Renfield

Renfield

Martin Kocáb

okres Znojmo
Fotograf, věčný turista, filmový a seriálový nadšenec

homepage

6 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 7 12 18 23
    • 16.7.2019  14:27

    Erotické dusno, jaké tu od dob Základního instinktu nebylo! Navíc s řekněme rodinným rozměrem, protože mladý Roman Polanski tu samozřejmě je a k němu jeho žena, Emmanuelle Seigner. Právě u Emmanuelle jsem si v některých filmech nebyl jejími výkony příliš jistý, to je ovšem po Venuši v kožichu zapomenuto, její proměna ze "zničené" a promočené ženy, ve skutečnou bohyni, je úchvatná. A co teprve když k hereckému umu přidá ještě ženskost, charisma a samozřejmě nemálo dominance, což se vlastně často nevylučuje. Mathieu Amalric měl co dělat, aby ji stačil. I když vlastně, v některých ohledech stačit neměl, ona podřízenost byla patrná již krátce po úvodu. Jeho výkon je taktéž dokonale reálný, či snad osobní? Občas jsem měl až tento pocit. Jednoduše, chemie mezi herci zde funguje dokonale, film je skutečným koncertem. Prolínání divadelní hry a filmové reality je další silnou částí Venuše, ne vždy je totiž snadno poznatelné, která z těchto částí se zrovna odehrává, což nabádá k většímu zamyšlení. Samozřejmě, není to žádný příběhový zmatek, vše je dokonale zrežírované, sestříhané a především napsané. Dialogy jsou pro film o dvou hercích na divadelním jevišti zcela zásadní, zde je radost je poslouchat. Navíc, nejen z hereckého obsazení je znát, že je Venuše pro Romana Polanského skutečně osobní záležitostí, právě z dialogů je cítit občasné vyřizování účtů "se světem". Málem bych zapomněl... Alexandre Desplat a ta atmosféra celého filmu! Otázkou zůstává, kdo byla Vanda? 80%

    • 16.7.2019  13:47
    Teroristka (2019)
    ****

    Nebýt podivných scén, jako byl "motobiatlon" a podivných učinkování ve filmu, jako byla "role" Gabriely Koukalové, je to celé ještě lepší. On tedy motobiatlon opodstatnění měl, ale stejně být nemusel a už vůbec ne v této podobě. Ale k tomu pozitivnějšímu, v první polovině je film dramatem s prvky komedie, tyto linie Radek Bajgar výborně prolíná a připravuje si půdu pro finále. Cesta k němu je dlouhá, stejně dlouhá, jako změna názoru výborné Ivy Janžurové alias Marie. Tu okolnosti dovedou k tomu nejkrajnějšímu "řešení", jehož schvalování z filmu opravdu necítím, ale to se mi tu řešit nechce, každého věc. Velmi chválím u nás dlouho neviděnou, navíc úchvatnou hudbou doplněnou westernovou stylizaci, k filmu i postavám výborně sedne a hlavně baví. Taktéž přechod z dramatu do finální dlouhé (nikoliv pocitově), snad až lehce Tarantinem inspirované scény je dokonalý. Možná pocta slavnému tvůrci je znát především z některých dialogů a též z finální Machovské destrukce. Nadsázka, hlášky, černý humor, výborný Martin Hofmann a vlastně i všichni ostatní, scéna z mého pohledu kultovní. A scéna poslední? Známé, velmi známé a to se ani nemusí jednat o cyklostezku. Zdaleka na poprvé v tomto filmu ze života, pouze s lehkou nadsázkou. 75%

    • 15.7.2019  23:58
    Outlaw King (2018)
    ****

    Outlaw King má z mého pohledu jediný problém, na to kolik toho chce říct, je příliš krátký. Věřím, že delší verze mnohé vysvětlí, jenže v té klasické několik desítek minut opravdu schází. Druhou možností bylo ubrat na některých informacích, či postavách, tedy možná jít cestou Statečného srdce. Je to znát hned při první, jinak délkou velmi zajímavé scéně. Dlouhá je opravdu dost, přesto se toho odehraje víc, než by bylo vhodné. Potom nezbývá, než tuto scénu během filmu "dohánět", což se naštěstí rychle daří. Je třeba u ní ještě zůstat, totiž hned zde zaujme naprosto dokonalá kamera! Její cesta táborem, je v této scéně opravdu fascinující! To se nemění ani ve zbytku filmu, naopak dokonale využívá krás Vysočiny a především hravě zvládá ozdobu filmu, veškeré bitevní scény! Jejich reálnost je opravdu na vysoké úrovni, navíc David Mackenzie výborně zvládá velmi náročné davové scény, mezi jejichž aktéry Barry Ackroyd s kamerou opět svým způsobem prochází... divák má pocit, že je součástí bitvy. V dobové atmosféře je Outlaw King zase velmi silný, svůj velký podíl na tom mají samozřejmě kostýmy, kulisy a nádherné interiéry, ale také herci. Chris Pine je dobrý, ale přeci jen občas trochu nevýrazný, což mohlo patřit k povaze postavy. I díky tomu je tu prostor pro jiné, Aaron Taylor-Johnson jako James Douglas více než zaujal, velmi dobrá volba. Celkově je Outlaw King velmi povedeným pokračováním Statečného srdce, které v mnoha ohledech dokonce překonává. Rozhodně je to v v dobovosti, kostýmech a taktéž "těch nutných scénách", kterých tu naštěstí nebylo tolik. 80%

