rikitiki

Protirasistické vyznění snímku je hodně pod povrchem, nijak netrčí a docela trefně sedí. Hlavní devízou filmu je hutná atmosféra a nenápadný sarkasmus. Některé scény působí děsivě. SHRNUTÍ: Hádej, kdo přijde na večeři?

Zub času ohlodal film na kost: moc z něho nezůstalo. Začátek, kdy se přepečlivý bankovní úředník snaží řešit pracovní povinnosti a zároveň svou žárlivost v uvadajícím vztahu, byl nadějný a měl náboj. Jakmile se děj přesune z Francie do Anglie a nastane honička za a před gengstry, rozpadne se vyprávění do nesourodých a, žel, ne příliš vtipných epizod. SHRNUTÍ: Od tajných schránek v bance má vždycky klíč ještě někdo další.

Třeskutá nuda se vleče mezi plytkými dialogy, jimiž se film snaží neúspěšně předstírat, že jde o psychologické drama. Epizoda s fetující spolužačkou byla připitomělá. SHRNUTÍ: Tváříme se jako film, ve skutečnosti jsme televizní inscenace jako z Hallmarku.

Zajímavá a nepříliš známá stránka Chaplinova životopisu, která navíc popisuje i tehdejší dobu. Byť pochybuji, že Chaplin byl ústředním bodem Hoovrova zájmu, jak to podle dokumentu vyznívá. SHRNUTÍ: To, že děláš legraci, ještě neznamená, že po tobě nejdou.

Mám pocit, že scénář k dokumentu napsalo dítě školou povinné. Scénář ubíjí výčtem všech Douglasových filmů, aniž by k nim cokoliv dodal. Ve vyprávění jsou znatelné mezery a vyprávění samotné je povětšinou jen nudný popis.

Na český (televizní) počin mimořádně kvalitní. AŽ BUDOU KRÁVY LÍTAT drama nesebevědomé macaté učitelky, která se našla v tančení burlesky, kazí nepravděpodobný konflikt mezi ní a žákem. Pochybuji, že by se kterákoliv učitelka odvážila vylít žákovi na hlavu mlíko, či že by mu pustila svůj klip, jak tančí ve spodním prádle. To by bylo na titulku Blesku. Každopádně tím však dosvědčuje, že se na povolání učitelky absolutně nehodí. VELMI DŮLEŽITÉ MÓDNÍ OKÉNKO: Krásný, přímo vzorový příklad, jak může člověka změnit oblečení. Oplácaná, nesebejistá učitelka s nějakým tím kilem na víc (řekněme: full verze holky krev a mlíko), se snaží skrývat ve vytahaných hadrech pozvracené barvy. Špatně! Jen tím upozorňuje, jak uboze se cítí a vyzdvihuje tím leda vlastní neatraktivitu. Zatímco, když nahodí barevné oblečení se střihy, které její postavu kopírují, rázem je z té samé šedé myši šťabajzna, co má sexappeal. NONSTOP LAHŮDKY Podle mě nejlepší díl cyklu. Hrabalovsky laděné vyprávění o lidech tak trochu na okraji, či v krajních situacích. Jedna noc, pár dialogů, velmi dobře nastavená dynamika vztahů, nějaký ten chlebíček – a je zaděláno na slušné, byť všednodenní drama. Povídka pracuje s charaktery postav. MŮJ BEZVADNEJ ŽIVOT Zde se vyprávění soustředí na portrét ženy, která chce mít vše pod kontrolou, až se jí vše začne právě kvůli této snaze rozpadat. Brodská se svým místy hysterickým projevem se na roli hodí perfektně. Vyústění povídky je rozumné a vcelku vtipné. BEZE STOPY Vánoční pohádka s nikoliv nutně šťastným koncem. Trochu mi tady přišlo, že snaha diváky dojmout byla moc okatá, ale přesto je celkový dojem pozitivní. Podle mě tu čáru jen mírně přešlápli, nikoliv překročili.

Tohle nešlo dokoukat. Připitomělá taškařice, kde se všichni chovají jak stereotypy pipin, machů nebo hlupáků. Situace jsou toporné, nevtipné, křečovité. Až mi bylo stydno za celý ansámbl, že v tom hraje, protože mnozí z nich vůbec nejsou špatní herci. V takové ubohé škváře jim to však k ničemu není. Je to urážlivé, jak snímek pohrdá inteligencí diváků.

Místy až dokumentární, přesto podpořené velmi výstižnými hereckými výkony. Snímek se zabývá soukromými aspekty (charakter atentátníka, něžné nebo pitomé (to záleží na vás) oslovování se manželů Reaganových: „taťko“ a „mamko“), medicínským řešením útoku i politickým zákulisím. Rozjezd je pomalejší, ale to je pochopitelné, uvádí diváky do situace. Od prvního výstřelu však následuje neskutečná jízda, kdy lékaři, prezident, jeho rodina, policie i politici se musí bleskurychle vyrovnat s nečekanou situací a hlavně najít řešení. ______ Ať už má divák Reagana rád nebo ne, to by se na hodnocení filmu odrážet nemělo. Protože snímek poskytuje velmi plastický portrét doby zachycením jedné mimořádné události – dokázal ji ale předvést v širších souvislostech a z mnoha úhlů. Takže nevidíme jen atentát, ale i celkovou atmosféru té doby. SHRNUTÍ: Mnohem lepší, než byste čekali.

Zamilovat se dá v každém věku, i když už lidé nejsou tak pružní na těle ani na duchu. Žel, ve filmu ze kterého ze všech směrů trčí, že cílí hlavně na festivalové publikum. V reálně pojatém příběhu se tak vyskytuje postava jak od Felliniho, samorostlý otužilec, který sdílí maringotku na břehu Vltavy, v jedné místnosti se slepicemi, z nichž s jednou má až podezřele blízký vztah. Takže slepice, v nepřítomnosti pána, upadá do deprese, což se projevuje tím, že klopí hlavičku. Že jsou si se slepicí souzeni, ostatně nasvědčuje, že slovní zásoba čackého starouše se omezuje převážně na slovo: „Proč?“, což neváhá opakovat několikrát za sebou (a ne, není to kvůli tomu, že by nedoslýchal). Spíš mi to připadalo jako mužská obdoba slepičího: Kvoook?“_____  Srdnatému plavci se slabým srdcem vstoupí do cesty jedna už poněkud opotřebovaná Popelka (tady se omlouvám Zuzaně Kronerové, kterou považuji za velmi dobrou herečku) a nastane milostná eskapáda pozdního podzimu. _____  Mezi realistické prvky, jako je vykořisťování seniorky rodinou, se přimíchávají nesmyslné schválnosti bez reálného základu, ale i bez jakéhokoliv magického potenciálu, cílící právě na diváky nezávislých festivalů. To je například soužití se slepicemi, proměna v Marylin Monroe, případně useknutý konec, kde jsem marně tápala v příbuzenských vztazích hrdinovy rodiny. Přetrval ve mě pocit nudy a falešnosti celého příběhu. SHRNUTÍ: Hodně umanutý festivalový film.

Vyvražďovačka na ostrově, která může nabídnou jen a pouze různé bizarní způsoby násilných smrtí členů jedné izolované skupinky.