Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Dokumentární
  • Krátkometrážní
  • Drama
  • Animovaný

Deníček (2)

Lidské bytosti a nadbytosti sobě - pravda vítězí nad nenávistí a mýtus o existenci heterosexuality

Heterosexualita neexistuje - to každá chytřejší duše již ví. Existuje jen a pouze homosexualita (která je ve všech vyšších dimenzích normou), bisexualita, korsexualita a ilksexualita. I sám slavný íránský filozof a mystik Mawláná Džálal ad-Dín Muhammad Rúmí to potvrzuje ve svých spisech - "Vždy v minulosti bylo jasno, že jen muž a muž a žena a žena spolu mohou žíti a prožívati lásku nebeskou. Jenže se spoustě bytostem zdá tento fakt odporným a proto je náš svět v takovém stavu, v jakém je a byl. Jestli bude, záleží jen na našem nadvědomí."

 

V dimenzi X a jiných vyšších světech a dimenzích se spíše diví tomu odpornému hnusu, kterému mi říkáme heterosexualita. Ta byla uměle vytvořena ještírky z buranských a rasistických planet, ve kterých je jen jedna povolená sexualita. Proti něčemu tak odpornému nám pomáhá žena z vyšší dimenze jménem Albaradararáda. Je samozřejmě krásná a atraktivní pro každou ženu, brzy sem přidám její fotku, ze které může každá správná homosexuální žena čerpat vaginální energie. Je i možné se s ní osobně setkat - v Kašperských horách, každou středu za jeden normoměsíc. Je i vesmírný pomocník pro muže - Brakamaranadama. Je též krásný a mě osobně se moc líbí. Možná stačí pro dnešek toto sdělní které jsem skrze Brakamaranadamu přijal. Občas i některé "heterosexuály" zbaví jejích nemoci - lásce k opačnému pohlaví - a to tím, že jim přes noc však víte co. Na závěr sem přidávám pár kraťoučkých odkazů, které vám oddůvodní pravdu s karásnými Nebešťánki. 

-------

ÚVOD
 

PROČ POTŘEBUJETE ČÍST TUTO KNIHU ?

 

 

Výtah z knihy „Kdo jsi a proč jsi zde ?“, str. 1 – 5, úvod.

 

Existuje mnoho populárních knih, které vám říkají, co máte dělat a jak máte žít svůj život. Ukazují vám, jak se stát bohatými, zdravými, jak milovat a být úspěšnými a mnohá jiná tajemství o tom, „jak na to“.

 

Říkají vám ale tyto knihy skutečně, kdo jste a proč jste zde na této planetě ?  Položili jste si někdy otázku: „Co to je pozemský život a jak do toho všeho zapadám ?“ Některé knihy snad do jisté míry odpovídají na tyto otázky. Možná zjevují určité aspekty celkového obrazu tohoto života a místa vaší osoby v něm. Velmi často je však správný aspekt vyňat z kontextu a chybně se považuje za prezentující celý obraz Věříte-li, že jste podchytili svou celkovou situaci, když ve skutečnosti máte jen jediný její aspekt, nejspíš skončíte někde na cestě životem nespokojeni a zklamáni.

 

Všichni máme sklon věřit, že jistá část celku je sama o sobě a sebou celkem. Nakonec tyto sklony nepřinesou nic jiného než potíže, a přesto si je neustále způsobujeme. Pozastavili jste se někdy nad tím, proč a jak se často dostáváme do nejrůznějších potíží ?

 

Hlavním problémem s knihami na téma „Jak dělat to, či ono nebo Jak být tím, či oním“ je to, že jejich autoři se příliš zabývají vnějšími, zevními životními aspekty. Jejich knihy říkají, jak být úspěšný ve vlastních záležitostech, ve svém rodinném životě, v milostných záležitostech a v mnoha ostatních souvisejících vnějších věcech. Ačkoli jsou tyto vnější záležitosti pro úspěšný život důležité, jsou nicméně produktem něčeho, co nevzniká v tomto světě či na základě něčího vědomého úsilí.

 

Je-li to pravda a jestliže naše vědomé každodenní úsilí samo o sobě a sebou není původcem našeho úspěchu, štěstí, naplnění, naší spokojenosti, našeho dobrého zdraví, bohatství a dalších pozitivních věcí, jestliže není původcem naší bídy, strádání, našich problémů, nemocí, potíží, selháni či čehokoli, pak kde tedy vznikají ?  Jsme nezáměrně, či v jistých případech záměrné nesprávně vedeni k víře, že naše každodenní vědomé úsilí, snažení a práce pro dosažení úspěchu, štěstí, radosti a všeho pozitivního v našem pozemském životě je vše, co potřebujeme, abychom dosáhli svých cílů ?

 

Tato kniha se snaží dát odpověď na tyto i jiné otázky, kterými se často někdo v životě trápí, aniž by se na ně kdy získala odpověď.

 

Na tomto místě můžete oprávněně vyzvat autora této knihy: Jak to, že znáš všechny tyto odpovědi ?  Kdo vůbec jsi ?  Takže vidíte, že nevyhnutelně skončíme touto závažnou otázkou: „Kdo jsi ?“ Ano, vy, kdo teď čtete tato slova, se ptáte: „Kdo jsi ?“

 

Znáte ale skutečně, kým jste vy ?  Lze nalézt uspokojivou odpověď na tak nanejvýš životně důležitou a závažnou a významnou otázku, se kterou se lidstvo potýká ?

 

Mohu vás ujistit, že lze nalézt cestu k odpovědi na všechny takové životně závažné otázky v rozsahu, v jakém na ně lze odpovědět, tj. v rámci omezení, která na nás byla vložena povahou fyzického Vesmíru a našich fyzických těl. Byla mi ukázána cesta, jak nalézt řešení těchto závažných otázek. Chcete-li zjistit, zdali je to pravda, a dát odpověď na svou otázku: „Kdo jsem ?“, bude vám třeba přečíst tuto knihu. Takže když zjistíte, kým jste, pak budete vědět, kdo jsem já.

 

Proč potřebujete číst právě tuto jednotlivou knihu ?  Je tato kniha nějak lepší než knihy jiné, které se zabývají podobnými záležitostmi a věcmi ?

 

Existuje několik důvodů, proč byste tuto knihu měli ze své svobodné vůle a volby číst. Učiníte-li tak, rozhodnete si pro sebe, zda jsou ideje v této knize nějak lepší a odlišují se od pojetí předkládaných v podobných publikacích.

 

Tyto důvody jsou následující:

 

 

I. VY SAMI JSTE NEJDŮLEŽITĚJŠÍ VĚCÍ, KTEROU V CELÉM SVÉM ŽIVOTĚ MÁTE

 

Jako jedinečná lidská bytost, nepodobná nikomu jinému v celém Vesmíru, jste nejdůležitější věcí, kterou ve svém životě máte. Napadlo vás někdy, že vy sami jste tím nejdůležitějším, nejvýznamnějším a nejzávažnějším, co v celém Vesmíru máte ?  I to, že co se vás týče, můžete mít vztah k životu, k jiným a k sobě samému jedině ze sebe sama, sebou samým, skrze sebe sama a se sebou samým ?  Víte, že nemůžete být jinými než sami sebou a že nemůžete sami ze sebe vystoupit ?  Abyste mohli mít vztah k jiným či k čemukoli jinému, je pro vás nemožné přestat být samým sebou.

 

Je-li to pravda, a objektivní pozorování ukázala, že je, jste povinováni sami sobě, abyste sami sebe lépe poznali, chápali a lépe se sebou zacházeli a ovládali svůj vlastní vesmír daleko lépe, než tomu tak bylo doposud.

 

Jestliže jste celým vesmírem, pak vy sami jste jediným, kdo tento vesmír může ovládat. Abyste tento svůj vesmír ovládali účinně a s úspěchem, je životní nutností, abyste tento vesmír poznali, jinak můžete projít svým životem neustále v něm chybujíce a neustále jím mrhajíce, slepě narážejíce, nikdy řádně nevidouce, nevědouce a neprožívajíce to, s čím se zabýváte či o co zakopáváte. Jak můžete být úspěšní, spokojení, naplnění, zdraví, bohatí, dokonalí atd., pokud náležitě nepoznáte, kým sami jste, proč jste zde a jaký je účel všech těch záležitostí a událostí, které se odehrávají v procesu vašeho pozemského života ?

 

Jak víte, často se ve vašem životě seběhnou věci, které jsou zdánlivé mimo vaši kontrolu. To je zvláště pravdou, když se vám stane nějaká pohroma - jakou je například vážná nemoc či to, že znenadání udeří nějaké neštěstí v nejméně vhodném čase. A jaká je naše běžná reakce na tuto situaci ?  Všichni prohlašujeme: „Proč já ?  Proč se to stalo mně ?“ Chcete-li tedy znát některé odpovědi na tyto a jiné otázky - čtěte tuto knihu !

 

 

II. NESTVOŘILI JSTE SAMI SEBE

 

Přišlo vám někdy na mysl, že jste se nenarodili sami od sebe ?  Že jste sami sebe nevytvořili ?  Přesto jste zde jako velmi zvláštní, velmi jedinečná lidská bytost, nepodobná nikomu jinému, mající mnohé vlastnosti, jako mají někteří lidé, a mající mnohé kvality, jaké nemá pádná jiná osoba v celém Vesmíru.

 

Jak k tomuto všemu došlo ?

 

Kdo rozhodl, abyste vstoupili do tohoto života přesně takoví, jací jste ?  Požádal vás ten Někdo, kdo toto rozhodnutí učinil, zdali byste dobrovolně byli takovými, jací jste ?  Radil se s vámi někdo o této věci ?  Je možné, že byste mohli být na tyto životně důležité včti dotazováni a mohli se o nich radit ještě dříve, než jste existovali takoví, jací jste právě nyní ?  Měli jste před tím, než jste přišli na tento svět, příležitost zvolit si svůj životní styl, kterým teď žijete, což by zahrnovalo veškeré podrobnosti vašeho života včetně každého štěstí či neštěstí, které vás potká ?  Je to vše pouhá náhoda či náhodná událost, nad kterou nemáte žádnou kontrolu ?

 

Jaká je skutečná pravda o tomto všem ?  Kdo je vaším skutečným stvořitelem ?  Jsou lidé, které nazýváte svými rodiči, vaši skuteční stvořitelé ?  Jestliže ano, pak jak to, že nestvořili sami sebe, majíce původ v někom jiném, a ten jiný byl vytvořen prostřednictvím někoho jiného ?  Tak to může pokračovat do nekonečna. Chápete, co se tím míní ?

 

Jestliže si teď pozitivně přejete mít jasno, či nějaké solidní a pravdivé poznatky o těchto a mnohých dalších důležitých záležitostech týkajících se vašeho života, měli byste si tedy přečíst tuto knihu.

 

 

III. NENÍ TOMU VŽDYCKY TAK, JAK SE TO ZDÁ

 

Položili jste si někdy sami sobě otázku, zdali to, co vidí vaše fyzické oči, slyší vaše fyzické uši, co čichají, ochutnávají a pociťují vaše fyzické smysly, je skutečné takové, jakým se to jeví být, pouze proto, že vaše smysly vám říkají, že je tomu tak ?  A, což je nejdůležitější, přemýšleli jste někdy o tom, zdali jste skutečně tou osobou, kterou si myslíte, že jste, či si jiní lidé myslí, že jste ?  Jsou pak dále ostatní tím, za co je považujete a za co se oni považují ?  Reagovali jste někdy na někoho či něco nečekaným a překvapivým způsobem, nebo jste si dokonce vědomi, že jste byli schopni takto se chovat ?  Totéž by mohlo být pravdou o ostatních lidech, o kterých jste si mysleli, že je dobře znáte, když náhle jednají způsobem, který byste od nich neočekávali ?

 

Přemýšleli jste někdy o tom, zda záležitosti nastávají tak, jak se zdá, že se odehrávají u vás a u jiných okolo vás, a o tom, jaký to má vše smysl a účel ?  Má to vše skutečně nějaký smysl a účel, nebo je to vše bez významu a nesmyslné ?  Jste spokojeni s vysvětleními, která dostáváte z hromadných sdělovacích prostředků, od různých náboženství či podobných zdrojů, jak vám je nyní předkládají ?  Přemýšleli jste někdy o tom, zda viditelný Vesmír a všechny věci v něm a na této Zemi jsou skutečně takovými, jak se předpokládá nebo zdá, že jsou ?

 

Jestliže jste někdy vážně uvažovali o těchto a podobných otázkách, pak se vám naléhavě radí, abyste uvažovali nad tím, co následuje v této knize. Jak víte, k tomu, abyste mohli seriózně uvažovat o jejím obsahu, potřebujete znát, co je v této knize napsáno.

 

 

IV. KLADENÍ NESPRÁVNÝCH OTÁZEK Z NESPRÁVNÉHO ZDROJE

 

Přemýšleli jste někdy o tom, že doposud nikdo nebyl schopen vám dát uspokojivou a vyčerpávající odpověď na žádnou z výše uvedených otázek; otázek, které se zdají nejzávažnějšími, nanejvýš kritickými a nejdůležitějšími ze všech ?  Ani věda, historie, psychologie, ani náboženství (ve své současné formě), ani ostatní známé zdroje nedošly nikdy ke shodě ohledně těchto záležitostí. Jsou plny rozporů, neshod, dohadů, pokusných závěrů a povrchních znalostí, na něž se nikdy nedá plně spolehnout. Těmto zdrojům nelze ani plně důvěřovat, aniž by se nakonec nezažilo rozčarováni či svedení na falešnou cestu. Často je někde na této cestě nutná naprostá potřeba změny a nápravy. Proč je tak často obtížné a zdánlivě nemožné, aby se všichni dotyční vůbec na něčem plně shodli ?  Proč existuje tolik navzájem protikladných pohledů, názorů a postojů, kvůli nimž lidé chtějí dokonce zabíjet, snažíce se tak dokázat, že mají pravdu a všichni ostatní se mýlí ?

 

Existuje nějaký způsob, jak přijít na to, proč je tomu tak a proč jsou současné poznatky o těchto záležitostech tak nestálé, nespolehlivé a neuspokojivé ?  Existuje nějaká metoda, již lze dosáhnout odpovědi na všechny tyto a podobné otázky, odpovědi schopné uspokojit každého způsobem, se kterým by všichni souhlasili ?  Napadlo vás někdy, že véda, psychologie, historie, filosofie, náboženství (ve své současné formě) a všechny ostatní zdroje asi kladou nesprávné otázky ?  Nebo že tyto zdroje modrá odpovídají na tyto otázky nesprávným způsobem ?  Napadlo vás někdy, že zkoumají nesprávné prameny, v nichž se snaží zoufale nalézt odpovědi na tyto a podobné otázky ?  Je vůbec možné, aby omezená lidská mysl nalezla odpovědi na tyto závažné otázky ?  Jestliže ano, jak se k nim dostaneme ? Co je pravým zdrojem lidského poznání ?  Jaké síly způsobují, že jsme takoví, jací jsme na této Zemi ?

 

Zajímáte-li se vážné o tato tajemství, máte dobrý důvod pro čtení této knihy.

 

 

V. ŽIVOT NENÍ TÍM, ČÍM SI MYSLÍTE, ŽE JE

 

Snažili jste se někdy přijít na to, proč na planetě Zemi existuje tak mnoho negativního a zlého ?  Proč se lidé navzájem nenávidí natolik, že dokonce dosáhnou bodu, kdy se navzájem zabíjejí prostřednictvím válek, nehod, katastrof i kriminálních činů a mnoha jinými způsoby ?  Proč lidstvo na Zemi vyvinulo tak zničující zbraně a zařízení, které mohou v minutě zlikvidovat veškerý život a zničit planetu Zemi ?  Tázali jste se někdy sami sebe, proč existuje tolik nemocí, potíží, zkaženosti, ošklivosti, hrůzy, neštěstí; všech druhů nebezpečí, jedovatých rostlin, bodavého hmyzu, divokých zvířat a všech ostatních negativ, které lze potkat v každém koutě této planety a ve vlastním životě ?  Co to vše znamená ?  Slouží to nějakému užitečnému účelu ?  Máme to považovat za přirozený stav věcí, věříce, že právě takový život je ?  Musí život skutečně být takový ?

 

Existuje snad odlišný, daleko lepší způsob žití ?  Proč bylo těmto negativním věcem dovoleno vstoupit do jsoucna a bytí ?  Existuje-li Stvořitel všech věcí, stvořil skutečné všechny tyto odporné negativní a zlé věci, které zakoušíme na planetě Zemi ?  Jaká je skutečná pravda o těchto všech záležitostech ?  Jaký mají vztah k vám osobně a jakou v tom všem máte roli ?  Proč máte účast na životě této planety, kde je tolik negativního i zlého, tolik nestálosti a neštěstí i tolik nejrůznějšího nebezpečí ?  Je toto vůbec životem ?  Dávají vám vědecká, historická, psychologická, náboženská či jiná tradiční vysvětlení života a jeho účelu pravý obraz veškerého života včetně vašeho vlastního ?

 

Přejete-li si tedy upřímné přijít na to, zda žijete pravým životem, zdali je vaše chápání života správné a náležité, a do jisté míry přijít na to, co je život zač a jak nalézt cestu zpět ke svému pravému životu, pak máte dobrý důvod ke čtení, pečlivě zvažujíce vše, co se vám předkládá. Nemusíte s tím vším souhlasit. Ale ukáže se vám cesta k tomu, abyste si to krůček za krůčkem ověřovali a poznali, zdali je to skutečně pravda, nebo pouhopouhá fantazie autora.

 

V závěru bych se rád zmínil o tom, proč se tato kniha zakládá na duchovním přístupu, jak naznačuje název. Co to je duchovní přístup ?  Především není tento postoj ani vědecký, historický, psychologický či náboženský, ani ho nelze spojit s jakýmkoli jiným tradičním přístupem rozvíjeným vědou, historií, psychologií, náboženstvím či jakoukoli jinou oblastí lidského poznání. Jak jste zaznamenali dříve v tomto úvodu, bylo řečeno, že existuje příliš mnoho protikladů a nejistot ve vědeckých, historických, psychologických, náboženských a jakýchkoli jiných poznatcích týkajících se těchto záležitostí.

 

Nemůžeme se tedy na tyto poznatky spoléhat ani z nich získávat pravdu, neboť bychom se nakonec dostali do stejné šlamastiky, to jest do stejné nejistoty a rozporuplnosti, jaká je v těchto poznatcích. Nepřivedlo by nás to nikam, stejně jako tradiční „poznání“. Proto je nutné vyhledat odlišný zdroj, který je dle mého názoru daleko ryzejší a spolehlivější než cokoliv tradičního a navyklého. Je zřejmé, že jestliže tradiční a obvyklý přístup nemůže poskytnout spolehlivé a zaručené poznání tohoto „Kdo jsi a proč jsi zde“, pak se nemusí brát zřetel na cokoli tradiční a uvyklé a musí se hledat něco jiného - zcela odlišného. Proč nejít namísto toho k samému zdroji života a k vaší vlastní substanci a esenci a položit tyto otázky ?  Pak se uvidí, co se stane. Toto jsem učinil. Obdržené odpovědi mne uvedly v úžas. Byly tak odlišné od všeho ostatního, co máme k dispozici prostřednictvím vědeckých, psychologických, historických, filosofických, náboženských či všech ostatních tradičních zdrojů. Také jsem si uvědomil, že jedním z našich problémů je to, že máme sklon se příliš spoléhat na odpovědi, které nám dávají takzvané autority v těchto záležitostech, k nimž patří uznávaní vědci, filosofové, psychologové, historikové, duchovní atd. Máme sklon věřit jejich názorům, aniž bychom pečlivě zkoumali, zda to, co říkají, je skutečné tak. Někde jsme během svého života na této planetě zapomněli na nejdůležitější a dle mého názoru nejspolehlivější zdroj veškerých poznatků - sebe samé. Když vejdeme do nitra, náhle učiníme ohromný objev přítomnosti skutečného Zdroje, našeho Stvořitele a všeho Stvoření. Tento Zdroj známe pod mnohými jmény: Bůh, Pán, Ježíš Kristus, Višnu, Krišna, Manitou, Velký Duch, Aláh a dalšími jinými, která užívají lidé na této Zemi. V tomto Zdroji můžeme nalézt daleko vhodnější odpovědi na všechny životné důležité otázky, které se vztahují k tématu této knihy: „Kdo jsi a proč jsi zde ?“ Tento Zdroj nazývám čistě Duchovním zdrojem. Z Něho se odvozuje vše ostatní v životě a život sám. Proto je metoda této knihy označována jako mající duchovní přístup, přístup putování do nitra, k vaší Niterné mysli.

 

Zajímáte-li se vážně o to, abyste nalezli cestu k sobě samým a vytvořili neustálé spojení s Bohem ve vás a otevřeli neomezený poklad hlubokých poznatků a moudrostí o Bohu, životě a sobě samých, radí se vám, abyste velmi pečlivě prostudovali tuto knihu, protože vám (kromě mnoha jiného) nabídne postup, jak krok za krokem splnit tento důležitý úkol. Při tom vám ukáže, jak nalézt odpovědi na všechny své otázky. Máte-li se skutečně rádi, jste sami sobě povinováni být otevřené mysli, přizpůsobiví a pohybliví. Pak budete požehnáni.

 

Petr D. F.

Hanalei Bay,

Kauci, Havaj

 

  

 

 

Zpracoval: Ivo A. Benda 28.10.2000.

www.vesmirni-lide.cz

www.cosmic-people.com

NOVÉ ZJEVENÍ
 

 

1)  NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA, Petr D. F., 1993, 660 stran původní knihy, komplexní výklad Pána Ježíše Krista o DNEŠNÍ SITUACI POZEMSKÉHO LIDSTVA včetně jeho historie a cest řešení ve 30 kapitolách. Příjato v roce 1988. KLÍČOVÝ MATERIÁL !!! Na internetu www.universe-people.cz od listopadu (11) 2000.

 

2)  ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI, Petr D. F., 1994, 262 stran, výklad o lidské duchovnosti ve vztahu ke Stvoření. Zpracováno v roce 1982. Na internetu www.universe-people.cz od ledna (1) 2001.

 

3)  KDO JSI A PROČ JSI ZDE ?, Petr D. F., 1995, 138 stran, postavení pozemského člověka ve Stvoření.  Zpracováno v roce 1984. Na internetu www.universe-people.cz od února (2) 2001.

 

4) POSELSTVÍ Z NITRA,  ČTVERO POJETÍ DUCHOVNÍ STRUKTURY STVOŘENÍ,    HLAVNÍ IDEJE NOVÉHO ZJEVENÍ, Petr D. F., 1996, 155 + 66 + 130 stran, další rozšiřující       informace Nového zjevení. 1. a 2. kniha příjata v roce 1982, 3. kniha zpracována v roce 1985. Na internetu www.universe-people.cz je “Čtvero pojetí duchovní struktury Stvoření”od prosince (12) 2000.

 

 

5)  KOROLARIA NOVÉHO ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA, Petr D. F., 1999, 217 stran. Přijato v roce1992-4. Poslední doplňující informace k Novému zjevení. Doporučuje se číst až po trojím přečtení předchozích knih.

 

Existuje ještě několik knih, které dosud (28.10.2000) nejsou přeloženy z anglického do českého jazyka, např. kniha “Realita, mýty a iluze” .

 

---------------------------------------

 

Tyto texty jsou přepisovány z originálních knih v českém jazyce. Prosím zájemce, kteří chtějí přispět k rozšíření těchto důležitých textů, aby se mi ozvali a mohou ve wordu přepisovat původní texty. Tyto knihy existují i původním anglickém originále. V případě zájmu o knihy, mohu zaslat za cenu nákladů jednostranné kopie A4. Pro použití barevných a vytučnělých textů doporučuji písmo Arial, které můžete stáhnout z www.universe-people.cz .

 

Obrázky a schémata nebyly v původní knize, byly zpracovány Ivo A. Bendou kvůli lepšímu znázornění některých souvislostí (nikoli však všech, to bohužel tímto způsobem není možné).

 

Knihy „Nového zjevení“ se týkají životně každého člověka na Zemi, neboť každý má šat - hmotné tělo – zfabrikované pseudotvůrci ! ! !  Pochopení tohoto faktu dává možnost řešení problému každého člověka na Zemi.

 

Tyto informace šiřte s láskou v srdci všemi směry, neobávejte se ničeho, hlavně do škol – učitelům,  úředníkům a vědcům a všem dalším zájemcům, nezapomeňte na naše milé novináře a politiky, které máme tolik rádi. Bude to pomocí mnoha lidem a velký průšvih pro pseudotvůrce.

 

 

OBSAHY  KNIH  NOVÉHO  ZJEVENÍ

 

 

1)  NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA  –  30  kapitol,   32  celků.

 

            (0)

Úvodní poznámka Pána Ježíše Krista pro každého případného čtenáře této knihy.

SEZNAM A OBSAH KNIH NOVÉHO ZJEVENÍ.

 

            Kapitola 1.

Rozdíly mezi Zjevením Ježíše Krista a Novým zjevením Pána Ježíše Krista.

 

            Kapitola 2.

Přirozenost Pána Ježíše Krista.

 

            Kapitola 3.

Zrada křesťanství.

 

            Kapitola 4.

Druhý příchod Pána Ježíše Krista.

 

            Kapitola 5.

Principy a užití nové duchovní hypnoterapie a procesu vcházení do nitra.

 

            Kapitola 6.

Tajemství o pseudotvůrcích.

 

            Kapitola 7.

Pojetí Antikrista.

 

            Kapitola 8.

Poslední soud.

 

            Kapitola 9.

Význam Poslední večeře.

 

            Kapitola 10.

Obnovení, pozměnění a znovudefinování duchovních zákonů.

 

            Kapitola 11.

Pojetí hříchu a lidských problémů.

 

            Kapitola 12.

Pojetí života obecně a lidského života zvlášť.

 

            Kapitola 13.

Jak přežít lidský život.

 

            Kapitola 14.

Dosah Nové přirozenosti Pána Ježíše Krista.

 

            Kapitola 15.

Tajemství Nového zjevení.

 

            Kapitola 16.

Praktikování Nového zjevení.

 

            Kapitola 17.

Umístění planety Nula, lidských tvorů a lidstva ve vztahu se vším ostatním.

 

            Kapitola 18.

Nový život pozitivního stavu.

 

            Kapitola 19.

Život po lidském životě.

 

            Kapitola 20.

Tajemství sexuality obecně a lidské sexuality zvlášť.

 

            Kapitola 21.

Tajemství stvoření a zóny vymístění.

 

            Kapitola 22.

Tajemství narození, smrti, vzkříšení, znovunarození, transfigurace a transformace.

 

            Kapitola 23.

Jak Pán Ježíš Kristus vládne nad Svým stvořením.

 

            Kapitola 24.

Desatero nově navštívené.

 

            Kapitola 25.

Tajemství Desíti duchovních principů.

 

            Kapitola 26.

Motlitby Páně znovu navštívená.

 

            Kapitola 27.

Tajemství Nové modlitby formulované Pánem Ježíšem Kristem.

 

            Kapitola 28.

Tajemství životní cesty.

 

            Kapitola 29.

Několik objasnění struktury a povahy zóny vymístění.

 

            Kapitola 30.

Nové zjevení v perspektivě.

 

            (31)

Dodatek.

 

 

2)  ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI  -  3  části,  21  kapitol,  22  celků.

 

            (0)

Velmi důležitý úvod

SEZNAM A OBSAH KNIH NOVÉHO ZJEVENÍ.

 

 

ČÁST I:  DUCHOVNÍ ÚPADEK

 

            Kapitola 1.

Definice a principy duchovnosti obecně a lidské duchovnosti zvlášť.

 

            Kapitola 2.

Vznik hmoty, vesmíru a sentientních bytostí. Původní účel, cíl a uspořádání lidského života a jeho přírodního, duševního a duchovního stavu.

 

            Kapitola 3.

Počátek a důvody lidského duchovního úpadku.

 

            Kapitola 4.

Důsledky a dopad lidského duchovního úpadku na vývoj člověčenstva jako celku.

 

            Kapitola 5.

Důsledky a dopad lidského duchovního úpadku na jednotlivé oblasti lidského života, lidských aktivit, systémů a vztahů.

 

            Kapitola 6.

Hluboká krize všech lidských systémů, hodnot, tradic, zvyků a kultur.

 

            Kapitola 7.

Současný stav věcí v rozpoložení člověčenstva a lidské duchovnosti. Příprava na Nový věk.

 

 

ČÁST II:  DUCHOVNÍ OBROZENÍ

 

            (8)

            Kapitola 1.

Chápání pravé lidské přirozenosti.

 

            (9)

            Kapitola 2.

Struktura lidské mysli.

 

            (10)

            Kapitola 3.

Dynamika lidské mysli.

 

            (11)

            Kapitola 4.

Očista a syntéza zrnek pravd existujících v tradicích a konvencích lidských systémů.

 

            (12)

            Kapitola 5.

Otevření všech úrovní jsoucna a bytí a vybudování stálého mostu mezi nimi.

 

            (13)

            Kapitola 6.