    • 15.7.2019  17:44

    Po přečtení názvu filmu, jsem měl o sloučení těchto světů pochyby, ale ty se vytratily prakticky hned, přesněji soubojem Trhač/Batman. Akční scény jsou výborné a právě tahle snad nejvíce (i když její opakování je opět úchvatné), navíc jsou v ní dvě nejzajímavější postavy. Tedy, Batman je klasický Batman, což mu ovšem k zajímavosti stačí, ale Trhač je v tomto provedení dokonalý, čímž si krade nejednu scénu, možná dokonce film pro sebe. Spojení temnoty jednoho světa a vtipu druhého, vyšlo velmi dobře, i když ano, ne každý vtip se povedl, ale to už je věc jiná. Více mě mrzely mutace jednotlivých "padouchů", některé opravdu směšné... a vlastně i jejich větší nevyužití v příběhu. Ten je skutečně akční, prakticky bez přestávky, takže na nějaké větší představení postav není příliš čas, také se nekoná. Pravděpodobně to bylo záměrem, ostatně, všechny známe z jiných filmů. Vše by případně napravilo několik minut navíc a byl bych za ně rád, protože tahle akční jízda, navíc podpořena dobrou hudbou, skončila až příliš rychle. 75%

    • 15.7.2019  15:05

    Jim pravděpodobně psal postavy na tělo svým nejoblíbenějším/nejlepším hercům, což je samozřejmě dobře a na výsledku je to znát. Zároveň je to však největší problém filmu, je jich na jeho délku až příliš, proto příběh některých vyšumí do ztracena, jednou až do vesmírného ztracena. Je velká škoda, že film nemohl být delší, všichni by pak měli větší prostor a především divák více času, na jejich poznání. Například takový farmář Miller, je postava pro Steva Buscemiho přímo dokonalá, což je znát z těch několika minut... a co teprve, kdyby jich dostal podstatně víc. I když herecky zaujmou prakticky všichni, filmově právě ti, kteří dostávají nejvíce prostoru. Nutno ovšem dodat, že ta chemie mezi Billem Murrayem a Adamem Driverem skutečně až neskutečně funguje. Neskutečně podivně americky dokonalý, jsou potom prakticky všichni obyvatelé Centerville, ta atmosféra tam prostě je, navíc ve spojení s hudbou, co se i přes (v dobrém) opakování ústřední písně neoposlouchá. Se závěrem a zúčtování s dobou problém nemám, vždyť se stačí podívat kolem sebe, vlastně tu zombie jsou, všude. A nutno dodat, humor tam je, jen je třeba být na stejné vlně, nebo ho více hledat. Já se bavil prakticky celý film, odkazů na to že se bavili i všichni za kamerou, je tu mnoho. Též proto je otázka, jak moc je to celé myšleno vážně, opravdu na místě. Minimálně to zúčtování... tedy možná. 75%

    • 15.7.2019  14:35
    Westworld (TV seriál) (2016)
    ****

    Klady Westworldu tvoří zároveň jeho zápory, je to totiž velmi netradiční a jistě zajímavé sci-fi, kterému však ta přílišná netradičnost (věčné oživování a především časové skoky, či přemíra filozofování) podráží nohy. Uhlídat takto náročný scénář v řekněme mezích uvěřitelnosti, navíc není vůbec jednoduché, to se ovšem tvůrcům docela daří. Nutno ovšem dodat, že výše zmíněné dělá své, navíc několik zcela zbytečných postav taktéž. I když, o postavy nejde tolik, jako o jejich obsazení... Samozřejmě, málokdo by čekal, že dvojici Anthony Hopkins/Ed Harris bude někdo více konkurovat (to se také neděje, jejich scény jsou vždy ty nejsilnější), ale přeci jen, někteří herci sem opravdu nejdou, vůbec do hlavních rolí. Přesto mírné nadšení stále převládá, i když šla úroveň dolů. Podobu světa, jeho občas až hororovou atmosféru, totiž je třeba ocenit, skutečně vtáhne. Nejinak je tomu i co se kamery a samozřejmě hudby týče. Takže zatím spokojenost, více u jednotlivých sérií. 70%

