Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (3 853)

plakát

Gentleman Jack (2019) (seriál) 

Ženská to byla pozoruhodná, ale seriál o ní je příliš dlouhý. Jakkoli má neflixovsky nádhernou výpravu, zanedlouho mě přestalo bavit, jak se v první řadě furt ta její milovaná labilní panenka hroutí, nechce s ní být, pak zase bez ní být nemůže, opět se hroutí a Jack ji zas a znovu utěšuje. Jakkoli to v životě tak bývá, že věci trvají dlouho a všelijak se opakují, ve filmové řeči je potřeba tohle bolestné prožívání zkrátit, aby to mělo nějaký spád. Ty dvě milenky mi vlastně připadaly jako ztělesněná bipolární porucha. Zatímco Jack byla věčně v manické fázi, její milenka se věčně utápěla v depresích (vzhledem k tomu, co za ztráty zažila, se není co divit). ____V druhé řadě zase Jack začala stavět hotel a celá série se točila kolem těchto plánů, aniž by postavila cokoliv jiného než základní kámen. ------  Jednoduše řečeno, byla to nuda. _____  Hodně dějových odboček nevedlo vůbec nikam. Třeba založení uhelného dolu, kterému se první série také hodně věnovala – ve druhé už to ustoupilo zcela do pozadí a padlo jen pár zmínek. Tak povedlo se jí ten důl zprovoznit nebo ne? A co ten motiv krvavé prasečí farmy? Ten taky zůstal viset ve vzduchu. ____  Vzhledem k tomu, jak ráda Jack raisovala, tak se tam furt přijíždí, odjíždí, nebo sedí v kočáře. Ano, ona toho ve skutečnosti opravdu nacestovala hodně (což je důvod, proč si myslím, že se jí podnikání nemohlo dařit, když na ně osobně nedohlížela), ale čeho je moc, toho je příliš. Další záběr bryčky či kočáru v malebné anglické krajině už ve mně vyvolával pocity zoufalství: Proboha, kam to zase vyrazila? A budou tam zas sedět u čaje a kecat? Jo, to se taky dělo v míře přímo nezřízené. Sedí se v salonu a kecá se. ____  Jednoduše řečeno: série měla být kratší a životní peripetiie jedné velmi silné, zajímavé, ale taky protivné a upřímně i dost hnusné ženy  (její vztah k rodině a zejména pak ke služebnictvu a  vůbec k chudým lidem) měly být zhuštěny. Hlavně pak rodinné peripetie, tahanice o majetek a soudní spory. SHRNUTÍ: Tu ženskou bych chtěla potkat tak maximálně jednou, ze zvědavosti. A to se týká i seriálu (2. série).

plakát

Veliká (2020) (seriál) 

Seriál dozrál časem. Vzhledem k tomu, co Rusko nyní provádí, se dá mnohem snáz uvěřit, že tvůrci pochopili perfektně ruského ducha. V punkovém tempu a rockenrolovém rytmu se tady bezmyšlenkovitě chlastá, souloží, vraždí, dodržují se nesmyslné svazující tradice (platí pro chudý lid) a zcela se kašle na lidský život (platí pro elity). Do téhle atmosféry přijíždí naivní romantická dívenka, aby se z ní postupně stala ruská samovládkyně. Když před tím vstřebá část ruského přístupu k životu a řádně okorá. Ano, jak tu někteří zmiňují, seriál si historii vykládá zcela po svém, a zejména nebohého cara Petra III. ošlivě a nezaslouženě pomlouvá, ale výhodou je, že to dělá nezastřeně. Nikdo snad neuvěří, že Kateřinina matka zemřela po pádu z okna (no, tomu možná vzhledem k nedávným častým skonům neloyalních ruských miliardářů ano), ale že se tak stalo následkem divokého sexu s vlastním zetěm. A podobných šíleností je v sérii nepřeberně. Až tolik, že mě to na chvíli utlouklo. Ale pak jsem se zase chytla a začala si užívat šílenosti ruského dvora v seriálu, který zcela jistě v Rusku moc populární nebude. (2. série)

plakát

Udta Punjab (2016) 