Nebezpečí a opatrnost v procesu otvírání a budování. Rizika přechodu.

 

            (14)

            Kapitola 7.

Vhodné a správné nástroje a stavební bloky pro Nový věk. Rozvoj nových metod lidských systémů.

 

 

ČÁST III:  DUCHOVNÍ POKROK

 

            (15)

            Kapitola 1.

Definice a principy duchovního pokroku.

 

            (16)

            Kapitola 2.

Nové uspořádání lidských systémů: Analýza tohoto uspořádání.

 

            (17)

            Kapitola 3.

Nová dynamika lidských systémů: Analýza této dynamiky.

 

            (18)

            Kapitola 4.

Povaha a uspořádání nového člověčenstva.

 

            (19)

            Kapitola 5.

Místo, účel a cíle nového člověčenstva a jeho systémů v univerzalitě povšechnosti.

 

            (20)

            Kapitola 6.

Životní styl a vztahy lidé v nové éře. Analýza nové duchovnosti.

 

            (21)

            Kapitola 7.

Perspektivy a možnosti rozvoje lidí a jejich duchovního pokroku.

 

 

3)  KDO JSI A PROČ JSI ZDE ?  -  5  kapitol,  7  celků.

 

            (0)

            Úvod:

Proč potřebujete číst tuto knihu ?

SEZNAM A OBSAH KNIH NOVÉHO ZJEVENÍ.

 

            Kapitola 1.

Je historie člověčenstva, a tudíž historie vašeho vzniku, popisovaná v různých vědeckých a náboženských knihách, pravdivá ?  Jste skutečně tím, co říkají, že jste ?  Jaká je pravá skutečnost ohledně tohoto všeho ?

 

            Kapitola 2.

Z čeho skutečně sestáváte ?  Kolik je ve vás úrovní a aspektů ?  Jaké je vaše místo a pozice v tomto Vesmíru a ve vztahu k ostatním ?  Žijete skutečně v původním a pravém světě ?  Jaký je účel vašeho života ?  Započali jste svůj život skutečně na planetě Zemi ?

 

            Kapitola 3.

Jak skutečně vznikají vaše problémy, starosti, špatné návyky, strádání, utrpení, nemoci, choroby, nehody, příhody a všechny ostatní neštěstí, potíže, nedostatky atd. ?  Jakému účelu ve vašem životě slouží ?  skutečně je potřebujete ?  Jak ve skutečnosti vzniká negativní stav ?  jedla Eva v zahradě Eden skutečně jablko a dala ho jíst Adamovi, kterýžto čin se považuje za počátek veškeré lidské bídy a negativního stavu ?  Co to všechno skutečně znamená a označuje ?  Jaký to může mít vztah k vašemu vlastnímu osobnímu životu či každodennímu žití ?

 

            Kapitola 4.

Jaké jsou náležité, správné, pravé, účinné, úspěšné prostředky a způsoby jak nalézt vaší cesty zpět k pravému životu, ke svému pravému niternému já, ke své niterné mysli a k pravému štěstí ?  Jak se v sobě zbavit všeho, co vám způsobuje všechny druhy problémů a potíží, ať jsou duchovní, duševní, emoční, intelektuální, sexuální, osobní či fyzické nebo jakékoli jiné bez jakékoli výjimky ?

 

            Kapitola 5.

Jak neustále a náležitě udržovat svůj duchovní, duševní, citový, intelektuální a vůbec veškerý blahobyt a štěstí, aniž byste nesklouzli či se nevrátili zpět, ke svému předešlému životnímu stylu, který vás ničí, anebo aniž byste stagnovali na jednom místě ?  Jak naplnit účel svého života na Zemi k vlastní spokojenosti a ke spokojenosti svého Stvořitele ?  Končí váš osobní, jedinečný a sebeuvědomělý život vaší fyzickou smrtí ?  Co se s vámi stane po té, co opustíte své tělo a tuto Zemi ?

 

            (6)

            Závěr:

Víte nyní skutečně, kdo jste a proč jste zde a co to znamená být pravou duchovní a šťastnou lidskou bytostí – lidskou bytostí integrovanou ?

 

 

4)  POSELSTVÍ Z NITRA,  ČTVERO POJETÍ DUCHOVNÍ STRUKTURY STVOŘENÍ,     HLAVNÍ IDEJE NOVÉHO ZJEVENÍ (3 knihy svázané v jednu)  –  63 celků.

 

 

4a)  POSELSTVÍ Z NITRA  -  40  poselství,  41  celků.

 

            (0)

Úvod.

SEZNAM A OBSAH KNIH NOVÉHO ZJEVENÍ.

 

            Poselství 1.

O nesprávném výkladu „Jupiterova efektu“.

 

            Poselství 2.

O přirozenosti Nejvyššího.

 

            Poselství 3.

O manželství a sexualitě.

 

            Poselství 4.

O měnitelnosti vlastního stavu a rozpoložení. O ustavení zvláštní školy duchovního obrození, opětovného poznání a restrukturalizace v duchovním světě Nejvyšším.

 

            Poselství 5.

O nové nebeské společnosti a jejím účelu a funkci.

 

            Poselství 6.

O swedengorgově chápání Posledního soudu. O Bibli a jejích rozličných významech.

 

            Poselství 7.

O životě a jeho smyslu. Více o sexualitě a sexuálním styku.

 

            Poselství 8.

O principech duchovní homogennosti.

 

            Poselství 9.

Více o funkci nové nebeské společnosti.

 

            Poselství 10.

O duchovních požadavcích každodenního života a o souboru pravidel pro takový život.

 

            Poselství 11.

O nové pekelné pseudospolečnosti. Varování před jejím dílem.

 

            Poselství 12.

O rozličných érách v dějinách duchovního rozvoje člověčenstva.

 

            Poselství 13.

O metodách získávání poznatků v dějinách člověčenstva.

 

            Poselství 14.

O hlavních strukturálních změnách duchovního světa.

 

            Poselství 15.

O sexualitě v duchovním světě.

 

            Poselství 16.

Pokračování o sexualitě v duchovním světě.

 

            Poselství 17.

O tom, jak se určuje dlouhověkost lidského přírodního života na Zemi.

 

            Poselství 18.

Více o filosofii Nové školy v duchovním světě.

 

            Poselství 19.

Více o struktuře a funkci nové nebeské společnosti.

 

            Poselství 20.

O taktice a metodách působení nové pekelné pseudospolečnosti.

 

            Poselství 21.

O filosofickém pojetí času.

 

            Poselství 22.

O duchovních principech a životě obecně.

 

            Poselství 23.

O praktickém uplatňování duchovních principů v každodenním životě.

 

            Poselství 24.

O duchovních požadavcích každodenního života a žití.

 

            Poselství 25.

O praktických principech každodenního života.

 

            Poselství 26.

O náležitém chápání povahy negativního stavu. O nevhodnosti lidského chápání některých životních událostí.

 

            Poselství 27.

O lidských způsobech vnímání, nevědomých procesech a pozměněných stavech vědomí.

 

            Poselství 28.

O duchovních válkách a metodách, taktikách a zbraních užitých v těchto válkách a o tom, jak souvztaží s lidskými pozemskými válkami.

 

            Poselství 29.

O zdroji lidských problémů, běd a strádání a o tom, jak je překonat.

 

            Poselství 30.

O lidském duchovním, duševním a fyzickém vybavení a o metodách léčení jejich problémů.

 

            Poselství 31.

Některá praktická objasnění pojetí duchovnosti a duchovních principů.

 

            Poselství 32.

O procesu inkarnace lidských bytostí na Zemi.

 

            Poselství 33.

O tom, jak určit, zdali je jeden v pozitivním či negativním stavu.

 

            Poselství 34.

O záležitostech každodenního života a o náležitých stavebních blocích života každého.

 

            Poselství 35.

O struktuře a obsahu reality.

 

            Poselství 36.

O povaze a struktuře stvoření a o duchovních, duševních a fyzických chorobách a jejich léčení.

 

            (37)

Proč si lidé volí jít do pekla ?

 

            (38)

Dodatečné poselství ohledně Nové nebeské společnosti.

 

            (39)

Stručný komentář pojetí reinkarnace.

 

            (40)

Důležitý oznam od Nejvyššího.

 

 

4b)  ČTVERO POJETÍ DUCHOVNÍ STRUKTURY STVOŘENÍ  -  4 kapitoly,  5 celků.

 

            (0)

Krátký úvod.

SEZNAM A OBSAH KNIH NOVÉHO ZJEVENÍ.

 

            Kapitola 1.

Duchovní teorie univerzální multidimenzionální zóny vymístění.

 

            Kapitola 2.

Duchovní principy střední cesty.

 

            Kapitola 3.

Principy duchovní metafyziky.

 

            Kapitola 4.

Lidská vůle a úmysly a jejich mnohonásobná reinkarnace.

 

 

4c)  HLAVNÍ IDEJE NOVÉHO ZJEVENÍ  -  16  kapitol,  17  celků.

 

            (0)

Úvod.

SEZNAM A OBSAH KNIH NOVÉHO ZJEVENÍ.

 

            (1)

O různých typech zjevení a o tom, jak náležitě ověřit jejich zdroj a platnost.

 

            (2)

O duchovním významu sedmé kapitoly proroka Daniela.

 

            (3)

Požadavky na mluvčího a zprostředkovatele přenosu zjevení a poselství Nejvyššího.

 

            (4)

Revize a doplnění náležitých postupů verifikace a bezpečnostních prověrek pravých duchovních rádců během duchovní hypnoterapie a duchovní autohypnózy.

 

            (5)

Proč Ježíš Kristus hovořil a měl ke Svému Otci vztah, jako by On a Otec byli dvěma odlišnými osobami či entitami, a ne jedním a týmž Bohem Nedělitelným ?

 

            (6)

Doplnění na téma proč si lidé volí jít do pekla.

 

            (7)

Jaké jsou pravé důvody existence tak mnoha odlišných a často protikladných náboženství a jejich početných sekt na planetě Zemi ?

 

            (8)

O důvodech inkarnace nejvyššího na planetě Zemi ve formě a projevování se Ježíše Krista.

 

            (9)

Proč Nejvyšší dovolil negativnímu stavu, aby na Zemi a jinde zůstal v aktivovaném a dominantním módu dokonce i po té, co ve formě Ježíše Krista ovládal, podřídil a uvedl veškerá pekla pod Své panství.

 

            (10)

Duchovní výklad jednoho omezeného aspektu obsahu kapitoly osmé v Proroku Danielovi.

 

            (11)

O řádném chápání pojetí Nového zjevení.

 

            (12)

Shrnutí hlavních pojmů a idejí současného Nového zjevení.

 

            (13)

Sebeopravný a progresivní modus zjevovaných pravd.

 

            (14)

Milovat Pána nade všechny a nade vše.

 

            (15)

Změny stavů a rozpoložení.

 

            (16)

Konec lidské éry na planetě Zemi a ve všech oblastech zóny vymístění.

 

 

5)  KOROLARIA NOVÉHO ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA  -  32  celků.

 

            (0)

Úvod.

SEZNAM A OBSAH KNIH NOVÉHO ZJEVENÍ.

 

            Doplnění 1.

Agentům pozitivního stavu Pána Ježíše Krista a praktikujícím Jeho/Její Nové zjevení.

 

            Doplnění 2.

Všem čtenářům a praktikantům Nového zjevení Pána Ježíše Krista a Jeho/Jejím služebníkům a následovníkům.

 

            Doplnění 3.

Všem, kteří čtou, přijímají a praktikují Nové zjevení Pána Ježíše Krista.

 

            (4)

            Doplnění 3A.

 

            (5)

            Doplnění 4.

 

            (6)

            Doplnění 5.

 

            (7)

            Doplnění 6.

 

            (8)

            Doplnění 7.

 

            (9)

            Doplnění 8.

 

            (10)

            Doplnění 9.

 

            (11)

            Doplnění 10.

 

            (12)

            Doplnění 11.

 

            (13)

            Doplnění 12.

 

            (14)

            Doplnění 13.

 

            (15)

            Doplnění 14.

 

            (16)

            Doplnění 15.

 

            (17)

            Doplnění 16.

 

            (18)

            Doplnění 17.

 

            (19)

            Doplnění 18.

 

            (20)

            Doplnění 19.

 

            (21)

Soukromý rozhovor mezi Pánem Ježíšem Kristem a Petrem.

 

            (22)

            Doplnění 20.

 

            (23)

Oznámení.

 

            (24)

Rada.

 

            (25)

Připomínka.

 

            (26)

Zdroj falešných vzpomínek v zážitcích z minulých životů a při léčení těmito zážitky.

 

            (27)

Zjevení o zjevovateli „Kurzu zázraků“.

 

            (28)

O dětskosti a souvisejících událostech.

 

            (29)

Objasnění některých duchovních pojetí.

 

            (30)

Dopis všem přátelům.

 

            (31)

Druhý soukromý rozhovor.

 

 

www.vesmirni-lide.cz

 

 

 

 

(1)

 

KAPITOLA PRVNÍ

 

Je historie člověčenstva, a tudíž historie vašeho vzniku, popisovaná v různých vědeckých a náboženských knihách, pravdivá ?  Jste skutečně tím, co říkají, že jste ?  Jaká je pravá skutečnost ohledně tohoto všeho ?

 

 

 

Výtah z knihy „Kdo jsi a proč jsi zde ?“, str. 6 – 25, 1. kapitola.

 

„Jakmile uspějeme ve své snaze dostat se do styku se svým nejniternějším Já, svou Niternou myslí a Nejvyšším ve své Niterné mysli, je první věcí, kterou se máte naučit, následující:

 

Vše, co jste kdy o sobě, o svém životě a životě obecně, o původu člověčenstva a všem ostatním poznali, je buď VELKÝM ZKRESLENÍM toho, jak to vše skutečně začalo, jak se to odehrálo, a v tom, jak se to nyní předkládá, nebo je to ZCELA NESPRÁVNÉ. Máte to VŠE VZHŮRU NOHAMA. Žijete ve světě POSTAVENÉM NA HLAVU a potřebujete se všemu učit či opětovně naučit ZNOVU.

 

Takže první krok, který potřebujete podniknout, je pečlivé a důkladné osvobození se ode všech názorů, pohledů, postojů a systémů víry, které jste ve svém životě ohledně těchto záležitostí doposud měli. V získávání pravého poznání sebe sama a svého života nemůžete mít úspěch, pokud se snažíte otevřít dveře k sobě samým z pozice, kterou jste zaujímali doposud. Použijete-li k těmto dveřím starý klíč, představovaný těmito systémy víry, které jste odvozovali z celého svého života, uboze selžete. Fakticky se můžete stát daleko nevědomějšími a zmatenějšími, než kdykoli před tím.

 

Druhou důležitou věcí, kterou poznáte ve svém pravém já, nacházejícím se uvnitř vaší pravé Niterné mysli, je to, že abyste objevili pravdu o sobě, o tom, kým jste a proč jste zde, a ohledně všech záležitostí majících vztah k těmto věcem, potřebujete mít ochotu vzdát se všeho, čemu nyní věříte, že je pravdou. To zahrnuje všechny v současnosti vámi zastávané náboženské, vědecké, filosofické, psychologické či jiné pověry.

 

Jak jste si povšimli, důraz se klade na vaši ochotu vzdát se starých systémů víry. Tím se neříká, že se jich musíte vzdát plně, ale raději máte ukázat ochotu se jich vzdát, abyste mohli získat poznatky o pravé skutečnosti sebe sama a svého života. Ochota je novým klíčem, který odmyká dveře k ohromnému pokladu pravého poznání a moudrosti, které odhalují to, kým jste a proč jste zde. Nejste-li to ochotni učinit, tyto dveře se nikdy neotevřou.

 

Proč je nutné vzdát se toho, čemu jste věřili, že je pravdou ?  Prostým důvodem je to, že když k sobě přistupujete s falešnými ideami o sobě samých, či přinejmenším s možností, že vaše chápání těchto záležitostí by mohlo být falešné, nebudete s to objektivně vidět sebe samé takové, jací skutečně jste. Namísto toho budete zaujati a budete na sebe pohlížet očima vašeho ZVLÁŠTNÍHO systému víry. To pak povede k tomu, že budete přijímat pouze to o vás samotných a o druhých, co je v souhlasu s vaším VLASTNÍM systémem. To je přístup předpojatý a zároveň přístup, který je předpovědí, která samu sebe naplní. Tento přístup nalézá pouze to, co váš systém víry očekává či dovoluje, ale to nepochází z vašeho pravého já. Toto u lidí způsobují neměnné systémy víry. Proto je důležité, abyste udržovali svou mysl a své srdce OTEVŘENY a byli ochotni přijmout ti, že poznatky, které máte o všech záležitostech života, o sobě a o druhých, mohou být zkreslené či úplně nesprávné.

 

Ohledně původu Vesmíru a života na této planetě včetně vašeho vlastního vzniku existují DVA SYSTÉMY VÍRY.  VĚDECKÝ A NÁBOŽENSKÝ.

 

 

1.  VĚDECKÝ PŘÍSTUP

 

Vědecký přístup nás poučuje, že život nastal POUHOU NÁHODOU. Tvrdí, že život je kombinací jistého druhu chemických uskupení, jako jsou například uhlíko – kyslíko - bílkovinové řetězce. Život se pravděpodobně evolučně vyvinul sám sebou, v sobě a ze sebe, bez jakéhokoli tvůrčího zdroje či původce života. Prostě řečeno: O životě se předpokládá, že na této planetě započal čirou náhodou, aniž by jeho proces byl předem jakkoli naplánován či zamýšlen. Předpokládá se tedy, že život začal od jednoduché neinteligentní proteinové buňky améby. Procesem evoluce se během milionů či miliard roků tyto primitivní buňky pravděpodobně rozvinuly do inteligentních forem života, které nakonec vyvrcholily v lidských bytostech, jak je nyní známe.

 

Tento takzvaný vědecký přístup selhává při náležitém vysvětlení toho, jak se něco může vyvinout z ničeho. Řekněme tedy: Jak je možné, že z něčeho mrtvého, neživého, jako je například neoživená hmota, se může vyvinout něco tak vysoce rozvinutého, živého a složitého a sebeuvědomujícího se, jako je lidská bytost ?  Jak může život vzniknout z ne-života ? (Vědci na planetě Zemi experimentálně nevytvořili živé organismy z neživé látky – pozn. zpracovatele).

 

Proto musíme považovat vědecká vysvětlení vzniku života a vašeho vlastního já za zavádějící. Problémem u vědeckého vysvětlování je to, že uznává pouze VNĚJŠÍ, FYZICKOU a TĚLESNOU formu života. Toto pojetí předpokládá, že tělo samo v sobě a sebou dává vznik životu v těle. Dobrým příkladem tohoto zavádějícího přístupu by bylo přirovnat ho snaze vysvětlit fungování vašeho těla ze šatů, které nosíte. A ještě lepším příkladem tohoto zavádějícího přístupu je to, že byste měli tvrdit, že se vaše tělo vyvinulo ze součástí vnějšího oděvu. Toto je velmi dobrý příklad toho, co je to pozice vzhůru nohama (ve které my všichni žijeme). Naneštěstí má moderní věda sklon takto vysvětlovat původ života. Zavádějící povaha vědeckého vysvětlení, jak vidno z výše uvedených příkladů, je již bez dalšího zřejmá.

 

 

2.  NÁBOŽENSKÝ PŘÍSTUP

 

Druhý přístup, který lidé mohou v tomto ohledu přijmout, je takzvaný biblický, čili náboženský přístup. Religiózní přístup tvrdí, že život byl stvořen z jednoho Absolutního zdroje života – Boha, který je nestvořený, a který je životem v Sobě a ze Sebe. Tento názor tvrdí, že Bůh stvořil veškeré Stvoření a lidské bytosti buď z ničeho, či „slovy Svých úst“. Proces takto předpokládaného stvoření je popsán v první kapitole Geneze – první to knize Bible svaté. Předpokládá se, že stvoření nastalo před několika tisíci lety a Bůh je doslovně provedl v šesti pozemských dnech – měřeno fyzikálními jednotkami času na planetě Zemi. Prostě takto. Žádný vývoj, rozvoj, nic jiného.

 

 Toto vysvětlení obsahuje nějaká zrnka pravdy, která odrážejí tvrzení, že Bůh je Absolutním zdrojem života, že On/Ona, Kdož je nestvořen/nestvořena a Kdož je životem Sám/Sama a ze Sebe Samého/Samé. Problémem u tohoto vysvětlení je však to, že selhává u toho, proč by Stvořitel stvořil tak nedokonalé tvory, jakými jsou lidští tvorové, nemající nic jiného než problémy a potíže, a proč by Bůh, kdož jest Nejvyšším, chtěl stvořit všechny ošklivé, nebezpečné, škodlivé, usmrcující a jedovaté tvory, se kterými se dennodenně setkáváme na této planetě ?

 

Tento přístup také selhává při vysvětlení zřejmých rozporů, které existují mezi vlastním chápáním doslovného, biblického popisu procesu stvoření v šesti dnech před několika tisíci lety a přesvědčivým vědeckým důkazem, že lidský život na této Zemi existuje již několik milionů roků.

 

Proto se tento přístup musí odmítnout jako zavádějící, bez ohledu na skutečnost, že je v souhlase s naším tvrzením, že ne-život nemůže dát vznik žádnému životu, a že tento život musí vzniknout z nějakého druhu nestvořeného života. Tento nestvořený Zdroj života je vždy bez počátku a konce. Ze své vlastní vůle a touhy tvoří z různých důvodů všechny ostatní formy života.

 

Proč však tento přístup selhává při řádném vysvětlení toho, proč se tento Zdroj (který lidé nazývají Bohem, a který my budeme nazývat Nejvyšším) rozhodl vytvořit jiné formy života ?  Co je pravým účelem této produkce ?

 

Tento přístup také vnucuje princip, že Bůh může stvořit věci a bytosti buď vůbec z ničeho, či „slovy Svých úst“. Ještě jednou: Z ničeho může vzniknout jen nic. A co se týče stvoření „slovy Jeho úst“, nikdo pořádně nerozumí tomu, co slovo Boží znamená a obsahuje.

 

Z předcházejících poznámek lze vidět, že vysvětlení původu života a vašeho původu rozvíjené tradičními náboženstvími jsou rovněž neuspokojivá a zavádějící, jako ta vědecká.

 

Napadlo vás někdy, že by mohlo existovat třetí vysvětlení, zcela odlišné a oddělené od ostatních dvou ?  Mohlo by to být tak, že jak vědecké, tak i náboženské přístupy jsou zcela nesprávné, a že se věci dějí zcela odlišným způsobem, než bychom řekli ?  Ano, tu je. Nazývejme tento přístup či vysvětlení DUCHOVNÍ METODOU.

 

 

3.  DUCHOVNÍ PŘÍSTUP

 

Duchovní přístup byl objeven „uvnitř“ Niterných myslí lidí. Když jsem profesně pracoval s lidmi a sám se sebou, vyvinul jsem postup pro ustanovení kontaktu s vlastní Niternou myslí. Poté, co byl ustanoven pevný kontakt, počal jsem dostávat důležitá zjevení o těchto věcech. Výsledky mě pak přivedly k rozvoji nové teorie a pracovní metody, kterou jsem popsal ve svých dalších, odborněji zaměřených knihách („Principy duchovní hypnózy“, „Základy lidské duchovnosti“, „Poselství z nitra“, „Čtvero pojetí duchovní struktury Stvoření“, „Intenzivní duchovní hypnoterapie“ a „Realita, mýty a iluze“). Ti z vás, kdo se zajímají o hlubší filosofické chápání těchto záležitostí, je naleznou v těchto knihách.

 

Tento přístup a vysvětlení, zjevené mi Nejvyšším v mé Niterné mysli a v Niterných myslích jiných lidí, tvrdí, že jak vědecký, tak i tradiční náboženský přístup je nesprávný, byť obsahují některá zrnka pravdy. Tato zrnka pravdy jsou ale zavalena ohromnými horami deformací, které úplně blokují jakýkoli přístup k pravému poznání toho, co se skutečně a vpravdě stalo a jak to vše začalo. Avšak nyní dozrál čas pro každého, kdo má zájem skutečně poznat pravdu.

 

Shrneme nyní pro vás toto zjevení. Je na vás se rozhodnout, zdali je přijmete, či nikoli. V kapitole čtvrté vám bude dána příležitost dostat se do styku se svou vlastní Niternou myslí a zeptat se Nejvyššího ve své Niterné mysli, zdali se věci udály tak, jak se shora popisuje.

 

 

 

PRAVDIVÁ HISTORIE VAŠEHO VZNIKU JAKO LIDSKÉ BYTOSTI

 

 

Bůh především netvoří věci a bytosti z ničeho. To by bylo porušením Jeho vlastního řádu a principu. Stvoření věcí a bytostí slovem Svých úst, za druhé, neznamená, že Bůh vyřkne slovo a toto slovo se stává skutkem. Toto je popis doslovného smyslu Bible. Co to skutečně znamená, je to, že každé Jeho slovo je čistá pravda a moudrost, a to, že Božská ústa označují Jeho lásku a dobro.

 

Takže Nejvyšší stvořil/stvořila Své Stvoření v jeho původní formě ze Své lásky a dobra (ústy) prostřednictvím Své moudrosti a pravdy (slovem). Protože je Nejvyšší v Sobě ryzí Láskou i Dobrem a čistou Moudrostí i Pravdou, stvořil vše ze Sebe a Sebou, ne z ničeho či nesmyslnými, prázdně znějícími slovy. Jak tento proces stvoření nastal, bylo popsáno v „Základech lidské duchovnosti“ a ve „Čtvero pojetí duchovní struktury Stvoření“, kam se odkazují všichni zájemci. Popis tohoto procesu stvoření by byl příliš složitý a mimo rozsah této knihy. Zde postačí říci, že stvoření se neodehrálo a neodehrává v čase a prostoru, jak by vás k této víře vedl vědecký a biblický doslovný přístup. Veškeré stvoření se odehrává vně či bez času a prostoru. Proto hovořit o čase a místě (prostoru) v procesu stvoření je úplným bláznovstvím. Čas a místo se uvedly v procesu stvoření relativně k pozici nejrůznějších nebeských těles a ke vztahům jejich obyvatel mezi sebou navzájem.

 

Pro nás, kdo máme co činit jen s časem, místem a jednotkami a ničím jiným, je obtížné pochopit, co to skutečně znamená stvoření bez času a prostoru. Jak je to možné ?  Nemáme žádnou konkrétní představu či srovnatelnou ideu této situace. To nejlepší, co můžeme v tomto ohledu udělat, je srovnání času, prostoru a jednotek s našimi vlastními zkušenostmi různých stavů a kondic. Jsme-li účastni příjemných, krásných, klidných a šťastných událostí, čas se pro nás stává bezvýznamným, a později jsme ohromně překvapení, když se dovíme, kolik času uběhlo.

 

Opak je také pravdou: Když je někdo unuděn takříkajíc k smrti, každá minuta se vleče jako hodina. Když někdo řídí vůz a má něco důležitého na mysli, spontánně vchází do hlubokého transu. Přitom se zdá, jako by vůbec neexistovala vzdálenost mezi bodem jeho výjezdu a místem určení. Náhle je tu, aniž by si pamatoval, jak tato cesta probíhala. Jsme-li však na straně druhé znuděni, celý výlet se nám zdá velmi dlouhý a obtížný.

 

Tyto příklady poskytují přibližnou představu toho, jaké je to něco dělat bez přítomnosti času a prostoru či místa. Stačí si uvědomit, že Nejvyšší není omezen/omezena žádným časem a prostorem, a tudíž tvoří bez času a prostoru. (Tvar On/Ona požívám proto, že Nejvyšší v Sobě obsahuje rovný podíl všech principů maskulinity a femininity. Žádný princip nemá přednost před druhým, jak je tomu zde u lidí na Zemi.)

 

My ale v lidské řeči nemáme slov, která mohou vyjádřit tento stav bezčasové, bezprostorové kondice, z níž Nejvyšší tvoří. Naneštěstí je náš jazyk z jistých důležitých duchovních důvodů vybudován z prvků času a prostoru a používá slova svázaná s časem a prostorem. Proto ať se snažíme popsat a pochopit cokoli, popisujeme a chápeme to v pojmech času a prostoru. Je to v současnosti jediná nám dostupná řeč. Jak uvidíte později, nebyla tato situace vždycky taková.

 

Takže jak věda, tak i Bible je ve svých popisech událostí značně omezena typem tohoto jazyka a jeho schopností se náležitě vyjadřovat. Nic jiného nemáme nyní k dispozici a, abychom byli přesní, nebylo k dispozici několik posledních milionů roků.

 

Biblický výčet stvoření není popisem fyzického stvoření planety Země v čase a prostoru, je to vůbec něco zcela jiného. Zdá se být rozumným, že Bible jako duchovní kniha, psaná pro duchovní výchovu lidí, by se měla zabývat takovými neduchovními předměty, jako je fyzické stvoření planety Země a jejích obyvatel ?  Je více pravděpodobné, že příběh stvoření popisuje nějaké duchovní události či procesy, ale je spjat s našimi lidskými pojmy času, místa a hmotné existence.

