horovska

Líbivé. Příjemné. Bohužel celý děj je velice předvídatelný, žádné překvapení se nekoná. Dobro nakonec zvítězí, hrdina se vyrovná se svou minulostí a může kráčet vstříc báječnému životu... Všichni jsou krásní a všechno je skvělé. Jak říkám - líbivé a příjemné. Vynikající. Hlavně tou neslučitelností s realitou...

Chválím námět i scénář filmu. Musím jej však hodnotit jako zcela promarněnou šanci na dobrý film. Renč je dle mého názoru režisér, který postrádá především míru vkusu. Mnoho záběrů a některá místa filmu přiměly mne oproti zřejmému záměru spíše k úsměvu. Toporné herecké výkony a katastrofální postsynchrony naprosto ruší dojem a atmosféru. Při takovémto silném heréckém obsazení to tedy zamrzí. Na Rodena jsem se těšila, i Michal Dlouhý vyznívá nepravděpodobně. tedy snad za scénář, námět a hudbu dávám tři....

Jsem upřímně zděšená z komentářů k tomuto filmu. Jak to možné? To je každý druhý uživatel čsfd rasista? Nebo právě jen rasisticky smýšlející osoba má potřebu se právě k takovémuto filmu vyjádřit? Přitom film je opravdu dle toho, jak Romy znám velice výstižný. Jsou celý život takoví, jací gadžové dokážou být snad jen v dětství. ale k tomu ještě vášniví a nebezpeční. Krásný a téměř dokumentární obraz. Sice poněkud předvídatelný příběh. Ale navadí. Krásná hudba, krásní lidé. Snad mne mrzela jen ta scéna, kdy tatík prvně vezme do ruky housle. To tedy přehnali - a navíc si s tím záběrem nikdo moc práci nedal, takže člověku, který už kdy viděl někoho hrát na housle musí být trapně. Ale jinak jsem tímto filmem mile okouzlena.

Nevěděla jsem, co je to za pořad, ale zůstala jsem u něj s otevřenými ústy... pokud hudebníci hráli opravdu naživo, pak obrovská poklona... to bylo tedy zblízka viděno vrchol hudebního nebe... Proč je takovýto výjimečný pořad posouván až do ranních hodin?

Příjemná a odpočinková komedie. Dobrá zápletka -pubertální kluk, který panu Beanovi zůstane souhrou náhod doslova "na krku". A pan Bean zase jemu. Skeče, na které jsme z grotesek mr. Beana zvyklí, Atkinson v roli, která mu především sluší. Zábava, která není trapná ani hloupá, která si na nic nehraje.

Naprosté zklamání. konverzační blábol, seriálový kýč. Herecké obsazení, na které jsem se těšila. Jsou dobří, ale tuto stupiditu se jim bohužen nad hladinu vytáhnout nemohlo podařit. Trapný pokus o tragikomedii? Smrt byla opravdu tím nejtrapnějším okamžikem celého snímku. Škoda času....

To je milovaná klasika, postavená především na geniálním herectví Josefa Kemra. A také na vášnivém sběratelství lidských příběhů Smoljaka se Svěrákem. Nepsali, jen si všímali a pamatovali - proto je film tak věrným odrazem své doby. Pro mne je cennější, než fotografie z mládí, neboť mne vrací do vlastního dětství, kdy jsme jezdili za prastrýcem Pepou do Oujezdce. A je to přesně tak, jako v tomhle filmu, jen bych ještě mohla pár historek přidat... Po přečtení Svěrákových Povídek jsem přesvědčená, že to byl právě on, kdo dával filmům hluboce lidský rozměr až čapkovského formátu...

Velmi zdařilé spojení skvělých a hluboce lidských povídek K.Čapka s podobně smýšlejícím režisérem Martinem Fričem. Možná zbytečně se pokusil o propojení jednotlivých povídek do jediného celku, myslím, že by jim více svědčil samostatný prostor. Určitá rozvleklost exteriérových scén bez dialogů mne uspávala, ale psal se rok 1947! Především civilním herectvím film dalece předběhl svoji dobu.

Zajímavý komentář Sportovce - a zajímavý jev, že právě všchny jím vynášené postranní dějové i významové linie mi zcela unikly. Snad především proto, že jsem pohádku sledovala se svým útlocitným dítětem, které už v polovině filmu odmítlo snášet mučení pekelná a poručilo mi pohádku vypnout. Nemýlím-li se, pohádka by měla vždy preferovat své malé diváky. Mám oblíbené pohádky - Panna a Netvor, Devátá srdce - které mají velmi pochmurnou až horroroidní atmosféru, přesto jsou vhodné i pro děti. Tady se to bohužel nějak nepodařilo...

Pravda je, že Robert Sedláček se stal mým oblíbeným režisérem už od prvního okamžiku. Jeho filmy, ať už jim lze vytýkat cokoli, mají pro mne zcela zásadní kvality, a to je silná výpovědní hodnota spojená s humorem. Jeho postavy mají neuvěřitelně lidský rozměr a za krátkou chvíli mám vždy pocit, že o nich vím téměř vše. Teprve tehdy, když nám dá film možnost milovat hlavního hrdinu, sdílet s ním jeho slabé stránky, teprve pak nám dá pocítit vše, co si nadrobil, vše, co ztrácí a za co to stálo. Podlehnout volání peněz je tak snadné... A nemohu nepochválit Igora Chmelu za jeho úsporný projev - některé okamžiky považuju od něj za geniální. A Eva Vrbková je pro mne zcela novým objevem...skvělá. A jsem ráda, že svou roli jako snad v každém našem filmu dostal i můj oblíbenec jan Budař. Asi to je jedna ze scén, kterou by někteří kritici pro prvoplánovou komičnost vystřihli, ale to by nebylo možné, neb maskot dobrých filmů je pro konečný úspěch snímku nepostradatelný...