    • 15.7.2019  14:09
    Westworld - Dveře (série) (2018)
    ***

    Méně je někdy více, takže když do druhé série dáte všeho více, není to vždy výhra a to přesně platí i o druhé sérii Westworldu. Základním problémem je, že scénáristi vsadili na nezajímavé postavy, myšleno především ty ženské. Ano, u první série jsem psal o tom, jak mě bavil příběh Maeve, jenže ta se právě na konci první série vydala špatnou cestou, která navíc pokračovala úmorně dlouho. A nezachránili ji na ni ani další oblíbení, Hector a Armistice, zde trestuhodně nevyužiti, téměř do země zadupáni. Když už to vypadalo, že se Maeve někam posune, unesou "její dceru" indiáni, aby mohla přijít naprosto zbytečná epizoda. Tedy, že se i jejich příběh nějak více vysvětlí, že budou nakonec důležití, jsem předpokládal, ale opravdu takto? To snad ne. Dolores, nebyla příliš zajímavá už v první sérii, zde bylo vše dvojnásobné. Snad je to i zbytečným filozofováním, věčnými návraty a zase, hledáním, tentokrát otce. Naštěstí to celé nebylo jen o negativech, takže ke kladům. Více informací o světě potěšilo, obzvlášť pohled do historie, prakticky vzniku. Naději vzbuzoval Shogun World, žel do něj přišly špatné postavy... přesto to vyloženě zlé nebylo. Celá série má velmi slušnou atmosféru, občas až hororovou, ta je nejvíce znát v příběhu Bernarda. Jeho linie je zajímavá, samozřejmě v tom pomáhá přítomnost Anthonyho Hopkinse, ale i ztráta paměti. Ono postupné odhalování pravdy, je ozdobou především nejlepší předposlední epizody! Ta měla být tou poslední, vždyť se mnohé vysvětlilo a co se nestihlo, mohlo zůstat nezodpovězené. Finále totiž děj násilně natahuje, filozofování je víc než příliš a závěr značně rozporuplný. A Ed Harris? Stále vše táhne, vlastně snad ještě víc. Jednoduše nejsilnější postava, nejlepší linie, navíc potěšily i rodinné pohledy do minulosti a vrchol seriálu, Hopkins/Harris v jedné scéně. 65%

    • 18.6.2019  16:06

    V některých směrech stále nepřekonaná, přesto ne dokonalá komedie... a to to v první polovině vypadalo tak dobře. Atmosféra New Yorku je pohlcující, příběh do ní sedne, podobně jako se to stává v případě mnoha gangsterek. Tady však jde o trochu jiné komando, no komando... sakra, jak to že to nikoho nenapadlo dřív? Vždyť tohle spojení dává co se vtipu týče takové možnosti! A Edward Norton toho využívá, především v oné první polovině. Druhá se snad vinou přemrštěné délky velmi táhne, vtipů v ní již není tolik, spíš se lehce přiklání k dramatu, což si situace žádala a rozhodně to není špatně. Ale ve finále přichází velký, až neskutečný (zamrzí, když je film "skutečný") obrat, některé dialogy tahají za uši a vše končí... hůře snad už ani nemohlo. Po vtipném a následně zajímavém vývoji je vše pošlapáno přeslazeným finále. Herecky ovšem příjemné a samozřejmě velmi potěšila účast Miloše Formana! 60%

    • 18.6.2019  14:26
    Plody mraků (studentský film) (2017)
    ***

    Vcelku poeticky příjemné, snad až na právě onu "silnou pointu". Já hold čekal něco víc, takto zážitek rychle zmizí, škoda. 60%

    • 18.6.2019  14:24
    Až na krev (2007)
    ****

    A veškeré ideály doby jsou pryč... i když, já je neměl ani před filmem. Skutečně až na krev vyprávěný příběh, jehož zábavností pro mě, jsem si ze začátku nebyl vůbec jistý. Přeci jen naftařská témata nevyhledávám, ale jména Daniel Day-Lewis, Paul Thomas Anderson, nebo Jonny Greenwood, prostě navnadí. Poslední jmenovaný zaujme hned na začátku filmu, jeho velmi netradiční hudba, místy spíše do thrilleru, či hororu, jakoby sem opravdu ani nepatřila a přesto je pro atmosféru scén zcela zásadní. V těch se vlastně ropa brzy odsouvá na druhou kolej, je sice důležitá během celého příběhu, ale postupně se stává jakýmsi vysvětlením pojmu "jít přes mrtvoly", který film vystihuje. Daniel Plainview přes ně skutečně kráčí a právě "rodinné" scény jsou nejsilnější, vůbec závěrečná půlhodinka, která tu dle mého názoru rozhodně navíc není, naopak mnohé objasní a dovrší pád hlavního hrdiny. Často jsem přemýšlel, kdo z dvojice Daniel/Eli je šílenější, ono těžko říct, každopádně jejich společné scény jsou skutečné psycho, vůbec výborný závěr! Daniel Day-Lewis předvádí herecký koncert, ale právě Paul Dano za ním příliš nezaostává. Těžko říct, co z mého pohledu chybělo k dokonalosti, film svým způsobem dokonalý je, už jen délka a přesto velká poutavost scén, způsob vyprávění... hold Paul Thomas Anderson. Tak možná právě to téma? Snad... Dobově jsem si vzpomněl i na výborný Carnivale, sice zcela jiné téma, přesto právě ta doba... a proto hned od začátku bez ideálů. 80%