 

Je-li to pravda, co nám tedy Bible Svatá říká ?

 

Jak bylo před více jak dvěma sty léty zjeveno Nejvyšším prostřednictvím velkého švédského vědce, filozofa, mystika a teologa Emanuela Swedenborga, je Svatá bible psána v SOUVZTAŽNOSTECH, čili v ZÁSTUPNÝCH VÝZNAMECH. Každé slovo Bible svaté obsahuje něco čistě duchovního, což je reprezentováno svým doslovným smyslem. Takže to, co v Bibli čtete v doslovném smyslu, je jen zdánlivá pravda obsahující skutečnou PRAVDU DUCHOVNÍ. Uvažme například, že používáme současný jazyk, když říkáme, že „Slunce vychází“ a „Slunce Zapadá“. Každý ví, že to není pravda. Je to jen zdání pravdy. Skutečnou pravdou je to, že se Země otáčí kolem své osy a obíhá kolem Slunce. Tato situace vytváří iluzi jakoby se pohybujícího Slunce, zatímco se ve skutečnosti pohybuje Země kolem Slunce. Toto je dobrý příklad toho, co je skutečná pravda a její zdání. Často není to, co se zdá být pravdou, nutně pravda sama.

 

Aby se pro řádné pochopení tato situace ilustrovala, krátce si vyložme prvních pět veršů kapitoly první Geneze v Biblí svaté. To nám dá představu toho, jak by se biblická líčení měla řádně vykládat.

 

Verš 1 Geneze: „Na počátku stvořil Bůh nebesa a zemi.“ „Na počátku“ znamená „dny věčnosti“ a první krok, kdy lidská bytost započala proces změny od bytí negativní, zlou, nevědomou a protivnou, žijící v pozici vzhůru nohama k tomu, aby se stala pozitivní, dobrou, progresivní a umísťující vše do správně nastavené pozice. „Bůh“ v této konotaci označuje Pána Ježíše Krista, Vykupitele, Toho, Kdo utváří od početí, Tvůrce a Stvořitele. „Nebesa“ znamenají niterného člověka a Niternou mysl každého. (Nebeské království je uvnitř.). Slovo „a“ označuje vnitřní mysl každé lidské bytosti, jež spojuje nebe a zemi: Nebe – Niterná mysl, „a“ – vnitřní mysl, čili spojení se zemí. „Země“ zde znamená vnějšího člověka či vnější vědomou, dennodenní mysl, z níž lidští tvorové na planetě Zemi odvozují vše ve svém žití. Více o těchto myslích viz další kapitolu.

 

Verš 2: „Země neměla formu a byla prázdná; a temnota byla na tváři propasti. A duch Boží se vznášel nad tváří vod.“

 

„Země neměla formu“ znamená, že lidská bytost neměla před proměnou nic z pravdy. Ve své vnější mysli neměla žádné vhodné poznání či chápání. „Pustá“ znamená, že v její vnější mysli nebylo nic dobrého nebo pozitivního. Výsledkem této situace, jež je nedostatkem jakékoli pravdy a dobra, je „temnota“. Ta znamenala bláhovost, hloupost a nevědomost lidí o všech věcech, které se jich týkají, o jejich pravé esenci a substanci, ohledně Boha, Stvoření a víry v Boha. Takže se týká všeho duchovního a nebeského a v nejzazším smyslu všeho, co se vztahuje k otázce, „kým skutečně jste a proč jste zde“ a k dalším závažným otázkám.

 

„Tvář propasti“ znamená všechny vnější, zevní, neužitečné činnosti negativních lidí z pozice vědomé vnější mysli před jejich proměnou. Pouze tyto vnější, zevní a neužitečné činnosti jsou lidmi považovány za život. Z tohoto pojímání vznikají všechny druhy nesprávných závěrů a systému pověr o tom, kým vskutku jste, proč jste zde, co je to život a Stvoření, co je to Bůh, a o všech dalších důležitých otázkách.

 

„Duchem Božím“ se míní milosrdenství Pána Ježíše Krista, které se „vznáší“ či pohybuje nad takovými věcmi, jež jsou uschovány, skryty či uloženy u každého v jeho Niterné mysli. Tato část mysli u každého se v Bibli Svaté nazývá „zbytky“ či „pozůstakty“. Zachovávají náležité poznání toho, co se skutečně stalo s lidským životem na planetě Zemi, jak život vznikl, jak Stvoření nastalo, proběhlo a stalo se. Tato znalost je skryta a nemůže vyjít na světlo, pokud se ve všem spoléháme na vnější vědomou mysl a vše odvozujeme z ní a z jejích mýtů, iluzí a zvráceností vycházejících z takzvané pozice vzhůru nohama. Prvním krokem při objevování vchodu do naší Niterné mysli je náhrada těchto mýtů, iluzí, perverzí – a pozice vzhůru nohama – náležitou a vhodnou znalostí toho, co je skutečně dobré, skutečně pravdivé, a tudíž skutečně reálné. Toto pravé poznání je uloženo v našich Niterných myslích a nazývá se „tváří vod“.

 

Verš 3: „I řekl Bůh“ znamená, že Pán Ježíš Kristus nás ve Svém milosrdenství vede z nitra, z naší Niterné mysli, kde je Pán vždy přítomen. Božským řízením jsme přivedeni k poznání, uvědomění a uznání faktu, že mnohé věci, které považujeme za pravdivé, skutečné a dobré, ve skutečnosti pravdivé, dobré a skutečné nejsou. Počínáme chápat, že jsou falešné, zlé a neskutečné. Tento význam je zjeven slovy: „Budiž světlo“. Ve chvíli, kdy je „světlo“, si uvědomíme, že jedině Pán Ježíš Kristus je skutečným světlem, pravou realitou, a že je Sám a ze Sebe dobrem a pravdou. Také to znamená, že si poprvé uvědomujeme, že mnohé věci našeho života, které považujeme za dobré, fakticky dobré nejsou. Namísto toho se odvozují či vyvěrají z naší sebelásky či sobectví a z naší lásky k zevním, vnějším, chvilkovým a pomíjivým věcem tohoto světa, což je nakonec sebezničujícím a ničivým vzhledem k ostatním. Nemohou být proto nijak dobrými a prospěšnými. Takže vidíme, že mnohé věci, které považujeme za pravé, nejsou fakticky pravé, protože podporují, ospravedlňují, omlouvají a zdůvodňují naše nesprávné lásky, náš egoismus a naše nesprávné systémy víry. Také nás vedou k tomu, abychom lpěli a byli závislí na vnějších, přechodných, dočasných, nereálných, iluzorních a neužitečných věcech, které vládnou našimi pozemskými životy. Jakmile máme toto vědomí, „je v nás světlo“. Toto světlo umožní, aby dozrál druhý krok.

 

Verš 4: „A Bůh viděl, že světlo bylo dobré, a Bůh oddělil světlo od tmy.“

 

„A Bůh viděl, že světlo bylo dobré“ se vztahuje k našemu uvědomění a uznání faktu, že v naší zevní, vnější vědomé mysli se nenachází žádné dobro a žádná pravda. Ukazuje se, že veškeré dobro a pravda je „uvnitř“, přichází z naší Niterné mysli, od Pána v naší Niterné mysli, obzvláště a pouze od Pána v naší Niterné mysli. Toto uvědomění je dobré, a tudíž odráží fakt, že poprvé jasně vidíme (máme takříkajíc „světlo“), odkud přichází pravé dobro a skutečná pravda. „Toto jasné vidění“ je především „dobrem“, které přijímáme od Nejvyššího, Kdož sídlí v naší pravé Niterné mysli. Toto „jasné vidění“ nyní umožňuje jasné rozlišování mezi tím, co je dobré a pravdivé, to jest od Nejvyššího, a tím, co je zlé a nepravdivé, to jest z naší zevní, vnější vědomé mysli, čili z našeho vlastního sobeckého ega. To je pravý význam slov: „A Bůh oddělil světlo od tmy.“

 

Verš 5: „Bůh nazval světlo dnem a tmu nazval nocí. Takže večer a ráno bylo prvním dnem.“

 

Tato slova označují, že cokoli přichází od Boha, Pána Ježíše Krista a naší pravé Niterné mysli, lze srovnávat se dnem a denním světlem. A co přichází z našeho vlastního sobeckého já a jeho vnější, zevní vědomé mysli, lze přirovnat k noci a tmě.

 

„Večerem“ se zde míní vše, co bylo před tím, než jsme si uvědomili všechny tyto předešle popsané záležitosti, neboť to je stav žádného náležitého poznání, chápání, víry či pravdy. V takovém stavu jsou věci temné a matoucí. Jsou zastíněny jako v noci.

 

„Ránem“ se v tomto případě myslí vše, co následuje poté, co si uvědomíme skutečných stav věcí. Takže „ráno“ znamená být ve světle, to jest znát pravdu a mít správné, pravdivé a náležité poznání toho, jaké věci skutečně jsou. To je to, co je pravou vírou. „Večer“ v obecném smyslu označuje všechny věci, které jsou naše vlastní, které jsou v našem vědomí a v naší nejnižší nevědomé mysli a v našem zevním životě. „Ráno“ znamená všechny věci, které jsou Pána Ježíše Krista a z Pána Ježíše Krista, Kdož je Nejvyšším, Jedním Nedělitelným Bohem, a z naší Niterné mysli. Toto uvědomění a uznání je tím, co je označeno „prvním dnem stvoření“. Je to první krok našeho opětovného duchovního probuzení, poznání, naší duchovní restrukturalizace a závěrečné transformace z bytí negativní, zlou a nevědomou lidskou bytostí (ovládanou vnějším zevním typem života plného deformací, falešností a zel i sobectví) do pravých lidských bytostí. Můžeme se pak stát vysoce vyvinutými duchovními bytostmi, které vše odvozují ze stavu nepodmíněné lásky a moudrosti, což znamená z Nejvyššího, Nejvyšším, prostřednictvím Nejvyššího a s Nejvyšším.

 

Jak z tohoto ilustrativního příkladu můžete vidět, tyto věci popsané v první kapitole Svaté bible se nijak zvlášť nezabývají fyzickým stvořením planety Země a lidstva v čase a prostoru, ve dnech a v nocích. Namísto toho tato kapitola obsahuje sedm progresivních kroků a stavů proměn:

 

1.  reformaci

2.  regeneraci

3.  osvícení

4.  opětovné probuzení

5.  opětovné poznání

6.  restrukturalizaci

7.  transformaci -

 

- lidské bytosti. Tato lidská bytost je postupně transformována Nejvyšším z „prázdnoty, nicoty a temnoty“ vnější vědomé mysli (která je vybudována z mýtů, iluzí a pseudopoznání) se všemi jejími falešnými, zkreslenými, zlými a negativními ideami do vysoce vyvinuté duchovní bytosti (čili do toho, co Swedenborg nazýval nebeským člověkem).

 

Takto přicházíme ke správnému „obrazu a podobě“ Boha, čili pravému nebi v lidské formě. Tento stav nebes v nás je stavem lásky, moudrosti, dobroty, pravdy a míru. Nazývá se proto sedmým dnem, ve který Bůh spočinul od všeho, co učinil/učinila. „Spočinout“ v tomto spoluoznačení doslovně neznamená fyzicky nic nedělat, jak by doslovný smysl naznačoval. Spíše se to má vykládat jako stav neustálého důkladného, hluboce niterného klidu a uspokojení, který vyvěrá z nepodmíněné lásky a moudrosti.

 

Jestliže by Bůh skutečně fyzicky odpočíval a nedělal nic, veškeré Stvoření by zahynulo. Funkce stvoření je řádně udržována neustálým, nepřerušovaným tvořivým úsilím Nejvyššího. Sedmý den, čili sabat, je stavem osvobozeným od konfliktů a problémů. Dodržovat sabat znamená držet se stranou konfliktů, problémů, stresů, napětí a veškeré ostatní negativity. Doslovně to neznamená, že v jednom zvláštním dni nemusíte nic dělat.

 

Existuje však důležitý duchovní PRINCIP VYVAŽOVÁNÍ našeho dennodenního žití. Tento princip požaduje, abychom věnovali stejnou pozornost odpočinku, humoru, zábavě, hře a relaxaci. To se dělá za účelem udržení dobrého duchovního, duševního a fyzického zdraví. Takto můžeme být v dobré pohodě, abychom splnili naše důležité poslání a poskytli lepší užitek ku všeobecnému prospěchu, společnému blahu a sdílení se všemi.

 

Nyní můžete vidět, jak se celá Svatá Bible má pojímat, vykládat a chápat. (Existuje přesně třicet pět knih Starého a Nového zákona obsahujících tento vnitřní smysl, které se mají takto pojímat. Zbytek neobsahuje tento vnitřní smysl. Aby se poznalo daleko více o této záležitosti v Bibli Svaté, odkazuje se na kapitolu osmnáctou v knize „Realita, mýty a iluze“. Také je o tom možno seznat v Swedenborgových spisech, obzvláště v jeho „Čtyřech doktrínách“ – Doktríně druhé, týkající se Svatého písma.)

 

Je omylem si myslet, že Nejvyšší stvořil nejprve fyzický Vesmír a jeho obyvatele. Naopak, ve své původní formě byl fyzický Vesmír se svými obyvateli stvořen poslední. (Nejvyšší však tvoření nových věcí nikdy nezastaví, stvoření je tudíž neustálým věčným procesem.)

 

 

 

HISTORIE LIDÍ NA PLANETĚ ZEMI

 

 

Nyní se vraťme ke skutečné historii událostí, které se odehrály na planetě Zemi.

 

 

 

1.  ANDROGYNNÍ FÁZE - ADAM

 

 

Původní první lidské bytosti se na planetě Zemi objevily přibližně před 140 miliony roků. Před objevením se lidských bytostí nastal vývoj rostlinných a zvířecích životních forem, aby se umožnil rozvoj fyzických životních forem pro život nejvíce vhodných za podmínek, které byly tehdy pro planetu Zemi specifické. To znamená, že ani duchovně, duševně, emočně, intelektuálně, sexuálně či fyzicky lidské bytosti nevznikly z nižších životních forem a nevyvinuly se do forem vyšších jako výsledek evolučního řetězce. Z tohoto hlediska jsou teorie Darwinova a jeho následovníků úplně nesprávné. Tito padli do léčky, vychytrale NASTRAŽENÉ negativním stavem (jeden z mnoha ovládacích programů sil temna – pozn. zpracovatele).

 

O této pasti budeme za chvíli hovořit. Avšak i tradiční výklady doslovně verze Svaté bible týkající se příběhu Adama a Evy, jsou také zcela nesprávné. To platí obzvláště tehdy, když se lidé vedou k víře, že na počátku stvořil Bůh jednu samotnou lidskou bytost, kterou nazval Adamem, a později, jelikož byl ubohý Adam samotou unuděn k smrti, se Bůh rozhodl dát mu pomocníka, ženu – druhou samotnou lidskou bytost. Takže tu máme dvě jednotlivé osoby, z nichž dle předpokladu povstalo veškeré lidstvo. Co tyto záležitosti skutečně znamenají, krátce probereme v další kapitole.

 

První pravé lidské bytosti byly PŘÍMÝM NADĚLENÍM ŽIVOTA od NEJVYŠŠÍHO a Nejvyšším do fyzické formy Jím/Jí za tímto účelem stvořené. Tato forma byla uzpůsobena dle prototypu, který se tehdy na Zemi ustanovil. Byla to nejvíce vhodná a životaschopná forma za podmínek tehdy existujících. Tato fyzická forma byla do jisté míry vzdáleně podobná tehdy existujícímu opici podobnému tvoru (ale ne opici, jak ji známe dnes). Tato podobnost pak vědce mylně vedla k víře, že lidští tvorové se vyvinuli z opic, ve skutečnosti se ale první lidé na planetě Zemi ani fyzicky nijak nevyvinuli do své současné fyzické podoby ze žádné zvířecí formy.

 

První lidské bytosti, které se na této planetě objevily, se neobjevily v dimenzi, kterou známe, či které jsme si vědomi. Byla to odlišná Země, existující ve zcela odlišné a nám zcela neznámé dimenzi. Tato dimenze měla – a po všechny časy má – PŘÍMÉ SPOJENÍ s veškerým Stvořením, které sestává z pravého duchovního světa, pravého intermediálního světa a pravého fyzického světa.

 

První původní lidské bytosti byly jen velmi málo podobné tomu, jak nyní vypadáme a fungujeme. Neměly vůbec hlasivky. Komunikace mezi prvotními jedinci byla přímá, na úrovni jejich Niterné mysli, bez potřeby mluvit slyšitelná slova. Místo toho komunikovali ideami, čistým myšlením, pojmy a obrazy. Zevně vzato, žili v tichém světě. Také rostlinný a zvířecí život té doby se nijak nepodobal dnes známému rostlinnému a zvířecímu životu. Na Zemi tehdy existovaly jen pozitivní, krásné a mírumilovné formy života.

 

Fyzický vzhled prvních lidí byl zcela odlišný od našeho. Byli to obři ohromných rozměrů. Ze svých těl nevyměšovali moč a výkaly či jakékoli odpady, jak to činíme my. Cokoli zkonzumovali ve formě potravy a nápojů, bylo stoprocentně využito – proměněno v čistou fyzickou energii, aniž to zanechalo jakoukoli stopu po dopadu. Jestliže došlo k nadužívání něčeho ve formě potravy či nápoje, v žaludku a jiných oblastech těla se to transformovalo do zásobní energie. Tato energie vyzařovala obvykle z osoby jako jasné světlo nejrůznějších barev, které bylo obvykle doprovázeno krásnou sršící vůní.

 

Od samého počátku byli první lidé stvořeni Nejvyšším do plně vyvinutých forem, jako plně znalí dospělí lidé. Tehdy se nerodily nevědomé děti. Noví lidé se objevovali, jak bylo třeba, když a kde bylo potřeba, z přímého nadělení a tvůrčího úsilí Nejvyššího. Neexistovalo žádné fyzické rození dětí.

 

Sexuální styk se nevyžadoval kvůli rozmnožování, ale udržoval se výhradně kvůli potěšení, vzájemnému sdílení a výměně všeho, co každý s opačnými sexuálními rysy měl a pociťoval. V každém případě byl sexuální styk obzvláště využíván jako prostředek k získání většího poznání nejvyššího, jiných a sebe sama s jediným účelem na mysli: Pro vzájemný prospěch, všeobecné blaho, sdílení a užitek pro všechny. Tehdy neexistovaly žádné negativní, nízké, sobecké, vlastnické, žárlivé, zlé či jiné protivné myšlenky, pocity či touhy. Tehdy pro ně nebyla znalost ano praxe negativního stavu ani zahájitelná, ani myslitelná. První lidé byli stvořeni Nejvyšším v plnosti duchovního, duševního a fyzického i vědeckého poznání, které jim bylo doposud k dispozici z celého Stvoření. Tito prvotní lidé vlastnili veškeré znalosti a všechnu moudrost všech vesmírů a veškerého člověčenstva ve Stvoření Nejvyššího. Neexistovala žádná neznalost či žádné nevědomé procesy, stavy a kondice nebo nevědomá mysl. Vše v lidské mysli bylo VĚDOMÉ, ZŘEJMÉ A JASNÉ. Žádné nemoci, potíže, infekce či jakékoli jiné nepříjemné, negativní a smrtelné stavy či podmínky tehdy neexistovaly. Délka pozemského života prvních lidí byla přibližně 5 000 let. Když někdo splnil účel svého bytí na této planetě, prostě zanechal své fyzické tělo a odešel do duchovního světa, aby pokračoval ve svém věčném životě duchovního růstu a pokroku. Neexistovala žádná smrt, jak ji známe ze současnosti.

 

Na planetě Zemi bylo původně asi 4 miliony lidí současně naděleno životem. O těchto prvních čtyřech milionech lidí se souhrnně zmiňuje Svatá bible jako o „Adamovi“. Jejich stav a podmínky jsou popsány v biblických symbolických pojmech jako Adamův život v zahradě Eden, dříve než byla stvořena Eva z jeho žebra.

 

Toto původní a ryzí rozpoložení člověčenstva trvalo asi 20 000 let.

 

 

 

2.  FÁZE LIDÍ – ADAM A EVA

 

 

Po tomto období začala druhá fáze historie lidstva na planetě Zemi, období, které trvalo asi 100 milionů let. Tak dlouho to trvalo druhé řadě lidí, než došli do bodu, kdy započal takzvaný „PÁD ČLOVĚKA“. Trvalo to asi 30 milionů roků pozemského času, než se samotný pád plně uskutečnil. Nebylo to tedy záležitostí jednoho dne či noci, jak by se to jevilo z doslovného smyslu Svaté bible, i když mnozí lidé věří, že to trvalo jen jeden den a noc.

 

Po té, co první lidé opustili planetu Zemi a usadila se zde druhá generace, tito lidé původně pokračovali ve stejném životním stylu prožívaném prvními lidmi. Vědci té doby ovládali vnější uspořádání tohoto světa. Byli zaneprázdněni studiem zákonů a souvztažností fyzického světa z hlediska smyslových, fyzických a tělesných orgánů. Přírodní pozice, jež jim byla přidělena ke studiu hmotného světa a fyzického těla, byla pozicí vnější, pozicí pozorování. Vědci tyto funkce popsali za účelem sjednocení a harmonizace přírodních zákonů se zákony a ustanoveními duchovními, niternými. Vědci té dávné společnosti ovládali udržování neustálé jednoty všeho materiálního a fyzického s duchem, duší, myslí a s duchovním světem, i jeho zákony a ustanoveními a odvozování všeho z materiálního a fyzického světa z nich. Tito dřívější vědci zajistili, aby neexistoval žádný výskyt nesouladu, disharmonie či oddělenosti stavů a procesů hmotného světa a lidského fyzického těla vzhledem k duchovnímu světu, duchovní Niterné mysli a Bohu.

 

Při povaze své práce museli tito vědci pozorovat a popisovat vše z vnějšku, to jest ze stanoviska hmotného světa a fungování fyzického těla. Byli tedy ve své práci omezeni nástroji, které totiž měli: Lidskými smyslovými orgány. To je známo jako bezpečná metoda pozorování, pokud se má na mysli fakt, že smyslové orgány jsou omezené, a že navíc vznikají z duchovních idejí za účelem přizpůsobení živoucího ducha ve fyzickém těle a ve fyzickém Vesmíru. TRAGEDIE začíná jen tehdy, když někdo rozhodne, že fyzické orgány jsou NEZÁVISLÉ na jakýchkoli duchovních zákonech, a že MAJÍ SVŮJ VLASTNÍ ŽIVOT, NESPOJENÝ či NEZÁVISLÝ vzhledem ke komukoli nebo čemukoli jinému.

 

Vědecká zvídavost lidské mysli je příslovečná. Uvažme, že druhá řada lidí na Zemi měla NEPŘEDSTAVITELNÉ ZNALOSTI a VĚDU (O JAKÉ ANI NESNÍME). Jejich vědci měli NESROVNATELNĚ VĚTŠÍ TOUHU zkoumat a experimentovat. Jejich ZVÍDAVOST byla O MNOHO VĚTŠÍ A ŠIRŠÍ, než je u našich vědců současných. Dnešní vědci si NEMOHOU ANI V NEJBUJNĚJŠÍCH SNECH A PŘEDSTAVÁCH UVĚDOMIT, co měli tito vědci a stav jejich vědy tehdy k dispozici.

 

Proto u nich v jednom časovém bodě jejich historie vyvstala při pozorování a studiu zákonů hmoty a smyslových orgánů následující životně závažná, kritická a důležitá otázka:

 

 

CO BY SE STALO, JESTLIŽE BY SE VZNIK ŽIVOTA MOHL VYSVĚTLIT

 

TAKZVANÝMI FYZIKÁLNÍMI ZÁKONY A PŘÍRODNÍMI PROCESY,

 

ANIŽ BY SE DO TOHO ZAHRNOVALY JAKÉKOLI DUCHOVNÍ ZÁKONY,

 

DUCHOVNÍ SVĚT ČI BŮH – STVOŘITEL  ?

 

JAKÝ BY BYL ŽIVOT BEZ JAKÉKOLI DUCHOVNOSTI,

 

NEBO KDYBY SE DUCHOVNOST ODVOZOVALA POUZE Z PŘÍRODY

 

NAMÍSTO ODVOZOVÁNÍ PŘÍRODY Z DUCHOVNOSTI  ?

 

 

(Položit přírodu na první místo, pojímat ji jako původce všeho a považovat duchovnost za konečný produkt nezávislého vývoje přírody znamená obrátit vše vzhůru nohama a mít plně zdeformovanou duchovnost.) Jak se dá s takovouto vědecky důmyslnou a důležitou otázkou experimentovat ? Jak víte, je samozřejmé, že jakmile se tato důležitá a závažná otázka položí, musí se zodpovědět. Taková je povaha Stvoření. Ať je na jakékoli úrovni Stvoření – bez ohledu na to, jak nízká či vnější tato úroveň je – učiněn jakýkoli dotaz, MUSÍ být zodpovězen prostředky a způsoby, které jsou pro tuto úroveň specifické. A jelikož tato otázka byla položena z vnějšího stupně fyzického světa, kterýžto stupeň byl tehdy přidělen planetě Zemi, musela být zodpovězena v rámci tohoto světa, to jest na planetě Zemi, nástroji, způsoby a prostředky, které pro tuto planetu byly specifické. Těmito nástroji, prostředky a způsoby byly konkrétní, viditelné, zkušenostní, smyslové, pocitové, demonstrativní a ilustrativní příklady. Na této úrovni nemohly být jiné způsoby odpovědi na tuto otázku, aby mohla být srozumitelná a přijatelná. (Při svých obrovských vědeckých a schopnostních možnostech tito druzí lidé stejně nedokázali odpovědět na tuto závažnou otázku, neboť pokud by znali odpověď, URČITĚ BY SE NEPOUŠTĚLI DO TAK PŘÍŠERNÉHO EXPERIMENTU – TAM LEŽELA JEJICH OMEZENÍ - pozn. zpracovatele.)

 

Nejvyšší – Stvořitel ve svém rozpoložení mimo čas a prostor PŘEDVÍDAL, že se taková otázka položí. Proto vymyslel Velký plán odpovědi na tuto otázku, která by ji zodpověděla nejvíce možným přijatelným, účinným, dostatečným a poučným způsobem. Planetu Zemi proto Nejvyšší stvořil s tímto zvláštním účelem v mysli. Planeta Země se měla stát půdou, na níž se měla tato otázka nejen položit, ale MĚLA NA NÍ BÝT EXPLICITNĚ A ZKUŠENOSTNĚ ZODPOVĚZENA K ÚPLNÉ SPOKOJENOSTI VEŠKERÉHO STVOŘENÍ. Nejvyšší také PŘEDVÍDAL, že jistí lidé budou ochotni se DOBROVOLNĚ podílet na tomto POKUSU. Tito lidé budou nejen dobrovolníky, ale budou také OCHOTNI VYMAZAT SVOU PAMĚŤ, aby si tak dokonce ani nepamatovali, že se stali za tímto účelem dobrovolníky. Tito lidé tedy také SOUHLASILI s tím, že si NEBUDOU TOTO VŠE PAMATOVAT, pokud BUDOU na planetě Zemi, či pokud NEBUDE lidstvu dáno toto NOVÉ ZJEVENÍ. (Takže ti čtenáři, kteří čtou tyto řádky, v podstatě končí s tímto pokusem – pozn. zpracovatele.)

 

Jakmile vědci této společnosti položili tuto OTÁZKU, postoupili k EXPERIMENTOVÁNÍ, aby obdrželi vhodné odpovědi. (Jak si vzpomínáte, otázkou bylo: CO BY SE STALO, JESTLIŽE BY SE VZNIK ŽIVOTA MOHL VYSVĚTLIT TAKZVANÝMI FYZIKÁLNÍMI ZÁKONY A PŘÍRODNÍMI PROCESY, ANIŽ BY SE DO TOHO ZAHRNOVALY JAKÉKOLI DUCHOVNÍ ZÁKONY, DUCHOVNÍ SVĚT ČI BŮH – STVOŘITEL ?  JAKÝ BY BYL ŽIVOT BEZ JAKÉKOLI DUCHOVNOSTI,  NEBO KDYBY SE DUCHOVNOST ODVOZOVALA POUZE Z PŘÍRODY  NAMÍSTO ODVOZOVÁNÍ PŘÍRODY Z DUCHOVNOSTI ? )

 

Prvním krokem, který se při odpovědi na tuto otázku měl podniknout, byl začátek přivádění lidí na tento svět prostředky ne duchovními, ale VĚDECKÝMI a takzvaně PŘÍRODNÍMI. Jak si pamatujete, do této doby lidé přicházeli do tohoto světa PŘÍMÝM NADĚLENÍM Nejvyššího a od Nejvyššího. Nejvyšší zformoval vhodné fyzické tělo složené z elementů planety Země. Do tohoto těla uložil ducha, který pocházel z Jeho/Jejího Absolutního ducha. Po vstupu do tohoto svého fyzického těla duch toto tělo oživí, aby se tak mohlo stát živým. Tělo může být na živu jen z přítomnosti ducha v něm, jako je duch naživu kvůli faktu, že pochází z Absolutně živoucího ducha Nejvyššího. Takto byli stvořeni všichni lidé po celém Stvoření Nejvyššího. Toto je jediný náležitý, správný, normální, přirozený a zdravý způsob a postup pro stvoření a zrození jakéhokoli druhu lidí. Nazývá se ZPŮSOBEM DUCHOVNÍM. Jakákoli jiná cesta je porušením tohoto VĚČNÉHO postupu. Neustále se stává pozicí VZHŮRU NOHAMA, která nevede k ničemu jinému, než k POTÍŽÍM a k BÍDĚ, jak živě ukazují dějiny současně existujícího lidstva na planetě Zemi.

