Bay_watch

Má to styl a šmrnc a je to tuze zábavné. Co je to? No přece další umělecké dílo z hlavy Quentina "akční scény umím natočit jako nikdo jinej" Tarantina. Jeden z jeho nejlepších filmů, který se může měřit i s Gaunery nebo Pulp Fiction. Úžasný náboj filmu mě strhl od prvních okamžiků hlavně svým perfektním soundtrackem a všemožnými popkulturními odkazy (o žlutočerné kombinéze, která jako by z oka vypadla Bruci Lee ani nemluvě). Téměř každá bitka se zařadila do mé imaginární síně slávy.

První díl byl dokonalý, a kdyby to tímhle stylem pokračovalo i v díle druhém, s jistotou by se Kill Bill zařadil mezi mé nejoblíbenější filmové série. Převeliká škoda, že se Quentin pomátl a úplně slevil z akční kadence, přičemž zabředl do vod mystifikování a filozofických úvah... Finální souboj mezi Beatrix a Billem byl snad jedním z nejodfláknutějších, co jsem kdy viděl (jestli v tom měla být nějaká filozofická myšlenka, tak já jsem si jí nevšiml).

Skvělý důkaz toho, že Korejci neumí jen romantická melodramata a bezduché duchařské horory. Při jeho sledování si představujete, jaké by to bylo v jejich kůži. Je tak lehké být zabijákem! Ten film je nabitý napětím, akcí, humorem... a láskou. Tyhle zabijáky si musíte zamilovat. ^^

Už jsem se lekl, že v téhle bizarnosti hraje Kyle MacLachlan...

Možná to bylo tím, že jsme si ho pouštěli tak pozdě večer (náhodou v ten samej den, kdy to dávali v TV), ale mě se ten film fakt líbil! Za celej den jsem se u ničeho tak nenařehtal! Těch kung-fu odkazů a parodií... Jasně, že Oedekerk má totálně debilní výraz kdykoliv a při všem, a že je to do nebe volající vykrádání, které by zvládl i zelenáč v movie makeru, ale ten dabing (originální!) a moje ospalost to jednoduše přebili... Wíí, wíí, wíííí!

Úchvatný film. Jeden z nejlepších, a to nejen v žánru romantických komedií, ve kterém jasně kraluje, co se týče americko-evropské produkce. Obsazení ani nemohlo být lepší a určitě souhlasím s tím, že ta scéna, kdy Andrew Lincoln zazvoní u domu Keiry Knightley s těma cedulkama, je vážně dechberoucí... a jenom dokazuje kreativní zručnost scénárisů. Většina situací byla úplně neotřelá a myslím, že ani nikdy v žádných jiných filmech tohoto žánru nejsou k vidění... Jakýkoliv z těch překrásných příběhů se může zrovna teď dít i ve skutečnosti... a to je na tom asi tak úžasné.

Zkuste si to představit: Potkáte na chatu fajn člověka, začnete si psát, zjistíte, že toho máte oba hrozně moc společného, on je krásný, vy jste krásní, jako kdybyste znovu prožívali svou první lásku... Snad neexistuje nikdo, kdo by si to v dnešním digitální věku ani jednou nepředstavil... A tohle všechno - naše představy, naše sny a touhy jsou zachyceny ve dvou hodinách tohohle úžasnýho filmu. Přiznám se, že kdyby se na něm změnil byť jen detail, ihned by z toho byla jen průměrná romance... Ale takhle to do sebe všechno perfektně zapadá. Mezi Tomem Hanksem a Meg Ryan to jiskří jako nikdy, k tomu jim hraje parádní soundtrack (hlavně Dream v úvodu se stal jedním z mých evergreenů), citáty z filmů a knížek skvěle nadlehčují atmosféru a dodávají jí šmrnc "jakože tu jde o něco víc a než jen o tupou romantickou komedii". Podzimní New York nikdy nebyl krásnější...

Jako komedie perfektní (rozesmál mě už jen pohled na ten Lenssenův pěstěný furiantský knír)... jenže v popisu žánru není ani zmínka o tom, že by tato televizní anomálie měla dráždit moje bránice, a jako krimi by to byla urážka detektivního žánru, jelikož naivita, se kterou jsou jednotlivé případy "vyšetřovány", někdy hraničí až z demencí... Co s tím?

Takhle zprznit komiksovou klasiku se povede jen málokdy... Akce střídá akci (asi jediné alespoň trochu povedené pasáže filmu), ale jak se herci poprvé pokusí ze sebe vydat hlásku, film se pohřbí až na dno stupidity. Kdyby byl Alan Moore po smrti, tak by se musel obracet v hrobě.

Proč proboha musí bejt v každým Chuckově filmu nějaký vyšší poselství? Pak už to nemůžu hodnotit jako "Shit na zasmání pro nudné večery" (tam by si možná vysloužil i 1*), ale jen prostě jako Shit! ...Už nikdy víc...