    • 13.6.2019  14:09
    Křižáček (2017)
    **

    Křižáček možná chtěl být opravdu evropským filmem, snad i vláčilovským, jenže skutečnost je taková, že by měl raději setrvat v těch našich lesích, kde je přeci jen výjimečný, ale má to mnoho ale. Hned v úvodu zaujme pro tento tip filmu velmi vhodně zvolený formát, kamera v něm kouzlí nejeden krásný, povětšinou statický záběr. Ovšem velmi brzy začne bít do očí dění v jinak pěkných a pěkně nasnímaných interiérech! Přehnané strojení scén (a ty kulisy!) rozhodně ne jako ze středověku, film neskutečně sráží. Když se k tomu přidají ještě příšerné herecké výkony v první polovině (tedy mimo věčně zadumaného Karla Rodena), nezůstane z jinak slušně budované atmosféry téměř nic. A to to přitom jinde jde, kamera jak jsem již zmínil výborná, zvuk taktéž a hudba snad ještě lepší! Často monotónní melodie dodávají příběhu tu pravou syrovost, jenž postrádá jinde a zvuky a ruchy k tomu kvalitně dopomáhají. Příběh je potom velmi krátkou kapitolou sám o sobě. Není toho dění na celovečerní film trochu málo? Nevadí mi pozvolně vyprávěné filmy, které kladou důraz na myšlení diváka, jenže tady už to bylo příliš, až příliš pomalé, nudné. Není to Vláčil, není to velká Evropa, přesto je třeba vyzdvihnout odvážný počin, vůbec v zemi vztahových romantických komedií. Tak snad příště. 40%

    • 13.6.2019  13:47

    Velmi smutné mistrovo loučení... a to to celé vypadalo tak nadějně! Vždyť téma filmu, jeho postavy a doba, v níž se odehrává, to vše působí poutavým dojmem. A co teprve herecké obsazení, prakticky nemohlo být lepší, jenže, když je scénář překvapivě slabý, co mají herci hrát? Přesto hrají, snaží se. V první polovině Goya sice působí televizně, ale určité kvality si ještě drží. Přeci jen, příběh je tu zajímavý, silný a ještě ne tak zmatečný, což se o následujícím dění říct nedá. Z něj přišel pocit, že jsem se i přes stejné postavy dostal do úplně jiného filmu. Dvě části, jenž mají navazovat, ale nenavazují, navíc tu přichází nepochopitelný vrchol všeho, davové scény. Nepochopitelný snad díky minulosti, především Amadeovi, kde vždy tvořily jednu z nejsilnějších částí. Zde je jejich dřívější síla méně než poloviční, působí až směšně, čemuž nepřidává ani velmi špatná kamera, zase, dříve něco nevídaného. Přesto film má především v oné první polovině své kvality, které jsou ovšem ke jménu Miloš Forman velmi slabé. 55%

    • 29.5.2019  15:04

    Učinit takové rozhodnutí, to chce opravdu odvahu? Možná spíš hodně velkou, až naivní zamilovanost a... těžko říct, něco jako dobré srdce? Zásadní a svým způsobem pro mě stále rozporuplný moment filmu, se kterým jsem měl též problém, jenže Nikolaj Coster-Waldau hraje Andrease tak výborně, že jsem jeho počínání nakonec přijal. Má na tom samozřejmě podíl i jedna z prvních scén, obsahem jedna z těch silných, silně odporných... nezapomenutelný záběr na dítě. V té a nejen v té exceluje největší herecké překvapení filmu. Nikolaj Lie Kaas je ve své roli neskutečný, což samozřejmě až tak překvapivé není, ale to koho zde hraje, to už ano. Dále se k hercům netřeba vyjadřovat, Druhá šance dala dohromady skutečnou evropskou hereckou elitu, slabé výkony tu nejsou. Herci pomalejší děj bez problému utáhnou, ono také proč ne, když prakticky každá scéna je silná, navíc se Susanne Bier nebojí přitlačit na pilu a to zdaleka nejen v první scéně. Závěr je potom možná lehce rozporuplný, ale to je zase věc názoru, ono takové vysvobození po velmi náročném ději, který navíc nejednou překvapí, možná i přijde vhod. 80%

    • 29.5.2019  14:19
    Hnus (1965)
    ****

    Roman Polanski a rozpad osobnosti z jeho pohledu... doslova! Kamera je totiž v tomto filmu zcela zásadní, její jízdy na detail věčně chladného obličeje Carol, či špehování při scénách znásilnění, nebo vražd a nakonec i pronásledování po prázdném bytě, to je něco v té době jedinečného a dodnes úchvatného. Hnus je tu postupem času cítit z každého záběru a vůbec nemusí jít o záběr na Carol, co třeba takový filmem prostupující, postupně hnijící králík. Vlastně nemusí jít ani o ten záběr, počáteční hnus se postupně mění v horor, velmi vhodně dotvářen zvukem. Například takové zvonění telefonu, zvonku, či praskání zdí nestresuje jen Carol, divák ji nesleduje, divák ji vidí do mysli, prožívá s ní. Také proto přichází ty nejsilnější scény až s prázdným bytem, v čemž je očividně Polanski velmi silný (Rosemary má děťátko, Nájemník). Přesto bych v roli Carol raději viděl někoho jiného, totiž Catherine Deneuve, i když krásná a dokonale chladná mi do role nesedla, čím to? Snad tím, že Hnus obsahuje scény, ve kterých by větší emoce byla vhodná, ale třeba je to celé záměr. Z posledního záběru na starou rodinnou fotografii mrazí dokonale, přesto mám pocit, že to není to jediné, co jí chtěl Polanski říct, přece už jen ten pohled... 80%

