LdVk

Když na další pokračování čekáš tolik let a konečně to přijde, tak si chrochtáš blahem. A všechno to skončí tak, že si v podstatě dostal všechno co si chtěl, ale pocit plnosti ne a ne přijít. Ach ten konec...

Reklama na lidskou chamtivost. Silnější 3*.

Hned ze startu sem hodil sicnu a čubrněl na tento biják s otevřenýma auglema. Bylo to betelný a byl to fofr jak to ladilo. Nebyly to prodrbaný love za lupeň. Biják skoro bez jediné krpy. Podle mě zde chyběla zmínka o Michalu Kempným, ale to nebyla žádná fela, protože každý by si našel tu svoji osobnost brněnského hokeje, kterou by si tam dosadil. Jako patriot doporučuji i cajzlům, ať hodí čučku jak se vítězí, co znamená tradice a jaký to je mít goldnu. Ještě mají co biflovat. Ale pro ně je to asi v kopru, páč na to pěkně jebou. Po bijáku byl od fans pěknej brajgl jak chálovali popcorn a ti taky hned radši brali kramle :). Já ještě držel fleka a hodil voko na bonusy. A ď za ně. Pak fajrunk na šmirgl, Doma si dám ještě lampu červa, ať to vstřebám. Prostě žádná křeč.

Commodore, Amiga. Kdo nezažil, nepochopí. Tento dokument bych zařadil do osnov informatiky.

John Williams. Největší filmový skladatel všech dob. Bez něho by byl Steven Spielberg i George Lucas a jejich filmy poloviční. A nejen oni, ale i diváci.

Cca v půlce filmu si říkám, že tohle vidím tak na 3 silné *, možná s přivřenýma očima 4*. Momenty, kdy kapela vstoupí na pódium jsou docela silné a příběh ruku v ruce s hudbou nasadí solidní tempo. Ale ty vole, za posledních dvacet minut nemůžu jinak a jistí to 5*. Neskutečný zážitek, emoce. A já si ku*va dám repete.

Měl sem pocit, jako když vidím Rockyho IV po třiceti letech a ono to tak vlastně bylo. Já sem starší, Rocky a Drago taky. Byl tam ale přece jen malý a přitom podstatný rozdíl. SPOILER: Ke konci sem nefandil Creedovi, ale mladýmu Rusákovi, jehož otec se opět nedočkal vítězství. I když někdy i prohra je vítězství, které si uvědomíme až později. Každopádně kluci sorry, Vaši fotři a strýcové si to rozdali o něco víc a proto „jen“ 4*.

Jakožto majitele pejska, který je členem naší rodiny a má stejná práva jako všichni ostatní, mě tento film nenechal emočně chladným a slzy na krajíčku jsem měl snad celý film. A myslím si, že i pro člověka, který není zrovna fanouškem čtyřnohých miláčků, se musí u filmu pobavit, ale i si trochu pobrečet. A já se musím přiznat, nakonec ta slza ukápla.

Na celovečerák těchto dvou kutilů sem si zašel se svoji tříletou dcerou a nejen že se u toho bavila ona, ale bavil jsem se i já. A určitě nelituji toho, že jsme si na tyto experty zašli do kina. A víte co? Příští rok klidně půjdeme zase.

Vzhledem k výkonům našich hokejistů v současné době, lze tento dokument označit skoro až jako nostalgickou vzpomínku na jeden z největších úspěchů českých, potažmo československých hokejistů v našich dějinách. A po zhlédnutí tohoto snímku mi přišlo, že všechno se událo ne před 20 lety, ale právě teď.