Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Krimi

Recenze (1 368)

plakát

Madisonské mosty (1995) 

Kvalitní romance, která řeší typickou jarní otázku - vrhnout se střemhlav vstříc nové lásce nebo zůstat ve stereotypu s někým, s kým to už není zábava? Slabinou filmu je to, že Streepová hraje tak pekelně dobře, protože na Eastwoodův part tentokrát nestačí charizma a občas Clintova citová prkenost trochu otráví.

plakát

Krev za krev (1984) 

Mutilátor je slasher ve stylu osmdesátek, co se týče hudby, prostředí a ucházejících brutalitek. Problém je v tom, že je naplněn mimořádně mizernými neherci (např. nezapomenutelný tupý manekýn ze solárka, který zřejmě hodně fandí zpěvákovi Wham) a snaží se vytvořit pohodovou náladu tří mladých párů ve stylu seriálů Tak jde čas, což film převrací se všemi dalšími elementy do totální amatérské komedie. A to jsem ještě nezmínil příběh. Hlavní hrdina jako dítě omylem při čištění zbraně odpráskl matku v den narozenin otce, který z toho zábavným způsobem zešílel. Poté, co syn dospěl a stěžuje si rodičům, že ho otec bůhvíproč neměl celý život rád (proč asi, haha), jede s kamarády na otcovo přání zazimovat rodinný víkendový dům na pláži. Není moc těžké díky úvodu přijít na to, kdo je vrah a film nám to ani nevydrží dlouho tajit, takže jen přežíváte příšerné dialogy a těšíte se na další popravu s komediálně absurdním finále. Fotr je skutečně vzácný exemplář. Ano, je to jeden z horších slasherů, ale pokud máte rádi osmdesátkové gore a bavíte se u nechtěně vtipných filmů, ve chvílích nouze tímhle doslova zabijete večer.

plakát

Noční můry chorého mozku (1981) 

Zdálo by se, že tento film se proslavil hlavně svým umístěním do seznamu Video nasties a přítomností Toma Savini na place, ale pro fanouška osmdesátkových slasherů cenu má i dnes. Ve většině scén panuje slušná ponurá atmosféra, vrah i spratek, který otravuje svoje okolí lekačkami, jsou správně divní. Jako bonus pro milovníky historie je ve filmu několikaminutový průjezd slavnou 42. ulicí New York City, plnou sex shopů, slizkých striptýzových kabinek a grindhouse kin. Film táhne ke dnu příběhová linka s odborníky, kteří pátrají po něčem, co už divák jakožto pozorovatel podivného světa cvoka chápe delší dobu, hledají lokaci nemocného člověka přes bizarní počítačové vybavení konce 70. let a vedou dementní dialogy a občas hysterická matka. Jinak je tam to, co chcete od temného slasheru, ponurost, nevyzpytatelný vrah, atmosféra očekávání smrti v opuštěných místech a samozřejmě sem tam správně krvavá vražda. Líbilo se mi i postupné rozbalování traumatické vzpomínky do nihilistického finiše, u kterého tak trochu chápete, čeho se veselí diskem rozjuchaní lidé západní civilizace děsili víc než atomovky od Rusů. Znalec by tento film určitě neměl propásnout, zvlášť, když už je v přijatelné necenzurované podobě na BluRay z USA i Anglie.

plakát

Smrt ve tmě (2016) 

Trio bezcharakterních debilů, z nichž jeden využívá znalostí bezpečnostní agentury svého otce, jde okrást slepce, válečného veterána za prachy, co dostal za odškodnění za smrt dcery. To už stačí na to, abyste půl filmu cítili nulové sympatie k hlavním postavám a fandili slepci, aby ty zmrdy pořádně zmasakroval, takže i nulové napětí. V druhé půlce se scénář pokusí zredukovat naše sympatie ke slepci, ale i tak ze všech postav vychází slepec a jeho pes jako jediné kladné postavy, které si zaslouží svou pomstu a morální satisfakci. Dostával jsem záchvaty smíchu nad pokusy zesympatizovat zlodějku debilním příběhem o berušce a potřebou zachránit zbytek života mladší sestře tak, že zdrhne se dvěma kriminálníky a balíkem peněz, které ukradla nebohému slepci. Opravdu stupidní příběh, navzdory charizmatickému slepému "záporákovi" a jeho promyšlenému životním stylu v domě a logickému jednání při masakru zlodějů. Závěr filmu je víceméně odhadnutelný díky zmíněným pokusům a morálně odporný.