    • 29.5.2019  14:12

    Nereálná pohádka pro dospělejší a dospělé, tedy některé. Snad klasicky dobrá Sandra Bullock může za to, že se na to koukat dá. Pěkné je i prostředí Chicaga a hudba, ale příběh je ničím nevybočující, nepřekvapující klasika. Každopádně co se romantické komedie týče, je to jistě nadprůměr. Taktéž lidi co se řekněme v podobných filmech najdou, budou spokojeni. Já raději jiné... když už město a vztahovka, tak například Polanski. Ještě nutno dodat, že Peterova rodina byla opravdu něco šíleného, to už mi přišel "normálnější" Joe Jr. 55%

    • 29.5.2019  13:58
    John Wick 3 (2019)
    ***

    John Wick: Chapter 3 - The Raid? Nebo snad Rychle... a tak dále? Totiž, na Wickovi jsem si velmi cenil určité "reálnosti", ta vzala ve trojce za své, už to nepůsobí jako akční film, ale jako komiks. A proč The Raid? To je asi zřejmé, samá akce a minimum prostoru na příběh, který byl v prvních dvou dílech přeci jen důležitý. Každopádně u prvního "Raidu" mi tohle tolik nevadilo, bitky totiž nepůsobily přílišně strojeně, což se u Wicka říct nedá. Ano, choreografie je fajn (až na styl "budu dělat že nemám šanci, nechám se mlátit a pak zázračně protivníka zničím"), ale pocit "teď se máme do sebe pustit" je až příliš velký. Téměř neexistující příběh, až neskutečně hloupé chování postav (ale například i lidí chodících ve střílečkách a kolem mrtvol), dialogy raději ani nerozvádět, sakra co se stalo? Samozřejmě, tohle se v rámci akčního filmu až tak neřeší a já to také v prvních dvou dílech neřešil, jenže tady je to už příliš. Navíc, díky přílišné akčnosti se souboje brzy okoukají a začnou nudit, čemuž nepomáhá ani přestřelená délka filmu. A to to tak dobře začalo... Navázání na z mého pohledu parádní dvojku se povedlo na výbornou, úvodních přibližně dvacet minut a především scéna v muzeu jsou dokonalé, nejlepší část filmu, jenže dál je to úplně jiný film. Za to kamera, světla, hudba a zvuk, to vše zůstalo na vysoké úrovni, kouká se na to hold hezky, jen ten příběh. Herecky zase v rámci akčního filmu taktéž fajn, ale nejvíc potěšil Mark Dacascos, po hodně dlouhé době v případě jeho filmografie v pořádném filmu. Každopádně otázka co to bylo za film zůstává, akční, nebo snad už ten komiks? 60%

    • 26.5.2019  14:10
    Chvilky (2018)
    ****

    Několik chvilek Anežky s nejbližšími, každá z nich zaujme, některé silně zasáhnou, žel tohle je realita. Scény s babičkou ještě nabízí jakýsi komediální nádech, ovšem i zde je toho mnoho v nepořádku a co teprve jinde. Na obrat v Anežčině chování jsem čekal marně, nedá se říct, že by naprosto podléhala, přeci jen se svým způsobem "ironicky" brání, alespoň útokům na svoji osobu. To ovšem její okolí nechápe, nevidí a nevidí ani její stav, který graduje ve výborné scéně u psycholožky. Ta zasáhne silnou negativní atmosférou, napětím, čeká se, jestli si Anežka pomůže k jiné lepší cestě, k té své cestě... ale pouhé slovo je někdy tak těžké. Ta cesta se snad v prakticky nenápadném záběru do všech chvilek prolíná. Je to místo začátkem a vyběhnutím do nového a především svého života? Možná. Jenovéfa Boková je bezesporu dokonalá, stejně tak Jaroslava Pokorná, která v roli babičky jejich chvilky opravdu odlehčuje. Zbytek těžko více řešit, hlava stále plná myšlenek, dostal bych se zase na začátek komentáře. Beata Parkanová je nadějí do budoucna, Chvilky jsou velmi silným a především důležitým filmem. 80%

