Welington

Závěr, ach ano, ten dlouho očekávaný závěr. Na začátku jsem musel upozornit na závěr, abych zdůraznil to, co se mi snažilo vyrvat žíly ke konci. Tři dny ke svobodě je místy dobrý film, skutečně dokáže člověka napnout, ale když už se blíží k vrcholu napětí a blíží se i moment, kdy hrozí ucvrknutí, nestane se vůbec nic. Ani pšouk. Co se týkalo hereckého ansámblu, nemám výtek, poněvadž to funguje dobře. Chemie je ve vzduchu dokonce cítit a je to zápach povědomý a dobrý, tudíž tady problém nebude. Ani o emoce tu není nouze, ale s čím mám opravdový problém, je scénář, který to všechno kazí a očividně si tu někdo zapomněl dělat poznámky a domácí úkoly. Tak se totiž jedině dá vysvětlit, proč je tu tolik prázdných míst, tolik záplat a hlavně závěr, který mne nadzdvihl ze židle. Mohlo to být lepší, takhle je to akorát škoda.

Přesně tohle můžu kdykoli. Ano, uvědomuji si fakt, když se na to zaměřím z větší dálky, jak je to zvláštně nevyvážené a místy to má trhlinky a drobné vady na kráse, které parazitují na celkovém dojmu, ale přesto je to plnohodnotný kousek. Je to šíleně dobré. Christian Bale je úžasný a charismatický herec a psychopata nehrál, on tou postavou byl, což filmu dodává vražedné kouzlo.

Nevím, netuším a stále to ze sebe nemohu setřást a mám pocit, že někdy ani nemám potřebu, protože to ve mně zapustilo takové kořeny, až se s tím dokážu i ztotožnit. Je to jako monstrum, co strhává s sebou do temnoty, ale nemám potřebu s ním bojovat, avšak chci poznat svět, který nabízí. Netušil jsem, že i u nás je takového potenciálu, neměl jsem zdání, že se u nás dá najít něco tak temného, až mi to sevře hrdlo a dokáže si mne to osedlat, ale už je tomu tak. Bravurní seriál, který je tak atmosférický, tak melancholický, mysteriózní a vyvážený, až se mi do srdce vkradla touha a s tou jsem, se zatajeným dechem a mravenčením v konečcích prstů, vydržel každý díl sledovat, aniž bych měl potřebu mrkat. Dokonalé prostředí, skvěle napsaný scénář a pochmurná hudba, která řekne mnohdy víc, než slova a herci jakoby snad ani nehráli, nepředstírali, ale prožívali celou situaci, do které byli právě čerstvě vhozeni. Postavy jsou zkrátka propracované a uvěřitelné, mají svůj příběh, své stanoviště a na tom stojí pevný základ, jenž to dokonale vyvažuje. A Jaroslav Dušek byl excelentní. Za sebe mohu prohlásit, že jsem rád, co se z toho zrodilo a co to přineslo, poněvadž je to zdařilé dílo, které bych v našich končinách vůbec neočekával.

Ke Kmotrovi jsem si našel cestu, a čím více se mi líbil, tím více jsem si začal všímat a uvědomovat, jak je tenhle snímek plný excelentních narážek. Po čase sice, pravda, zdá se, že je i místy přehnaně absurdní a trapnější, než kolik si mohu připustit, ale funguje to dobře a účel to plní. Je to vtipné, dobře zahrané a na poličce plné parodií, si tenhle snímek zaslouží své čestné a příjemné místečko.

Na úvod zcela klidně musím říct, že když se tohle zjevilo, neviděl jsem v tom nic převratného a hlavně jsem nebyl jeden z těch, co si uprdli do plenek, ale jako kraťas, se spoustou skvělých odkazů, je to přiměřeně dobře udělané a cynicky zábavné. Já myslím, že ačkoli to není perfektní, účel to splnilo na jedničku.

Já bych zcela osobně mohl prohlásit, že seriál za filmem trochu zaostává a postavy jsou opravdu těžko uvěřitelné a jako právě vytesané z kamene a celé to v tom filmovém stínu ztrácí na významu, avšak když se přestanu ohlížet přes rameno, abych zahlédl tu příšernou příšeru, která kazí dojem, je to moc dobře provedené a i tvůrci se snaží o jakousi originalitu. Ovšem, už to není originální ani co by se do zrnka pšenice mohlo vejít. Někde se mi místy snad i zdálo, pokud jsem snil, že se tu tlačí na pilu takovým způsobem, až mám malinký dojem, že tvůrci se museli třást strachy, pociťovat nepřirozený chlad na zátylku a přesto cítit, jak z kůže vyskakují jedna po druhé krupky vřelého potu. Ano, je to tak, je to uměle vyždímané, ale je to dobré. Neil Patrick Harris je geniální a snaží se, jak mu síly stačí, atmosféra se mi zdála poněkud mlžná, ale s rukou v ruce s hudbou, byla perfektní. Myslím, že je to zábavná a příjemná změna.

