinji (Paul), nejlepší šampion/ka Shirona (Cynthia), nejlepší pokemon Goukazaru (Infernape), nejlepší holka Hikari (Dawn), ačkoliv Serena byla taky super a dle mého pohledu i nejlepší výzvy a gym leadeři. Hlavně zde nebyly žádné super udělátka, která z Pokemonů činila monstra (Dynamax, Mega evoluce či ty úžasné kamínky, které generovaly super attaky). Sinnoh jež reprezentuje japonský ostrov Hókkaidó je opravdu taková diamant a perla celé té 25 let dlouhé série. Co mě zde osobně nejvíc sralo byli rakeťáci (Roketo dan), kteří měli až příliš mnoho prostoru na ty svoje voloviny. Co jsem zde naopak miloval byl vývoj Hikozaru na Goukazaru, který se stal OP Pokemonem, jež místo plamenometu střílel hyper paprsky. Měl jsem možnost tuhle sérii vidět jak v Jp, Aj i Cz. Japonština je u mě na topu, nejen že dobře vyznívá, ale má ty nejlepší openingy vůbec. Cz měla lepší dabing než Aj, hlavně zásluhou skvělého Radka Škvora v podání hlavního hrdiny, Jana Maxiána Rozity Erbanové a Honzy Hájka. Bohužel CZ přebrala openingy z Aj, které mě tolik nebraly, hlavně ten úplně první. Aj za mě největší propádak, protože od 4. série vyměnili původní dabérku za úplnou lůzu, co je tam doposud a zní jak ufňukaný děcko.

plakát

Kimecu no jaiba (2019) (TV seriál) 

Už je to nějaký pátek, co jsem naposledy zažil ten samý pocit, který mám nyní po dokončení první série Kimetsu no Yaiba. Tento pocit je pro mě znamením, že mi dané anime opravdu přirostlo k srdci. Je faktem, že po každé dobré sérii anime cítím v sobě jakousi prázdnotu a pocit smutku, že už je u konce. Ale jen pár vyvolených anime ve mě zanechalo silný pocit stesku, který se dá přirovnat k tomu, když postrádáte milovanou osobu. Přesně tak se teď cítím po Kimetsu no Yaiba. Když jsem tu nedávno pěl ódy na Shingeki no Kyojin a označil ho za nejlepší akční anime, co jsem doposud viděl, nenapadlo by mě, že ani ne za rok budu muset svoje tvrzení opět měnit. Co se týče dynamiky děje, je Shingeki no Kyojin pořád o level výš, nicméně Kimetsu no Yaiba hraje i na jiné struny, které mi u Shingeki no Kyojin zase chyběly. V prvé řadě musím vyzdvihnout prvotřídní animaci, možná nejlepší svého druhu, co kdy dosud vznikla. Studio Ufotable opravdu udělalo kus dobré práce a sledovat tak nádherné detaily boje či prostorového vnímání, byla zkrátka pastva pro oči. Dále chci mluvit o postavách, které ve mě zanechaly neopakovatelný dojem. Už od první série jsem byl fascinován hlavním protagonistem. Kamado Tanjiro není typická shounen postava jakou jsem byl doposud zvyklý vídat. Je to ta nejčistší duše v té nejkřišťálovější podobě, který by se pro druhé rozkrájel. Nikdy si nepostěžuje, vždy přemýšlí jen nad tím, co může zlepšovat a jak může pomoci lidem kolem, včetně své sestry Nezuko, ke které se vzápětí dostanu. Navíc je dabován jedinečným hlasem Hanae Natsukiho, který zní tak klidně a laskavě, že vás to samotného vnitřně naplňovalo blahem a mírem. Jeho sestra Nezuko, která má ty nejkrásnější oči v historii anime, je zase tak přehnaně roztomilá, že by skalní fanoušci v případě jejího zabití byli schopni ukradnout čudlíky a hesla k atomovým zbraním a poslat je na Japonsko jako pomstu. Popravdě, ani já jsem nebyl výjimkou. Inosuke a Zenitsu jako poslední dva doplňky do týmu vítám a oba výrazně přispěli k tomu, že tato série nebyla jen o akci a zabíjení, ale i skvělém humoru a vtipných scénkách v odlehčených sekcích. Hashirové, vyjma Tomioky a Shinobu mně neskutečně vytočili, protože zatímco ostatní nasazují krky, oni si vesele válí pupky ve skrýši a ještě mají drzost ubližovat Nezuko. Hlavní záporák, aneb jak jej trefně fan base pojmenoval "evil Michael Jackson" vypadá zajímavě a jsem zvědav na jeho "Moon dance" v další sérii :D Závěrem chci ještě pochválit nádhernou hudbu a samozřejmě opening, který je v podání japonské zpěvačky LiSY nezapomenutelný. Japonské písně obecně vnímám jako takový malý zázrak v dnešní moderní hudební éře, protože jejich písně ke mně promlouvají, mají nádherný rytmus a zpěváci je zpívají přirozeně. Po první sérii by nyní mělo přijít movie a příští rok, ačkoliv stále nepotvrzená, druhá série. Děkuji za další jedinečný zážitek a právem tohle anime zařadím mezi svoji absolutní špičku.