    • 25.5.2019  22:08
    Westworld - Labyrint (série) (2016)
    ****

    Velmi zajímavý, ale na zpracování velmi náročný námět, což je na první sérii znát. Prakticky do poloviny děj nikam nespěchá, svým způsobem se toho příliš neděje, i když, ono zdání někdy klame a tady jsem měl později právě tento pocit. Tvůrci si v prvních pěti epizodách připravovali půdu na "akčnější" druhou část, ale o té později. Ona hned úvodní epizoda je díky četnosti postav, komplikovanosti světa a časovým rovinám tak složitá, že ji ta následující vlastně pouze dovysvětluje, děj nikam neposouvá. Ve druhé polovině, kdy už divák světu rozumí (alespoň má ten pocit) se děj více věnuje hlavním postavám a snad i dává větší smysl. Tady mě krom linie Muže v černém velmi bavila i Maeve, i když, zase je třeba vrátit se na začátek (jako ve Westworldu), "na zpracování velmi náročný námět" - opravdu by se všichni dopustili tolika chyb? A podobných ne-smyslů je tu více, ale co už. Mezi další silné scény patří pomalu vše s duem Harris/Hopkins, ostatně jak jinak. Ale zdaleka nejen to, je tu i velmi zajímavá banditka Armistice a její parťák Hector, oba jsou ozdobou silné finální scény. A co teprve Bernard a jeho osud... snad lepší, než ten Fordův. Na závěr ještě jedna výtka, snad z pochopitelných důvodů bych do role Williama volil jiného herce, protože "to" bylo jistě dobré, jenže "to" tam prostě není. Asi tak, hlavně počkat na potitulkovou scénu finální epizody, Armistice! 75%

    • 16.5.2019  13:31

    Ano, název je tak trošku podvod, ovšem jen lehce, oči v úvodu domnělé mumie tu přeci jsou. Právě úvodní "egyptská" část je tou nejsilnější a já snad i pod vlivem názvu očekával, že bude podstatně delší. Jenže, z dobrodružného filmu se brzy stává romantické drama, navíc ne příliš vysokých kvalit. Evropská část je velmi zdlouhavá, což je znát například na scéně oslavy, kterou nezachrání ani velmi zajímavý interiér. Když už to vypadá, že by se mohlo něco dít, zase se neděje nic, Ma stále kolabuje, z jakého důvodu a kdo ji ohrožuje nikomu neřekne, proč? Potom nutně přichází až příliš teatrální závěr, sice s nečekaným vyústěním, přesto ne tak silný, jak mohl být. Vždyť i před dobou vzniku tohoto filmu byly k vidění mnohem silnější díla.Pola Negri ovšem příjemně překvapila, zamaskovaný Emil Jannings působil (snad právě díky maskování) občas trochu směšně. 55%

    • 10.5.2019  14:35

    Poetické, přitom občas vcelku násilné, tedy historicky násilné. A historické jen tolik, jak bylo pro vyprávění příběhu Kurta třeba, takže velmi často z pohledu umění, umělce. Samozřejmě, všechny doby ve kterých se film odehrává, jsou pro něj zásadní, ale stále je to spíše o pohledu na umění, o tom co je umění, o jeho hledání. Hodně napoví hned úvodní scéna, která se více než Kurtovi věnuje jeho tetě Elisabeth. Právě její příběh je v první části filmu tím nejdůležitějším a vlastně nejen v ní, osud ji připomíná neustále. Také proto nemohu nenavázat jinak, než vrcholem filmu z mého pohledu, malováním fotografie. Tato scéna je úchvatným spojením obrazu a hudby, skutečná pocta umění, jenž opravdu beze slov promlouvá. Silných scén má film samozřejmě mnoho, navíc dobře funguje kompletní, snad i proto nemá smysl, se o nich více rozepisovat, bylo by to na hodně řádků. Tedy zase z druhé strany... nutno dodat, že si vybírá i svoji chvilku hledání sebe sama, ta přichází v Düsseldorfu a nemá dlouhého trvání. Navíc se mi líbí ten (snad neúmyslný) kontrast s příběhem Kurta, který tu prožívá to stejné. Ale ano, ještě připomenu závěrečné dobíjení energie, či čerpání inspirace? Každý máme to své... Zase vzpomínka na tetu Elisabeth, postavu pro mě snad nejzásadnější a jméno Saskia Rosendahl budu nadále sledovat, stejně jako jméno Paula Beer. Samozřejmě, Tom Schilling a Sebastian Koch taktéž bezchybní, ale ženy přeci jen zaujaly více. Což mi nádhernou scénou (zase, zdaleka nejen tou) na schodech připomíná ve všech ohledech výbornou kameru Caleba Deschanela, jemuž k dokonalým záběrům samozřejmě pomohla i výprava. A Max Richter? Bez debat! Florian Henckel von Donnersmarck našel, či snad měl štěstí na lidi? Štěstí to nebude, vždyť je to právě on, kdo našel to co spousta lidí neúspěšně hledá, skutečné umění. 85%

    • 10.5.2019  13:23

    Člověk Kilimandžáro lehce zaujme, zbytek naprosto prázdný, bez poselství, nápadu a především příběhu. Jedno je jisté, jsem rád, že nemám a ni nemohu mít problémy prvního světa... je to jednoduché, žiji! Opravdu někdo žije takto? Řeší takové "problémy"? Je to možné, z mého pohledu nepochopitelné, nudné a odporné. Každopádně zařazení posledního velmi slušného izraelského filmu je mi záhadou. Má snad říct "takhle se to má dělat"? Tady je vidět skutečná kvalita, jednoduchost, příběh a zábava. To je hold tak, když se umění hledá kde není. 40%

