Superpero

Šine se to velice líně a vidíme perfektního Cristiana Balea, jak čím dál víc blázní. Musím ale vyzdvihnout všechny herce a i vietnamskej casting, protože se vám všichni vryjou do paměti. V tom zajetí se jim toho v podstatě "zas tak moc" neděje, ale postupně se tam z nedostatku jídla a z ponrkový nemoci všichni zcvokávaj. Úsek v zajetí mně zaujal asi nejvíc, líbilo se mi jakej si tam všichni vytvořili vztah. Krásně to vystihuje třeba scéna se zpíváním Happy birthday. Pasáž v džungli byla možná moc dlouhá, ale atmosféru film navodil skvělou.

Mě tyhlety Itálie většinou moc neberou, ale tohle se mi teda líbilo hodně. Herecky je to perfektně zvládnuté a celé to má prostě švih. Přiznávám, že jsem byl na konci docela dojatej.

Skvělá a hlavně nápaditá komedie. Cestování časem mne nikdy nějak zvlášť nebralo, ale tenhle film dokázal zužitkovat všechno co se dá a ještě přidal pár skvělých gagů (obrmravenec je super). Herci jsou fajn a konec kterej tady skoro všem vadil (nějak nechápu proč), se mi právě líbil.

Já jsem si ten film opravdu užíval. Už ten úvod, probuzení z kryogeních boxů, je moc pěkný a co teprve až přijde na řadu celá planeta. Před Avatarem jsem žádné 3D nikdy neviděl, takže možná i proto na mě celý film působil jako jakási supercool pouťová atrakce. Furt na vás něco vykukuje v pralese, a všechno to tam prostě tak víc žije. Co se týče příběhu, tak se žádný překvápko nekoná, ale s tím se do toho šlo. Smekám před Cameronem, že koukáte na partu kompovejch modrejch ufonů a opravdu už vám přijde, že žijou, že jsou to herci a hrají. To se mi zatím nikdy nestalo. Finální bitka je kapitola sama pro sebe a prostě musím vyzdvihnout toho zjizvenýho generála marinéra. Sice to byl hlavní záporák, ale ode mě dostává megarespekt a zastínil všechny kolem. Takovýhodle tvrďáka s hustejma hláškama nepamatuju. A finální fight Avatar vs. Bojovej robot byl dokonalej. Jediná škoda je tedy dabingu. Není úplně špatnej, ale nestrhne vás. Chtěl bych to vidět ve 3D v originálním znění. Klidně bez titulí. P.S. po druhém zkouknutí to bylo snad ještě lepší a ani dabing už mi nevadil.

Njelepší byl William Shatner a jeho: "Ruším všechny rozkazy!" Jinak je většina vtípků převzatá z jedničky, což je trochu škoda.

Líbilo se mi jak si kamera vždy vybere jednoho zástuce z každé frakce (vězni, bachaři, těžkooděnci) a nenásilně ho sleduje. S hlavním hrdinou se vlastně seznámíme až za dost dlouhou dobu, a to hlavně díky dlouhému rozhovoru s knězem. Jinak se toho ve filmu moc nenamluví, ale o to je právě působivější. Režisérovi se daří vtáhnout diváka do vězeňské atmosféry plné klaustrofobického ubíjejícího hnusu, napětí, odhodlání větňů a frustraci bachařů, kterou si s gustem vybíjej na vězních. Samotná finální hladovka je kapitola sama pro sebe, velmi realisticky natočená změna těla vám vezme jakoukoli chuť se někdy o něco takového pokoušet. Nebyla to pro Británii veselá doba a po skončení jsem měl chuť se najíst.

Takhle roztomilá holčička snad ještě v žádnym filmu nebyla.

77 minut a stejně je to dlouhé. Fakt jsem si říkal co je to za sračku, protože do setkání s mužem se tam lautr NIC neděje a ten postapokalyptickej svět je vyobrazen, jak to jen říct, velice....česky. Herecky to celkem zvládly ty holky, protože hrajou polodivošky tak jen blbě čuměj, kdyžto vedoucí stařena se chová jak kyborg. Chlápek taky ze začátku řve jak retard a najednou začne nepochopitelně mluvit jak ze žurnálu. Proč tedy to relativně vysoké hodnocení? Protože se mi líbilo to vyústění, kdy mě film konečně začal opravdu bavit. Poselství, které zde stírá Tsunami_X mě právě potěšilo a depresivní atmosféra se tomu upřít také nedá. Potenciál to mělo bezesporu větší a je trestuhodně nevyužit hlavně kvůli tomu amatérskému zpracování a malé tvůrčí vizi. P.S. ta dechovka snad byla špatnej vtip nebo co.

Hudba byla parádní! Mám rád tohle hudební období a celkem často si i něco poslechnu. Nejvíc ale oceňuji Santanu a Hendrixe, to byla vystoupení s energií. Občas totiž začalo být to hippícké brnkání na kytary dost monotónní (John Sebastian). Hodně mě zajímaly ty záběry mezi lidma a ze zákulisí festu. Je neuvěřitelný, že takovou obří masu zvládli jen s jednou stage a s minimem toitoiek a stánků s jídlem a pitím. Ale i když se člověk při sledování cítil dobře, některý ty hippíci mi přišli prostě směšný. Mám rád hudbu, nemám rád ty tehdejší posluchače. Ale respekt maximum si zaslouží ty dva organizátoři, kteří sehnali 2 mega, rozběhli to a pak solidárně s fans nechali volné vstupné a prodělali na tom, co se dalo. Takových srdcařů je málo.

Tak jsem si zase o něco víc osvětlil válku mezi East Coastem a West Coastem. Jinak hip hop mám rád a zákulisí mě zajímá, takže to pro mě byla příjemně strávená podívaná.