 

Kdyby lidé po příchodu na tuto Zemi byli s to pokračovat náležitou duchovní cestou, nebyla by ŽÁDNÁ MOŽNOST a PŘÍLEŽITOST zodpovědět tuto důležitou, kritickou a životně závažnou otázku zformulovanou výše. Je tomu tak proto, že cokoli je odvozeno z duchovních prostředků, je vždy duchovní bez ohledu na zevní formu, kterou přijme. Takže aby se tato otázka náležitě zodpověděla, bylo nutně nutné PŘERUŠIT příchod lidí na tento svět duchovními prostředky.

 

Jak ale provést tento složitý úkol ?  Musíte si pamatovat, že tito vědci měli k dispozici OHROMNÉ poznatky GENETICKÉHO INŽENÝRSTVÍ, znalosti ZÁKONŮ SOUVZTAŽNOSTI a poznání VŠECH DUCHOVNÍCH, MYSTICKÝCH, FYZICKÝCH A JAKÝCHKOLI JINÝCH UZPŮSOBENÍ, která obsahovala TAJEMSTVÍ TVORBY ŽIVOTA. Vědouce, že lidský duch (který pochází z Absolutního ducha Nejvyššího) je přítomen v každé jednotlivé živé buňce a ve všech genech lidského těla (z kteréžto pozice tento duch oživuje své tělo, udržujíce je naživu), rozhodli se tehdejší vědci experimentovat s lidskými mužskými a ženskými buňkami. Speciálním procesem dvojklonování zkombinovali jednu mužskou a jednu ženskou buňku. Tímto procesem a jinými tajemnými postupy, které nyní nemůžete znát, utvořili živou lidskou bytost, která POPRVÉ NEBYLA přímým nadělením Nejvyššího a od Nejvyššího, ale jen nadělením NEPŘÍMÝM. Toto nepřímé nadělení vychází z faktu, že každá živá buňka lidského těla obsahuje „svého ducha“, který pochází z Absolutního ducha Nejvyššího a v němž je tedy Nejvyšší věčně přítomen, aby dával život Svému Stvoření.

 

Takže lidská bytost byla utvořena čistě fyzickými, vědeckými prostředky namísto prostředků duchovních. V procesu tohoto experimentování vědci užili pouze čistě duchovní materiál, který byl původně stvořen Nejvyšším. Toto je velmi důležité si uvědomit, protože jinak bychom došli ke zkreslenému a nesprávnému závěru, že lidé mohou utvořit věci sami ze sebe a sebou. Lidé nemohou nic utvořit sami ze sebe a sebou. Jediným způsobem, jak mohou něco vůbec stvořit, je z materiálu stvořeného původně Nejvyšším. Nejvyšší dovoluje, aby se tak stalo kvůli DŮLEŽITÉMU ÚČELU POZNÁNÍ ODPOVĚDI na tuto výše položenou KRITICKOU, ŽIVOTNĚ ZÁVAŽNOU A DŮLEŽITOU OTÁZKU. Jelikož je Nejvyšší přítomen v KAŽDÉ BUŇCE (v DUCHU této buňky), zaručuje to, že je u každého zachována SVOBODA VOLBY. Proto každý, kdo se účastní tohoto experimentu, a každý, kdo je při něm vytvořen, se ho zúčastní a byl v něm vytvořen z VLASTNÍ SVOBODNÉ VOLBY. Taková je přirozenost Nejvyššího, Jediného, kdož tvoří pouze „ve“ svobodě a nezávislosti a „kvůli“ svobodě a nezávislosti. Téma svobody volby budeme probírat v následujících kapitolách.

 

Zaznamenaný rozdíl mezi lidmi, kteří byli stvořeni přímým nadělením Nejvyššího a Nejvyšším, a těmi, kdo vstoupili do bytí v tomto světě prostředky fyzického a genetického procesu biklonování, je ten, že lidé, kteří přišli prostřednictvím biklonování, POSTRÁDALI DŮLEŽITOU DUCHOVNÍ ZKUŠENOST PŘÍMÉHO NADĚLENÍ NEJVYŠŠÍM. Tu tedy máme POČÁTEK „PÁDU“, ČILI DUCHOVNÍHO ÚPADKU. Pravý význam pádu, čili duchovního úpadku spočívá ve faktu, že TÍMTO PROCESEM ZAHÁJILO LIDSTVO NA ZEMI NEBEZPEČNÝ TREND, KTERÝ VŠE OBRÁTIL VZHŮRU NOHAMA. Tento proces je symbolicky popsán v Bibli svaté, v knize Geneze, kapitole druhé, verších osmnáct až dvacet pět. Bůh tvořící Adamovi ženu z jeho žebra znamená vytvoření člověka smyslovými, fyzickými a přírodními prostředky, protože lidské nejspodnější žebro souvztaží s VNĚJŠÍM FYZICKÝM SVĚTEM a VĚDECKOU METODOLOGIÍ a REPREZENTUJE JE. To, že to byl Bůh, kdo uspal Adama a provedl tento chirurgický zákrok, znamená, že Bůh dovolil, aby se tak stalo kvůli POUČENÍ a kvůli tomu, že byl za tím účelem použit Jeho materiál.

 

Tento akt také znamená, že Bůh je vždy přítomen v jakékoli živé buňce lidského těla a bezpochyby v lidském duchu a udržování ho naživu. Je to místo, kde lidský duch přebývá za účelem oživování tohoto těla a udržování ho naživu. Cokoli je naživu, musí v sobě obsahovat jistý stupeň přítomnosti Nejvyššího, protože jedině Nejvyšší je skutečně věčně naživu, jsa/jsouc naživu v Sobě a Sebou. Vše ostatní je naživu jedině z Něho/Ní.

 

Toto je jedním důvodem, proč se v Bibli říká, že Bůh stvořil Evu z Adamova žebra. Znamená to Boží dovolení lidem, aby tak činili. Vyjmutí Adamova žebra také znamená, že lidé budou od NYNĚJŠKA tvořeni na této planetě NE přímým nadělením Nejvyššího, ale raději fyzickými prostředky. To, že Adam byl uvržen do hlubokého spánku, znamená, že vědci té doby ZTRATILI svou DUCHOVNÍ PERSPEKTIVU. Scházelo jim UVĚDOMĚNÍ OHROMNÉHO NEBEZPEČÍ, do kterého uvrhli VEŠKEROU BUDOUCNOST LIDSTVA na planetě Zemi.

 

 

 

3.  FÁZE LIDÍ – PRVNÍ KROK AKTIVACE NEGATIVNÍHO STAVU

 

 

V jednom okamžiku historie tohoto lidstva opustili všichni lidé stvoření původně přímým nadělením Nejvyššího planetu Zemi. Do bytí vstoupila nová generace lidí. Tito lidé byli uvedeni do tohoto světa cele prostřednictvím speciálního typu biklonování. V procesu rozvoje této nové generace se stávali její členové MÉNĚ a MÉNĚ duchovními; to byl NEVYHNUTELNÝ následek, neboť postrádali závažnou zkušenost přímého nadělení Nejvyšším. Namísto toho se tito lidé stávali stále více smyslovými, tělesnými a materialistickými, postupně se obracejícími stále více zevně k přírodě, pryč od své Niterné mysli a od Nejvyššího ve své Niterné mysli. Nedostatek zkušenosti přímého nadělení života od Nejvyššího postupně zahájil PROCES NEZNALOSTI A NEVĚDOMÝCH PROCESŮ, což nakonec vedlo k ustanovení NEGATIVNÍHO STAVU. Nemáte-li takovou zkušenost, pak ji ani neznáte, ani si ji vědomě neuvědomujete. Takto dosáhly neznalost a nevědomé procesy své plodnosti. Takto bylo UMOŽNĚNO negativnímu stavu, aby se AKTIVOVAL a ZÍSKAL VLÁDU, jak je to nyní viditelné na planetě Zemi.

 

Nebezpečí této situace bylo v tom, že tito lidé postupně ZTRÁCELI ZÁJEM o Boha, o duchovnost a duchovní hodnoty. Zároveň stále vlastnili OHROMNÉ POZNATKY, dokonce VÍCE jich, protože v průběhu milionů let od prvního objevení se lidí na této planetě byly nashromážděny další poznatky. Naneštěstí je ZAČALI VYUŽÍVAT ZA NEDUCHOVNÍMI ÚČELY.

 

 

 

4.  FÁZE LIDÍ – AKTIVACE NEGATIVNÍHO STAVU

 

 

Jak v tomto zvláštním procesu biklonování generace následovala za generací, do jsoucna a bytí vstoupila generace nová, která VYVINULA NENÁVIST KE VŠEMU DUCHOVNÍMI A KE VŠEMU, CO PŘICHÁZÍ OD NEJVYŠŠÍHO. Tato nenávist byla zkombinována se závistí a divokou chtivou touhou zničit vše duchovní, vyhnat Boha – nejvyššího ze Stvoření a ovládnout Stvoření se záměrem učinit ze sebe bohy a bezkonkurenční vládce všeho, co existuje.

 

Aby to udělali, potřebovali DŮKAZ, že nikdo nepotřebuje Nejvyššího k ničemu, a že Nejvyšší není Stvořitelem, ale že ŽIVOT SPÍŠE VZNIKL Z PŘÍRODY A HMOTY bez jakékoli Božské přítomnosti či snahy, neboť prvotní hmota vždy věčně existovala bez konce a začátku.

 

Jak byste postupovali při důkazu, že lidské bytosti nejsou stvořeny duchovními prostředky od Nejvyššího, ale jsou jen přirozeným procesem evoluce od mrtvých elementů hmoty k jednoduchým buňkám améb a později se stávají nižšími živočichy, postupně se vyvíjejícími do lidských tvorů ?  Jinými slovy: Jak byste dokázali, že z ničeho pochází něco ?  Čili, že život vzniká z neživé hmoty. Dokázat to znamená dokázat, že není žádný Bůh – Stvořitel nebo duchovní princip. Znamená to, že lidé ve své představivosti stvořili Boha ke své podobě a svému obrazu, a že tito lidé vytvářejí všechny druhy duchovních zákonů, aby dosáhli svého. Tím, že toto prokážete, můžete nyní skutečně NASTOLIT POZICI VZHŮRU NOHAMA, kterou prohlásíte za pozici správnou.

 

Uvedená generace, která se snažila dosáhnout této věci, experimentovala s mnohými možnostmi, než vynalezla velkolepý plán. Její vědci pak VYNALEZLI UMNÝ A VYCHYTRALÝ VĚDECKÝ PODVOD, kterým zajistili veškeré důkazy mimo jakýkoli stín pochybností, takže budoucí vědci NEBUDOU mít na vybranou než uvěřit, že to, co vidí svým vědeckým pohledem, je vědeckým faktem.

 

Tato generace i to, co vykonala, a co se dělo pak, to vše je popsáno v Bibli Svaté v kapitole třetí knihy Geneze pádem Adama a Evy.

 

Když vědci této generace pozorovali zvířecí život, povšimli si způsobu, jakým se odehrávalo rozmnožování vysoce vyvinutých savců. Rozmnožování se dělo otěhotněním samice samcem prostřednictvím kopulace a proniknutím penisu do samičí vagíny a uložením samčího semene do ní. Zvířecí plod se vyvinul v mateřském lůně a po svém narození byl ve svém přežití bezmocně závislý na rodičích.

 

Takže první ideou, která vědce napadla, bylo, že by je proto, aby učinili lidi závislými na zevnějšnostech, čili na zevních přírodních zákonech, museli přebudovat tak, aby se chovali přesně jako zvířata. Tento postup by pak vědcům dovolil fabrikovat typ lidí, kteří by měli sklon pohlížet vně, zevně, do přírody a na přírodní zákony, namísto pohlížení dovnitř, do Niterné mysli, na Nejvyššího a na Jeho/Její duchovní zákony. Vědci navíc neměli rádi proces biklonování, protože stále obsahoval příliš mnoho duchovnosti. (Tímto postupem se duchovnost příliš nesnižuje, ale zachovává – poznámka zpracovatele.) Dvojklonování nemohlo produkovat požadovaný rozsah neznalosti a nevědomých procesů. S nevědomostí a nevědomými procesy chtěli vědci nastolit vládu a panování negativního stavu. Negativní stav je stavem pohlížení vně, zevně k přírodě, namísto pohlížení dovnitř, do Niterné mysli a k Nejvyššímu. V okamžiku, kdy tato dřívější generace vymyslela tento plán a rozhodla se pokračovat v jeho realizaci, nastalo ohromné zpustošení. To vytvořilo vír v duchovním, intermediálním a fyzickém vesmíru a osnově času a prostoru. Tato katastrofická událost je vyvrhla z dimenze pravého Stvoření, ve které doposud byli. V biblických pojmech byli VYHNÁNI ze zahrady Eden, což znamená z pravého Stvoření.

 

Když byla tato dřívější generace vyhozena, spadla ze skutečné planety Země do takzvané zóny vymístění, do dimenze, která existovala souběžně s pravým Stvořením. Opakuje se, že tato dřívější generace vypadla ze skutečné planety Země do její zóny vymístění, neboli do antivesmíru, kde jim bylo umožněno pokračovat ve svých experimentech. Naneštěstí byli s to vzít se sebou všechny znalosti, které měli. K tomu si také přinesli vzorky všech existujících živočichů a rostlin z jejich původní planety Země. (Na podrobnosti o zóně vymístění bych vás rád odkázal na „Čtvero pojetí duchovní struktury stvoření“ a také na kapitolu čtrnáct knihy „Realita, mýty a iluze“.)

 

Do tohoto bodu byla zóna vymístění NEOBYDLENA. Takže majíc všechny poznatky, prostředky a souvztažnosti zachované a k dispozici, mohla dřívější generace svobodně pokročit vpřed ve svých plánech. Jak se právě uvedlo výše, přinesli si všechny zvířecí buňky, vzorky a geny ze skutečné planety Země. Pak se tedy rozhodli využít tyto geny, aby ZFABRIKOVALI PSEUDOČLOVĚKA, který by byl od nich zcela odlišný a nepodobný všemu doposud stvořenému přímým nadělením od Nejvyššího a Nejvyšším. Tu se vědci rozhodli využít zvířecí geny při produkci nových tvorů, které nazvali „člověkem“. Potřebovali ZVÍŘECÍ NEZNALOST a NEDOSTATEK VĚDOMÉHO SEBEUVĚDOMĚNÍ. To by jim dovolilo tohoto člověka – tvora ÚPLNĚ ŘÍDIT. OVLÁDÁNÍ by bylo nastoleno prostřednictvím vnějších prostředků a prostřednictvím závislosti tohoto pseudočlověka na zevních činitelích, na přírodních zákonech a na vnější mysli spíše, než na faktorech niterných, na duchovních zákonech, na Niterné mysli a na Nejvyšším, jak je tomu u člověka duchovního. Přesto tito vědci také potřebovali zachovat jistý stupeň podobnosti původním lidem, aby tito nově zfabrikovaní lidé byli s to se naučit tomu, čemu je tito vědci chtěli naučit. Proto po několika milionech roků experimentování vědci USPĚLI při FABRIKACI PSEUDOČLOVĚKA, který obsahoval 95 % genů a výbavy ZVÍŘECÍHO života. Následkem toho ZŮSTALO jen 5 % genů a výbavy z PRAVÝCH LIDÍ. Těchto 5 % však bylo dostatečných k tomu, aby se v těchto nově zfabrikovaných lidech udržela schopnost vytvořit si POJEM SEBE SAMÉHO, ROZUMOVOST A VYŠŠÍ FORMY POZNÁVÁNÍ.

 

V procesu manipulace prostřednictvím genetické výbavy při fabrikaci pseudočlověka tehdy žijící vědci potlačili nebo geneticky odstranili veškeré poznání čehokoli duchovního; jakékoli potřeby vcházet do nitra; jakékoli poznání Niterné mysli a duchovnosti a Nejvyššího. Kromě toho byly potlačeny mnohé další věci, kterým se těšili původní lidé. Učinili pseudolidi zcela závislými na vnějších, zevních přírodních zákonech a jejich vědomé mysli. Tento čin zablokoval jakýkoli vědomý přístup k 5 % pravých lidských a Božských kvalit, které vědci potřebovali zachovat, aby dosáhli svého cíle.

 

Protože všechny tyto jevy zfabrikovali vědátoři té doby, jsou tudíž zváni „PSEUDOTVŮRCI“.

 

Aby dále prokázali, že se tito nově zfabrikovaní lidští tvorové vyvinuli ze zvířat, a ne z přímého nadělení Nejvyšším a Nejvyššího, zfabrikovali pseudotvůrci taktéž karikaturu tohoto nově vytvořeného člověka, kterou nazvali OPICÍ. Tuto opici umístili do blízkosti nově zfabrikovaných lidí, aby tak budoucí vědci měli jen málo na výběr než usoudit, že LIDSKÉ BYTOSTI SE VYVINULY Z OPIC. Tento druh závěru je snadné učinit kvůli faktu, že fyzická těla nově zfabrikovaných lidí, opic a jiných tvorů – savců byla funkčně téměř totožná, aniž by mezi nimi byly nějaké přílišné rozdíly. Nejvíce manipulací bylo provedeno na lidských ženách, umožňujících ženě počít dítě ve své děloze a porodit mládě přesně stejným způsobem, jako to dělají zvířata – savci. Takže fyzické narození lidského dítěte je zvířecí proces, zfabrikovaný pseudotvůrci, aby se z lidského života odstranilo cokoli duchovního a Božského. Současní vědci samozřejmě plně naletěli tomuto ohromnému vědeckému podvodu zfabrikovanému pseudotvůrci (nezapomeňte, že v současnosti probíhá ovládání i vědců, jak individuálně, tak zavedenými ovládacími programy – pozn. zpracovatele). Tento podvod přivádí moderní vědce k závěru, že život vznikl z přírody a hmoty, a ne z Nejvyššího a duchovních principů (jedním z těchto ovládacích programů je i kniha p. Pacnera „Hledáme kosmické civilizace“ ze 70. let, kde prezentuje aktivity některých vědců i v oblasti vzniku života – z hmoty, po přečtení knihy mi mnoho věcí vnitřně nesedělo – pozn. zpracovatele).

 

Napadlo vás někdy, proč by Bůh – Stvořitel nařizoval dítkám izraelským dodržovat jisté rituály ohledně sexuálního styku a rození dětí včetně tohoto druhu zvířecích prostředků ?  Přečtěte si kapitolu dvanáct Knihy Leviticus (třetí knihy Mojžíšovy) v Bibli Svaté. Po narození dítěte po způsobu zvířat či po každém menstruačním období bylo ženě nařízeno přistoupit před kněze, aby posvětil zápalnou oběť a oběť za hřích kvůli jejímu usmíření. Následkem toho jí byly její hříchy zrození dítěte a menstruace odpuštěny. Žena se musela očišťovat třicet dnů po narození mužského potomka. Narodilo-li se jí dívčí pokolení, musela se matka očišťovat šedesát dní.

 

Proč tomu tak bylo ?  Jestliže Bůh byl pravým a přímým původcem současně existujících lidí na této planetě a způsobu, jakým se rodí děti, proč by se něco tak Božského, jako je narození dítěte, považovalo za hřích ? Nebo proč by muž, který měl výron svého semene – je-li to tak přirozený, normální a řádný proces – musel umýt celé své tělo a byl nečistý až do večera ? (Levicitus, kapitola patnáctá, verš šestnáct a na jiných místech v Bibli.)

 

Pravý důvod, proč jsou tyto rituály Nejvyšším nařízeny, byl ten, aby se do naší pozornosti dostal fakt, že současné lidské tvory na planetě Zemi a způsob, jakým se rodí děti na tento svět a jakým se muž a žena milují navzájem, původně nevytvořil/nevytvořila Nejvyšší. Namísto toho jsou lidé dnešních dnů konečným produktem a výsledkem genetických, magických, souvztažnostních a jiných tajemných manipulací pseudotvůrců. Toto jim bylo dovoleno učinit, aby se na živých příkladech ilustrovala odpověď na předtím uvedenou, životně závažnou, kritickou a důležitou otázku. Navíc důvod, proč se žena musela očišťovat dvojnásobně, když se jí narodil dívčí potomek, byl ten, že nejvíce změn, pozměnění a genetických manipulací bylo učiněno na ženách. Dále pak proto, že sexuální styk nebyl původně zamýšlen kvůli rozmnožování; v procesu tohoto sexuálního styku nedocházelo k žádnému výronu semene, a tudíž v procesu milování nebyly přítomny žádné vnější fyzické způsoby a prostředky. Toto je jedním z důvodů, proč při tomto novém uspořádání (zfabrikovaném pseudotvůrci) souvztaží výron semene s těmito hříšnými vnějšími způsoby a prostředky života, který lidem nepřináší nic jiného, než potíže.

 

Jak tedy z této současné situace můžete vidět, současně existující lidští tvorové na planetě Zemi nejsou pravými, původními a ryzími lidmi, stvořenými Nejvyšším. Jsme výsledkem vychytralého a umně vytvořeného plánu a genetických, magických, souvztažnostních a jiných tajemných typů manipulací pseudotvůrců. Jak se uvedlo výše, tito tak učinili za účelem zničení všeho duchovního a Božského v nás. Taktéž to učinili za účelem aktivace a panování negativního stavu – v protikladu a v odlišnosti od čehokoli pozitivního a dobrého, co přichází od Nejvyššího.

 

 

 

5.  FÁZE LIDÍ – PLNÁ AKTIVACE NEGATIVNÍHO STAVU

 

 

Jakmile tohoto pseudotvůrci dosáhli, vstoupil negativní stav do plného života. Následně byl uveden do plné dominance po celé zóně vymístění a v přírodní formě této planety Země (v této zvláštní dimenzi, ve které žijeme).

 

Dalším důležitým krokem, na který se pseudotvůrci nutně podjali, byla likvidace jakýchkoli stop jejich existence v přírodním stupni planety Země a její zóny vymístění. Byla provedena tak, aby se k nim a k jejich vědeckému podvodu nemohla vést žádná spojnice či spojení. Jejich ohromná znalost univerzálních zákonů a jejich duchovních souvztažností jim umožnila CESTOVAT ZPĚT V ČASE dokonce před období, než fyzická Země vstoupila do jsoucna a bytí. Pseudotvůrci se takto usadili v zóně vymístění duchovního světa. Nastolili a vyvinuli zde zcela odlišný styl a způsob života. Tento životní styl byl opakem všeho pozitivního, Božského a dobrého. Byl a je ovládán zcela všemi typy zla, nepravd, deformací a zkažeností původních stavů a procesů Stvoření. Tato zla a tyto nepravdy atd. jsou jimi NEUSTÁLE NOVĚ VYTVÁŘENY. Stav a rozpoložení, které ustanovili na této rovině, souběžné s duchovním světem, místem či stavem, se nazývá PEKLEM (PEKLY). S ním souběžný svět dobra a pravdy či pozitivního stavu se nazývá NEBEM (NEBESY). Takže negativní stav je svou povahou PRAVÝM PEKLEM, zatímco pozitivní stav je ve své povaze PRAVÝM NEBEM.

 

Jakmile se pseudotvůrci pevně usadili ve svých peklech, zfabrikovali zde všechny druhy tvorů, démonů, satanů, ďáblů a podobných monstrózních kreatur. Zahájili taktéž lítou duchovní válku proti veškerému Stvoření Nejvyššího za účelem převzetí a ustanovení své BEZKONKURENČNÍ VLÁDY A PANSTVÍ nad veškerým Stvořením.

 

ZALOŽENÍM PEKEL PSEUDOTVŮRCI SKONČILY PŮVODNÍ DĚJINY PRAVÉHO LIDSTVA na planetě Zemi. Od té chvíle začala NOVÁ ÉRA PSEUDOLIDSTVA (s pseudolidmi) s dějinami neustálých krveprolití, neustálé nenávisti a všech druhů negativity.

 

V procesu cestování pseudotvůrců zpět v čase, tím procesem samotným, smazali jakékoli stopy toho, že kdy BYLI na Zemi. (Kamufláž je nejpropracovanější oblastí Sil temna – pozn. zpracovatele.) Udělat to bylo pro ně nutné, aby zabránili budoucím vědcům objevit jakýkoli možný NÁZNAK toho, co se SKUTEČNĚ stalo. Jestliže by takový náznak či důkaz byl někdy nalezen, lidé by si pak mohli uvědomit skutečný stav věcí a ZAJISTÉ BY NĚCO PROTI NĚMU UDĚLALI. To bylo to poslední, co by si pseudotvůrci kdy přáli, aby se stalo (tady si může čtenář udělat vlastní test toho, jak dalece je ovladatelný Silami temna, jakmile bude ŠÍŘIT TYTO KLÍČOVÉ INFORMACE, co se týče mne, situace je jasná – to je odpověď těm pseudokontaktérům, kteří mě dosud pomlouvali, a upozornění na jejich vlastní polohu za účelem pomoci jim. Tyto texty můžete opět považovat za vhodné „lakmusové papírky“ pro určení momentálního vibračního stavu (stavu ovladatelnosti) jakékoli lidské bytosti – pozn. zpracovatele).

 

Máte-li zájem poznat více o těchto událostech, radí se vám obeznámit se s knihami tohoto autora: „Základy lidské duchovnosti“, „Poselství z nitra“, „Čtvero pojetí duchovní struktury Stvoření“ a „Realita, mýty a iluze“. Všechny se zabývají těmito záležitostmi daleko hlouběji a do větších podrobností.

 

Pseudostvoření současně existujících lidí na této planetě se událo před 4 miliony let. Začátek takzvaného „pádu“ nastal přibližně před 30 miliony roků. V procesu cestování zpět v čase pseudotvůrci způsobili ohromná kataklyzmata a katastrofy a zmatky v osnově fyzického Vesmíru. Ty mají v současnosti stále dozvuky. Následkem těchto pozdvižení se původně jeden pozemský kontinent rozštěpil na několik kontinentů. Též se odehrály i mnohé jiné věci této katastrofické povahy, popsané v Bibli jako „potopa“.

 

Vědci považují tyto a podobné události za přírodní katastrofy. Jak ale můžete vidět, byly pečlivě naplánovány pseudotvůrci, kteří měli plné znalosti toho, jak vytvořit tyto zničující události. Učinili je za tím účelem, aby měli ÚPLNĚ pod kontrolou všechny BUDOUCÍ UDÁLOSTI, které by nastaly na planetě Zemi. Takto získali vládu nad lidmi, které umístili pohromadě s opicemi a jinými zvířaty.

 

Jako souvztažnosti a reprezentace těchto negativních, zlých a odporných myšlenek, pocitů a vjemů, vykazovaných pseudotvůrci, zfabrikovali v peklech rozmanité souvztažnosti, které byly uvědoměle promítnuty do dimenze naší planety. Tyto protivné afekce se zde obvykle jeví v konkrétní formě všech druhů negativních, jedovatých a nebezpečných rostlin a zvířat, ryb, ptáků, hmyzu, bakterií, virů, lidských nemocí, nepořádků, válek, strádání, nehod, incidentů, perverzí až donekonečna . . .  Takže, jak se výše stručně uvádí, všechny protivné, zlé, negativní a špatné a ošklivé věci, které na této planetě a ve svém životě jako lidští tvorové zažíváme, jsou NÁSLEDKEM DÍLA PSEUDOTVŮRCŮ. Z toho můžete vidět, že všechny negativní věci a negativní stav nemají nikdy původ z Nejvyššího a nebyly Jím/Jí nikdy stvořeny, jak tomu mnozí lidé věří.

 

Musíte si ovšem uvědomit, že pseudotvůrci vytvořili mnoho jiných věcí, událostí a dění. Ty nakonec vedly k aktivaci negativního stavu, fabrikaci pseudolidí a obydlení zóny vymístění. Sloužily taktéž ustavení pekel v duchovním světě a jejich spojení se vším negativním, co neustále probíhá v našem pozemském životě. Ne všechny tyto věci jsou naší vědomé mysli či našemu řádnému chápání dostupné. To, co bylo o této situaci doposud zjeveno Nejvyšším, je prozatím DOSTATEČNÉ k tomu, abychom si UVĚDOMILI SKUTEČNÝ STAV VĚCÍ. Toto uvědomění vás může vést, pokud si tak zvolíte ze své svobodné vůle, k revoluční změně pozitivního charakteru ve vašem životě, myšlení, cítění a chování. To vám umožní se osvobodit z pasti, kterou nám tak dovedně a vychytrale nastražili aktivátoři negativního stavu.

