BoredSeal

Zřejmě už opravdu závěrečná série je pořád velmi dobrá a velmi mě potěšil finální díl nejen díky pomrknutí na fanoušky Seinfelda. Příběhy Larryho a jeho přátel mi budou chybět.

Fassbinder opět zkušeně staví svůj postup absurdních lidských figurín a osudů skrz kvalitní dvorní herce, ale tentokrát mě cesta osamělé a zmatené Mutter Küsters ke komunistům a radikálům úplně nestrhla, jakkoliv je fascinující sledovat naivní ženu postupně podléhat bulvárním novinářům, lákavé ideologii omlouvající čin z úvodu a pak indoktrinaci teroristů. Evropská verze uprostřed temného finále zřejmě z nedostatku financí končí scénáristickým popisem nenatočeného závěru a alternativní konec US verze naopak směřuje k humornému vlídnému konci, co z toho lze preferovat jako záměr režiséra?

Není to úplně špatný film, příběh ujde, kamera je občas příjemně nápaditá (vlak, koberec...) smrt je občas spektakulární (třeba postupně odhalovaná smrt z úvodu filmu) kvůli soundtracku se dal dohromady Goblin... Sleepless je ale pocitově dlouhý film,  ne všechny části fungují (pořád dokola debilní říkanka) a některé věci (třeba chování některých budoucích obětí nebo anglický dabing některých postav) by nejspíš prošly i jako parodie na giallo. Max von Sydow je tady spíš na obtíž. 7/10.

Nejhorší na RoboCopovi 2 je to, jak je o tolik horší než úchvatná jednička. Používá prvky světa vymyšlené v jedničce, ale všechno je nějak horší a blbější. RoboCop obalený do plastu, co vypadá jako modrá od Xiaomi mobilu, Lewisová s mamkovským účesem, Verhoeven ani scénáristé R1 nedorazili a scénář fašouna Franka Millera se vydal jiným směrem i přes zásahy studia (později ho zpracoval v původní podobě jako komiks a i tak to není žádný zázrak). Snad jediná příjemná věc je bitka obou kyborgů.

Nepříjemný seriál z maloměsta připomínající debilitu lidí, co se s mozky napumpovanými bulvárními teoriemi vrhnou na nejbližší teorii s hořícími pochodněmi a baseballovými pálkami. Nicméně nepříjemný i tím, že jeden z detektivní dvojice je otravný exot a že je v něm minimum sympatických postav - protože divák má díl po dílu hádat teoretického dalšího vraždícího pedofila/pedofilku. Na severské krimi to samozřejmě ani náhodou nemá a obrazově je to naprostá TV nuda, ale série vede k uspokojivému odhalení.

Už vzhled filmu evokující devadesátkové VHS porno lehce poleká, pokud sedíte vedle ženy, že jste pustili omylem jiný film. Není to omyl, je to něco jako Videodeníky zfetovaných střevíčků. Bohužel je to ale především totálně otravný narcistní art, kde Asia řádně expanduje svůj pěstovaný image nedoceněné umělkyně nebo zkažené ženy vinou nedostatečné lásky slavných rodičů, setkání s špatnými muži, blablabla. Není to ani vlastně moc legrace se špatnosti filmu posmívat, což je škoda. Zpozorníte pouze v momentě, kdy se na scéně objeví chlípný americký producent slibující role a pozve si hlavní hrdinku na pokoj, atd. To je velmi zajímavá památka vzhledem k zážitku s Weinsteinem, který Asia dala k dobru o necelých 20 let později v aféře MeToo a je fajn vidět, že má velmi slušné alibi. Jinou pozitivní hodnotu tento film nemá, pokud vysloveně o hlavní scénáristce, herečce a režisérce v jedné osobě nemáte erotické představy, o které vás tento film realitou možná připraví :-)

OK, definitivně nejhorší Argento. Scénáristicky nenápaditá adaptace provařeného příběhu, která vám sotva dá něco jiného než ty předchozí. Prostředí, co většinou vypadá jako FMV sekvence z počítačových her, sterilní hudba (od ex-člena Goblin) a kamera absolutně bez nějakého stylu (Tovoli, co točil třeba Tenebre!). Obsazení bída, Asia marná a specialista na nácky a magory Kretschmann a ke konci antivampirista Hauer nedokážou moc zachránit. CGI smrti ušly, ale už teď si žádnou nepamatuju, kromě srandovní kudlanky. Tohle snad musela být nějaká výhodná zakázka.

Supersex má překvapivě povedené části a pár nepovedených. Dobře vybraný představitel Rocca, fajn kamera a výtvarný styl, kde opojné barevné orgie v pařížských swingers klubech nebo akcí pornoprůmyslu střídá depresivní byt nevlastního toxického bratra nebo prostředí chudé Ortony. Historky od Rocca, které už v nějaké míře za 40 let jeho kariéry různě vyšly v různých verzích v rozhovorech nebo dokumentech, se snaží autorka seriálu začlenit a potěšit jak fanoušky, tak se na kariéru specifického porno umělce podívat i ženskýma očima, aniž by sex pro zábavu nebo porno průmysl nějak odsuzovala. Pokud se to nedaří, tak paradoxně díky příliš velkému prostoru pro postavu nevlastního gangster bratra Tomassa, který ztělesňuje různé klasické toxické povahy v jednom - a to je problém, protože několik postav nahradili autoři fiktivní nemesis postavou, které prochází nesmyslně ledacos, až to při sledování příběhu Rocca ruší. I tak se jedná o zajímavý projekt lepší než obvyklá sériová produkce Netflixu.

Otravný žánr o ušlechtilých pistolnících mě bavil jen, když režíroval Sergio Leone nebo Craig S. Zahler. Frajer z Leonovy trilogie Eastwood se pokusil taky natočit po letech vlastní skeptický western. Bohužel je to dlouhá levná nuda, kde se jezdí před nezastavěnými pláněmi a western jen občas připomene městečko a zahradnická chatka ala Baumax, kterou si staví šerif. Zhruba do posledních 20 minut je jediná zábava Gene Hackman a jeho lekce správného šerifa, jinak všichni neustále přemílají, jak je těžké někoho zabít, čekáme zda si abstinent Eastwood konečně lokne whiskey a zavzpomíná si na své mládí.

Dovedu si představit, že film, kde se posedlý vztahový optimista a hrdá žena, která se jeho snu odmítá podřídit i v beznadějně submisivní situaci jako Helena, by v éře MeToo mohl sloužit jako solidní temná metafora k mužům nechápajícím nezájem atraktivních žen. Natočili ho ale v 1993 a režisérka z toho tématu nedokázala vykřesat dost zajímavého - vede jen diváka skrz pocit silné etické nevolnosti k nechtěnému sblížení a na závěr naservíruje tu nejdebilnější filmařskou výmluvu ze všech. K tomu sex není dost sexy a Sherilyn Fenn není Madonna nebo Sharon Stone v Basic Instinctu (zpomalená masturbace vody z trysek fontány nepomohla), ale postavu jinak pochopila dobře a Julian Sands hraje výborně zvráceně "zamilovaného" losera, který nějak nechápe realitu. Pro filmové vědce tu ještě naprosto příšerný Bill Paxton, který ze všech scén dělá nechtěně směšnou podívanou. Film bohužel vypadá suše, obsahuje příšerné zpomalovačky a i přes dobrou ústřední dvojici prostě postupně otráví tím, jak mohl být lepší v rukou někoho schopnějšího.