Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (3 846)

plakát

Důvěrnosti (2007) 

Matka na sociálku, otec do kriminálu, holka na psychoterapii. Tak se mi jeví výsledek jednání postav tohoto filmu. Drama o příliš brzkém sexuálním dospívání dívky ve věku dítětem, ale s tělem ženy, je nepříjemné. Zejména proto, že hlavně její rodiče jsou extrémně sobecké a neempatické osoby, otec navíc násilník a v sousedství taky nežije moc milé osazenstvo. Jenomže mi to celé přišlo odcizené, příliš vykalkulované a spíš jsem v příběhu viděla, že jím režisér maskuje vyprávění o vlastním sexuálním dospívání a orientaci. SHRNUTÍ: Jak dospět, když vám všichni okolo buď dospět zakazují nebo vás rovnou staví do pozice dospělé.

plakát

Mikýřova úžasná pouť internetem (2020) (pořad) 

Vtipný, chytrý a nenápadně vzdělávající (a varující, co všechno může na sítích číhat, čemu jsou lidi schopní uvěřit, a jak bezbranné musí být hlavně děti). Na můj vkus až příliš rychlé – některé komenty jsou nesrozumitelné, některé obrazové gagy se jen mihnou, takže je buď člověk nezaznamená nebo musí video zastavit. Podkresová hudba je někdy přepálená, až přehlušuje hlavní koment. Ale to jsou jen maličkosti. Podstatné je, že několikaminutový šot je vymazlenou vtipnou rachejtlí s vybuchujícími jiskrami vtipu. ___ Na okraj, v několika článcích a recenzích o pořadu jsem četla, že vizuál vypadá lacině, ale ve skutečnosti dá autorům hodně zabrat. No, nevím, co viděli recenzenti. Já naopak vidím naprosto perfektní, promakanou práci s obrazem a počítačovou animací, jejíž výroba musí trvat neskutečně dlouho a na perfektním výsledku je to vidět.

plakát

Penny Dreadful: Město andělů (2020) (seriál) 

Téma o rasismu a netoleranci je zasazené do /téměř/ alternativní Ameriky před Druhou světovou. Američani sočí na Mexičany. Ženy jsou v podřadném postavení. Uzurpovaní se začínají bouřit a náckové staví dálnice (to je, mimochodem, jejich hlavní poznávací znamení – takže bychom měli být rádi, že stav našich dálnic je prachbídný, protože kdyby se o ně náhodou naše vláda začala zajímat, bylo by to podezřelé ). Série se vyznačuje převážně stupiditou. Vedou nablblé dialogy („Žijeme v chatě, procházíme se po pláži – připadám si tu jako ve vězení.“). Dvě mysteriózní sestry, z nichž jedna vychází z mexického náboženského folklóru, spolu vedou souboj o duše členů jedné rodiny a snaží se postavit bratra proti bratru, rasu proti rase. V předvečer Druhé světové se o něco takového pokoušet v Americe, svědčí o tom, že sestry nejenomže neměly ani špetku věšteckého nadání, ale tápaly i v běžném pochopení aktuální situace. ___ Tak trochu se vyšetřuje nějaký kriminální čin, to je však záminka, která nikoho nezajímá, dokonce ani hlavní postavy – detektivy. Ti sami o sobě se chovají jak děti. Ten jeden druhého stále podráží, ten druhý mu stále – neznámo proč – věří. ____ Špatná, nesrozumitelná motivace, rozhodnutí, která nedávají smysl, prudká vzplanutí, která počala z ničeho – postavy jsou spíš materiál pro psychiatra, než důvod, který by diváka přitáhl k seriálu. Od druhé půlky se mi zdá, že autoři vyměnili medikaci, a to k horšímu, takže se mizerný děj začne ještě víc rozpadat. Série končí evidentním našlápnutím do druhé řady, kam však já už tyto patetické šílence doprovázet nebudu. SHRNUTÍ: Snaha o mysterióznost zakopla o neschopnost tvůrců. Místo napětí dostane divák trapnost a nezáměrnou směšnost.

plakát

Zoe (2018) 

