Amaranta

Amaranta


2 body

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4
    • 7.11.2016  13:50
    Něžná (1969)
    ****

    I přes časový posun do doby vzniku filmu, se Bresson takřka striktně drží knihy, fajn, celkem to funguje, ale ty nejzásadnější chvíle a výroky zrovna pozměnil tak, že ztrácejí hloubku a původní vážné motivy.

    • 30.3.2016  23:31
    Heroin (1970)
    ***

    Zezačátku fajn, ale pak mě Gabin dost vytáčel - pohrdání zeti, upnutí se na jediného vnuka, kterého sice trochu poklepne tyčkou, ale následně bez vymáchání čumáku schová do sklepa (kde si dobrovolně studuje vybranou literaturu - nejlepší scéna u komisaře) a odnese to bez většího pozdvyžení obočí vnučka. Ano, to mi vadí, starej pán si s kamennou tváří střílí do pašeráků, ale ohlídat si rodinu, ženy, na to už tak velký a samostatný hrdina není. Přitom z toho jako bezchybný ochránce rodiny vychází. A jeho styl obrany statku je taky poněkud těžkopádný - vždy krok po těch špatných, žádné předvídání, jen brokovnice.

    • 11.9.2014  22:46

    Nedořečenost jako klad, jistě, ta správná nedořečenost ale musí k nečemu odkazovat, jinak není tak úplně super. Jako zde. Narážek spousta - byly však zakuklené a odvedly nás v myšlence dál? Ne, nebo málokdy. Tajemné nerovná se duchaplné, to, že někdo čučí doblba neznačí hloubku ani nedává prostor divákovi, leda takový, který by si udělal sám bez filmu. Přemýšlej chvíli o terorismu, co se může stát zlého i mylného. Může se vyšetřovatel mýlit? Může to být třeba i dobrý člověk? Může být člověk nesprávně posouzen? Tak to je asi tak vše, co se skrývá za "nevyřčeným", sorry za objasnění. Nerada říkám, že nemám ráda nějaký "typ" filmů, každý může zahrnovat dobré i špatné kusy, ale tento typ je tak typicky typový, že není jiný než takový. Jé a ještě P. S.: Jak hrál na klavír... (nedořeknu, zkuste hádat, jaké to bylo...)

    • 16.8.2014  00:43
    Billy Elliot (2000)
    ****

    Když se Billymu začne dařit, najednou jsou ze všechn neutrálních až záporných postav dobráci a fandové - já vím, že je měl přesvědči balet, ale jistá černobílost v tom tkví. Jistě, neobviňujme z toho pohádku... A Billymu to fakt šlo, i jsem si s ním párkrát zatancovala (ne, nebyla jsem v kině.)

    • 2.3.2014  22:00
    Jméno (2012)
    ****

    Začátky s charakteristikou jednotlivých povah od zaměstnání po banality typu Amélie už by jednou pro vždy měly ustat.

    • 5.2.2014  23:10
    Gambit (2012)
    **

    Miluju původní Gambit, mám ráda Firtha i Rickmana, Diaz mi nevadí. A tak jsem si myslela, že nebudu pohrdat a vynasnažím se se bavit. Nevyšlo to.

    • 8.1.2014  23:16
    Happy end (1967)
    *****

    Senzace! Pojídání koláčků bylo, jako jeden z předních nápadů, pořádně vychutnáno.

    • 22.12.2013  23:20

    Nemůžu si pomoct, já jsem měla tak od půlky filmu pocit, že se jedná o parodii na road movie. Nikoliv ve výsměšném slova smyslu, v takovém dobráckém, vlastně nostalgickém. Ty scény žní! Možná právě proto, že skutečný příběh by bez takového nadhledu byl pro film (a pro Lynche) až příliš skutečný.

    • 22.12.2013  23:11
    Prázdniny (2006)
    **

    Poprvé jsem na Prázdninách asi byla v kině, už ani nevím, ale druhé zhlédnutí značně a překvapivě ponížilo první. Nemohla jsem uvěřit, jak jsou zápletky a chování postav okoukané. Dívat se dalo jedině na Lawa (méně pak na jeho roli).

    • 29.7.2013  22:57
    Sólista (2009)
    **

    Co to je za volovinu? Nemohla jsem se na to ani dodívat; netušila jsem, že je to Wright a docela šok, ale nic se samozřejmě nemění, blábol.

    • 17.4.2013  01:01

    Jako co blbnete, vždyť je to skvělej film! Tak mě zase vyburcovalo srovnání - už jsem začínala být nadšená u Skvělých chlapů, že přirozenost, veselost i frajerské pozérství ujdou a bude z toho švanda, pak nebylo nic, ale hlavně - my to všechno máme tady! Ve třech sezónách! Já chci pernod a švestky, nebo co to bylo, chutnají líp než sýrový sendvič z americkýho nádraží.

    • 17.4.2013  00:49

    Tak napřed, to se mi to líbilo, pak, se mi to zdálo ještě lepší, a, pak zase, úplně blbý, ale úplně. Druhá půlka, nebo aspoň poslední třetina k čertu. Ten konec? No tak to raději budu číst ty předpisy a rodokmeny než takový sračky o šťastném závěru všech světadílů, prostě ten konec zpětně zkazil všechny ty super postavy a ještě se mi vysmál, jak jsem si mohla myslet, že byly tak super. Stačí hodit trávu po uklízeči a člověku se všechno prozáří, úplný láskyplný sluníčko pak z něj je.

    • 17.3.2013  12:16

    Zrcadlový díl!

    • 11.3.2013  23:13

    Ač jedna z nejpředvídatelnějších point, díl je to úchvatný díky Holmesově stupňované rozvernosti a divadelnímu přednesu gest i slov; tady je to vidět krásně.

    • 18.2.2013  23:40

    Doktore, dejte mi na barvičky a já vám z té představy láhví s pivem slisovaných v kočárku místo dítěte udělám několik grafických listů.

    • 18.2.2013  04:05

    Výborné! V non-stopu při vypnutém zvuku a směsi písní z jukeboxu byl rozevlátý Pomeje na pobřeží nezapomenutelný. Ovšem moje favoritka Kuklová drží prvenství.

    • 31.10.2012  10:36
    Bunny a býk (2009)
    ****

    Jen bych na mapce Evropy přesunula vodku z našeho území víc na sever, pořád jsme to Rusko, že... I když pivo bylo tuším u Němců? Takže nějaký zástupce alkoholu vlastně odpovídá...

    • 14.10.2012  20:28

    Čekala jsem, kdy začne ta komedie. Přitom jsem se smiřovala s topornými herci (Grant se špatně i pohybuje, člověk by řekl, že je to skoro automatické), nenápaditým scénářem (včetně úderných frází jako v závěru) a nerozeznatelnými ženami. A pak to skončilo. Neříkám, že jsem se nezasmála a že vtip musí křičet, naopak, ale prostrkaný mezi zuby v laxních obličejích poněkud podtrhává náladu.

    • 10.9.2012  15:19

    Viz komentář Ples upírů.

    • 10.9.2012  15:17
    Ples upírů (1967)
    ****

    Trochu zmatek, ale jakmile jsem si uvědomila, že srandůstky tam opravdu patří (což jsem předem nevěděla), bavila jsem se. Narozdíl od Tří mušketýrů s Ch. Sheenem a jinými ryze francouzskými typy. Ty jsem při čekání na Mighty Boosh sledovala asi 15 minut a v každé minutě mě aspoň jednou rozesmáli spíše nemile - frajerské nehodící se detaily nebyly ani pravděpodobné ani vtipně nadsazené (Porthos vystřelující šípy s páskou "Jeden za všechny, všichni za jednoho", d'Artagnanovy piruetky v souboji, no to né).

    • 4.9.2012  03:09

    Pěvce ve sprše musel Allen vyčíhnout v Čínské lázni.

    • 19.8.2012  23:06
    Ceremoniář (1996)
    ****

    "Čas nic neřekne, lidi všechno vykecají."

    • 17.8.2012  23:43

    Léto v Londýně není nic proti létu v Norsku: Potkají se dva Norové a jeden se ptá druhého: "Prosím Tě, kdy bylo letos léto?" "Přece 12. července." "Já vím! Ale v osm ráno nebo večer?"

    • 3.8.2012  22:09

    Je strašně senza, když smažíš cibulku na rozpáleném slunečnicovém oleji. Přidáš kousek slaniny, sýr strouháš na širokém struhadle a stále sleduj... Zda je správně hustá. (Všechna "s" vyslovená asi jako "f", toto bylo vážně geniální.)

    • 5.6.2012  13:45
    Amarcord (1973)
    *****

    Návštěva Rimini odškrtnuta, ale moc jsem to tam nepoznávala...

    • 24.4.2012  11:23

    Skoro v každém Truffautovi jsem si zatím našla kličku, kterou jsem dospěla k příjemnému zážitku. Zde jsem hledala, ale marně. Zjevení nějaké té osudové Véry bylo zbytečné - přehouplo sice Bernardovo vnímání žen do přijatelnějšího úhlu, ale rozdrtilo jeho charakter (sice na stravitelnější, ale běžnější).

    • 22.4.2012  14:05

    Spát u tohoto filmu bylo za trest, ta ženská, pořád jenom ječela. Když jsem se probrala poprvé a mrkla jsem na obrazovku, myslela jsem, že jde o Star Trek. Když podruhé, napadla mě Planeta opic. To jen takové malé srandy...

    • 16.4.2012  21:44

    Řekla bych, že Hopkinsův teoretický dobrodruh přecházející s klidnou hlavou do vynucené zkoušky skutečností mi vyhovoval. Byl to takový Old Shatterhand, trochu víc Old... Bohužel, vše okolo (zvláště pak sežraný Steve, který byl od začátku do počtu) už mi připadalo známé, nevzrušující. Dneska zabiju medvědaaa!!! Jak řekl, tak se stalo.

    • 17.3.2012  22:21

    Depardieu hrál perfektně, jeho nejlepší výkon, který jsem viděla. Možná bych odstranila nebo umenšila osekaný příběh paní Jouve, zbytečně fungoval jako příklad pro Mathildino jednání.

    • 27.2.2012  20:24

    Scorsese se upnul na pohádkovou fantazii a exkurzi do filmové historie, avšak zapomněl dotahovat další rozjeté linie. Celé to bylo nějak emocionálně nepropojené. Vygradoval vlastně jen příběh Mélièse (i když na to, jaké ze všeho dělal tajemství, se to potom rozpletlo moc snadno a Huga to očividně ani nedojalo). Hugův vztah s otcem - dořešený neuspokojivě (na takový typ pohádky), příběh okolo robota - nejasný (na to, že se kolem něj točil celý děj, nebyla pointa příliš slavná). Na Oscara? Taky bych se přiklonila k Artistovi.

<< předchozí 1 2 3 4