Drogy jsou špatné. A když to ukázat, tak pěkně drsně, po indicku. Tady nás nečekají žádná předávkování a následná péče v dobře zařízené nemocnici, uslzení rodiče a dlouhá cesta ke střízlivosti. Tady jde o život a to z cizích, nikoliv vlastních, rukou, a proto se taky vraždí, jak na běžícím páse. Optimismu moc nečekejte. Vzhledem k provázanosti drogového obchodu s policií i místními politiky žádná cesta naděje z tohoto pekla nevede. A když, tak spíš jen možný náznak aspoň trochu dobrého konce v romantizující lince šíleného zpěváka (Sahid Kapur a jeho další variace na šklebícího se poděsa) a dívky přinucené k prostituci (Alia Bhatt zde s venkovsky ztamvenou kůží). Indická protidrogová agitka nabízí epizodní příběhy, které se občas protnou, a hodně brutální historky.

plakát

Uchovat si tvář (2004) 

Romantika po čínsku v Americe. Na mě příliš čínské, příliš velký důraz a prostor pro svazující čínské tradiční očekávání rodiny, do koho by se měli mladší – nebo i starší nezadaní – členové příbuzenstva zamilovat. A furt se to točí jen kolem toho. A je to takové uňafané až hysterické.

plakát

Válka zítřka (2021) 

Nic nového pod sluncem. Naopak, hodně omleté téma. Zaměnitelné se stovkami dalších podobných, kdy hrdinové musí porazit CGI příšery (jo, jsou dobře udělaný, na tohle prachy dali a je to vidět), aby zachránili svět a přitom se opět sblížili s odcizenými členy rodiny.

plakát

Poslední píseň (2010) 

Na romantickou slaďárnu to vlastně nebylo tak zlé. Miley Cyrus je docela roztomilá, její hrdinka má svůj vlastní rozum, ale zároveň je ochotná vnímat a naslouchat i okolí. A hezounek Hemsworth zas hraje kluka, který není tak úplně povrchní. Sluší jim to spolu, chemie je patrná mezi herci i v příběhu, který se z pošťuchování změní do lásky, a to včetně uvěřitelného sexuálního pnutí. Jen ten tragický zlom ve vyprávění už příliš násilně doluje z diváka nějakou tu slzu.

plakát

A dost! (2013) 

Úplně obyčejný film o vzplanutí dvou lidí středního věku, kteří jsou taky dost obyčejní. A kromě jedné nepříliš uvěřitelné náhody, je i děj zcela všední. Prostě se to hodí spíš na televizní obrazovku a za chvilku na to zapomenete. Po právu.

plakát

Cesta kolem světa za 80 dní (1989) (TV film) 

Pierce Brosnan hraje tak roztomilou karikaturu akurátního britského gentlemana, že mu tohle klišé snad i odpustíte. I to, že se evidentně točilo v omezených lokacích, a na skutečně velkorysou výpravu kolem světa můžete zapomenout. Zato Eric Idle jako Paspartu se povedl. I sem tam nějaký vtípek, například, jak spolehlivě odlákat pozornost italských carabiniérů. Prostě takový výlet do filmové historie, který obrazovkám docela sluší – já to totiž viděla rozstříhané jako tv seriál.

plakát

Harry a Meghan (2022) (seriál) 

Na čí straně je pravda, nechci v téhle minirecenzi řešit. Když to vezmu čistě filmově – uvidíte převážně pár mluvících hlav, nějaké záběry ze soukromí, trochu z filmových archivů. A přes sliby, že konečně se dozvíte pravdu, se toho nového nedozvíte nic moc. A na tohle všechno je 6 dílů zbytečné natahování. Seriál také evidentně cílí na americké publikum.

plakát

Saina (2021) 

Holka trénuje od mala, podporována horkokrevnou mamkou a laskavým tatínkem. Pak se to trochu zašmodrchá, spíš ale proto, že nějaký zádrhel prostě musel přijít – osobně jsem mu moc nevěřila – pak se to rozmotá a holka zase trénuje a vyhrává. Velká část filmu je na kurtu, takže pokud nejste milovník badmintonu, tak úplně si to neužijete. _____ Osobně mám velkou výhradu k přístupu trenéra, který film ukazuje (asi), jakože správný. Chlapík je úplně neempatický, své svěřence sráží a deptá, a když holka dostává první nabídky na sponzory a reklamy, tak místo, aby jí poradil, pomohl jí v tom zorientovat se, upravil jí plán, aby zvládala tréningy, tak na ni řve a odstřihne ji. Jakoby sportovci mohli žít jen ze vzduchu a dřiny, jako by reklama nebyla zároveň i mocný nástroj propagace sportu. Kdepak, ten chlap je jako trenér úplně na prd! SHRNUTÍ: Indický badminton a podmínky v indickém sportu.