Studené jak čumák robotického psa. Love story mezi tvůrcem a jeho umělým výtvorem (trochu incestní, ne?) je mělká a roztáhlá. Spíš jsem z toho měla dojem, že je to o chlápkovi, který začne ze vztahu couvat ve chvíli, když se ukáže, že jeho vyvolená má i nějaké ty chybky (což se v životě děje velmi často, bez ohledu na to, jestli dotyčná je robot, mimozemšťan nebo obyčejná holka). A místo ženy (androidky) pak dá přednost jiné, která s ním jen spí. Ve filmu je to doslova, ale vyznívá to nezáměrně ironicky. Snímek se vyznačuje dlouhými záběry na polocelky a detaily hrdinů – hodně suchopárné. Otázku, co je to vlastně lidství, film jen lacině nadhodí, ale nijak neřeší, natož aby přišel s vlastní odpovědí. Pokud vás zajímá tohle téma, tak líp se k němu postavil i Frankenstein. SHRNUTÍ: Kterak si vyrobit přítelkyni.

plakát

Liga spravedlnosti Zacka Snydera (2021) 

Příběh nechme stranou, není podstatný. Hlavní zbraní filmu jsou omamující záběry, jejichž emotivní kouzlo násobí četné zpomalovačky. Hodně ze záběrů si dovedu představit jako dramatické obrazy či aspoň jako plakáty. Je to dezert pro oči. A když se vrátím k příběhu, tak tato delší verze rozhodně dává smysl. SHRNUTÍ: Vizuální krása superhrdinů.

plakát

Ranařky (2021) odpad!

Těšila jsem se, jak strhám recenze, které film hodnotí jako feministickou agitku, protože vím, jak se na postavení žen naše společnost stále většinově dívá, leč musím se k zápornému hodnocení filmu připojit. Mně nevadí, že to je feministická agitka. Vadí mi, že je to blbá feministická agitka. ____ Hlavní hrdinka projde prozřením a začne bojovat za svá práva. Jestli má důvod být takhle vzteklá a někdy i zlá kvůli konkrétním podnětům, které ji rozčilují, je jedna věc. Je jí 16, je ve věku, kdy ji rozčílí i to, že je právě pod mrakem. Víc mi vadí celkový rámec, do kterého je příběh zasazený. ____ Příběh revolty na střední, což mimochodem je téma jak z teen komedií z 80tek, pracuje s karikaturami, nikoliv s lidmi. Hlavně učitelský sbor, zejména ředitelka, je tak hloupoučká karikatura, že by neprošla snad ani v těch 80tkách. Třídní krasavec alias záporňák nemá jedinou vlastnost, kromě toho, že je slizký a záporný. Jeho finální přečin se ve filmu zjeví zčista jasna, s předchozím dějem nijak nesouvisí, a tak je záměrem tohoto odhalení pouze potvrdit, že třídní krasavec je fakt padouch. Což se před tím projevuje jen tak, že má občas blbé kecy, machruje a jedné dívce šáhne na rameno. _____ Studentka se ohrazuje proti povinnosti číst Velkého Gatsbyho coby knihy o bohatém bělochovi, kterou napsal jiný bohatý běloch. Přitom film má stejnou zápletku – i tady na sebe nevinný vezme vinu za někoho, koho má rád. Proč to udělal Gatsby v knize, je jasné – proč to udělala tady jedna z vedlejších postav není nijak zdůvodněné a k jejímu postavení i zcela nesmyslné. Nemá cenu rozebírat další detaily. _____ Film však ještě hrůzně, kromě toho, že se trapně podbízí náctiletým, posvěcuje kruté stereotypní chování. Když kdokoliv a z jakéhokoliv důvodu nesouhlasí s hrdinkami, je ostarkizován (pravda, tady ve finiši dojde k jisté sebereflexi). Když se někdo zapojí, je rázem přijímán – ale pouze na základě tohoto shodně sdíleného postoje. Viz dívka na vozíčku, které si nikdo nikdy nevšímal, do chvíle než se přidala. Pak ji přijmou, ale jen jako součást hnutí – o ni samotnou se dál nikdo nezajímá. Učitel je fajn, jen když se až téměř vykastrovaně přidá. Spolužák je akceptovatelný, jen když smýšlí a chová se stejně. A to nikoliv jen z pohledu hlavní hrdinky, kde by to bylo vcelku pochopitelné, ale z pohledu celého filmu, jako správný světonázor, který tento film předkládá divákům. _____ A finále? Feministické královny třídy tančí na plese namalované a v mini svíjivé sexy tanečky, aby přivábily samečky. Dost hloupé na údajně feministický film, ne? Za promarněný potenciál k tématu, že dívky mají právo se ozvat, když se s nimi nezachází férově - za to dávám odpad. SHRNUTÍ: Ale v jednom souhlasím. Taky bych se naštvala, kdyby mi někdo radil, že vajíčka musím dát až navrch tašky. Tedy pokud by to neradil opravdu hooodně starý člověk, anebo já nebyla úplně sťatá.