 

Vaší otázkou může ovšem dosti dobře být: „Jak jsem se do toho zmatku dostal ?  A proč já ?“  Vaše důležitá otázka si zasluhuje důležitou odpověď. Tato odpověď vám bude dána v následujících kapitolách.

 

Pro lepší pochopení toho, co bylo doposud řečeno, shrňme to do následujících bodů:

 

 

 

I.  DĚJINY LIDSTVA A VAŠEHO PŮVODU NEJSOU TAKOVÉ, JAKÉ SI MYSLÍTE, ŽE JSOU

 

 

Odpověď na otázku položenou na začátku této kapitoly tvrdí, že dějiny člověčenstva, a tedy vašeho vlastního původu, jak je popisují různé vědecké, historické a náboženské knihy, jsou NESPRÁVNÉ. Věda a historie nemají žádné ponětí o tom, že cokoli, co se zde před tím popsalo, se kdy stalo. Jak můžete vidět, bylo pseudotvůrci pečlivě zajištěno, že nebude nikdy možno nalézt žádný vědecký důkaz toho, co se zde popisuje.

 

Božská prozřetelnost Nejvyššího však zařídila, aby všechny tyto události tak, jak se skutečně odehrály, byly zaznamenány v knihách Svaté bible, byť v maskované podobě (jazykem parabol, reprezentací a souvztažností). Slovo souvztažnost znamená, že každé slovo zevního lidského jazyka, slovo, které používáme pro své vyjadřování a komunikování, obsahuje mnohonásobné významy. Jeden význam je doslovný, znamenající přesně jen to, co pod ním rozumíme. Za doslovným významem ale existují další hluboké významy, které odrážejí jiné stavy záležitostí. Tyto nejsou snadno zjevené v doslovném smyslu. Bylo mi Nejvyšším řečeno, že každé slovo v bibli má přinejmenším DESET odlišných významů či úrovní významů. O těchto máme malou, či vůbec žádnou představu. (Text je zakódován v 10 významech proto, aby se ve vhodných časových úsecích mohl odhalovat DUCHOVNÍ OBSAH podle vůle Stvořitele, a nikoli pseudotvůrců. Kódování zabezpečuje to, že pseudotvůrci tento text nemohou účelově zprznit, překroutit, a doslovný výklad je prázdný – pozn. zpracovatele)

 

Dobrým příkladem tohoto zákona či slova „souvztažnost“ je souvztažnost sama. Co pod tímto slovem rozumíte ?  Například to, že píšete někomu o něčem dopis. Dá se tedy říci, že s touto osobou korespondujete. Tato korespondence vás jaksi spojuje s touto osobou. Toto slovo ale také znamená, že se nacházíte v jisté blízkosti s touto osobou, a že tato osoba je někde jinde, a že pro vás něco znamená.

 

Slovo „souvztažnost“ také znamená mít vztah z jedné pozice ke druhé. Takový vztah spojuje tyto dvě odlišné pozice tak, že jsou si vědomy jedna druhé. Jiným významem slova „souvztažnost“ je, aby se něco symbolizovalo, či něco reprezentovalo. Uvažujme pro příklad slovo „SVĚTLO“. doslovný význam „světla“ je denní světlo, které můžete jasně vidět svýma fyzickýma očima. To také ale znamená být osvícen, to jest znát pravdu. Takže můžeme říci, že světlo souvztaží s pravdou a pravda souvztaží s moudrostí, protože moudrost sestává z řádného poznání pravdy. To vám dává světlo a jasné vidění, či pochopení toho, co se má dělat a jak to dělat správně, náležitě a úspěšně. Toto jsou tedy souvztažnosti. Takto Nejvyšší skrývá v Bibli Svaté všechny události popsané v této kapitole.

 

Tradiční náboženství – s výjimkou následovníků Swedenborga – ovšem o takovém významu Bible nevědí, ani ho nepřijímají, a jestliže o něm vědí, pak tyto souvztažnosti nebo jejich užitečnost odmítají. Tímto odmítáním ztrácejí přístup k pravdě a reálnému poznání toho, co se skutečně stalo, jak se to stalo a proč se to skutečně stalo tak, jak se to stalo.

 

Důvodem, proč Nejvyšší nadiktoval Svatou Bibli prostřednictvím vybraných lidí, bylo to, aby se udržel jistý stupeň vnějšího spojení každého v zóně vymístění, to jest v negativním stavu, s každým ve stavu pozitivním. Tento akt zajistil prostředky pro konečný návrat každého do původního stavu věcí, to jest zpět k Nejvyššímu. Jiným důvodem, proč byla Bible Svatá napsána v těchto souvztažnostech, bylo to, aby se její význam přizpůsobil všem okruhům a dimenzím Stvoření, které jsou na odlišných úrovních a stupních chápání pravdy  a jejího dobra a dobra a jeho pravdy. Bylo taktéž učiněno za účelem, aby se lidem na Zemi zabránilo znesvěcení svatosti svatého pravého poznání, obsaženého v Bibli svaté. Toto znesvěcení by způsobilo věčné zničení lidstva bez jakékoli možnosti spásy (příchodu zpět domů). Jedině když je čas zralý, budou tato fakta nejvyšším zjevena. Současná doba je zjevně zralá, a tudíž tajemství o tom, co se skutečně událo, je nyní zjeveno tomu, kdo je ochoten naslouchat a podle tohoto zjevení v pozitivním smyslu jednat.

 

 

 

II.  NEJSTE TÍM, KÝM SI VĚDA A NÁBOŽENSTVÍ MYSLÍ, ŽE JSTE

 

 

Při pohledu na tato fakta je zřejmé, že nejste tím, co vám jak věda, tak i náboženství říkají, že jste.

 

Nejste ani tím, co se evolučně vyvinulo ze zvířecího života a hmoty, jak by vědci rádi věřili. Nejste ani přímým stvořením Stvořitele, Nejvyššího, jak by rády věřila tradiční náboženství. Ve své současné formě a kondici jste produktem miliony roků trvajících genetických a některých dalších tajemných manipulací pseudotvůrců, kteří se podjali dokázat, že lidský život nemusí pocházet z Nejvyššího a Jeho/Jejích duchovních principů. Materiál, který byl pseudotvůrci použit k zfabrikování takzvaného moderního člověka, a tedy vaší současné formy, byl však stvořen Nejvyšším. Tento materiál byl pseudotvůrci následně nesprávně použit a zneužit pro zlý účel a záměr. Pseudotvůrci byli osmým lidstvem v pořadí lidí, kteří se na planetě Zemi objevili procesem biklonování. Nastalo to přibližně před 80 miliony roků podle pozemského relativního času.

 

 

 

III.  JSTE ZDE DOBROVOLNĚ KVŮLI POKUSU, ABY SE ZODPOVĚDĚLY DŮLEŽITÉ DUCHOVNÍ OTÁZKY.

 

 

Aby se toto vše stalo, bylo dovoleno Nejvyšším za účelem odpovědi na otázku, která vyvstala u vědců. Tito byli druhým původním lidstvem, které se objevilo na planetě Zemi přibližně před méně něž 100 miliony roků. Otázka byla následující: CO BY SE STALO, JESTLIŽE BY SE VZNIK ŽIVOTA MOHL VYSVĚTLOVAT TAKZVANÝMI FYZIKÁLNÍMI ZÁKONY A PŘÍRODNÍMI HMOTNÝMI PROCESY, ANIŽ BY SE DO TOHO JAKKOLI ZAHRNOVALY JAKÉKOLI DUCHOVNÍ ZÁKONY, DUCHOVNÍ SVĚT ČI NEJVYŠŠÍ – STVOŘITEL ?  JAKÝ BY BYL ŽIVOT BEZ DUCHOVNOSTI,  NEBO KDYBY BYLO MOŽNÉ ODVODIT DUCHOVNÍ PRINCIPY Z HMOTY A PŘÍRODY, NAMÍSTO NAZÍRÁNÍ NA HMOTU A PŘÍRODU, JAKO NA PRODUKT A NÁSLEDEK DUCHOVNÍCH ZÁKONŮ A PRINCIPŮ ?

 

Aby se tyto otázky zodpověděly jazykem konkrétního zobrazení a projevení ve prospěch všech po celém Stvoření Nejvyššího, Ten/Ta dovolil/dovolila experiment, který by vedl k podmínkám, ve kterých by se výsledky, následky a důsledky tohoto experimentu plně aktualizovaly a realizovaly. Takto má být odpověď na tuto otázku dána živým příkladem. Tento ŽIVÝ PŘÍKLAD ODRÁŽEJÍ DĚJINY MODERNÍHO LIDSTVA NA TÉTO PLANETĚ.

 

K tomuto účelu byla určena planeta. Byli vyhledáni dobrovolníci, nejenom takoví, kteří by byli ochotni tento pokus provádět a účastnit se ho, ale i takoví, kteří by byli ochotni souhlasit s nutností odstranění veškeré paměti ze svého vědomého uvědomění, že se kdy dobrovolně rozhodli pro tento experiment. Jinak by tento pokus neměl jakoukoli hodnotu a užitečnost a nezískala by se správná odpověď na otázku, která by mohla být dána. Tak by nemohlo dojít k žádnému správnému a náležitému poučení.

 

Touto planetou byla planeta Země a KAŽDÝ, kdo na této planetě kdy byl, v současnosti je či kdy bude, je zde výhradně jen DOBROVOLNĚ (čili nikoli za trest, jak se mi někteří pseudokontaktéři snažili namluvit – pozn. zpracovatele). Jste tedy na této planetě ze své svobodné vůle a volby za jistým účelem. My všichni zde jsme kvůli velmi důležitému DUCHOVNÍMU DŮVODU, což obsahuje i volbu nepamatovat si nic o této volbě.

 

 

 

IV.  PRAVÝ PŮVOD NEGATIVNÍHO STAVU

 

 

Při procesu tohoto experimentování vstoupil do jsoucna a bytí negativní stav a vše zlé, špatné, nesprávné, zdeformované a zkažené. Negativní stav tedy nepochází z Nejvyššího. Spíše byl výsledkem popření toho, že život a lidské bytosti stvořil Nejvyšší ze Sebe a ze svých duchovních principů. Následky a důsledky tohoto popírání jsou živě ZOBRAZENY DĚJINAMI LIDSTVA na planetě Zemi během posledních asi tak 4 milionů let.

 

 

 

V.  VŠE VE VÁS A V TOMTO SVĚTĚ JE VZHŮRU NOHAMA

 

 

Výsledkem tohoto experimentování v negativním stavu bylo nastolení nevědomosti a nevědomých procesů. Toto vedlo lidi k závislosti na druhých a na fyzikálních zákonech. Takto ztratili počáteční a původní schopnost, kterou dříve měli, ovládat myslí všechny přírodní a fyzické zákony. To lidi odvracelo od obrácení se k sobě do nitra ke své Niterné mysli, kde je uloženo veškeré pravé a ryzí poznání těchto výše popsaných skutečností, jakož i všeho týkajícího se života a Stvoření. Toto poznání je k dispozici KAŽDÉMU, kdo NALEZNE SPRÁVNÝ KLÍČ, aby otevřel vchod ke své Niterné mysli.

 

Nejste tedy ve svém poznání omezeni jen o všem a o sobě, ale z vnějšího světa jste krmeni falešnými a zkreslenými poznatky, informacemi, které většina z vás považuje za pravdivé poznání. Přijetím této situace se v tomto světě a ve vás (ve vaší vědomé mysli) ustavuje pevné rozpoložení, ve kterém je vše vzhůru nohama. O této pozici si my všichni nesprávně myslíme, že je správně postavená a vhodná.

 

 

 

VI.  TO, CO POVAŽUJETE ZA PRAVÝ ŽIVOT, NENÍ PRAVÝ ŽIVOT, ALE NE-ŽIVOT

 

 

Při shora popsaném experimentování byla vytvořena NESPRÁVNÁ idea, která byla přijata většinou z nás, že lidský život na planetě Zemi ve své současné formě je pravým životem a cokoli se zde stane, je normálním, zdravým a přirozeným stavem událostí. Jsme také vedeni k víře, že tak tomu má být, a že se s touto situací NEMÁ NIC DĚLAT.

 

Pravou realitou ohledně tohoto všeho je však to, že co považujeme za pravý život, je životem FALEŠNÝM, PSEUDOŽIVOTEM, ŽIVOTEM MRTVÝM. Je to NE-ŽIVOT a všivá, ubohá IMITACE, PADĚLANÝ ŽIVOT, který v sobě a ze sebe nemá nic dobrého ani pravdivého. Není v něm ničeho z pravého života.

 

 

 

VII.  VŠE SLOUŽÍ SVÉMU ÚČELU A VÁM SE DOSTÁVÁ VELMI DŮLEŽITÉHO DUCHOVNÍHO POUČENÍ

 

 

Plný rozsah užitečnosti tohoto experimentování v negativním stavu a jeho padělaného života, čili ne-života, může být znám jen Nejvyššímu. KAŽDÝ ve Stvoření, včetně nás všech, kdo jsme přímými účastníky tohoto pseudoživota negativního stavu, se ze všeho, co se odehrává ve všech oblastech, kde negativní stav panuje, NEUSTÁLE POUČUJE. To zahrnuje planetu Zemi (dimenzi Země, ve které žijeme). Vše této povahy SLOUŽÍ VELMI DŮLEŽITÉMU DUCHOVNÍMU ÚČELU, který je pro nás velmi obtížně pochopitelný. Důvod pro toto nepochopení spočívá ve faktu, že jsme dobrovolně souhlasili s tím, že tomuto účelu nebudeme PLNĚ ROZUMĚT. Tato situace bude trvat, až to bude pro každého z nás jednotlivě DOST, čili do jisté doby určené Nejvyšším, kdy se užitečnost jsoucna a bytí tohoto negativního stavu VYČERPÁ a není ho již potřeba za žádným účelem.

 

 

 

VIII.  TO, CO POVAŽUJETE ZA LIDSKÉ, NENÍ DOKONCE ANI VZDÁLENĚ LIDSKÉ

 

 

Je důležité si uvědomit, že 95 % toho, co jsme, či z čeho sestáváme, je VNUCENÝ, UMĚLE VYVOLANÝ STAV. Jsme výsledkem genetické manipulace, mocných popudů animálních sklonů obsažených v těchto genech, které byly pseudotvůrci vzaty z tehdy existujících zvířat, a užity pro jejich experimenty. To bylo provedeno za účelem toho, aby se lidé učinili jakoby zvířecími tvory, pseudolidmi, kteří by byli ovládáni zvířecími pocity, surovými emocemi, obavami, agresivitou, násilím, závislostí, vnějškovostí, a kteří by byli v totální nevědomosti ohledně všech záležitostí života a duchovnosti.

 

Z tohoto faktu plyne zřejmý závěr, že to, co považujeme za lidské, NENÍ dokonce ani ZDALEKA lidské. Takže z našeho vědomého prožívání NEMÁME žádné pravé poznání toho, jaké je to být PRAVÝM člověkem. Pravá lidská část v nás (zbývajících 5 %) byla pečlivě uzavřena, abychom k ní NEMĚLI ŽÁDNÝ VĚDOMÝ PŘÍSTUP. To bylo uděláno za zřejmým účelem zabránit nám v objevení skutečné pravdy o nás samotných, našem životě a o životě obecně; ale obzvláště nejvíce o pravé přirozenosti Nejvyššího včetně povahy negativního stavu.

 

Z vůle Nejvyššího se však tato situace NOVÝM ZJEVENÍM o těchto záležitostech MĚNÍ. Je vám tudíž dána PŘÍLEŽITOST a NÁSTROJE, abyste se dostali do styku s těmito 5 % uvnitř vás, které jsou ve vás SKUTEČNĚ LIDSKÉ, a postupně eliminovali ve svém životě vše, co není skutečně vaše. Tato kniha slouží TOMUTO DŮLEŽITÉMU ÚČELU.“

 

 

 

 

(2)

 

KAPITOLA DRUHÁ

 

 

Z čeho skutečně sestáváte ?  Kolik je ve vás úrovní a aspektů ?  Jaké je vaše místo a pozice v tomto Vesmíru a ve vztahu k ostatním ?  Žijete skutečně v původním a pravém světě ?  Jaký je účel vašeho života ?  Započali jste svůj život skutečně na planetě Zemi ?

 

 

Výtah z knihy „Kdo jsi a proč jsi zde ?“, str. 26 – 46, 2. kapitola.

 

„Aby se náležitě odpovědělo na otázku, která je titulem této knihy: „Kdo jsi a proč jsi zde ?“, je pro vás nutné, abyste pochopili to, JAK jste utvořeni. Také je důležité, abyste věděli, KOLIK úrovní a aspektů ve vás existuje. Umíte si představit, že byste mohli vědět, kým jste a proč jste zde, bez náležitého vědomí či chápání STRUKTURY a FUNKCE vaší VLASTNÍ MYSLI, vašeho VLASTNÍHO JÁ ?

 

Životně důležitou, závažnou a významnou částí správné znalosti sebe sama je znalost struktury a funkce vlastní mysli. Především vy sami jste svou vlastní myslí. Co je ale mysl ?  Odpovědět na tuto otázku znamená odpovědět v obecném smyslu na to, kdo jste. Jakmile v tomto obecném smyslu víte, kým jste, můžete začít objevovat, kým jste ve smyslu zvláštním, ve svém vlastním osobním, jedinečném, neopakovatelném způsobu, stavu a rozpoložení. To vám pak pomůže si uvědomit, proč jste zde, protože abyste v tomto našem pseudosvětě přežili a náležitě fungovali, potřebujete být vybaveni jistými aspekty, znaky, charakteristikami a rysy, které vám pomohou v umění přežít.

 

Málo lidí si uvědomuje, z čeho vskutku sestávají a jaké nástroje mají k dispozici ke svému vlastnímu užitku. Naše uvědomění je povětšinou omezeno vědomou myslí a našimi běžnými fyzickými smysly zraku, sluchu, čichu, chuti, dotyku atd. Na těchto elementech je ustanovena či je z nich postavena naše vědomá, každodenní mysl. Realita našeho vlastního světa přesahuje jen vzácně tuto dennodenní vědomou funkci.

 

Někteří lidé zajisté mají nějaké uvědomění, byť zcela temné, že zde vzhledem k nám existuje daleko více, než je pouze vědomí, které si uvědomujeme. Některé osoby jdou o krok vpřed a uznávají, že za běžným, každodenním typem vědomé mysli je toho v nás daleko více. Tito lidé dokonce věří, že nás to řídí, ačkoli si to zřídka vědomě uvědomujeme. Tak daleko dosahují ve většině případů naše znalosti sebe samých. Přesto není struktura vlastní mysli omezena tímto uvědoměním. Co si fakticky myslíme, že naše mysl je, či čemu věříme, že je jejím složením, není obvykle pravda. Ve většině případů se jedná o nesprávná pojetí.

 

Jak jste si povšimli na konci první kapitoly, obecně se v osmi bodech tvrdilo, že současní existující lidští tvorové na této planetě (samozřejmě včetně všech těch, kdo čtou  tuto knihu) se skládají z 95 % umělých a násilně z vnějšku vložených živočišných rysů a součástí. Jen zbylých 5 % v nás je pravých lidských. Těchto 5 % bylo původně stvořeno přímým nadělením Nejvyššího. Takže 95 % toho, o čem si myslíme, že jsme my, NENÍ NÁMI, ale NĚČÍM JINÝM.

 

Na straně druhé je 5 % z nás pravých, protože cokoli je pravé, může přicházet jen z Nejvyššího, kdož je Pánem Ježíšem Kristem a jediným pravým životem. Ve většině případů si ale dokonce neuvědomujeme těchto 5 % v nás. Ta jsou pravou lidskou kvalitou stvořenou Nejvyšším. Důvodem, že si  neuvědomujeme tento důležitý fakt (jak se uvedlo v předcházející kapitole), je ten, že náš PŘÍSTUP k těmto 5 % a STYK s nimi byl PEČLIVĚ SKRYT. Byly uzavřeny právě za tímto účelem – ABYCHOM SI NEUVĚDOMOVALI JEJICH EXISTENCI.

 

Měli jste  kdy příležitost pečlivě si přečíst Žalm 139 v Bibli Svaté dle Nové verze krále Jakuba ? (Poznámka: Všechny biblické citace v této knize jsou dle této verze.) Jestliže ne, vyzývám vás, abyste si ho přečetli právě teď. Ve verši třináctém tohoto žalmu se říká:  „NEBOŤ TYS UTVOŘIL MÉ NITERNOSTI.“ Co tato slova znamenají ?  Znamenají to, že Nejvyšší ze Sebe stvořil tyto vnitřní části nás, které utvářejí těch předešle uvedených 5 %. Jak to, že vím, že je tomu tak ?

 

Především jsem to zkoumal s Nejvyšším ve své vlastní niterné mysli a potvrdilo se, že je to tak. Můžete to udělat také, jakmile se naučíte, jak komunikovat s vaší Niternou myslí a s tou částí vaší veškeré mysli, která je od Nejvyššího, a ve které je Nejvyšší VŽDY přítomen. Za druhé, čtením verše patnáctého v Žalmu 139, kde se říká: „MÁ STAVBA TI NEBYLA SKRYTA, KDYŽ JSEM BYL V TAJNOSTI STVOŘEN A UMNĚ UHNĚTEN V NEJNIŽŠÍCH PARTIÍCH ZEMĚ.“ Co tento verš znamená ?

 

Zde se neříká, že Nejvyšší taktéž vytvořil mou stavbu. Stavba zde znamená ty z 95 % násilně vložené živočišné rysy, vyšlé z genů ukradených ze zvířat. Zajisté však říká, že tento čin nebyl před Nejvyšším skryt a byl vykonán s dovolením Nejvyššího, i když „JSEM BYL V TAJNOSTI STVOŘEN“. Je zajímavé si povšimnout, že slovo „STAVBA“ je naroveň s tvrzením: „BYL JSEM V TAJNOSTI STVOŘEN“. To znamená, že „já“ se nyní považuje za produkt této konstituce, která reprezentuje 95 % všeho toho, co máme k dispozici. Nenaznačuje to, že „já“ bylo učiněno z vnitřních částí, které byly stvořeny přímo Nejvyšším. A pak se říká: „A UMNĚ UHNĚTEN V NEJNIŽŠÍCH PARTIÍCH ZEMĚ“. Takže kde a jak byl utvořen moderní člověk ?  „NEJNIŽŠÍ PARTIE ZEMĚ“ souvztaží se zónou vymístění, OBZVLÁŠTĚ S PEKLY. Je zde zcela jasné, že současně existující lidé na Zemi byli takříkajíc „UHNĚTENI“, velmi dovedně a tajně zfabrikováni v peklech někým jiným, než Nejvyšším. Provedli to pseudotvůrci způsobem, který byl popsán v předešlé kapitole. To bylo také vylíčeno v dalších knihách, jako: „Základy lidské duchovnosti“, „Poselství z nitra“, Čtvero pojetí duchovní struktury Stvoření“ a „Realita, mýty a iluze“.

 

Jelikož pseudotvůrci použili jediný materiál, který jim byl dostupný, museli také vzít nejméně 5 % toho, co bylo přímo stvořeno a naděleno Nejvyšším. Přesto zbývajících 95 % vyjmutých ze zvířat, bylo původně také stvořeno Nejvyšším. Jedinou věcí, kterou pseudotvůrci mohli učinit, byla KOMBINACE TAKOVÉHO STVOŘENÉHO MATERIÁLU, KTERÝ JIM BYL K DISPOZICI, aby dosáhli svého cíle. Z toho plyne, že by NEMOHLI přijít s něčím novým, namísto toho produkovali ubohé IMITACE toho, co ukradli z pravého Stvoření Nejvyššího. Pseudotvůrci kombinovali tento ukradený materiál zvráceným a nezákonným způsobem, aby ve skrytých a tajných místech pekel (nejnižší partie Země) zfabrikovali pseudolidi, jakými nyní stále jsme. Bez Nejvyššího je nemožné stvořit něco skutečného a pravého. Avšak to, co je stvořeno Nejvyšším, z Nejvyššího, prostřednictvím Nejvyššího a s Nejvyšším, nemůže být skryté či tajné, neboť je to stvořeno pro společný prospěch a všeobecné blaho všech ve Stvoření Nejvyššího. Proto pseudotvůrci potřebují skrývat a provádět tajně svou práci, aby tak nikdo nevěděl, čeho byli s to. To je také důvodem, proč pseudotvůrci cestovali dokonce mnoho eónů zpět v čase, dokonce před dobu, kdy se objevili na planetě Zemi, aby se usadili ve svém vlastním pseudosvětě pekel. Tato pekla umístili na protilehlé místo ke zbylému Stvoření Nejvyššího.

 

V těchto peklech pseudotvůrci vytvořili své početné fabrikace, včetně takzvaných lidských tvorů, o nichž se domnívali, že s NIMI ovládnou veškeré Stvoření. Když někdo chce vládnout veškerému Stvoření ze sebe sama, koná věci JEN KVŮLI SOBĚ, a ne kvůli všeobecnému prospěchu a společnému blahu, jak to činí Bůh. Taková je povaha negativního stavu. Je to rozpoložení, ve kterém se vše dělá potajmu, vychytralým a skrytým způsobem za jediným účelem, ABY SE SKRYL JEHO DESTRUKTIVNÍ ZÁMĚR.

 

Takže nyní, jak doufám, víte bez jakéhokoli stínu pochybností, že se skládáte z 95 % živočišných rysů nebo sklonů, které byly umně „uhněteny“ pseudotvůrci v peklech, když ponechali 5 % vnitřních částí, které byly utvořeny Nejvyšším. Proto musíme dojít k nepříjemnému závěru, že sestáváme z 95 % z pekel (nejnižší partie Země) a z 5 % z nebes (Nejvyššího). Z těchto 5 % pravých lidí v nás může zbývajících 95 % tohoto ne-lidského v nás být naživu a neustále se udržuje podpůrný životní systém. Toto malé procento nám dává zdání, že jsme praví lidé, a že žijeme sami od sebe.

 

Co ale v nás vytváří  těchto 5 % pravého člověka a z čeho se skládá těch 95 % ne-lidského ?

 

Toto je dalším důležitým krokem k poznání, kým a proč jste zde. Abyste to poznali, potřebujete pochopit strukturu a funkci těchto 5 respektive 95 % ve vás.

 

Jak bylo právě řečeno, 5 % v nás je skutečně lidských. Toto pravé lidství v nás se skládá ze 3 úrovní či oblastí. Aby se to snadněji chápalo, chápeme je jako 3 odlišné mysli.

 

 

 

I.  DUCHOVNÍ,  NITERNÁ MYSL

 

 

První oblastí či myslí je CENTRUM VEŠKERÉ LIDSKÉ MYSLI. Budeme ji nazývat DUCHOVNÍ neboli NITERNOU MYSLÍ. Niterná mysl pozůstává ze 3 svých vlastních stupňů:

 

1.  NADJÁ

             

2.  UNIVERZÁLNÍ VĚDOMÍ

 

3.  UVĚDOMĚNÍ NADJÁ

 

Obecnou funkcí této Niterné mysli je produkce, vytváření a udržování všeho, co je pravým životem, shromažďování všech od věčnosti do věčnosti existujících znalostí, jakož i vědomí těchto znalostí. Takže tu máme 3 obecné funkce Nejniternější mysli:

 

 

1.  NADJÁ

 

Vytváření, produkci a udržování pravého života. Toto je funkcí NADJÁ ve vaší Niterné mysli. Protože se vztahuje k samému vašemu životu, má Nadjá ve vás stálé sídlo a je neustálým sídlem Nejvyššího ve vás. Zde je Nejvyšší ve vás neustále přítomen a tu se můžete dostat do přímého styku či dotyku s Nejvyšším. Toto je místo či stav, kam musíte jít, abyste poznali vše o sobě.

 

Z přítomnosti Nejvyššího v Nejvyšším já Niterné mysli žijete, fungujete, jednáte, chováte se, pohybujete a jste s to vše udělat. Jestliže by tato přítomnost kdy byla z vašeho Nejvyššího já v Niterné mysli odňata, přestali byste okamžitě existovat. Je to proto, že můžete žít a dýchat jedině z Absolutního zdroje života ve vás – z Nejvyššího. Je to tak bez ohledu na to, zdali jste si uvědoměle vědomi tohoto faktu, či nikoliv, či zda věříte, nebo nechcete věřit, že je to pravda.

 

 

2.  UNIVERZÁLNÍ VĚDOMÍ

 

Niterná mysl uschovává všechny od věčnosti do věčnosti existující poznatky a zkušenosti. Toto je funkcí jejího druhého stupně, který se nazývá UNIVERZÁLNÍ VĚDOMÍ. Zde je uloženo a střeženo veškeré dobro a jeho pravda a veškerá pravda a její dobro. Důvodem, proč potřebujeme mít tuto oblast v nás je to, abychom mohli mít plný přístup k nekonečnému počtu možností voleb, z nichž si můžeme svobodně vybrat. To nám umožňuje být takovými, jakými chceme, a dělat to, co chceme. Bez přítomnosti všech existujících možností voleb a alternativ, bychom byli omezeni ve svém právu na svobodný výběr. Taková situace by byla porušením naší svobody a nezávislosti. Navíc by bránila naší schopnosti zaujmout pevnou pozici či definitivní postoj vzhledem k Nejvyššímu a duchovnosti, k jiným i sobě samým.