plakát

Rodinný film (2015) 

Rodinný film nám předvádí, jak už je v moderním českém filmu zvykem, finančně štědře zajištěnou rodinu, které se vymstí jedna dovolená. Ale i přes vysokou úroveň řemesla a dobrých herců mi toho přišlo nějak málo nebo už na mě drama o prožívání dospívání rozmazlených bílých dětí nefungují. Ponurý film s řídkým dějem vylepšuje nastavovačka děje se psem bojujícím o život, ale paradoxně tuhle část jsem hrozně prožíval, děsil se konce, obdivoval herectví toho psa a dávám hvězdu navíc. Salónní nihilista se holt nezapře.

plakát

Dobrodružství kriminalistiky - Střela (1989) (epizoda) 

Díky komplet českému obsazení, plnému kvalitních herců a slušnému příběhu tato epizoda patří k lepším. Čepek klasicky prvotřídní bezcharakterní týpek.

plakát

Inferno (2016) 

Srandovní film o běhání v zajímavých lokacích.

plakát

Drive Angry (2011) 

Cage v tomhle úmyslně ulítlém cynickém filmu zdaleka nepředvádí svoje přepálené herectví, které by ještě dodalo trochu šťávy a plouží se filmem unaveně a bez života, i když je taková absurdní role šitá pro něj. Naštěstí je tu William Fichtner, jehož postavě bych přál pokračování a zbytek pacientů příjemně baví. Komiksové násilí, černý neslušný humor a vtípky o Satanovi, ideální nouzová zábava na večer.

plakát

Snowden (2016) 

Strašně otravný oslavný film o chlápkovi, který zradil svojí vlast a přispěl k sračkám, ve kterých se teď svět nachází. Jelikož je mi hlavní postava nesympatická a zastávám názor, že za cenu bezpečí se prostě někdy platí částečnou svobodou, dalo se čekat, že mě jednostranně orientovaný film absolutně otráví. V tomhle filmu by v podstatě mohla být hrdinská i obsluha, nosící do spikleneckého pokoje občerstvení. Když opomeneme osobní postoj, sám film mi přišel celkem nudný a málo dramatický, přestože se mi líbily některé scény, kde se film snaží vysvětlit, co že je to ta svoboda a soukromí. Gordon-Levitt je za hereckého robota jako vždy a navíc mluví ve snaze napodobit Snowdena násilně hlubokým hlasem, což k němu moc nesedne; snad by stačilo tu postavu prostě hrát podle historie, ne být imitátor za každou cenu. Závěr je samozřejmě podbarven heroickou oslavnou hudbou a zbožštěním vlastizrádce, který v podstatě vůbec nepřemýšlel, že zveřejnění citlivých informací bude mít zřejmě ještě jinou dimenzi než boj za svobodu soukromí. Naštěstí Stone nezašel tak daleko, aby zobrazil spokojeného Snowdena žijícího s přítelkyní v báječném Rusku, zemi blahobytu, lidských práv a svobody, ehm ehm ehm.

plakát

Pyramida (2014) 

Jako milovník starověkého Egypta, co si kdysi užíval na Amize hru Waxwork s úžasným zabijáckým bludištěm v dobové pyramidě, bych měl asi skákat do stropu. Bohužel je tento horor z podobně sexy prostředí naprosto debilní. Už trochu znejistíte u nějakého počátečního oznámení, že film jsou dokumentární záběry, které se našly po zmizení filmařů, takže dík za spoiler a jakýsi ochablý pokus o Blairwitch Projekt, na který se stejně film brzo vykašle. Postavy se chovají naprosto debilně, hrají je nesympatičtí lidé a jediný důvod, proč nefandit silám zla v jejich rychlé popravě je opatrnost, aby zlo nebylo ještě větší debil. A je důvod se obávat, příšery jsou laciné a nudné. Nebudeme se ani bavit o znásilnění egyptské mytologie. Asi každých deset minut jsem doufal, že raději usnu, abych nemusel poslouchat klišovitou ječící hysterku nebo sledovat další dementní číslo. Nezapomenutelná je scéna smrti jedné z postav, kde se tým blbců tři minuty pokouší tahat fatálně penetrovanou slečnu z kůlu a věří, že jí bude líp, aby pak usoudil, že stejně vlastně bude víc krvácet - aspoň ten egyptolog snad kurs první pomoci někde na střední škole snad měl. Úplně promrhaná šance natočit dobrý horor z pyramidy.