plakát

Jako v bavlnce (2020) 

Začátkem film hodně naladí: vtipná a černočerně cynická hrdinka se vidí málokdy. Výborný nápad na zápletku s odíráním stařečků a stařenek. Zábavné a brutální hlášky, z nich některé bych podepsala, například tu, že to boháči vám vnucují, abyste byli hodní, protože pak to mají snazší. Jenomže pak to jde do kopru. Souboj mladé cyničky a nepoddajné stařenky se nekonal, protože to stará paní předala svému ochránci. Ani tady ale nenastaly žádné vtipné zvraty nebo situace. Dva protihráči – blonďatá hyena a zakrslý ochránce se spolu jen mydlí. Nejdřív slovně, pak fyzicky, ale není na tom nic zábavného, nic novátorského. Jen se zraňují, sem tam mají rádoby drsné kecy, které jim však vůbec nesedí a dopouštějí se přitom psychologických velekrutů, jinými slovy: nesmyslů. Oba mají šanci mnohokrát boj ukončit, protože ani jeden z nich netrpí čímkoliv, co by se dalo nazvat svědomí, přesto to neudělají. Místo toho pokračují v čím dál otravnější bitvě. Finále je nevěrohodné a závěr evidentně úlitbou většinovému očekávání. SHRNUTÍ: Morální poučení jako deus ex machina.

plakát

Kennedyové po Camelotu (2017) (seriál) 

Ve srovnání s první řadou, druhá působí unaveněji a stereotypněji. Hlavní důraz je na Jackie, kterou tvůrci vykreslili jako světici nadpozemských kvalit. Přesto, kupodivu, vždy závislou na podpoře a úsudku mužů okolo ní. Zajímavé - pokus o portrét nezávislé ženy způsobem, který ji zobrazuje jako maximálně závislou. Zajímavěji působí osudy posledního žijícího syna klanu - Edwarda. Patrně proto, že ho ukazují jako - na rozdíl vždy perfektní Jackie - sice nesympatickou, přesto aspoň lidsky ukázanou postavu. Za některé dialogy by se styděla i soap opera.

plakát

Kennedyové (2011) (seriál) 

Standardně zpracované známé osudy známé rodiny, zajímavé především autenticitou výpravy a časovými skoky, které dávají do souvislosti časově nesouvisející, nicméně dle tvůrců vzájemně se ovlivňující události. S důrazem na "osudové prokletí" rodu. Seriál má podobu velmi řemeslně slušné i finančně dobře vytuněné televizní zábavy. Zajímavé, že kromě jedné, seriál zcela opomíjí osudy dcer nejstaršího Kennedyho.

plakát

Pan Church (2016) 

Zajímavá historka, u které ani tolik nevadí, že je neuvěřitelná, jako spíš, že je zpracovaná coby prvotřídní kýč. Všichni lidé jsou vesměs hodní, jen občas nešťastní a zlé věci se jim přihodí z vnějšku nebo se o nich mluví. Ženy jsou andělské bytosti schopné zachránit muže, protože ti jsou vždy strůjci problémů. O kterých se opět jen mluví, nikdy se neukážou. Takže muži jsou lháři, zrádci, násilníci, vrazi - aspoň dle smířlivého monologu hlavní hrdinky. Na plátně však pozorujeme jen nešťastné a sympatické chlapíky, kteří se snaží zvládat svůj osud, což se jim však nedaří, dokud právě je nespasí ony ženy s andělskými vlastnostmi. Až teprve soužití s ženou, coby kamarádkou, manželkou či náhradní dcerou mužům ukáže pravou cestu a napraví je. SHRNUTÍ: Falešný snímek se zajímavou, leč nevěrohodnou historkou. Za začátku se hodně vaří, takže se nedívejte, pokud jste na dietě.