 

 

3.  UVĚDOMĚNÍ NADJÁ

 

Nejniternější mysl si neustále – takříkajíc po 24 hodin – uvědomuje přítomnost Nejvyššího a všechny poznatky a možnosti volby, které jsou v Niterné mysli uloženy. Toto uvědomění zajišťuje otevřený a vědomý přístup k Nejvyššímu a ke všem dostupným, v počtu nekonečným možnostem volby a alternativám. Aby se zopakovalo: Toto je funkcí třetího stupně nejniternější mysli, který se nazývá UVĚDOMĚNÍ NADJÁ. Je zřejmé, že aniž by si Niterná mysl vědomě uvědomovala to, co obsahuje a co má k dispozici, nemohlo by se nic vykonat ani zvolit. Znamenalo by to konec našich životů.

 

 

 

-------

Stejná pohlaví milujte se

Výběr z hroznů, výběr z bobulí aneb Křížem krážem česko-čínskou kinematografií a jejím významem pro budoucnost

Nejvýznamenějším filmem v této podkategorii kategorií je jistojistě Krtek a panda,seriál s krásnou animací, krásnými, romantickými a kamarádsky podanými příběhy o multikulturním mezizvířecímdruhovém přátelství. Pro děti ideální, pro dospělé relaxační.

Prvky česko-čínské kinematografie je málo - bohužel - ale je to proto, že Číná je jinak flexibilní svinstvo.

Společné filmy česko-čínské kinematografie, známou již v dimenzi X, do které se postupně skrze veganské dokumenty a stravou převybrováváme. Jak řekl slavný íránský filozof a mystik Mawláná Džálal ad-Dín Muhammad Rúmí: "Jsem tajemstvím naší existence a jejím cílem je přetvarovat se do formy nové dimenze X, starým zrakem neviděným, novým však zcela jednoduchým."

 

Možná nechápete, kam odkazuji a kam odkazovat budu, ale vše vysvětlím v zápětí mého zápěstí. Skrze emoji je čím dál tím jasnější generace mladších a mladších (de)generací, která jenom odkazuje na úpadek lidstva skrze starou dobu, kdy stěžejním vývozním artiklem naší planety Nula byly pečlivě vybírané hrozny a bobule. Na desce Nasca se dají najít stopy po sklizni, které jsou vidět jen skrze otevřenou plicní čakru v desátém nadhrudníku nebo přes polootevřené posvátné játro, které mají jen vyolení, kterých je na světě pouze 5. Duchovní propojení Česka a Číny je vidět skrze to, že jsou to destinace s nejlepšími hrozny a bobulemi. Kdekdojaká duše/srdce by mohla říci, že hlavním vývozním artiklem Číny je rýže a komunismus, to je však leš jako věž, jelikož rýže ve skutečnosti neexistuje. V našem významu slova smyslu se rýže pěstuje pouze a jen v Indii. Ostatní "rýže" jsou ve skutečnosti velmi nedozrálou odrůdou hroznů, která zraje 10-20 let. Minimálně. A co se komunismu týče, to je jen odporný vynález pseudoještěříchrepitiálnů na planetě Nula, jinak známé jako Zemi. V dimenzi X není politiky jen multikulutrní láskyplného společenství. Jinak je každý stát v dimenzi X stejný a nejsou mezi ními rozdíly. To jen na planetě Nula se vše hloupoučce rozděluje. A každý tam je gay, protože heterosexualita je hřích proti nadnadnadvesmíru.  A plození dětí taky, protože kdyby svět byl jenom homosexuální, všichni by byli nesmrtelní. Tak to je.

Už tak je to složité, ale pro obsažné pochopení všeho zde přidávám ještě pár krátkých článků, které vám trošku pomůžou s pochopením toho všeho:

------Upozornění : Toto není komentář v pravém slova smyslu, ale charakteristika děje, která obsahuje spoilery----- Paul Newman a Julie Andrews vytvořili hlavní role v příběhu o mezinárodní špionáži odehrávající se v době železné opony. Newman hraje světově uznávaného vědce Michaela Armstronga, který přijíždí se svou snoubenkou a asistentkou Sarah Shermanovou (Andrews) na mezinárodní fyzikální kongres do Kodaně. Tam si Sarah omylem přečte vzkaz pro Michaela a zjistí, že tajně pracuje ve službách východního Německa.. Zdání ovšem klame. Ve skutečnosti doktor Armstrong hledá vzorec, který se ukrývá v hlavě východoněmeckého profesora. To ovšem Sarah netuší a rozhodne se přeběhnout společně s Michaelem z jediného důvodu, a tím je láska. V Německu doktor Armstrong kontaktuje západní informátory, je však odhalen německým agentem Hermanem Gromkem a rovněž nucen, se za dramatických okolností podílet na jeho usmrcení. Následně své snoubence odhalí pravý účel svého přeběhnutí. Vhodnou lstí následně dokáže oklamat profesora Lindta. Ten mu nevědomky pomůže a odstraní tím poslední překážku k dokončení výzkumu raket proti řízeným střelám, který dokáže zabránit jaderné válce, pokud by nastala. Mezitím ovšem policie objeví Gromkovo tělo a milenecký pár je nucen co nejrychleji opustit zemi. Tajná organizace nesympatizující s vládním režimem zorganizuje jejich útěk, který nakonec po mnoha peripetiích dopadne úspěšně. Roztržená opona je Hitchcockovým padesátým filmem, což samo o sobě vzbuzuje jistá očekávání, ovšem ty nejsou naplněna a tudíž se o nějaký závažný milník, či vyvrcholení tvůrčí kariéry nejedná. Toto dílo spadá do mistrova tzv. pozdního období a snímky, které jej ohraničují jsou Marnie a Topaz. Svým politickým zabarvením nám může připomenout snímky jako Na sever severozápadní linkou či Pověstný muž. I zde je hlavní hrdinka bez svého přičinění vtažena do hry vyšších mocností, která se jí může stát osudnou. Inspirací samotnému filmu, bylo zmizení dvou anglických diplomatů, Burgesse a Macleana, kteří opustili svou vlast a usadili se v Rusku. Hitchcock tvrdí, že si kladl otázku, co si o tom všem myslela paní Macleanová. Z tohoto důvodu je téměř celá první třetina snímku ukázána z pohledu snoubenky doktora Armstronga. Ve druhé třetině se přesouváme k hlavnímu protagonistovi, se kterým se po odhalení jeho pravé identity můžeme konečně ztotožnit, a sledujeme jeho přerod díky vraždě agenta státní bezpečnosti. Po vymámení tajemství od profesora Lindta se dostáváme k části třetí a tou je útěk milenecké dvojice. Stejně jako o rozdělení dějovém, můžeme mluvit o kategorizaci dle úhlu pohledu. První část, jak už bylo řečeno, nám nabízí přes ženský prvek plno nejistoty, zmatenosti a obav. Nevíme co nás čeká, nevyznáme se v postavách ani v jejich motivacích či přesvědčení. Mužský faktor druhé části nám zprostředkuje rychlou orientaci a celkově snímek zjednoduší. Už víme, kdo jsou ti zlí a kdo hodní. Máme své favority a jsme si jistí, že už se to do konce snímku nezmění. Ve třetí pasáži se plynule spojí dvě předchozí. Od každého nám zůstane něco a nezbude nám nic jiného než se vžít do kůže obou, i když před nedávnem ještě bojovali každý na vlastní pěst. Hlavní hrdina Michael Armstrong je poněkud odlišný od hrdinů režisérových předchozích dobrodružných či špionážních filmů. Do nebezpečí se vrhá sám, je mladý, atraktivní a dynamický. Zpočátku panovaly obavy, zda není Newman pro roli vědce, nukleárního fyzika, příliš mladý. Ovšem poté, co si Hitchcock prolistoval záznamy amerických fyziků a zjistil, že jednomu z největších odborníků v zemi je teprve třicet dva let, bylo rozhodnuto. Na začátku filmu je nám Armstrong servírován jako mladý zamilovaný vědec s poměrně podivným chováním, který se záhy pokusí zbavit své snoubenky. Hitchcockovi je jasné, a sám to v rozhovorech potvrzuje, že diváci zcela určitě předem odhalí pravou podstatu věci. Za klíčovou považuje větu : „Vrátíš se do New Yorku a já poletím do Švédska“. Zcela jasně vidíme, že vědcovo jednání není ani trochu impulzivní a je to jasný, předem propočítaný kalkul, kterému ovšem nic z předchozího děje nenasvědčuje a tudíž za ním skrývá něco úplně jiného. To ovšem může pouze vycítit, důkazy nám nabídnuty žádné nejsou. Zhrzená a zlomená Sarah nevěří na ukončení vztahu bez jakéhokoliv vysvětlení a proto sleduje svého snoubence až do Východního Německa. Ten se jí ještě jednou pokusí zbavit, v našich očích ji spíše zachránit, domluvou a kategorickým odmítnutím přímo na palubě letadla . Po příletu jsou naši hrdinové obklopeni skupinou novinářů a to jak západních, tak domácích. Michael v reakci na jejich dotazy oznámí oficiální důvod svého přeběhnutí. Přítomný novinářům i nám je jasné, že ve skutečnosti půjde o naprostou mocenskou převahu ve studené válce, která zcela určitě nebude sloužit pouze k obraně, k níž jsou rakety ničící řízené střely primárně určené. Sarah pochopitelně nechce věřit, že vědecká práce je pro svého snoubence větší láskou než ona a proto se rozhodne, i přes Armstrongovi výtky, zůstat s ním. Ten se co nejrychleji pokusí kontaktovat své spojence. Prchá proto před agentem Gromkem, který byl nasazen k jeho „ochraně“ a uchyluje se pro zjištění pokynů na poklidnou farmu, která je ovšem jen zástěrkou pro špionážní činnost. Netuší, že se mýlil a byl sledován až ke svému cíli – malému nenápadnému stavení s přilehlým pozemkem. Zde nastává zlom. Doktor nám odhalením své pravé identity umožňuje ztotožnit se s ním. Před tímto zjištěním byl pro nás jen jakousi neznámou osobou, viděnou z pohledu své snoubenky, ovšem jeho radikální proměna mění náš celkový postoj k filmu. Hitchcock říká, že se tímto postupem chtěl vyhnout klasickým vyprávěcím klišé, které používají například filmy s agentem Jamesem Bondem, které jsou jasné už od samého začátku. Jeho cílem bylo začít s nějakým „tajemstvím“ aby se mohl oprostit od vyprávěcí metody výše jmenované kategorie snímků, která se dá uchopit do jednoduchého vzorce : představení dotyčného – zadání mise – přesun a plnění úkolu. Agent Gromek po příjezdu na vesnickou usedlost okamžitě pochopí pravý stav věci. Od jeho příchodu na scénu víme, že zemře, o to je ovšem jeho smrt intenzivnější. Hitchcock ho v náznacích představuje jako mírně neschopného člověka. Demonstruje to například na jeho neschopnosti zapálit si cigaretu, jelikož neustále nemá oheň. Gromek, alespoň to tvrdí, říká že žil nějaký čas v Americe a ani před nadřízenými orgány se k ní nestaví nijak negativně. I přes tento zdánlivý klad máme vůči této postavě stejný odpor jako doktor Armstrong, který jej také svými reakcemi nijak netají. Už při úprku v muzeu, o který se Michael pokusil aby dotyčného setřásl, je jasné že agent bude muset být zničen přesně tak jak jsme očekávali. Díky jeho buldočí vytrvalosti není jiná možnost, než se jej zbavit definitivně. Divák očekává daný vývoj a žene do něj i samotného hlavního protagonistu. Tudíž se při náznacích odhalení jeho lidskosti, kterou pocítíme v závěrečných okamžicích jeho života, můžeme cítit provinile. Vraždu agenta Gromka považuji za klíčovou scénu filmu, protože děj se po jejím uskutečnění otáčí o tři sta šedesát stupňů. Z hlediska gradace by se dala označit za úplný vrchol, protože jiné pasáže po ní se vyznačují čím dál tím větší epizodností. Hitchcock sám o ní říká, že zde chtěl rovněž, stejně jako v rovině vyprávění příběhu porušit určitá klišé. „Touto velmi dlouhou scénou vraždy jsem chtěl především vytvořit pravý opak klišé. Obvykle probíhají vraždy ve filmu příliš rychle : rána nožem nebo výstřel z revolveru, vrah si dokonce ani nedá čas, aby se přesvědčil, jestli je jeho oběť opravdu mrtvá. A tak jsem se pomyslel, že je načase ukázat, jak je těžké a nepříjemné někoho zabít, jak dlouho to trvá“. I vražedné prostředky vypovídají o celkové syrovosti a reálnosti. Kotlík s horkou polévkou, nůž na chleba, lopata a nakonec trouba plynového sporáku. Vrcholem se stává zlomená čepel v agentově krku. Pro zvětšení dramatičnosti se navíc celá scéna odehrává bez hudby. Gromek je také jediná hmatatelná záporná postava. Ostatní splývají s davem a je jim dán příliš malý prostor na to, aby se dokázali jakkoliv rozvinout a následně nás ovlivnit jako výše jmenovaný. Tím pádem vzniká otázka, zda má boj o holé přežití stejnou dramatičnost jako souboj se ztělesněním vládnoucího režimu na jedné konkrétní osobě, kterou jsme schopni uchopit lépe než bezbarvé abstraktní pojmy. Pro mně osobně film po tomto vrcholu ztratil své kouzlo a upadl do nepříjemného stereotypu.V některých pasážích se hlavní hrdinové stávali pouze neškodnými pozorovateli a prostor dostávali vedlejší postavy. Hrozný čin naprosto kontrastuje s poklidným umístěním vesnického domu, který zvenčí působí přátelským a uklidňujícím dojmem. Stejně na nás zapůsobí poklidně čekající a nic netušící taxikář, který hlavního hrdinu přivezl. Vražda se stává osobní věcí diváka i doktora Armstronga. Jelikož jediný další přímý účastník, žena která se na ní rovněž podílela, promptně mizí ze scény zůstává tento čin jen mezi těmito dvěma subjekty a pro oba to znamená změnu vnímání situací nastávajících. A to i díky přenosu krve na Armstrongovo oblečení, který je tímto způsobem ocejchován a už pro něj není cesty zpět. Jako perlu mohu uvést, že Národní liga počestnosti trvala na tom, že "detailní záběry brutálního zabíjení ve filmu" mohou ohrožovat morálku diváků. Také varovala rodiče, že i když Julie Andrews vypadá nevinně jako Mary Poppins, film není vhodný pro děti. Vražda nemůže zůstat bez dopadu a tudíž poté, co Armstrong z farmy odjede, nastává jeho přerod. Začíná chápat, že tento souboj by bez pomoci mohl lehce prohrát a svěřuje se své partnerce. Druhý souboj nutný pro úspěšné splnění mise je diametrálně odlišný. Profesor Lindt má díky svému chování a myšlení od počátku naše sympatie. Není žádným ztělesněním státní moci a ztracenou existencí jako agent Gromek, je to člověk se stejným zaměřením jako náš nově objevený hrdina, jenž díky své dobrosrdečnosti a zapálenosti prohraje. Při jeho hrůzném zjištění, že jeho protivník vlastně nic neřekl a dozvěděl se všechno co potřeboval, jsou naše sympatie rozděleny přesně napůl a chápeme tento podvod jako malé nutné zlo, které se nakonec obrátí ve velké dobro (i když i to je nejisté). Přesně ve chvíli, kdy profesor pochopí svůj hrozný omyl, školní rozhlas vyhlásí pátrání po amerických špionech, kteří se chtějí zmocnit domácí technologie. Náš pár tímto ztrácí možnost anonymně se ztratit v davu a je nucen spoléhat na pomoc cizích lidí. Tajná organizace ∏ se má postarat o jejich návrat domů. Prostředkem útěku se stává falešný autobus s falešnými cestujícími, který má budit dojem běžné linky. Hitchcock tento prostředek zvolil záměrně, jde o scénu kde se zhušťuje čas a vytváří se představa dlouhé jízdy. „Celou scénu jsem točil s představou, že autokar je jako živý člověk. Jde o hodný autokar, který pomáhá naší dvojici při útěku. Pět set metrů za nimi jede zlý autokar, který může znamenat zhoubu toho hodného.“ V tomto uzavřeném prostoru, který je ještě více odtržen od reality díky zadní projekci, se odehraje další drama důležité pro vývoj příběhu a jeho pochopení. Hitchcock ovšem později litoval, že nechal snímat tuto scénu německého kameramana a nezajistil si americký štáb. Hlavním hnacím motorem této situace není primárně úspěch autobusu, ale tzv. „zlá a nepříjemná baba“ Fräulein Mannová. Na první pohled je zřejmé, že její námitky a neochota které postupem času přerůstají téměř v otevřené nepřátelství, jsou naší dvojici životu nebezpečné. Pokud se ovšem vcítíme do kůže této ženy, dostane se nám zcela jiného pohledu na věc. Pro ni jsou dva Američané obyčejní a nebezpeční cizinci, nejedná se o domácí obyvatelstvo, které prchá ze země bez nějakých velkých činů a bez netušených pokladů. Vždyť úspěch špiónské mise může přece znamenat konec všech, kteří k útěku dopomáhají. A nejen jich. Michael se může právem cítit vinen. Díky jeho aktivitě a sobeckosti, jednalo se ostatně o jeho projekt, jsou právě tito lidé s nimiž je v inkriminovanou chvíli v osobním kontaktu, v přímém ohrožení života v důsledku nezdaru nebezpečné mise. Závěr autobusové honičky se nese v akčním duchu. Vojáci ovšem paradoxně chytí jedinou nevinnou osobu. Stařenku, která v domnění běžné linky do autobusu nastoupila. Náš milenecký pár se pokusí splynout s davem, ovšem zvídavému oku jedné ženy neujde. Jedná se o hraběnku Kučinskou. Ta, zřejmě díky televiznímu vysílání které šíří spolu s Armstrongovým portrétem zprávu o zmizelých špionech, pozná že narazila na velkou šanci. Mohli bychom si říci, že kdyby prchající pár nezapomněl adresu kontaktního místa, nikdy by pozvání na kávu nepřijal. Ale ono to ani tak úplně nebylo pozvání a nikdo si nemůže být jistý tím, že by je hraběnka při nejbližší příležitosti neudala, kdyby se jí nedostalo jejího kýženého cíle. Tím je možnost přesídlení do Ameriky, či alespoň slib udržení kontaktu za účelem téhož. Po té co jsme ze ztotožnili s hlavním představitelem nám proto přijde zcela přirozené pokud ji odmítneme jako on. Je stará, hloupá a neužitečná. Těží z mezní situace, která se stala právě díky chybě – zapomnětlivosti, doktora Armstronga. Ten ji nakonec i díky tlaku své snoubenky přijme a díky změně jeho postoje se nám najednou stařena jeví jako stará ubohá žena, která domov nenajde nikde. Snad jen ve svém snu, který pro ni znamená vše. Zde bych rád podotknul, že herečka Lila Kedrová pro mně naplňuje pojem „přehrávání“. Hitchcock jí zde ponechal až příliš volného prostoru a i kdyby byla scéna sebedokonalejší, stejně by ve mně díky jejímu herectví zachovala negativní dojem. Po epizodě s hraběnkou, které se sen o svobodném životě rozplyne mnohem rychleji než by chtěla, se uprchlíci přesouvají do divadla, kde mají vyčkat na zprostředkování konečného transportu z komunistického Německa. Robin Wood ve své knize Alfred Hitchcock a jeho filmy vidí divadelní epizodu jako jednoduché shrnutí celého filmu. V této sekvenci se vrací ústřední motiv titulků a tím jsou obrazy z pekla. Balerína tančící mezi falešnými plameny ohně pozná Armstronga jen díky své malichernosti a hlouposti. Byl to právě on, s kým cestovala v letadle, ten samý člověk, který strhl pozornost, která měla být věnována jí, na sebe. Policie na sebe nenechá dlouho čekat, Armstrong je obklíčen a situace se jeví jako bezvýchodná. Právě v ten okamžik pomůže právě falešný oheň a to jak na jevišti, tak ve skutečnosti. Michael dostane spásnou myšlenku a výkřikem „Hoří“ způsobí všeobecnou paniku. Ta představuje svět chaosu v malém. Z toho sevření je potřeba se dostat. Sarah šťastnou náhodou stáhne svého milence sebou a oba dotyční se po zásahu zainteresovaného člověka ocitnou ve velkém koši na prádlo, svém novém a posledním dopravním prostředku. Kulisák, který se rozhodne je schovat rovněž není nikterak čistým člověkem a jeho hlavním hnacím motorem jsou peníze. Poslední záběr ukazuje, že si je se zájmem přepočítává. Balerína se ke slovu dostane ještě jednou a to když odhalí obsah košů, které jsou právě vykládány na pobřeží, které znamená svobodu. Způsobí povyk a přivolaní aktivisté koše rozstřílí. K velkému překvapení všech dotyčných, kteří byli strženi silou davu se z nich vysype pouze oblečení. Naši hlavní představitelé už plavou ve vodě a zakončují šťastně svou pouť. Poslední záběr, při kterém se přeběhlíci schovávají za prostěradlem, je zanechává ve stejné pozici jako na začátku. Jejich vztah ovšem prošel složitým vývojem a dokázal, že stojí na pevných základech. Paul Newman se v tomto snímku vydává hledat cosi, o čem nemáme příliš jasnou představu. Jediné co tušíme je, že ten předmět je životně důležitý a pro jeho získání bude potřeba sestoupit až na samé dno. Při sestupu do podsvětí (motiv pekla) prožije mnoho zkoušek a utrpení než dosáhne vytýčeného cíle. I když se to nabízí, zcela určitě bych nezapojoval tento motiv do stejné roviny s Německou demokratickou republikou. Ztracené duše jako jsou Gromek či Kučinská můžeme najít i jinde a navíc by to bylo až příliš laciné. Za ztraceného by se dal označit i Michael, který je na tom podobně jako hraběnka či agent státní bezpečnosti. I když on jediný je schopen s tím něco dělat. Nemá potřebu být nostalgický či oplakávat ztrátu své společenské třídy. Jedná. Jeho cílem je přenést přes hranice vzorec, který mu zajistí nehynoucí slávu. Ale je to skutečně tak? Vždyť by přece stačilo, kdyby se k výsledku dostal sám a nemusel by podstupovat tuto strastiplnou cestu plnou překážek fyzických i psychických. Bez těchto překážek by ale nešlo rozvinout další Hitchcockovo velké téma, kterým je síla muže vydržet se ženou i přes zjevné problémy, které díky rozmanitým situacím nastávají. Ty zde ovšem mají jen jeden zdroj a tím je Armstrong. Už od samotného počátku odmítá Michael říci Sarah co dělá a riskuje tím jejich vzájemný vztah. Díky její věrnosti, kterou můžeme chápat i jako sebeobětování, však drží pohromadě. Poté se žena dozví pravdu, se situace dramaticky obrací stejně jako celkové vyznění. Když se na začátku špionážního dobrodružství Michael snažil své milenky zbavit, nemohl tušit, že ona jediná mu bude v důležitých okamžicích pomáhat a zcela určitě se z ní nestane nadbytečná zátěž. Bez její spolupráce by mise zaručeně dopadla fiaskem. Ona promluvila s profesorem Lindtem, odlákala Karla od stolu na taneční parket, aby měl její přítel volné pole působnosti, či přemluvila právě jeho,aby svolil a nechal hraběnku Kučinskou pomoci jim. Finální zásah opět leží na jejích bedrech a jen její ruka jej zachraňuje z davu, který ho sebou strhává. Odpověď proč všechny tyto věci dělá je poměrně lehká. Je zamilovaná. Ovšem neidealizuje si svého přítele až příliš a udělal by on to samé i pro ni? V jenom rozhovoru režisér přiznává, že podlehl komerčnímu tlaku a upravil poslední dvě minuty tak, aby byl hlavní hrdina více konveční a typický. Ale dobře víme, že to tak zřejmě není a předchozí minuty nám dávají za pravdu, že toto není žádný archetyp dokonalého agenta. Důvodem veškerého jeho počínání byla sobeckost, která ho donutila vytáhnout do boje, který mohl ohrozit i jeho život. A co vlastně dokázal? Lide z Východního Německa mu pomáhali s dobrými úmysly a on teď drží prst na spoušti, díky nově nabyté technologii, kterou sám nebyl schopen objevit. Kdybych měl Roztrženou oponou na pár řádcích sumarizovat, mohl bych konstatovat, že se jedná v jistých ohledech o klasický film velkého Alfreda Hitchcocka. Hlavní hrdinové jsou ze světa absolutního pořádku (vědecká konference) uvržení do světa absolutního chaosu. Musí se jím probojovat ať chtějí nebo ne. Film obsahuje několik velmi dobrých scén a rozhodně bych jej zařídil mezi nadprůměrná díla mého oblíbeného režiséra. Škoda jen, že závěr vyznívá až příliš lacině a podivně. Rozstřílení košů je naprosto zbytečný vtípek, který šlo bez problémů obejít. Tématem filmu je dle Hitchcocka „špinavý byznys špionáže“. K tomu režisér dodává : „Diváci se mohou ztotožnit s hlavním hrdinou a poznat, o jak hnusný a nebezpečný byznys tu jde. Špión je ve své vlastní zemi hrdinou, ale v té cizí zločincem.“ K této úvaze by se dalo poznamenat následující. Není hnusný, špinavý a nebezpečný byznys pouze pro hnusné, špinavé a nebezpečné lidi? Děj filmu by tomu dozajista odpovídal, vždyť jediné bezelstné gesto v celém snímku ukáže pouze Sarah, když překročí svůj vlastní stín a před vědeckou komisí odmítne vypovědět cokoliv o tajných výzkumech a fázích jejich rozpracovanosti. Jedná se o tu samou Sarah, která se připojila k Armstrongovi z důvodu čisté lásky aniž by něco tušila o mocenských pletichách do kterých je její milý zapleten. Nevědomost tentokrát omlouvá. Citace : 1-2. Rozhovory Hitchcock Truffaut, Praha 1987 str. 171-172 Literatura : Wood, Robin : Alfred Hitchcock a jeho filmy, Praha 2003 Rozhovory Hitchcock Truffaut, Praha 1987(23.12.2004)

------

1141.  Několik stručných objasnění struktury a povahy zóny vymístění.           (Přijal Petr D. F.)          

18.5.1988.         Časně zrána.

Místo: Santa Barbara, California, USA.

 

To, co zde cituji z knihy „Nové zjevení Pána Ježíše Krista“ se týká životně každého člověka na Zemi, neboť každý má šat - hmotné tělo – zfabrikované pseudotvůrci ! ! !  Pochopení tohoto faktu dává možnost řešení problému každého člověka na Zemi.

 

Tyto informace šiřte všemi směry, neobávejte se ničeho, hlavně do škol – učitelům,  úředníkům a vědcům a všem dalším zájemcům nezapomeňte na naše milé novináře a politiky, které máme tolik rádi. Bude to pomocí mnoha lidem a velký průšvih pro pseudotvůrce.

 

Tuto kapitolu je vhodné SYSTEMATICKY rozeslat NA VĚDOMÍ všem MÉDIÍM, OKR. ÚŘADŮM (přednosta), MĚSTŮM (starosta) a SOUDŮM v ČR (předseda senátu soudu) s uvedením této skutečnosti (na konci uvést „Na vědomí: Všechna média ......  Všechny soudy ČR“).

 S láskou  Ivo A Benda.

 

Kapitola dvacátá devátá. (Strana 634 – 639.)

 

Dne 18. května 1988, časně zrána za rozbřesku, bylo ke mně slovo Pána Ježíše Krista, řkoucí:

 

„Je nutno učinit několik krátkých poznámek o struktuře a povaze zóny vymístění, zvláště ohledně jejích obyvatel. Pokud si vzpomínáte, byla tato struktura a povaha popsána ve třinácté kapitole knihy „Realita, mýty a iluze“ a v první kapitole knížečky „Čtvero pojetí duchovní struktury stvoření“ i na stránkách jiných knih zprostředkovatele tohoto přenosu. V té době bylo naznačeno, že v základě imituje struktura zóny vymístění strukturu pozitivního stavu, jsouc jeho zvráceným odrazem či šerednou karikaturou povahy Stvoření. Hierarchie organizace zóny vymístění je podobná hierarchii duchovní organizace pravého Stvoření až na to, že JDE O ZCELA ROZDÍLNÝ, DIAMETRÁLNĚ PROTICHŮDNÝ ÚČEL.

 

Jak bylo dříve uvedeno, je omylem předpokládat, že pekla, na příklad, jsou jedním místem v duchovním světě, soustředěným v jedné specifické oblasti paralelně se Stvořením. Zóna vymístění je antivesmír, který sestává ze svých vlastních obsáhlých tří dimenzí:

 

(1)

antiduchovní dimenze, čili jejího pseudosvěta, jenž je lidským tvorům obecně znám jako pekla;

 

(2)

z antiintermediální dimenze, čili jejího pseudointermediálního světa;

 

(3)

z antipřírodní dimenze, čili jejího pseudofyzického světa.

