Chrysopras

Doby Repertoáru jsou dávno pryč a od tý doby mě vlastně neberou a nezajímají (což jsem si loni potvrdil i ve Varech) s výjimkou Vladimirova angažmá v architektuře. Pokud jde o dokument, tak filmařsky je tam pár zajímavých nápadů a vtipných prostřihů archivních pořadů. Ale obsahově je to vlastně dost po povrchu, přidaná hodnota minimální a nějakých osobních niternějších vpovědí minimum. No a když nezazní ani (podle mě) nejzásadnější skladba, pak průměrné hodnocení je ještě milosrdné.

Prakticky si to nepamatuju, ale tohle byla nejspíš moje první návštěva kina se školou, patrně v kině Sigma.

Takový klasický dokumentární piedestal pro mistrovu tvorbu, kde stejně většinu děl jen proletíte. Je to často i s jeho komentářem, což potěší. Zklamala mě ale poměrně častá snaha o podbízivý obrazový doprovod z daných filmů. A na osobnostní rovině se taky jede spíš po povrchu, proto nemůžu dát vyšší hodnocení. S dovolením si tu ale odložím svoji top 10 nejoblíbenějších Maestrových skladeb (s vědomím, že jsem toho spoustu neslyšel, ovšem s očekáváním, jak to budu hodnotit za x let): 10. For A Few Dollars More main theme (Pro pár dolarů navíc) 9. Man with a Harmonica (Tenkrát na západě) 8. Ecstasy Of Gold (Hodný, zlý a ošklivý) 7. The Braying Mule (Nespoutaný Django) 6. Chi-Mai (Profesionál) 5. Gabriel´s Oboe (Mise) 4. El Indio theme (Pro pár dolarů navíc) 3. Once Upon A Time In The West Theme (Tenkrát na západě) 2. L´Arena (Žoldnéř) 1. Saluto Alla Madre (Marco Polo)

Bezpříkladné lhaní. Zatvrzelé mlčení. "Přijedete ještě?" O statečné Marii Kudeříkové jsem neměl potuchy (byť jsem byl soudružským školstvím ještě zlehka políben) a až teď po shlédnutí filmu pročítám její příběh. Chápu rozporuplné hodnocení vzhledem k jejímu komunistickému přesvědčení. Ale při vědomí toho, že "nikdo nemá větší lásku než ten, kdo dá svůj život za své přátele" oceňuji, že to vzala na sebe. Ať už to měla s vírou jakkoli. Filmařsky vyčnívá samozřejmě Magda, vysoký standard drží Luboš Fišer. Potěšili i mladí Václav Helšus, Hana Maciuchová a další. Jirešova lyrika je i zde dobře patrná, nicméně nic filmařsky světoborného jsem nezaznamenal (když si jen vybavím jaké filmové obrazy s Magdou natočil Vláčil, Jirešova režijní poetika dost bledne). A tak opravdu dominuje příběh "based on true story", který zvedá film nad průměr.

Žuzepe sem, Žuzepe tam. Docela slátanina, kde zaujala snad jen Vilma. A zpívá Karel Černoch, žel písničky textově nikterak vyvedené.

"Ambice je podstatou života." Opravdu?! Film vlastně ničím příliš nepřekvapí, ale to téma je nosný a Keaton si s Krocem poradil dobře. Dávám čtyři okurky :-)

No ten závěr mi přišel už poněkud přitažený za vlasy. Ross Martin taky patří spíš ke slabším pachatelům.

Poručíku, jestli chcete něco chytit, musíte změnit místo nebo návnadu :-)

Vadilo mi herectví Terezy Brodské. Je to vlastně "jen" předělávka belgického originálu. Celá linka s fotografem se mi nelíbila. Je to i dost předvídatelný. A přesto nakonec dávám nadprůměr. Protože to je důležité téma a díky hereckým výkonům Filipa Březiny a Jirky Bartošky.

Taktéž chci pochválit autory za tuhle sérii. Vůbec bych řekl, že chybí větší míra pozornosti architektuře (čest popularizujícím výjimkám jako David Vávra nebo v současnosti Adam Gebrian) a tahle série zaplňuje mezeru. Ovšem z mého pohledu nedostatečně, respektive bych uvítal ještě ucelenější pohled ve stylu "jeden díl - jeden autor" a delší stopáž. Pokud jde o architekturu téhle doby, řekl bych, že je potřeba jí přijít na chuť. Ztělesňuje mi to Thermal, který je v téhle části Varů jako pěst na oko, nemluvě o tom, že kvůli němu padla část historické zástavby. Bez soudruhů nemožná realizace. Ale na druhou stranu je to perla svého druhu, která byla tak propracovaná a vypiplaná! O to víc mrzí jak se s ním v minulých dekádách zacházelo a že se mu původní lesk už nejspíš nevrátí... Ještě jednou díky za tento počin.