    • 10.5.2019  13:21

    Vždyť ani Marie není pro Baltazara vysvobozením, jinak by se ho v mnoha scénách alespoň slovně zastala, když už nic. Příběhy lidí kolem něj jsou podivné, občas až neuvěřitelné, ale pravdou je, že se děje vše možné, tedy i tohle. Film je velmi silný, taktéž těžký, prakticky nefilmový... je to úplně něco jiného. Násilí v něm často není vidět, což je ta lepší cesta, přesto rány a hýkání udělají s divákem své. Lidé se nechovají zle jen k Baltazarovi, ale i sami mezi sebou... Robert Bresson hold portrétuje lidstvo po svém, jeho pohled na něj, je navíc platný v kterékoliv době. Já s ním mám jediný problém, raději bych jinou, snad filmově klasičtější podobu. 60%

    • 10.5.2019  01:11

    Velmi příjemná a řekl bych stále netradiční komedie (drama). A právě to mi na Horší už to nebude sedlo nejvíce, střídání žánrů je velmi dobře natočeno, občas je nečekané a nezmizí až do závěrečných titulků. Závěr samotný mě překvapivě potěšil, opravdu překvapivě, protože to raději vidím jinak, ale tady jsem si nic jiného nepřál. Je to jistě díky příběhu, ale také dobře zahraným postavám. Z těch zaujaly více ženy a to především výborná Emma Thompson, ale i velmi sympatická Maggie Gyllenhaal. No a Harold Crick? Ten bavil, jeho úvodní představovací sekvence obzvlášť. 75%

    • 10.5.2019  01:10
    High Life (2018)
    ***

    Poslední dobou mám "štěstí" na vizuálně zajímavé počiny, žel s příběhem to už bývá horší. To u High Life v lehce jiné podobě platí taktéž. Interiér lodi je velmi zajímavý, nasvícení scén v něm dokonalé, povětšinou chladné, přesto je tu i svým způsobem jiný svět, zóna úniku, zahrada. Velmi povedená je i hudba, častěji pomalá temná, ve vhodných momentech snad až hororová, dokonalé. Příběh nikam nespěchá, jeho tempo je dokonce tak pomalé, až mám pocit, že tu něco velmi důležitého chybí a přeci prostor tu je, vždyť se toho zas tolik neděje. To něco je pro film, který rozebírá chování postav v krizové situaci, velmi zásadní. Totiž, jak si k nim najít cestu, když toho o sobě odhalí tak málo? Někteří dokonce nic, prostě tu jsou, zemřou, nebo z příběhu bez vysvětlení zmizí. Vidět to jde především v závěru filmu, jeho nejlepší část je silná i díky tomu, že postavy divák zná z úvodu, ví o nich podstatně více a tím mu nejsou lhostejné. Robert Pattinson je ovšem herec, jehož filmografii se vyplatí sledovat. Dávno jsou pryč časy... Konečně se setmělo. 60%

    • 2.5.2019  13:16

    I když sám často a rád "do divočiny" utíkám, s motivací, ale i s vykreslením Christophera jsem měl problém. Obojí mi přišlo až příliš vyhnané do idylického extrému, což mělo za důsledek, že některé scény jsem vlastně protrpěl. Nic na tom nezměnil ani fakt, že ho Emile Hirsch hrál velmi dobře a dokonce ani pro mě jindy zásadní technické stránky filmu... krásná hudba a úchvatné kamerové kompozice. Což o to, příběh je tím jistě poutavější a Christopher snesitelnější, ale není to to hlavní, co příběh dělá tím čím je. Tím jsou totiž lidé, které na své cestě potkává, svým způsobem typičtí Američané (a turisté), alespoň jejich známá část. Zase, ne vždy jsou to lidé sympatičtí, přesto vždy zajímavý a pro film zásadní. Především potom Hal Holbrook, právě s jeho postavou film prochází nejsilnější částí a právě jeho postava by si klidně zasloužila samostatný film. 70%

    • 2.5.2019  13:14
    Přežít (1993)
    ****

    Neskutečně silný příběh, v ne neskutečně silném filmu, přesto ne špatném. Zaráží mě, jak může film na jedné straně obsahovat velmi slušnou scénu pádu letadla a na té druhé působit tak laciným, až televizním dojmem. A aby toho nebylo málo... To, že není možné takto obsáhlý příběh nacpat kompletně do dvouhodinového filmu, je bez debat. Ale proč ten drahocenný čas Frank Marshall plýtvá naprosto zbytečnými sentimentálními scénami, to je mi zase záhadou. Potom bylo nevyhnutelné, že nejsilnější závěrečná část (pochod přes Andy) má trestuhodně málo prostoru, což je velká škoda. Přesto oceňuji velkou reálnost filmu, kvalitní herce a kameru. Jenom hudba Jamese Newtona Howarda zklamala, čím to, že zde tak nevýrazná? 70%