 

Každá z těchto dimenzí sestává z vlastních pseudogalaxií, pseudoslunečních soustav a pseudoplanet. Všechny jsou pod VLÁDOU PEKEL - jejich pseudonejniternějšího pseudoduchovního světa. Navíc má zóna vymístění jednu zvláštní podivnost v rámci své říše, jež aktuálně a specificky nesouvztaží s ničím – a to je planeta Nula. Souvztažnosti planety Nula jsou difúzní a nespecifické. Její divná a speciální role vyžaduje toto uspořádání.

 

Jak víte, byla celá zóna vymístění – než se Nejvyšší vtělil do formy Ježíše Krista – pod nepopíratelnou vládou pseudotvůrců. Po této inkarnaci, obzvláště po vzkříšení Pána Ježíše Krista, byli pseudotvůrci zbaveni svého vládnoucího postavení, separováni od ostatních částí zóny vymístění a jejích pekel a až donedávna uvězněni. Od té doby i nadále patří úplná kontrola nad zónou vymístění Pánu Ježíši Kristu, který jí vládně, jak si vzpomínáte, podle ZÁKONA DOVOLENÍ.

 

Pseudotvůrci, v době, kdy byli u moci, ustanovili v zóně vymístění určitou hierarchii a politickou strukturu podle vzoru struktury skutečného Stvoření. Důvod, proč tato struktura zvráceně kopíruje strukturu skutečného Stvoření je v tom, že pseudotvůrci potřebovali něco, co by bylo přesně protichůdnou replikou originálu. Je daleko snadnější válčit proti něčemu, co okopírujete do všech největších detailů. Jiný důvod byl stavební materiál jim dostupný. Jak již víte, přicházel a ještě přichází ten materiál z odmítnutých a vypuzených idejí všech sentientních entit ohledně odvozování života z jakéhokoliv jiného zdroje než z Pána Ježíše Krista (toto je jedním z obecných obsahů té ideje). Jelikož se ta idea vyskytuje v sentientní mysli, proto odráží strukturu té sentientní mysli. Sentientní mysl zase pak odráží strukturu hierarchie duchovní organizace Stvoření a jeho multivesmíru. Z toho důvodu bylo snadné vyčíst dotyčnou strukturu u obsahu a povahy těch odvrhnutých idejí. Z toho tedy pseudotvůrci znali, jak vybudovat protichůdný a diametrálně odlišný svět – pokud se týká jeho účelu.

 

V původní sestavě fungovali pseudotvůrci v roli Boha – Stvořitele, který vládl nad veškerým pseudostvořením. Ves skutečnosti zvolili ze svého středu tajným hlasováním jednoho člena, jemuž byla přidělena role nejvyššího boha. Ten „bůh“ pak jmenoval členy vládnoucího politického tělesa, (všimněte si, nebyli již zvoleni tajným hlasováním – pozn. zpracovatele) jemuž byly přiděleny rozličné funkce za účelem zajištění přiměřeného vládnutí nad veškerou zónou vymístění. V době původní fabrikace a založení pekel zfabrikovali pseudotvůrci také zvláštní typ tvorů, kteří svou mocí, rolí a pozicí souvztažit, v negativním smyslu ovšem, s různými duchovními entitami, stvořenými Nejvyšším, za účelem spolutvoření a spoluvládnutí nad multivesmírem.

 

V tomto ohledu existuje v zóně vymístění devět velmi širokých a obecných kategorií entit (mimo pseudotvůrců), jež jimi byly původně zfabrikovány. Všechny mají velmi zvláštní poslání, role a stupeň a rozsah politických a jiných mocí OVLÁDAJÍCÍCH MYSL v říši zóny vymístění. V rámci těchto velmi širokých a obecných kategorií sestává každá kategorie ze svých vlastních četných subkategorií se svými vlastními jmény, funkcemi a rolemi, jakožto i specifickým postavením v rámci hierarchie té struktury. Není nutno, abyste se starali o tyto četné subkategorie a jejich jména či role. Jen by vás to mátlo, tak jsou komplikované a zapletené (srovnej např. analogii zapletených, komplikovaných a neprůhledných vlastnických vztahů zde na Zemi, kdo co ovládá a manipuluje – pozn. zpracovatele).

 

Je dovoleno, abyste se seznámili s poněkud ohraničenou krátkou informací o devíti základních obecných a širokých kategoriích těchto TVORŮ za tím účelem, abyste si uvědomovali JEJICH VLIV NA LIDSKOU MYSL, a tak se mohli CHRÁNIT PŘED TÍM OVLIVŇOVÁNÍM. Subkategorie těchto hlavních kategorií fungují v rámci vlády hlavních kategorií, sloužíce jim v jejich hlavní roli poslání.

 

 

1)  PSEUDOMOCNOSTI A PSEUDOSERAFÍNI

 

První kategorie, jaká je na samém vrcholu nade všemi, se může nazvat pseudomocnostmi a pseudoserafíny. Tito byli zfabrikováni pseudotvůrci jako první, aby jim pomáhali ve fabrikování a zakládání pekel a všech jiných tvorů. Toto je VLÁDNOUCÍ ČI ZÁKONODÁRNÉ TĚLESO PEKEL, které ROZVÍJÍ, FORMULUJE A USTANOVUJE RŮZNÉ POLITICKÉ PROGRAMY, jimiž se VLÁDNE nad veškerou zónou vymístění na všech jejích úrovních. V přítomné době, po uvěznění pseudotvůrců, je to tato kategorie, z níž byl jmenován pseudobůh, který vládne nad všemi pekly i nad ostatními oblastmi zóny vymístění. Pseudotvůrci nemohou déle být na nejvyšším místě, neboť jejich pozice je nyní ZABRÁNA Pánem Ježíšem Kristem, který DOVOLUJE PROZATÍM A V ZÁJMU DUCHOVNÍHO POUČENÍ, aby všechno ostatní zůstávalo stejným.

 

Kvůli svobodě volby potřebují všichni členové pekel mít dojem, že si vládnou sami. Jsou ještě jiné nesmírně důležité důvody, proč Pán Ježíš Kristus dovolil, aby se tato situace nadále vyskytovala dokonce i poté, co odebral vládnutí pseudotvůrcům. Některé z těchto důvodů byly zjeveny dříve. Jiné jsou nad rozsah lidského pochopení.

 

 

2)  PSEUDOPOTENTÁTI, PSEUDOCHERUBÍNI A PSEUDOTERAFÍNI

 

Druhá kategorie, která následuje hned za první, se může nazývat pseudopotentáti, pseudocherubíni a pseudoterafíni. Jejich role a postavení se může srovnat s PRÁVNÍM ODVĚTVÍM VLÁD LIDSKÝCH TVORŮ. V určitém smyslu jsou vykladači všech pseudoprincipů, vyvinutých výše popsanou první kategorií pekelných tvorů. Jsou KONEČNÝMI ROZHODČÍMI ve věci pseudospravedlnosti v zóně vymístění.

 

 

3)  ĎÁBEL

 

Třetí kategorie těchto tvorů se nazývá ďábel. Ďábel sestává z četných tvorů, kteří mají zcela na starosti PRODUKCI VŠECH DRUHŮ ZLA ve veškeré zóně vymístění s JEJICH NÁSLEDNÝM ÚSPĚŠNÝM ROZŠIŘOVÁNÍM A ODŮVODŇOVÁNÍM.

 

 

4)  SATAN

 

Čtvrtá kategorie těchto tvorů se nazývá satan. Sestává z tvorů, kteří mají plně na starosti PRODUKCI A ŠÍŘENÍ VŠECH DRUHŮ NEPRAVD, ZVRÁCENIN A ZNETVOŘENIN po celé zóně vymístění a jejich odůvodnění.

 

 

5)  LUCIFER

 

Pátá kategorie se nazývá lucifer. Sestává z tvorů, kteří se mohou srovnat s IDEOLOGY, CO MAJÍ NA STAROSTI VEŠKEROU PROPAGANDU v zóně vymístění, zvláště proti pozitivnímu stavu. Jejich základní rolí je LÍČIT pozitivní stav jako něco nejošklivějšího a nejzápornějšího a negativní stav znázorňovat jako něco nejkladnějšího a nejžádoucnějšího. Jsou mistry v přesvědčování, demagogii a ovládání mysli sugescí a ovlivňováním.

 

 

6)  DÉMONI

 

Šestá kategorie se nazývá démony. Démoni mají na starosti všechnu VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ BEZPEČNOST ve veškeré zóně vymístění. Mohou být také přirovnáváni k MOCENSKÉMU NÁSTROJI VOJENSKÝCH SIL. Jedno z jejich mocných odvětví má za úkol ŠPIONÁŽ A ŠPEHOVÁNÍ VŠECH ČLENŮ NEGATIVNÍHO STAVU s tím, aby se zajistilo, že nikdo neodbočí od pravidel a životního stylu negativního stavu. Je jim přidělena role UZAVŘENÉ BEZPEČNOSTÍ SLUŽBY KOLEM ZAPOUZDŘENÉ PRAVÉ SENTIENTNÍ MYSLI V LIDSKÉ MYSLI A MYSLÍCH VŠECH JINÝCH TVORŮ A UDRŽOVÁNÍ V SEPARACI JEJICH PSEUDOMYSLI OD JAKÉHOKOLIV VLIVU PRAVÉ SENTIENTNÍ MYSLI.

 

 

7)  PSEUDOARCHANDĚLÉ

 

Sedmá kategorie se nazývá pseudoarchandělé. Pseudoarchandělé jsou v čele agentur, PROSAZUJÍCÍCH ZÁKON ve veškeré zóně vymístění. Z formulovaných pseudoprincipů a pseoudozákonů, přicházejících shora, VYTVÁŘEJÍ PROSTŘEDKY PRO JEJICH SPLNĚNÍ v celé říši zóny vymístění.

 

 

8)  PSEUDOANDĚLÉ – ANDĚLÉ TMY

 

Osmá kategorie se nazývá pseudoanděly, čili anděly tmy. Tito tvorové mají na STAROSTI VYNUCOVÁNÍ ZÁKONA. Jsou vlastně POLICEJNÍ SILOU, KTERÁ ZAJIŠŤUJE, ABY KAŽDÝ SETRVÁVAL U MÍSTNĚ ZAVEDENÝCH PSEUDOZÁKONŮ.

 

 

9)  DUCHOVÉ

 

Konečně devátá kategorie se nazývá duchy. Má dvě široké a nezávislé subkategorie: Jedna se jmenuje negativní duchové a druhá se nazývá zlými duchy.

 

9.1)  NEGATIVNÍ DUCHOVÉ

 

Negativní duchové jsou obyčejně POCHOPY SATANÁŠE. Zpříkladňují život všech nepravd, zkreslení a zvráceností pravdy. Ukazují příklad konkrétního života dle satanských pseudoprincipů falešností.

 

9.2)  ZLÍ DUCHOVÉ

 

Zlí duchové jsou, na druhé straně, POCHOPOVÉ ĎÁBLA. Jejich rolí je zpříkladňovat životní styl veškerého zla ve jsoucnu a bytí. Tito zlí duchové uvádějí příklad konkrétního života ve shodě s ďábelskými pseudoprincipy všech druhů zla.

 

VĚTŠINA LIDSKÝCH TVORŮ, vstupujících do pekel ze své vlastní volby, STÁVÁ SE BUĎ NEGATIVNÍMI, NEBO ZLÝMI DUCHY. Lidští tvorové se nikdy nedostanou výš (níž !) než k hodnosti pseudoarchandělů. Taková je základní hierarchická struktura zóny vymístění i povaha její vlády. Jak vidíte, ODVOZUJE SE v obecnosti politická struktura vlád na planetě Nula v zásadě, v literním smyslu, ze struktury zóny vymístění. Nicméně existují některé rozdíly mezi strukturou pekel a strukturou planety Nula. Planeta Nula má minimální stupeň určité difúzní souvztažnosti s pozitivním stavem.

 

Pozitivní korespondence dává vládní politickou strukturu v určitých zemích na vaší planetě, která se nazývá „demokracií“. Těchto velmi málo zemí na vaší planetě dává svým občanům v určité míře volnost a svobodu vyjádření, jaká neexistuje nikde jinde v zóně vymístění a jejích peklech. Dobrým příkladem pro toto uspořádání je politický systém, jaký byl zaveden ve Spojených státech amerických. Avšak, jak víte, došlo od doby původního stavu těch svobod a volnosti, od doby jejich založení, k jejich postupné erozi. A i když Spojené státy americké jsou stále ještě nejsvobodnější zení na vaší planetě, tato situace se zhoršuje pro vás alarmující rychlostí. Odráží se v tom POSTUPNÉ ÚPLNÉ PŘEVZETÍ VAŠÍ PLANETY NEGATIVNÍM STAVEM.

 

Výše popsaná struktura a povaha zóny vymístění má jeden velice důležitý aspekt pro ty, co praktikují duchovní hypnoterapii a proces niterného putování. Pokud si pamatujete, bylo naznačeno v páté kapitole této knihy, že každá násilně oddělená a izolovaná úroveň lidské mysli (pravé nejniternější duchovní mysli, pravé vnitřní mysli a pravé zevnější mysli) je zapouzdřena speciálním stavem, jaký simuluje funkci a účel úrovně originální mysli. Abychom tedy zopakovali:

(1)

Pravá nejniternější duchovní mysl je ZAPOUZDŘENA falešnou nejniternější duchovní myslí;

(2)

vnitřní pravá mysl falešnou interiorní myslí

(3)

a pravá zevnější mysl falešnou zevní myslí.

 

V té kapitole bylo také zdůrazněno, že KAŽDÉ takové PSEUDOMYSLI jsou přidělení četní DÉMONI, kteří nejen že UDRŽUJÍ tyto mysli FUNKČNÍMI a V POPŘEDÍ, ale také KONTROLUJÍ STRÁŽCE u případných infinitesimálně malinkých otvůrků do pravé mysli, aby BLOKOVALI výstup a vstup jakékoliv případné PRAVDY a REALITY ve VĚDOMOU MYSL v jejich opravdovém, nepokrouceném, nezfalšovaném a nezvráceném stavu.

 

Protože strukturální povaha těchto falešných myslí je zvráceným odrazem strukturální povahy pravé mysli, každé falešné mysli se přiděluje řada pseudoduchovních poradců stejným způsobem, jakým Pán Ježíš Kristus přiděluje lidským tvorům řadu pravých duchovních poradců. Počet pravých duchovních poradců přesně odpovídá počtu démonů, kteří fungují v roli pseudoduchovních poradců. Jediným rozdílem v tomto uspořádání je to, že tento druh démonů funguje z pozice separace a izolace jednotlivé mysli. Vždyť nakonec je to jejich role bezpečnostních četníků pekel držel tu mysl v odloučenosti a izolaci. Na druhé straně praví duchovní poradci, přidělení Pánem Ježíšem Kristem, fungují z pozice sjednocenosti a jednotnosti. Z toho důvodu objevují se praví duchovní poradci POUZE na úrovni Nejniternější duchovní mysli jako integrující zdroj veškeré sentientní mysli.

 

Kvůli tomuto osudově závažnému rozdílu se každé falešné mysli přiděluje řada démonů – falešných duchovních poradců v počtu odpovídajících počtu pravých duchovních poradců. Takže máte sbor falešných duchovních poradců na úrovni falešné nejniternější duchovní mysli. Jiný sbor je přidělen falešné vnitřní mysli. A třetí sestava je umístěna na úrovni falešné zevní mysli. Máte-li tedy, například, celkový počet pravých duchovních poradců rovnající s číslu deset, pak budete mít deset démonů – pseudoporadců na úrovni falešné nejniternější duchovní mysli; deset na úrovni nepravé vnitřní mysli a deset na úrovni falešné zevní mysli. Máte zde vlastně třicet démonů proti pravým poradcům. Takto neprodyšná jsou bezpečnostní opatření negativního stavu.

 

Takže, aby se úspěšně zdolávala tato situace, musí se během procesu obrany proti těmto démonům věnovat zvláštní pozornost těm, kteří hrají roli falešných duchovních poradců. V tom bodě, kdy se věnujete práci nad sebou, je velmi snadné přehlédnout tyto zvláštní démony, protože berou na sebe přesně takovou podobu a takový obraz, jaký mají vaší praví duchovní poradci (na toto shořela řada lidí, kteří čile komunikovali přes 7. čakru a měli i dobré mentální vidění, ale neměli dobrou intuici. To, že vidíte bytost Světla, ještě není důkazem, že je to ona. Já se viděním neřídím, ale jen intuicí, nitrem, a je to funkční způsob – pozn. zpracovatele). Takto se můžete velice snadno oklamat a mít pocit falešné bezpečnosti. Myslíte, že máte co činit se svými pravými, opravdovými duchovními poradci, zatím co je fakt, že jednáte s démony, kteří je předstírají. Z toho důvodu se vám radí, abyste zkoumali velice důkladně a prověřovali dvakrát i třikrát všechny démony i duchovní poradce (bytosti Světla se neurazí v žádném případě – pozn. zpracovatele), kteří se posunují spolu s vámi do vnitřní a vnější úrovně vaší mysli. V procesu toho posunování – z jedné úrovně na druhou – dochází obvykle k záměně pravých duchovních poradců falešnými. Jakmile se ukončí posunutí, je radno, abyste opět prověřili objevující se duchovní poradce a ujistili se, že jsou, kým mají být.

Nejlepším způsobem, jak se vyhnout tomuto oklamání, je přímé jednání s těmi typy démonů na každé úrovni pseudomysli a obrátit se na ně nejdříve. Řekněte jim, že víte, že jsou tam; že víte, v čem je jejich role a funkce a připomeňte jim – než postoupíte dále – že mají vrozenou schopnost volit a měnit se. Odešlete je od sebe do té speciální oblasti, jež byla založena Pánem Ježíšem Kristem za tímto speciálním účelem mezi pekly a intermediálním světem. V té oblasti jsou prošetřeni a dává se jim možnost výběru, aby buď konvertovali do pozitivního stavu, nebo byli uzamčeni v nějakém žaláři ve svých příslušných peklech, kde mají nést všechny důsledky svých činů i bláznivých výběrů.

 

Po té, co se v první řadě budete zabývat těmi démony, tehdy a jenom tehdy, můžete pokročit k dalším specifickým démonům – máte přistoupit k osvobození a obrácení strážců způsobem, popsaným v páté kapitole této knihy.

 

Toť vše, co je vám třeba znát o této otázce v této době.

 

Má-li kdo uši k slyšení, ať slyší, co Pán Ježíš Kristus zjevuje o této záležitosti.“

 

 

1142.  Rozhovor s Asket o Sympoziu o lásce.     (Přijala Helena K.)                          28.7.2000.       

                                                                                               Místo: Česká Lípa. 

„Helenko, jsem tady, můžeme pokračovat, Asket, velitelka pomenší flotily z Ajacit.“

 

Milá Asket, pořádáte také na vaší planetě sympozium ??

 

„Milá Helenko, ano, pořádáme sympozia, protože nás to velmi duchovně povzbuzuje a učíme se nové duchovní pravdy a také si předáváme svědectví a zkušenosti, jako vy v Církvi. Naše Sympozia jsou jiná a jinak řízena. My nemáme čas, žijeme v přítomnosti. Dostaneme telepaticky impuls a jdeme na Sympozium. Žádný program předem nemáme, my nic předem neplánujeme. Źít v přítomnosti tady a teď je mnohem snadnější a rychlejší, když to srovnávám s vámi na planetě Zemi. Někteří bratři a sestry na planetě Zemi takto žít v přítomnosti umí. Vaše Sympozium bude trochu podobné našemu, cítíte to také tak, a proto jste byli vedeni Stvořitelem naším milovaným uskutečnit v krátké době toto sympozium. Poprvé na vaší planetě Zemi bude uskutečněno v této krátké době tak velké Sympozium, a proto to bude skvělé.

 

Mnozí lidé tomu ani nemohou uvěřit, že tak rychle stihnete vše zajistit, ale přesto jsou zvědaví, jak to proběhne. Všichni, kdo se do tohoto díla zapojili, se přesvědčili o tom, že s láskou se dají dělat přímo zázraky. Helenko, Sympozium o lásce na planetě Zemi ještě nikdo nepořádal, my se všichni těšíme.

 

Helenko, přeji ti dobrou noc, za všechny vesmírné přátele, s láskou Asket, velitelka pomenší flotily z Ajacit.“

 

Děkuji ti moc Asketko, a já posílám všem i tobě proudy lásky, Helena z planety Země. Ahoj.

 

 

1143.     Rozhovor s Firkonem o Sympoziu o lásce.   (Přijala Helena K.)       13.8.2000.     23:00-23:45 hodin.

                                                                                               Místo: Česká Lípa.

 

„Milá Helenko, rád ti odpovím na tvou otázku, Firkon, velitel vesmírné flotily z Plejád.“

 

Milý Firkone, prosím tě, jak reagují lidé, kteří dostávají pozvánky na Sympozium ?

 

„Helenko, většina z těch, co jste poslali, reagují pozitivně a mají z toho velkou a upřímnou radost a snaží se vám pomáhat tím, že to předávají a rozesílají ostatním. Je to pro nás vesmírné krásný zážitek vás pozorovat, jak společně takto pracujete a pomáháte pozitivním myšlením a meditací tuto důležitou akci podporovat. Pan prezident Václav Havel přijde také, rád se této akce zúčastní, i paní Havlová.“

 

M. si myslí, že bychom neměli uvádět na pozvánkách jméno pana prezidenta.

 

„Helenko, nic neměňte na pozvánkách, a ty to cítíš správně a Ivo také. Neposlouchej řeči lidí, poslouchej Ducha svatého, ten tě vede správně, to je tvůj kompas, který tě nikdy nezklame, pokud ho budeš následovat a poslouchat. Nezapomeň, že máš také zkoušky, neboli testy. Sympozium je velký test pro všechny lidi z planety Země, bude záležet na tom, k čemu se přikloní a na kterou stranu se přidají. Není to v této době lehké se rozhodnout, ale každý má možnost sám sebe otestovat a zařadit se.

 

Helenko, postupuj tak, jak jste se dohodli na setkání v Beskydech. Všechno negativní rozpouštěj LÁSKOU, to je nejlepší, co v této době můžete dělat, to je perfektní a funguje to, už sis to vyzkoušela. Nám vesmírným se líbí, že se nebojíš ničeho, to je důležité při organizování tak důležité akce. Stále takto postupuj a budeš překvapená, jak to skvěle funguje.

 

Máme tě všichni vesmírní rádi a jsme stále s tebou, všechno dopadne dobře, je to tvorba Stvořitele.“

 

Děkuji ti Firkone za povzbuzení a krásná slova, zdravím vás všechny vesmírné přátele Sil světla a posílám proudy lásky, mám vás moc ráda a děkuji za pomoc, sestra Helena z planety Země.

 

„My také děkujeme a zdravíme tebe a Iva, posílám vám lásku a pozitivní energie. Ivovi děkujeme za přepisování tak důležitých informací pro lidi, Ivo, to bude, vlastně je, SÍLA, a přejeme dobrou noc za všechny vesmírné přátele, Firkon, Velitel vesmírné flotily z Plejád.“

 

 

1144.  Kdo jsi a proč jsi zde ?  Kapitola 1.                     (Autor Petr D. F.)               Vyšlo 1984.  

Místo: Hanalei Bay, Kauai, Havaj, USA.

 

Výtah z knihy „Kdo jsi a proč jsi zde ?“, str. 6 – 25, 1. kapitola.

 

Kapitola první:

 

Je historie člověčenstva, a tudíž historie vašeho vzniku, popisovaná v různých vědeckých a náboženských knihách, pravdivá ?  Jste skutečně tím, co říkají, že jste ?  Jaká je pravá skutečnost ohledně tohoto všeho ?

 

 

„Jakmile uspějeme ve své snaze dostat se do styku se svým nejniternějším Já, svou Niternou myslí a Nejvyšším ve své Niterné mysli, je první věcí, kterou se máte naučit, následující:

 

Vše, co jste kdy o sobě, o svém životě a životě obecně, o původu člověčenstva a všem ostatním poznali, je buď VELKÝM ZKRESLENÍM toho, jak to vše skutečně začalo, jak se to odehrálo, a v tom, jak se to nyní předkládá, nebo je to ZCELA NESPRÁVNÉ. Máte to VŠE VZHŮRU NOHAMA. Žijete ve světě POSTAVENÉM NA HLAVU a potřebujete se všemu učit či opětovně naučit znovu.

 

Takže první krok, který potřebujete podniknout, je pečlivé a důkladné osvobození se ode všech názorů, pohledů, postojů a systémů víry, které jste ve svém životě ohledně těchto záležitostí doposud měli. V získávání pravého poznání sebe sama a svého života nemůžete mít úspěch, pokud se snažíte otevřít dveře k sobě samým z pozice, kterou jste zaujímali doposud. Použijete-li k těmto dveřím starý klíč, představovaný těmito systémy víry, které jste odvozovali z celého svého života, uboze selžete. Fakticky se můžete stát daleko nevědomějšími a zmatenějšími, než kdykoli před tím.

 

Druhou důležitou věcí, kterou poznáte ve svém pravém já, nacházejícím se uvnitř vaší pravé Niterné mysli, je to, že abyste objevili pravdu o sobě, o tom, kým jste a proč jste zde, a ohledně všech záležitostí majících vztah k těmto věcem, potřebujete mít ochotu vzdát se všeho, čemu nyní věříte, že je pravdou. To zahrnuje všechny v současnosti vámi zastávané náboženské, vědecké, filosofické, psychologické či jiné pověry.

 

Jak jste si povšimli, důraz se klade na vaši ochotu vzdát se starých systémů víry. Tím se neříká, že se jich musíte vzdát plně, ale raději máte ukázat ochotu se jich vzdát, abyste mohli získat poznatky o pravé skutečnosti sebe sama a svého života. Ochota je novým klíčem, který odmyká dveře k ohromnému pokladu pravého poznání a moudrosti, které odhalují to, kým jste a proč jste zde. Nejste-li to ochotni učinit, tyto dveře se nikdy neotevřou.

 

Proč je nutné vzdát se toho, čemu jste věřili, že je pravdou ?  Prostým důvodem je to, že když k sobě přistupujete s falešnými ideami o sobě samých, či přinejmenším s možností, že vaše chápání těchto záležitostí by mohlo být falešné, nebudete s to objektivně vidět sebe samé takové, jací skutečně jste. Namísto toho budete zaujati a budete na sebe pohlížet očima vašeho ZVLÁŠTNÍHO systému víry. To pak povede k tomu, že budete přijímat pouze to o vás samotných a o druhých, co je v souhlasu s vaším VLASTNÍM systémem. To je přístup předpojatý a zároveň přístup, který je předpovědí, která samu sebe naplní. Tento přístup nalézá pouze to, co váš systém víry očekává či dovoluje, ale to nepochází z vašeho pravého já. Toto u lidí způsobují neměnné systémy víry. Proto je důležité, abyste udržovali svou mysl a své srdce OTEVŘENY a byli ochotni přijmout to, že poznatky, které máte o všech záležitostech života, o sobě a o druhých, mohou být zkreslené či úplně nesprávné.

 

Ohledně původu Vesmíru a života na této planetě včetně vašeho vlastního vzniku existují DVA SYSTÉMY VÍRY.  VĚDECKÝ A NÁBOŽENSKÝ.

 

1.  VĚDECKÝ PŘÍSTUP

 

Vědecký přístup nás poučuje, že život nastal POUHOU NÁHODOU. Tvrdí, že život je kombinací jistého druhu chemických uskupení, jako jsou například uhlíko – kyslíko - bílkovinové řetězce. Život se pravděpodobně evolučně vyvinul sám sebou, v sobě a ze sebe, bez jakéhokoli tvůrčího zdroje či původce života. Prostě řečeno: O životě se předpokládá, že na této planetě započal čirou náhodou, aniž by jeho proces byl předem jakkoli naplánován či zamýšlen. Předpokládá se tedy, že život začal od jednoduché neinteligentní proteinové buňky améby. Procesem evoluce se během milionů či miliard roků tyto primitivní buňky pravděpodobně rozvinuly do inteligentních forem života, které nakonec vyvrcholily v lidských bytostech, jak je nyní známe.

 

Tento takzvaný vědecký přístup selhává při náležitém vysvětlení toho, jak se něco může vyvinout z ničeho. Řekněme tedy: Jak je možné, že z něčeho mrtvého, neživého, jako je například neoživená hmota, se může vyvinout něco tak vysoce rozvinutého, živého a složitého a sebeuvědomujícího se, jako je lidská bytost ?  Jak může život vzniknout z ne-života ? (Vědci na planetě Zemi experimentálně nevytvořili živé organismy z neživé látky – pozn. zpracovatele).