Tohle dělám nerad, ale přesto mám neutuchající touhu a zvrácené chutě, tudíž se to dobré přesune stranou, aby udělalo prostor pro horší, což už ovšem dělám rád. A co k tomu dodat? Nic. Snad ani nic nelze. Je to špatné. Hodně špatné. Nevím, co komu hráblo, že si s tím vůbec zkusil dát práci, ale byla to marná snaha. Ba co více, byla to potupa. V životě jsem si snad při sledování tak nenamakal krční tepnu. Pokud vezmu herní sérii, přiložím ji, přimhouřím obě oči, pootočím o pár stupňů a začnu porovnávat, tak se nic nestane. Nic dobrého. Tenhle film zkrátka smrdí víc, než kanály před deštěm a dokázal by vytočit i buddhistického mnicha v penzi. Je to příšerně napsané, zahrané a směšné. Co by se mělo vyzdvihnout, se zadupává a nedává to žádný smysl, ani to není zábavné. Bylo mi zle a trapně už jen z těch soubojů, špatné hudby a z čeho jsem myslel, že budu muset odbíhat, byly ty kostýmy. Potupné a nezáživné.

V alternativním univerzu bych byl nejspíš opravdu okouzlující dáma s pěknou prdelkou a podvazky, která díky svému půvabu a kouzlu a opravdu velkými, chvějícími se vnadami láme chlapům srdce, a pokud si natolik dokážu věřit, i když při pohledu do zrcadla zrcadlo omdlévá, tak věřím i tomu, že někde tam by byl Flash Gordon klasikou, jenž má na kontě pár zlatých glóbů. Ano, je to tak. Mně osobně se to zdá špičkové. Nechci, aby byla mýlka, nechci, aby mě někdo chápal špatně, ono je to opravdu hloupé, zvláštní a nedoladěné, ale na druhou stranu je to nádherně zpracované, zábavné dobrodružství, které svojí naivitou zaručeně dobře pobaví a hudba to vše podtrhne a vynese ještě mnohem výše. Pro mě další klasika, co má váhu.

Nejsem si zcela úplně jistý, zdali by něco podobného zabíralo i dnes, poněvadž společnost se řítí závratnou rychlostí kupředu a přestože nejsem tak stár, ano opravdu ne, děkuji, mládež se mi zdá podivnější a horší a necitelnější, než jak tomu bylo za mě, avšak tenhle pořad, i když místy opravdu přihlouplý, se mi celkem zavděčil. Náprava spratků probíhala dobře, vždy se našly místa, kde to bylo až komicky trapné, ale nakonec se z toho vylíhl pořad, který je možno sledovat a ani nijak zle nepohorší.

Scénáristicky se mi tento snímek jeví naprosto v pořádku, vizuální stránka se zdá být velice výrazná a paleta barev, jakou si tvůrci zvolili, se hodí ke všem těm vystřiženým, kostičkovaným, fotografickým situacím ve kterých jsou postavy jako vytržené z běžného života a pastelkami nám před očima dokreslují celé dění. Máme tu jeden velký, příjemně vlahý lidský příběh o doplnění dvou lidských osudů a cestě, která se odehrává uvnitř a přitom je celá venku, což působí opravdu efektivně, ale největším problémem je tu čas, který zde hraje velkou roli. Čas se tu místy vleče až neuvěřitelně pomalu a doslova láme na kousíčky to pěkné, co by z toho mohlo vzejít. Komedie je to ucházející, ačkoli se více snaží působit spíš jako drama, které je vyvážené o absurdní situace, nakonec se v tom všem film brodí a neví, který kabátek mu bude slušet nejvíce, což je veliká škoda, neboť nerozhodnost v tomto případě užírá na kvalitě, a je to dokonce o to větší škoda, když si vezmu, že závěr filmu to vše mohl zase o kousíček vrátit zpět, ale už se mu to nepodařilo.