TheSompeque

Chladný, děsivý, morbidní. Tak bych popsal tenhle film o páru, který vraždil před dvěma dekádami v České republice. Divákovi se naskytne pohled na Stodolovi, dva zoufalé lidi, kteří jdou pro dočasný zisk přes mrtvoly. O to víc na mě působilo to, že sleduju film na motivy skutečnosti. Herci předvádí neuvěřitelný výkony a celkově Manželé Stodolovi působí jako světový thriller. Opravdový hnus natočený s morbidní krásou.

Věčně rozmazaná krávovina s nudným příběhem.

Tak jsem se konečně podíval na Napoleona. Nebudu to tady nějak zdlouhavě okecávat. Ridley Scott zkrátka umí dobře uchopit historickou látku a převést ji na plátno v naprosto velkolepé podobě. Už v minulosti to několikrát dokázal a zvládl to i s Napoleonem. Film má skoro tři hodiny, ale ani na minutu vám to tak nebude připadat tak dlouhé. (Upřímně se těším na připravovaný režisérský sestřih, který má mít přes čtyři hodiny.) Už jenom to, že je tohle historické drama koncipováno jako takové best of všeho, co Napoleon dokázal, tak se nudit rozhodně nebudete. Skrze Napoleona zažijete francouzskou revoluci, tažení do Egypta, Ruska, bitvu Tří císařů u Slavkova a k závěru i legendární Waterloo. Akční scény jsou naprosto dechberoucí, hlavně Slavkov, který je za mě pomyslným vrcholem filmu. Je fajn, že to celé není založené jenom na tom, jak Napoleon někde sedí na koni a rozkazuje a je bezchybným a dokonalým. Film se dotýká i jeho osobních trablí co se žen týče a ani na vteřinu mi to nepřišlo rušivé nebo navíc. Naopak to prohlubovalo jeho osobnost, která zpočátku působí dost chladně a bez emocí. S čím mám ale problém je ale to, že film působí jako taková malá (skoro tříhodinová) ochutnávka na prodlouženou verzi, kterou Ridley Scott chystá. Jak jsem zmínil, film se snažil pokrýt celou kariéru Napoleona, ale hodně věcí vynechal a hodně věcí dost skrouhnul na dost krátké scény. Člověk by třeba čekal, že exil na Elbě bude taková ta klasická část filmu, kde je hlavní hrdina na dně, něco ho motivuje a dostane zpátky energii a elán. Tady je scéna, jak loď pluje k ostrovu, záběr na Napoleona na útesu jak něco žere, kouká na loď a řekne něco ve stylu: "Musím se vrátit do Francie." Bum. Střih a je zpátky. Z filmu to působí, že tam byl tak den dva, ale v realitě tam byl skoro rok. Bohužel podobných situací, které by potřebovaly více prokreslit, bylo víc. Upřímně si myslím, že by místo filmu Napoleon sedla seriálová podoba - nějakých 10 epizod, každá po hodině a hned by se tenhle problém s uspěchaností vyřešil. Ale celkově si film nemůžu víc vynachválit. Byl to velký zážitek a jsem rád, že se velkolepé historické filmy vrací.