    • 2.5.2019  13:12
    Emmanuelle (1974)
    *

    Kult nekult, i v tomto žánru, by se jistě našlo mnoho lepších počinů. Většina filmu trpí na hloupý a tím také nezáživný děj, vlastně je to stejná nuda, jakou prožívá samotná Emanuela (divím se, že po tom celodenním nic nedělání, mohli tak často spát, dokonce i odpoledne). Co se kamery týče, čekal jsem alespoň pěkné záběry na ženské tělo, vždyť by to zde bylo tak příhodné, ovšem nekoná se a lépe na tom kamera není ani jinde. Hudbu raději ani řešit nebudu a herecké výkony? Žádné... snad jen Alain Cuny, i když ani on toho se svým démonickým výrazem nemusel hrát příliš. Každopádně s jeho pozdním příchodem je film přeci jen zajímavější, to filozofování mu sluší, akce při něm už tolik ne. 20%

    • 20.4.2019  00:26

    Nemyslím si, že to kdy bylo prioritně o nějakém vzdělávání a podobně. Trabanti byli vždy především o cestě. lidech které na ní potkají, zemích tak jak je vidí "normální" turista a samozřejmě autech a s tím spojených často netradičních opravách (kterých se i v tomto díle dočkáme, jedna dokonce přímo geniální). Také o partě kamarádů, humoru, ale i vážných chvilkách a tohle vše je i v tomto (skutečně posledním?) dobrodružství. Možná se to už někomu může zdát ohrané, mně nikoliv, právě ti lidé a země dělají každý díl jiným. Zde třeba svým způsobem geniální Indie, opět bez příkras a velmi svérázně. Jednoznačně nejlepší část, která dle toho také získává většinový prostor, fantastické záběry Himálají (samozřejmě, Banská Bystrica je Banská Bystrica a tak to má být), ale také celého žlutého cirkusu z dronu. Tady není možné nenavázat na velký technicky posun od posledního dílu, kamera sází jeden úchvatný záběr za druhým, dron v tomto velmi pomáhá, ale tím nejsilnějším, přímo dechberoucím, je noční obloha! Několik pochopitelných mínusů samozřejmě je, pochopitelných z toho důvodu, že nacpat tolik materiálu do dvouhodinového dokumentu, je opravdu nemožné. Tedy, rychlý návrat domů je díky prvnímu filmu vlastně zase pochopitelný, přesto úplně nepotěšil. Dále pak, že někteří členové cirkusu, nedostali téměř žádný prostor, což je trochu škoda, mohlo to být celé ještě zajímavější. Celkově ovšem nic, co by nevyřešil seriál, pokud bude. 80%

    • 19.4.2019  23:56

    Čím to, že právě seveřany tato rodinná setkávací dramata tak fascinují? Ono proč ne, v tomto námětu je mnoho možností vytvořit silný příběh a téma Vánoc si o to přímo říká. Každopádně to lepší již bylo natočeno (Trier, Vinterberg), tedy je možné, že i z tohoto důvodu mělo jít o jakési odlehčení od silných dramat, na nějž jsem se právě těšil. Překvapivě tímto Svátky klidu a míru nejsou, velmi hořké vtipy by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Hold je to další z dramat, které v silné konkurenci ne vždy obstojí. Součástí prakticky každé "vtipné" scény je Poul, takže jich opravdu není mnoho. Silné, které v hlavě zůstanou jsou na tom podobně, totiž, je to zvláštní, ale mám takový pocit, že je často pokazilo až příliš dialogů... snad kdybych uměl dánsky. Takže vzpomenu jen rozbalování dárků, při němž atmosféra začíná nepěkně houstnout. Žel, to je tak vše, ani závěr totiž nenadchne, ranní "usmíření" není příliš důvěryhodné a linie Poula a dcery jsou s dosti očekávaným koncem. Nad jednou věcí ale přeci jen přemýšlím... Proč dělat tyto obří sešlosti, dle zarytých pravidel, když si je vlastně nikdo neužívá. Pouze věčný stres je všudypřítomný. 60%

    • 9.4.2019  22:08
    Alois Nebel (2011)
    ****

    Samozřejmě, scénář za nádhernou vizuální stránkou pokulhává, jenže, je tu právě ten opravdu to nejdůležitější? Nikoliv, tím je dle mého názoru právě ten vizuál, dokonale vystižena atmosféra hor a snad i hlavního nádraží v Praze té doby. Scény jako je bouře, pronásledování, nebo i to obyčejné dění na železniční stanici, jsou i díky ni úchvatné, k čemuž dopomáhá i zvuk a výborné kamerové kompozice. O jednotlivých postavách se ví velmi málo, často nic, především o důležité postavě Němého. Navíc je pravdou, že se toho ve filmu nenamluví příliš, ale vysledovat se dá mnohé, jen je třeba se tomu opravdu věnovat, protože zase, jednotlivé části jsou pospojovány tak trochu na sílu. Celkově je a dlouho bude Alois Nebel nejen na naše poměry opravdu pozoruhodným dílem a vlastně, je to takový malý film noir, což mu zase dodává na originálnosti, kdyby ji náhodou animací už tak nebylo dost. 70%

<< předchozí 1 2 3 4 7 12 18 23
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace