gorthaur

Čtvrt hodiny před koncem sovětský počítač Ural-2 (Урал-2)...

Ten mrazící gimmick je fyzikálně naprosto nesmyslný!! ¶ Děj v real worldu tam asi nějaký musel být, aby plnil úlohu framing device, ale je bezradný a nudný. Houmlesák -- WTH? ¶ Na rodinný film nějak moc rouhání a kontroverzní agitky. ¶ Showdown -- slabý. ¶ A další výhrady, které napsali jiní, např. podivný postoj k ekologii, dabing, ... ¶ Pozitiva: výborný vizuál fantasy worldu a jeho obyvatel, dobrá akce a animace.

(★★★½ zaokrouhleno nahoru...) Převážně lepší než Game Page. Žádné ochotnické etudy, takže celkově míň infantilních humotů. C()()L design je snesitelný, až na videa uvádějící jednotlivé lubriky, ta fakt prudí, zvlášť při své zbytečné délce. Progresbáry se mi hned zalíbily. Vzuk v tom kamrlíku, kde sedávají, je špatný. Tuček by si tu a tam mohl zkontrolovat výslovnost - sice někdy řekne správně i těžké slovo, jenže jindy zas dělá chyby à la střední škola.

Originální a stylové zpracování, ale co ty nešťastné implikace - zamilovanost dělá z laskavých lidí sadistické sociopaty?

Pointa?

So-bad-it's-good factor: 3½ / 5 (První stopa alba Modus Operandi finské metalové kapely Divercia obsahuje dva samply z tohodle filmu: “Well, wouldn't it be better to kill a few now than... permit them to destroy the entire universe?” a “Let us punish the guilty. Let us reward the innocent.”)

To je zajímavé, kolik lidí, kteří komentují slovními spojeními typu „nic moc“, „zklamání“, „nejslabší díl“, hodnotí 3 nebo 4, někdy dokonce i 5 hvězdičkami. Není to zajímavé? Je to zajímavé.

2 zápory: 1) konec -- ne, že by to náhlé zakončení nebylo dost „silné“, ale stejně by mě velice zajímalo, jak to s kým dál dopadlo. ¶        2) psychologie postav Kinga a McGratha -- uživatel liuk si myslí, že se postavy chovají pokaždé úplně jinak, já jsem ale několik konzistentních charakterů zpozoroval a u většiny ostatních jsou výkyvy a nerozhodnost pochopitelné, vzhledem k tomu, že na ně okolnosti a zejména různí lidé vyvíjejí tlak, aby si zvolili z protichůdných rozhodnutí a postojů. Proto mi všechny postavy připadaly docela realistické, až na dva výše jmenované, kterým jediným jsem nebyl schopen porozumět. ¶        Scéna se vzpourou, kterou Pishin vytýká, se mi naopak zdála vynikající, major Wilson byl sice hajzl, ale ukázal, že je to, na rozdíl od seržanta Williamse, hajzl rozumný, a začínající vzpouru elegantně vyřešil, protože věděl, že má co do činění s lůzou, kterou stačí opít rohlíkem. ¶        A scéna, jak si opičák King v bílých spodkách zašel poležet, zakouřit a pokecat s velitelem o hotelových poměrech, byla k popukání :)

Dlouho jsem se odhodlával podívat na kritizovaný druhý a třetí díl Matiční trilogie, a jak mě druhý díl příjemně překvapil tím, že mě oproti očekávání nezklamal, tak mě ten třetí zklamal tím, že jsem čekal, že mě taky oproti očekávání nezklame, ale zklamal mě ještě víc, než jsem čekal, že mě zklame ten druhý...

Dobrá atmosféra, neslaný nemastný závěr. Polapený hrdina zjišťuje, že je vlastně bůh, a "saves the day?" Jej! Navíc v té polopatické vysvětlovačce zapomněli zmínit jeden malý detail, proč je z něho vlastně bůh? ¶        Kdepak, to v Matrixu, o němž nemám docela bezvadné mínění, napravili to, co v tomhle filmu nefunguje, a vylepšili to, co je tu dobré (až na ten retrostyl, ten je tu výborný, ale do Matrixu by se tak nehodil). ¶        Ta všemocnost je hrubě neuváženým prvkem, který nutně vede k rychlému závěru postrádajícímu napětí, na rozdíl od Matrixu, kde jsou mazaně odhalováni zdánlivě neporazitelní borci (střídavě na zlé a dobré straně), aby posléze potkali sobě rovného, nebo i mocnějšího soka, ale nikdy, nikdy se neobjeví dokonale všemocný nepřítel, takže, přestože divák v podstatě ví, že hodní vyhrajou, zůstane napnutý až do konce.