plakát

Přátelé (1994) (TV seriál) 

Nejlepší sitcom všech dob, který měl jen jedinou vadu - nepokračoval až do konce jejich životů. Nemůžu říct, že by mi z té šestice někdo vadil nebo nesedl. Bylo to naprosto bezvadně vybalancované, s vynikajícím humorem, který dnešní sitcomy dávno nemají a zkrátka se u toho dalo vypnout. Jsem rád, že jsem si zvolil angličtinu, protože originální hlášky a hlasy nemají sebemenší chybu. Český dabing to brutálně stahuje dolů - např. Rossův hlas od Čtvrtlíka je děsně nepřirozený a Petr Rychlý jako Joey vůbec nesedí. Když jsem dokoukal poslední sérii, začal jsem na youtube pátrat po videích z jejich reunionů, a je fascinující, v jak skvělé formě se všichni pořád drží. Jsou dobrými přáteli i ve skutečnosti a na placu si velmi rychle sedli, což vytvořilo výbornou chemii a uvolněnější atmosféru. Co k tomu dodat. Bude mi to chybět.

plakát

Anthropoid (2016) 

Na 75. výročí osvobození od nacistické okupace nešlo bezesporu zvolit lepší film než Anthropoid, kterým si připomínáme obrovské hrdinství našich 7 statečných parašutistů, v čele s Kubišem a Gabčíkem, jež zorganizovali a provedli úspěšný atentát na jednu z největších nacistických sviní té doby. Místo toho abychom si připomínali takové události, mele se mezi politiky pořád o roli SSSR na osvobozování ČR a Prahy, což je perfektní způsob jak odvést zrak lidí od toho, co by měli mít na paměti - a to, že Němci byli, jsou a budou vždy svině. Na Němce dnes se už jako na nacisty a zrůdy neukazuje, ale zato Rusáci jsou pořád ty bolševický sovětský svině, které všem zničily životy. Když jsem sledoval Anthropoid, tak jsem v duši plakal. Viděl jsem tolik odvahy, obětování a víry, která byla všemi těmi hrdiny vložena do toho, abychom měli budoucnost, kterou oni mít už nemohli. Určitě by se na to vybodli, kdyby jen tušili že za 75 let se budeme Němcům znovu klanět a líbat ruce. Místo toho tu jen špiníme národ, bez jehož nasazení bychom dnes pravděpodobně neexistovali, ať už byl jaký byl, protože Němci s námi měli v úmyslu skoncovat, tzv. plán General Ost. Já si neumím představit, že bych do války vůbec šel, natož se účastnil přímé akce. Proto budu navždy k vojákům chovat nehynoucí respekt a budu se snažit nezapomenout, což by měl ve svém svědomí cítit každý člověk. Měl jsem tendenci dát filmu plný počet, ale kvůli určitým nepřesnostem a excesivní dramatičnosti zůstanu u těch 4. Jinak velká spokojenost.

plakát

Divočina (2014) 

Okomentuji to jen ve stručnosti. Všechny ty flashbaky za její minulosti byla ta největší sračka co jsem za hodně dlouhou dobu viděl, ale mám slabost pro krajinu a přírodu. To je jediný důvod, proč jsem tomu dal takové vysoké hodnocení. Vůbec mě nebaví zabývat se životem nějaké fetky a děvky.

Ovládací panel
21. nej uživatel Srbsko

Reklama

Reklama