Musím přiznat, že za poslední roky jsem byl už poměrně unavený z nekončícího proudu českých filmů, které se odehrávají v éře komunismu. Samozřejmě není na škodu si neustále připomínat to, co se tehdy dělo, měli bychom to dělat i nadále, ale na mě už bylo toto období natolik vyčerpáno, že už mě film zasazený do něj moc nepřekvapí. O to víc nadšeně jsem odcházel z kina, kde se promítal film Bratři, který mě překvapil svým svérázným stylem. Bratři jsou o dramatickém a akčním útěku bratří Mašínů z Československa v padesátých letech. Sám jsem ohledně tématu Mašínů pořád nejistý a chápu, že i po letech celá záležitost budí bouřlivé debaty. Tím víc mě zajímalo zpracování a uchopení celé historické látky. Pro neznalé historie či přihlouplé Američany tenhle film je ideální. Oproti Palachovi nebo Miladě Horákové jsou Bratři napínavým akčňákem od začátku do konce s tím bonusem, že je založen na skutečné události. Film se drží reálií co to jen jde, o to víc bylo s podivem sledovat, co skupina bratří Mašínů musela překonat.  Nejen příběh je dobře zpracovaný, ale i samotný vizuál. Bratři na mě působili až světovým dojmem. Není z toho cítit takový ten low-cost, který často u české produkce bohužel je. Tady jsem si nic takového nevšiml. Kameramani si často vyhrávali se záběry, kdy i ty sebemenší jsou uměleckým dílem. Každý jeden herec podává famózní výkony, žádné hluché místo. Vážně nemám slov. Bál jsem se, že film udělá z Mašínů superhrdiny a pokusí se je vykreslit jako ultra-kladné postavy, ale naštěstí se tak nestalo. Bratři jsou takřka dokonalým historickým českým filmem, který nemá obdoby a vsadím se, že dlouho nebude. Jediné, co mi trošku v celkovém dojmu vadilo, bylo to, že se nezdůraznila motivace samotného útěku. Film lehce naznačí, ukáže nějaké scény, ale poměrně brzo nastane bod zlomu, kdy už se plánuje odboj. To mi tam trošku chybělo dovysvětlit. Jinak skvělá záležitost, rozhodně zajděte, v kině to byl neuvěřitelný zážitek.

Nečekal jsem po Oppenheimerovi od Barbie tolik, ale byl jsem příjemně překvapen. Šel jsem na film kvůli tomu, že to byl od začátku meme, ale vyklubala se z toho poměrně chytrá (místy infantilní) satira na kritiku společnosti a patriarchátu. Poměrně oku líbivá oddechovka. Ken je doslova já.

Oppenheimer je tříhodinový vodopád povedených dialogů, který má tak rychlé tempo, co ne každému sedne. Koho baví spíš filmy plné akce a zdlouhavé rozhovory ho nudí, Oppenheimer není pro vás. Ale pro vás ostatní? - 3 hoďky utečou ale jako voda a film vám nedá prostor nudit se. Po Tenetu si Nolan u mě spravil reputaci. Doslova dechberoucí záběry, parádní herecký výkony (Hlavně Murphy a Downey Jr.) a nečekaně poměrně komplexní příběh. Na tohle rozhodně do kina.

Tahle věc patří do muzea.

