Sarpele

Další dívka v jihokorejském filmu umírající v rozpuku svého mládí. Divím se, že jsou v Koreji ještě nějaké starší ženy ;)

Vážně nechápu, jak tento film někdo může považovat za nejlepší porevoluční pohádku (tady ale evidentně pomáhá odstrašující příklad pana Trošky a jeho uslintaných pitvorných pseudopohádek) nebo dokonce za film povedený! V kině to bylo podprůměrné, v televizi zrovna tak, jediné potěšující bylo herectví Jiřího Dvořáka, Ivana Trojana a mezi nimi fungující herecká "chemie". Dokonce ani ty tolikrát vyzdvihované "dospělé" vtípky a narážky na mě moc nezapůsobily. Veronika Žilková hraje svatou Veroniku, Aňa Geislerová svatou Annu, když si jde Ježíšek hrát s Jidáškem, vždycky se vrací s brekem. Haha...žert... Ovšem dokud jsme v nebi, můžeme si aspoň užívat příjemné rodinné pojetí katolického "pantheonu". S přesunem na Zemi se ale ukáží všechny nedostatky naprosto zoufalého scénáře, který se asi všemožně snaží vyřešit nedostatek financí - proč bychom jinak byli nuceni neustále sledovat neúměrně dlouhé scény typu "čert s andělem jdou po sněhu", "čert s andělem běží ve sněhu", "čert s andělem utíkají ve sněhu z kopce" (aniž bychom pořádně věděli, odkud, kam a proč spěchají). Veškeré napětí je (nebo spíš není) vytvářeno dvěma násilnými, umělými a hloupými zvraty. Proč třeba do té doby inteligentní čert vysvobodí hraběte z vězení tak, že ho přemístí 30 mil daleko? No protože potřebujeme zaplnit ještě 10 minut a divák už dlouho neviděl nikoho utíkat po sněhu!!! Postavy mají nulový vývoj, za zvláštní zmínku stojí Dorotka - nejhloupější ženské stvoření, které se kdy v české pohádce objevilo. Jiří Strach by udělal líp, kdyby se stejným obsazením, námětem a lepším scénářem natočil další z řady hodinových televizních papundeklových pohádek. V tomhle rámci už ČT uvedla dost povedenějších věcí, než je Anděl páně (např. Elixír a Halíbela).

Možná kdyby měl režisér vynalézavost a šmrnc hlavního hrdiny, věděl by, jak svůj film včas ukončit.

Ten film je tak dokonale uhozený, že je radost ho sledovat. Dokonce i opakovaně.

Na dohodnuté svatbě mladé televizní moderátorky a obchodníka žijícího v USA se sjíždí příbuzní a přátelé ze všech koutů Indie. Mozaika lidských příběhů, setkání tradice a moderního života, různých sociálních a jazykových skupin na pozadí této ohromné, zářivé a barevné události. Nechybí ani veselá figurka v podobě organizátora svatby, z přemíry citu pojídajícího květiny. Film o tom, že osvědčené zvyky a tradice mají své místo i v moderní době.

Dobře udělané, milé a patřičně jímavé s nečekanou pointou.

Film, na němž je toho objektivně hodně k ocenění. Kamera kouzlící záběry z šera vystupujících neonových barev, decentní ale působivé herectví Diry Paes, vynalézavá režie, díky níž si vlastně ani nevšimnete, že jde o nízkorozpočtový snímek, nebo některé mrazivě vtipné nápady jako například drive-in zpovědnice. Přesto je toto discodystopické varování před možným budoucím vývojem brazilské společnosti za Bolsonara podivně chladné, řídké a nepůsobivé.

Příběh talentované úspěšné herečky (Annette Bening), která má všechno, kromě chuti do práce a radosti ze života. Svým učitelem (Michael Gambon) je i po jeho smrti vedena k bezchybným hereckým výkonům jak na jevišti, tak mimo něj. Až kvůli příchodu zdánlivě nevinného a milujícího mladíka Toma (Shaun Evans) si po dlouhé době dovolí luxus opustit jistotu přesvědčivě deklamovaných frází. Po té, co se Tom projeví jako obyčejný prospěchář, zachrání Julii návrat ke staré jistotě - herectví. A právě svého znovuoběveného talentu a elánu využije k sehrání mistrovského představení - elegantní a vtipné pomsty - díky kterému se jí nejenom podaří ukázat mladé naivce (Lucy Punch), kdo je královnou jeviště, ale i získat potlesk a uznání svých příbuzných a přátel. István Szabó natočil výborný film o divadelním herectví. Divadelní herectví se otiskuje do všech vrstev filmu. Jednotlivé postavy odrážejí zažité divadelní typy - mladá naivka, postarší švihák, komická zavalitá hlučná dáma, mladík využívající starší milenku... Zvuk filmu vám také připomene spíš zvuk divadelní. Annette Bening předvádí celou výrazovou škálu zkušené herečky - od šmíráckého přehrávání, patetických deklamací, přeslazeného cukrování až po graciezní komediální herectví plné nadhledu. Vztah herečky Julie a její asistentky je komediálním pandanem Harwoodova Garderobiéra. Přestože je Annette Bening vynikající, bylo by nespravedlivé tvrdit, že film stojí jen na ní. Všichni bez výjimky jsou ve svých rolích výborní a přesní. Po Eastwoodově Million Dollar Baby a Scorseseho Letci další důkaz, že "staří mistři" stále ovládají své řemeslo.

Ali při nákupu u zelináře ztratí opravené boty své sestry Zahry. V čem teď Zahra půjde do školy, když jiné boty nemá? Příběh sourozenecké obětavosti a lásky, která překoná všechny překážky a nesnáze. Kouzelný film, který nás nechá společně s dětmi trpět a nakonec nám odepře i happyend, jehož příslib se však objeví v jednom z posledních záběrů.

Vzpomínka na tohle černé kuře se skořápkou na hlavě je snad jedna z mých vůbec nejstarších. Jediné, co si pamatuju, že se mi tehdy v mém hluboce předškolním věku hodně líbilo, a že jsem měla u postele jednoho plastového Kalimera (tuším v něm byly původně nějaké bonbóny). Zvuková ukázka, na kterou odkazuje medulla, je důkazem celoevropské popularity tohoto kuřete. Je totiž v nizozemštině ;)