Vždycky mě fascinoval příběh učitele archeologie, který po přednášce vezme klobouk, bič, Colt a vyrazí na dobrodružnou výpravu. Po legendárních Dobyvatelích, brutálnímu Chrámu, mé oblíbené Poslední křížové výpravě a underrated Křišťálové lebce se Indiana Jones vrátil naposled na stříbrné plátno. Už u 15 let Křišťálové lebky bylo na pováženou sledovat postaršího Harrisona Forda, který mydlí soupeře bez ohledu na věk. Ani v Nástroji osudu tomu nebylo jinak. Přesto se tvůrci více snažili udělat z osmdesátiletého herce zranitelnější cíl, který už nemá energii na to, aby se vypořádal s celou armádou sám. Náckové jsou holt s Indym spjatí, takže i přes fakt, že se děj odehrává v 60. letech, Indy jim opět čelí. Sázka na jistotu, ačkoliv bych radši viděl něco z tématiky studené války ve stylu Kříšťálové lebky. Po stránce příběhu je to dost podobný s předchozím dílem - má to skvělý momenty, dialogy, chemii mezi postavami, ale pak přijde ten bodu zlomu, kdy v uvozovkách přízemní příběh jde do absurdního extrému, který vypadá prazvláštně, bizarně a naruší tak téma zbytku filmu. Je to škoda, protože jsem si film z velké části užíval, ale ten konec byl na mě trochu moc. Ale předem říkám, mohlo to dopadnout hůř a jsem rád, že nakonec závěr filmu nebyl tak sentimentálně klišovitý, jak to zprvu vypadalo, že bude.  Postavy jsou ve filmu vyloženě povedený. Jonesova kmotřenka Helena je sympatická a přes asi dva momenty, kdy řekla, že je silná  a nezávislá a v další scéně zase Indyho poučila o něčem, co by asi měl znát, vážně zábavná parťačka. Dále Teddy, což je takový méně otravný Short Round z Chrámu zkázy byl taky fajn. Bál jsem se, že kluk bude fungovat v ději jako takové to otravné dítě, co poučuje zkušenější starší a dělá si srandu z jejich věku, ale tady to naštěstí nenastalo. Na druhou stranu, jeho postava není tak výrazná a kdyby se vystřihla, ani byste si toho nevšimli. Záporák, nacistický doktor Voller, kterého hraje Mads Mikkelsen, jsem si užil dost. Když se nad tím zamýšlím, ve filmu není snad žádná postava, která by byla špatná, což je vzácnost. Teď bych přešel k problémům, kterých je kupodivu pomálu. První půlhodinka je to, na co byl film nejvíce promován - osmdesátiletý Ford je digitálně omlazen, aby vypadal mladě a úvod filmu se tedy odehrává ještě během druhé světové války. Autoři se snažili o určitý závan nostalgie, který zabral jen částečně. Digitální omlazení moc dobře nefungovalo, málokdy to působilo přirozeně. Co hůř, celý úvod se odehrává v noci, takže nejen, že pořádně nevidíte omlazeného Forda, ale ani pomalu nevíte, jestli koukáte na něj, nebo na někoho úplně jiného. Chápu, že chtěli pomocí tmy zakrýt nedokonalé CGI, ale když v té tmě stěží rozeznám na co koukám, tak si horko těžko dokážu užít akci. Neříkám nic, vrátit herce do jejich dřívějších let je fascinující a má to rozhodně využití, ale tady to působilo spíš rušivě. Akce je filmu více než dost. Možná až zbytečně moc. Když už nějaká taková scéna započne, trvá někdy až zbytečně dlouho. Neříkám, že jsou akční sekvence natočené špatně, to vůbec ne, ale jejich dávkování a délka by mohla být trošku skromnější.  A ten konec. Jak jsem psal v úvodu, po vzoru Křišťálové lebky se film tři čtvrtiny filmu drží poměrně kvalitního akčního dobrodružného tempa, které působí i jakž takž reálně, ale až do bodu, kdy to přejde do absurdních rovin a akorát to tak pokazí dojem z celého filmu, který jsem si jinak naprosto užil. První tři filmy nechci ani srovnávat, ale když si vezmu Křišťálovou lebku a Nástroj osudu, užil jsem si víc letošní film. Nabízí víc zajímavých postav, poutavějších prostředí a akčních sekvencí, které neobsahují CGI opice.  Takže za mě takových 7/10.  Nezklame. Nenadchne. Ostudu sérii rozhodně nedělá. V moderních dobrodružných filmech rozhodně ten lepší.

Film Studená dívka je opravdovým překvapením. Překvapením v tom smyslu, kolik všemožných věcí nabízí. Herecké výkony, které se vyrovnají studentskému filmu, 18+ narážky, kterým se cílovka sedmiletých holek zcela jistě zasměje, scénář, kde v jedné scéně se z dramatického talku o smrti někoho blízkého z repliky na repliku přeskočí na pokec o rande. Děj předvídatelný jak klasická romantická komedie se táhne, nic se vlastně neděje a najednou to vše skončí epickým láskyplným endingem, kdy i slza ukápla nad pomyšlením, že jsem za tuhle majestátní podívanou a (ne)skrytou reklamu na OXO tea dal 200 kaček.

Vezměte Kill Billa, šlehněte ho s klasickými akčňáky z počátku milénia, přidejte Tarantinovský um pro dialogy a vyjde vám Bullet Train. Dlouho jsem se nebavil (a nezasmál) u akčního filmu. Na to, že se tenhle kousek odehrává (nečekaně) ve vlaku, funguje to skvěle a nepůsobí to nikdy vyčerpaně. Herecký výkony u všech parádní. Neměl jsem takový očekávání, čekal jsem béčkový film a dostal jsem hidden gem z minulého roku. Koukněte, nebudete litovat.