 

Proto musíme považovat vědecká vysvětlení vzniku života a vašeho vlastního já za zavádějící. Problémem u vědeckého vysvětlování je to, že uznává pouze VNĚJŠÍ, FYZICKOU a TĚLESNOU formu života. Toto pojetí předpokládá, že tělo samo v sobě a sebou dává vznik životu v těle. Dobrým příkladem tohoto zavádějícího přístupu by bylo přirovnat ho snaze vysvětlit fungování vašeho těla ze šatů. Které nosíte. A ještě lepším příkladem tohoto zavádějícího přístupu je to, že byste měli tvrdit, že se vaše tělo vyvinulo ze součástí vnějšího oděvu. Toto je velmi dobrý příklad toho, co je to pozice vzhůru nohama (ve které my všichni žijeme). Naneštěstí má moderní věda sklon takto vysvětlovat původ života. Zavádějící povaha vědeckého vysvětlení, jak vidno z výše uvedených příkladů, je již bez dalšího zřejmá.

 

2.  NÁBOŽENSKÝ PŘÍSTUP

 

Druhý přístup, který lidé mohou v tomto ohledu přijmout, je takzvaný biblický, čili náboženský přístup. Religiózní přístup tvrdí, že život byl stvořen z jednoho Absolutního zdroje života – Boha, který je nestvořený, a který je životem v Sobě a ze Sebe. Tento názor tvrdí, že Bůh stvořil veškeré Stvoření a lidské bytosti buď z ničeho, či „slovy Svých úst“. Proces takto předpokládaného stvoření je popsán v první kapitole Geneze – první to knize Bible svaté. Předpokládá se, že stvoření nastalo před několika tisíci lety a Bůh je doslovně provedl v šesti pozemských dnech – měřeno fyzikálními jednotkami času na planetě Zemi. Prostě takto. Žádný vývoj, rozvoj, nic jiného.

 

 Toto vysvětlení obsahuje nějaká zrnka pravdy, která odrážejí tvrzení, že Bůh je Absolutním zdrojem života, že On/Ona, Kdož je nestvořen/nestvořena a Kdož je životem Sám/Sama a ze Sebe Samého/Samé. Problémem u tohoto vysvětlení je však to, že selhává u toho, proč by Stvořitel stvořil tak nedokonalé tvory, jakými jsou lidští tvorové, nemající nic jiného než problémy a potíže, a proč by Bůh, kdož jest Nejvyšším, chtěl stvořit všechny ošklivé, nebezpečné, škodlivé, usmrcující a jedovaté tvory, se kterými se dennodenně setkáváme na této planetě ?

 

Tento přístup také selhává při vysvětlení zřejmých rozporů, které existují mezi vlastním chápáním doslovného, biblického popisu procesu stvoření v šesti dnech před několika tisíci lety a přesvědčivým vědeckým důkazem, že lidský život na této Zemi existuje již několik milionů roků.

 

Proto se tento přístup musí odmítnout jako zavádějící, bez ohledu na skutečnost, že je v souhlase s naším tvrzením, že ne-život nemůže dát vznik žádnému životu, a že tento život musí vzniknout z nějakého druhu nestvořeného života. Tento nestvořený Zdroj života je vždy bez počátku a konce. Ze své vlastní vůle a touhy tvoří z různých důvodů všechny ostatní formy života.

 

Proč však tento přístup selhává při řádném vysvětlení toho, proč se tento Zdroj (který lidé nazývají Bohem, a který my budeme nazývat Nejvyšším) rozhodl vytvořit jiné formy života ?  Co je pravým účelem této produkce ?

 

Tento přístup také vnucuje princip, že Bůh může stvořit věci a bytosti buď vůbec z ničeho, či „slovy Svých úst“. Ještě jednou: Z ničeho může vzniknout jen nic. A co se týče stvoření „slovy Jeho úst“, nikdo pořádně nerozumí tomu, co slovo Boží znamená a obsahuje.

 

Z předcházejících poznámek lze vidět, že vysvětlení původu života a vašeho původu rozvíjené tradičními náboženstvími jsou rovněž neuspokojivá a zavádějící, jako ta vědecká.

 

Napadlo vás někdy, že by mohlo existovat třetí vysvětlení, zcela odlišné a oddělené od ostatních dvou ?  Mohlo by to být tak, že jak vědecké, tak i náboženské přístupy jsou zcela nesprávné, a že se věci dějí zcela odlišným způsobem, než bychom řekli ?  Ano, tu je. Nazývejme tento přístup či vysvětlení DUCHOVNÍ METODOU.

 

3.  DUCHOVNÍ PŘÍSTUP

 

Duchovní přístup byl objeven „uvnitř“ Niterných myslí lidí. Když jsem profesně pracoval s lidmi a sám se sebou, vyvinul jsem postup pro ustanovení kontaktu s vlastní Niternou myslí. Poté, co byl ustanoven pevný kontakt, počal jsem dostávat důležitá zjevení o těchto věcech. Výsledky mě pak přivedly k rozvoji nové teorie a pracovní metody, kterou jsem popsal ve svých dalších, odborněji zaměřených knihách (Principy duchovní hypnózy, Základy lidské duchovnosti, Poselství z nitra, Čtvero pojetí duchovní struktury stvoření, Intenzivní duchovní hypnoterapie a Reality, mýty a iluze). Ti z vás, kdo se zajímají o hlubší filosofické chápání těchto záležitostí, je naleznou v těchto knihách.

 

Tento přístup a vysvětlení, zjevené mi Nejvyšším v mé Niterné mysli a v Niterných myslích jiných lidí, tvrdí, že jak vědecký, tak i tradiční náboženský přístup je nesprávný, by´t obsahují některá zrnka pravdy. Tato zrnka pravdy jsou ale zavalena ohromnými horami deformací, které úplně blokují jakýkoli přístup k pravému poznání toho, co se skutečně a vpravdě stalo a jak to vše začalo. Avšak nyní dozrál čas pro každého, kdo má zájem skutečně poznat pravdu.

 

Shrneme nyní pro vás toto zjevení. Je na vás se rozhodnout, zdali je přijmete, či nikoli. V kapitole čtvrté vám bude dána příležitost dostat se do styku se svou vlastní Niternou myslí a zeptat se Nejvyššího ve své Niterné mysli, zdali se věci udály tak, jak se shora popisuje.

 

PRAVDIVÁ HISTORIE VAŠEHO VZNIKU JAKO LIDSKÉ BYTOSTI

 

Bůh především netvoří věci a bytosti z ničeho. To by bylo porušením Jeho vlastního řádu a principu. Stvoření věcí a bytostí slovem Svých úst, za druhé, neznamená, že Bůh vyřkne slovo a toto slovo se stává skutkem. Toto je popis doslovného smyslu Bible. Co to skutečně znamená, je to, že každé Jeho slovo je čistá pravda a moudrost, a to, že Božská ústa označují Jeho lásku a dobro.

 

Takže Nejvyšší stvořil/stvořila Své Stvoření v jeho původní formě ze Své lásky a dobra (ústy) prostřednictvím Své moudrosti a pravdy (slovem). Protože je Nejvyšší v Sobě ryzí Láskou i Dobrem a čistou Moudrostí i Pravdou, stvořil vše ze Sebe a Sebou, ne z ničeho či nesmyslnými, prázdně znějícími slovy. Jak tento proces stvoření nastal, bylo popsáno v „Základech lidské duchovnosti“ a ve „Čtvero pojetí duchovní struktury stvoření“, kam se odkazují všichni zájemci. Popis tohoto procesu stvoření by byl příliš složitý a mimo rozsah této knihy. Zde postačí říci, že stvoření se neodehrálo a neodehrává v čase a prostoru, jak by vás k této víře vedl vědecký a biblický doslovný přístup. Veškeré stvoření se odehrává vně či bez času a prostoru. Proto hovořit o čase a místě (prostoru) v procesu stvoření je úplným bláznovstvím. Čas a místo se uvedly v procesu stvoření relativně k pozici nejrůznějších nebeských těles a ke vztahům jejich obyvatel mezi sebou navzájem.

 

Pro nás, kdo máme co činit jen s časem, místem a jednotkami a ničím jiným, je obtížné pochopit, co to skutečně znamená stvoření bez času a prostoru. Jak je to možné ?  Nemáme žádnou konkrétní představu či srovnatelnou ideu této situace. To nejlepší, co můžeme v tomto ohledu udělat, je srovnání času, prostoru a jednotek s našimi vlastními zkušenostmi různých stavů a kondic. Jsme-li účastni příjemných, krásných, klidných a šťastných událostí, čas se pro nás stává bezvýznamným, a později jsme ohromně překvapení, když se dovíme, kolik času uběhlo.

 

Opak je také pravdou: Když je někdo unuděn takříkajíc k smrti, každá minuta se vleče jako hodina. Když někdo řídí vůz a má něco důležitého na mysli, spontánně vchází do hlubokého transu. Přitom se zdá, jako by vůbec neexistovala vzdálenost mezi bodem jeho výjezdu a místem určení. Náhle je tu, aniž by si pamatoval, jak tato cesta probíhala. Jsme-li však na straně druhé znuděni, celý výlet se nám zdá velmi dlouhý a obtížný.

 

Tyto příklady poskytují přibližnou představu toho, jaké je to něco dělat bez přítomnosti času a prostoru či místa. Stačí si uvědomit, že Nejvyšší není omezen/omezena žádným časem a prostorem, a tudíž tvoří bez času a prostoru. (Tvar On/Ona požívám proto, že Nejvyšší v Sobě obsahuje rovný podíl všech principů maskulinity a femininity. Žádný princip nemá přednost před druhým, jak je tomu zde u lidí na Zemi.)

 

My ale v lidské řeči nemáme slov, která mohou vyjádřit tento stav bezčasové, bezprostorové kondice, z níž Nejvyšší tvoří. Naneštěstí je náš jazyk z jistých důležitých duchovních důvodů vybudován z prvků času a prostoru a používá slova svázaná s časem a prostorem. Proto ať se snažíme popsat a pochopit cokoli, popisujeme a chápeme to v pojmech času a prostoru. Je to v současnosti jediná nám dostupná řeč. Jak uvidíte později, nebyla tato situace vždycky taková.

 

Takže jak věda, tak i Bible je ve svých popisech událostí značně omezena typem tohoto jazyka a jeho schopností se náležitě vyjadřovat. Nic jiného nemáme nyní k dispozici a, abychom byli přesní, nebylo k dispozici několik posledních milionů roků.

 

Biblický výčet stvoření není popisem fyzického stvoření planety Země v čase a prostoru, je to vůbec něco zcela jiného. Zdá se být rozumným, že Bible jako duchovní kniha, psaná pro duchovní výchovu lidí, by se měla zabývat takovými neduchovními předměty, jako je fyzické stvoření planety Země a jejích obyvatel ?  Je více pravděpodobné, že příběh stvoření popisuje nějaké duchovní události či procesy, ale je spjat s našimi lidskými pojmy času, místa a hmotné existence.

 

Je-li to pravda, co nám tedy Bible Svatá říká ?

 

Jak bylo před více jak dvěma sty léty zjeveno Nejvyšším prostřednictvím velkého švédského vědce, filozofa, mystika a teologa Emanuela Swedenborga, je Svatá bible psána v SOUVZTAŽNOSTECH, čili v ZÁSTUPNÝCH VÝZNAMECH. Každé slovo Bible svaté obsahuje něco čistě duchovního, což je reprezentováno svým doslovným smyslem. Takže to, co v Bibli čtete v doslovném smyslu, je jen zdánlivá pravda obsahující skutečnou PRAVDU DUCHOVNÍ. Uvažme například, že používáme současný jazyk, když říkáme, že „Slunce vychází“ a „Slunce Zapadá“. Každý ví, že to není pravda. Je to jen zdání pravdy. Skutečnou pravdou je to, že se Země otáčí kolem své osy a obíhá kolem Slunce. Tato situace vytváří iluzi jakoby se pohybujícího Slunce, zatímco se ve skutečnosti pohybuje Země kolem Slunce. Toto je dobrý příklad toho, co je skutečná pravda a její zdání. Často není to, co se zdá být pravdou, nutně pravda sama.

 

Aby se pro řádné pochopení tato situace ilustrovala, krátce si vyložme prvních pět veršů kapitoly první Geneze v Biblí svaté. To nám dá představu toho, jak by se biblická líčení měla řádně vykládat.

 

Verš 1 Geneze: „Na počátku stvořil Bůh nebesa a zemi.“ „Na počátku“ znamená „dny věčnosti“ a první krok, kdy lidská bytost započala proces změny od bytí negativní, zlou, nevědomou a protivnou, žijící v pozici vzhůru nohama k tomu, aby se stala pozitivní, dobrou, progresivní a umísťující vše do správně nastavené pozice. „Bůh“ v této konotaci označuje Pána Ježíše Krista, Vykupitele, Toho, Kdo utváří od početí, Tvůrce a Stvořitele. „Nebesa“ znamenají niterného člověka a Niternou mysl každého. (Nebeské království je uvnitř.). Slovo „a“ označuje vnitřní mysl každé lidské bytosti, jež spojuje nebe a zemi: Nebe – Niterná mysl, „a“ – vnitřní mysl, čili spojení se zemí. „Země“ zde znamená vnějšího člověka či vnější vědomou, dennodenní mysl, z níž lidští tvorové na planetě Zemi odvozují vše ve svém žití. Více o těchto myslích viz další kapitolu.

 

Verš 2: „Země neměla formu a byla prázdná; a temnota byla na tváři propasti. A duch Boží se vznášel nad tváří vod.“

 

„Země neměla formu“ znamená, že lidská bytost neměla před proměnou nic z pravdy. Ve své vnější mysli neměla žádné vhodné poznání či chápání. „Pustá“ znamená, že v její vnější mysli nebylo nic dobrého nebo pozitivního. Výsledkem této situace, jež je nedostatkem jakékoli pravdy a dobra, je „temnota“. Ta znamenala bláhovost, hloupost a nevědomost lidí o všech věcech, které se jich týkají, o jejich pravé esenci a substanci, ohledně Boha, stvoření a víry v Boha. Takže se týká všeho duchovního a nebeského a v nejzazším smyslu všeho, co se vztahuje k otázce, „kým skutečně jste a proč jste zde“ a k dalším závažným otázkám.

 

„Tvář propasti“ znamená všechny vnější, zevní, neužitečné činnosti negativních lidí z pozice vědomé vnější mysli před jejich proměnou. Pouze tyto vnější, zevní a neužitečné činnosti jsou lidmi považovány za život. Z tohoto pojímání vznikají všechny druhy nesprávných závěrů a systému pověr o tom, kým vskutku jste, proč jste zde, co je to život a stvoření, co je to Bůh, a o všech dalších důležitých otázkách.

 

„Duchem Božím“ se míní milosrdenství Pána Ježíše Krista, které se „vznáší“ či pohybuje nad takovými věcmi, jež jsou uschovány, skryty či uloženy u každého v jeho Niterné mysli. Tato část mysli u každého se v Bibli Svaté nazývá „zbytky“ či „pozůstakty“. Zachovávají náležité poznání toho, co se skutečně stalo s lidským životem na planetě Zemi, jak život vznikl, jak stvoření nastalo, proběhlo a stalo se. Tato znalost je skryta a nemůže vyjít na světlo, pokud se ve všem spoléháme na vnější vědomou mysl a vše odvozujeme z ní a z jejích mýtů, iluzí a zvráceností vycházejících z takzvané pozice vzhůru nohama. Prvním krokem při objevování vchodu do naší Niterné mysli je náhrada těchto mýtů, iluzí, perverzí – a pozice vzhůru nohama – náležitou a vhodnou znalostí toho, co je skutečně dobré, skutečně pravdivé, a tudíž skutečně reálné. Toto pravé poznání je uloženo v našich Niterných myslích a nazývá se „tváří vod“.

 

Verš 3: „I řekl Bůh“ znamená, že Pán Ježíš Kristus nás ve Svém milosrdenství vede z nitra, z naší Niterné mysli, kde je Pán vždy přítomen. Božským řízením jsme přivedeni k poznání, uvědomění a uznání faktu, že mnohé věci, které považujeme za pravdivé, skutečné a dobré, ve skutečnosti pravdivé, dobré a skutečné nejsou. Počínáme chápat, že jsou falešné, zlé a neskutečné. Tento význam je zjeven slovy: „Budiž světlo“. Ve chvíli, kdy je „světlo“, si uvědomíme, že jedině Pán Ježíš Kristus je skutečným světlem, pravou realitou, a že je Sám a ze Sebe dobrem a pravdou. Také to znamená, že si poprvé uvědomujeme, že mnohé věci našeho života, které považujeme za dobré, fakticky dobré nejsou. Namísto toho se odvozují či vyvěrají z naší sebelásky či sobectví a z naší lásky k zevním, vnějším, chvilkovým a pomíjivým věcem tohoto světa, což je nakonec sebezničujícím a ničivým vzhledem k ostatním. Nemohou být proto nijak dobrými a prospěšnými. Takže vidíme, že mnohé věci, které považujeme za pravé, nejsou fakticky pravé, protože podporují, ospravedlňují, omlouvají a zdůvodňují naše nesprávné lásky, náš egoismus a naše nesprávné systémy víry. Také nás vedou k tomu, abychom lpěli a byli závislí na vnějších, přechodných, dočasných, nereálných, iluzorních a neužitečných věcech, které vládnou našimi pozemskými životy. Jakmile máme toto vědomí, „je v nás světlo“. Toto světlo umožní, aby dozrál druhý krok.

 

Verš 4: „A Bůh viděl, že světlo bylo dobré, a Bůh oddělil světlo od tmy.“

 

„A Bůh viděl, že světlo bylo dobré“ se vztahuje k našemu uvědomění a uznání faktu, že v naší zevní, vnější vědomé mysli se nenachází žádné dobro a žádná pravda. Ukazuje se, že veškeré dobro a pravda je „uvnitř“, přichází z naší Niterné mysli, od Pána v naší Niterné mysli, obzvláště a pouze od Pána v naší Niterné mysli. Toto uvědomění je dobré, a tudíž odráží fakt, že poprvé jasně vidíme (máme takříkajíc „světlo“), odkud přichází pravé dobro a skutečná pravda. „Toto jasné vidění“ je především „dobrem“, které přijímáme od Nejvyššího, Kdož sídlí v naší pravé Niterné mysli. Toto „jasné vidění“ nyní umožňuje jasné rozlišování mezi tím, co je dobré a pravdivé, to jest od Nejvyššího, a tím, co je zlé a nepravdivé, to jest z naší zevní, vnější vědomé mysli, čili z našeho vlastního sobeckého ega. To je pravý význam slov: „A Bůh oddělil světlo od tmy.“

 

Verš 5: „Bůh nazval světlo dnem a tmu nazval nocí. Takže večer a ráno bylo prvním dnem.“

 

Tato slova označují, že cokoli přichází od Boha, Pána Ježíše Krista a naší pravé Niterné mysli, lze srovnávat se dnem a denním světlem. A co přichází z našeho vlastního sobeckého já a jeho vnější, zevní vědomé mysli, lze přirovnat k noci a tmě.

 

„Večerem“ se zde míní vše, co bylo před tím, než jsme si uvědomili všechny tyto předešle popsané záležitosti, neboť to je stav žádného náležitého poznání, chápání, víry či pravdy. V takovém stavu jsou věci temné a matoucí. Jsou zastíněny jako v noci.

 

„Ránem“ se v tomto případě myslí vše, co následuje poté, co si uvědomíme skutečných stav věcí. Takže „ráno“ znamená být ve světle, to jest znát pravdu a mít správné, pravdivé a náležité poznání toho, jaké věci skutečně jsou. To je to, co je pravou vírou. „Večer“ v obecném smyslu označuje všechny věci, které jsou naše vlastní, které jsou v našem vědomí a v naší nejnižší nevědomé mysli a v našem zevním životě. „Ráno“ znamená všechny věci, které jsou Pána Ježíše Krista a z Pána Ježíše Krista, Kdož je Nejvyšším, Jedním Nedělitelným Bohem, a z naší Niterné mysli. Toto uvědomění a uznání je tím, co je označeno „prvním dnem stvoření“. Je to první krok našeho opětovného duchovního probuzení, poznání, naší duchovní restrukturalizace a závěrečné transformace z bytí negativní, zlou a nevědomou lidskou bytostí (ovládanou vnějším zevním typem života plného deformací, falešností a zel i sobectví) do pravých lidských bytostí. Můžeme se pak stát vysoce vyvinutými duchovními bytostmi, které vše odvozují ze stavu nepodmíněné lásky a moudrosti, což znamená z Nejvyššího, Nejvyšším, prostřednictvím Nejvyššího a s Nejvyšším.

 

Jak z tohoto ilustrativního příkladu můžete vidět, tyto věci popsané v první kapitole Svaté bible se nijak zvlášť nezabývají fyzickým stvořením planety Země a lidstva v čase a prostoru, ve dnech a v nocích. Namísto toho tato kapitola obsahuje sedm progresivních kroků a stavů proměn:

 

1.      reformaci

2.      regeneraci

3.      osvícení

4.      opětovné probuzení

5.      opětovné poznání

6.      restrukturalizaci

7.      transformaci -

 

- lidské bytosti. Tato lidská bytost je postupně transformována Nejvyšším z „prázdnoty, nicoty a temnoty“ vnější vědomé mysli (která je vybudována z mýtů, iluzí a pseudopoznání) se všemi jejími falešnými, zkreslenými, zlými a negativními ideami do vysoce vyvinuté duchovní bytosti (čili do toho, co Swedenborg nazýval nebeským člověkem).

 

Takto přicházíme ke správnému „obrazu a podobě“ Boha, čili pravému nebi v lidské formě. Tento stav nebes v nás je stavem lásky, moudrosti, dobroty, pravdy a míru. Nazývá se proto sedmým dnem, ve který Bůh spočinul od všeho, co učinil/učinila. „Spočinout“ v tomto spoluoznačení doslovně neznamená fyzicky nic nedělat, jak by doslovný smysl naznačoval. Spíše se to má vykládat jako stav neustálého důkladného, hluboce niterného klidu a uspokojení, který vyvěrá z nepodmíněné lásky a moudrosti.

 

Jestliže by Bůh skutečně fyzicky odpočíval a nedělal nic, veškeré Stvoření by zahynulo. Funkce stvoření je řádně udržována neustálým, nepřerušovaným tvořivým úsilím Nejvyššího. Sedmý den, čili sabat, je stavem osvobozeným od konfliktů a problémů. Dodržovat sabat znamená držet se stranou konfliktů, problémů, stresů, napětí a veškeré ostatní negativity. Doslovně to neznamená, že v jednom zvláštním dni nemusíte nic dělat.

 

Existuje však důležitý duchovní PRINCIP VYVAŽOVÁNÍ našeho dennodenního žití. Tento princip požaduje, abychom věnovali stejnou pozornost odpočinku, humoru, zábavě, hře a relaxaci. To se dělá za účelem udržení dobrého duchovního, duševního a fyzického zdraví. Takto můžeme být v dobré pohodě, abychom splnili naše důležité poslání a poskytli lepší užitek ku všeobecnému prospěchu, společnému blahu a sdílení se všemi.

 

Nyní můžete vidět, jak se celá Svatá Bible má pojímat, vykládat a chápat. (Existuje přesně třicet pět knih Starého a Nového zákona obsahujících tento vnitřní smysl, které se mají takto pojímat. Zbytek neobsahuje tento vnitřní smysl. Aby se poznalo daleko více o této záležitosti v Bibli Svaté, odkazuje se na kapitolu osmnáctou v knize „Realita, mýty a iluze“. Také je o tom možno seznat v Swedenborgových spisech, obzvláště v jeho „Čtyřech doktrínách“ – Doktríně druhé, týkající se Svatého písma.)

 

Je omylem si myslet, že Nejvyšší stvořil nejprve fyzický Vesmír a jeho obyvatele. Naopak, ve své původní formě byl fyzický Vesmír se svými obyvateli stvořen poslední. (Nejvyšší však tvoření nových věcí nikdy nezastaví, stvoření je tudíž neustálým věčným procesem.)

 

HISTORIE LIDÍ NA PLANETĚ ZEMI

 

Nyní se vraťme ke skutečné historii událostí, které se odehrály na planetě Zemi.

 

 

1.  ANDROGYNNÍ FÁZE - ADAM

 

Původní první lidské bytosti se na planetě Zemi objevily přibližně před 140 miliony roků. Před objevením se lidských bytostí nastal vývoj rostlinných a zvířecích životních forem, aby se umožnil rozvoj fyzických životních forem pro život nejvíce vhodných za podmínek, které byly tehdy pro planetu Zemi specifické. To znamená, že ani duchovně, duševně, emočně, intelektuálně, sexuálně či fyzicky lidské bytosti nevznikly z nižších životních forem a nevyvinuly se do forem vyšších jako výsledek evolučního řetězce. Z tohoto hlediska jsou teorie Darwinova a jeho následovníků úplně nesprávné. Tito padli do léčky, vychytrale NASTRAŽENÉ negativním stavem (jeden z mnoha ovládacích programů sil temna – pozn. zpracovatele).

 

O této pasti budeme za chvíli hovořit. Avšak i tradiční výklady doslovně verze Svaté bible týkající se příběhu Adama a Evy, jsou také zcela nesprávné. To platí obzvláště tehdy, když se lidé vedou k víře, že na počátku stvořil Bůh jednu samotnou lidskou bytost, kterou nazval Adamem, a později, jelikož byl ubohý Adam samotou unuděn k smrti, se Bůh rozhodl dát mu pomocníka, ženu – druhou samotnou lidskou bytost. Takže tu máme dvě jednotlivé osoby, z nichž dle předpokladu povstalo veškeré lidstvo. Co tyto záležitosti skutečně znamenají, krátce probereme v další kapitole.

 

První pravé lidské bytosti byly PŘÍMÝM NADĚLENÍM ŽIVOTA od NEJVYŠŠÍHO a Nejvyšším do fyzické formy Jím/Jí za tímto účelem stvořené. Tato forma byla uzpůsobena dle prototypu, který se tehdy na Zemi ustanovil. Byla to nejvíce vhodná a životaschopná forma za podmínek tehdy existujících. Tato fyzická forma byla do jisté míry vzdáleně podobná tehdy existujícímu opici podobnému tvoru (ale ne opici, jak ji známe dnes). Tato podobnost pak vědce mylně vedla k víře, že lidští tvorové se vyvinuli z opic, ve skutečnosti se ale první lidé na planetě Zemi ani fyzicky nijak nevyvinuli do své současné fyzické podoby ze žádné zvířecí formy.

 

První lidské bytosti, které  se na této planetě objevily, se neobjevily v dimenzi, kterou známe, či které jsme si vědomi. Byla to odlišná Země, existující ve zcela odlišné a nám zcela neznámé dimenzi. Tato dimenze měla – a po všechny časy má – PŘÍMÉ SPOJENÍ s veškerým Stvořením, které sestává z pravého duchovního světa, pravého intermediálního světa a pravého fyzického světa.

 

První původní lidské bytosti byly jen velmi málo podobné tomu, jak nyní vypadáme a fungujeme. Neměly vůbec hlasivky. Komunikace mezi prvotními jedinci byla přímá, na úrovni jejich Niterné mysli, bez potřeby mluvit slyšitelná slova. Místo toho komunikovali ideami, čistým myšlením, pojmy a obrazy. Zevně vzato, žili v tichém světě. Také rostlinný a zvířecí život té doby se nijak nepodobal dnes známému rostlinnému a zvířecímu životu. Na Zemi tehdy existovaly jen pozitivní, krásné a mírumilovné formy života.

 

Fyzický vzhled prvních lidí byl zcela odlišný od našeho. Byli to obři ohromných rozměrů. Ze svých těl nevyměšovali moč a výkaly či jakékoli odpady, jak to činíme my. Cokoli zkonzumovali ve formě potravy a nápojů, bylo stoprocentně využito – proměněno v čistou fyzickou energii, aniž to zanechalo jakoukoli stopu po dopadu. Jestliže došlo k nadužívání něčeho ve formě potravy či nápoje, v žaludku a jiných oblastech těla se to transformovalo do zásobní energie. Tato energie vyzařovala obvykle z osoby jako jasné světlo nejrůznějších barev, které bylo obvykle doprovázeno krásnou sršící vůní.

 

Od samého počátku byli první lidé stvořeni Nejvyšším do plně vyvinutých forem, jako plně znalí dospělí lidé. Tehdy se nerodily nevědomé děti. Noví lidé se objevovali, jak bylo třeba, když a kde bylo potřeba, z přímého nadělení a tvůrčího úsilí nejvyššího. Neexistovalo žádné fyzické rození dětí.

 

Sexuální styk se nevyžadoval kvůli rozmnožování, ale udržoval se výhradně kvůli potěšení, vzájemnému sdílení a výměně všeho, co každý s opačnými sexuálními rysy měl a pociťoval. V každém případě byl sexuální styk obzvláště využíván jako prostředek k získání většího poznání nejvyššího, jiných a sebe sama s jediným účelem na mysli: Pro vzájemný prospěch, všeobecné blaho, sdílení a užitek pro všechny. Tehdy neexistovaly žádné negativní, nízké, sobecké, vlastnické, žárlivé, zlé či jiné protivné myšlenky, pocity či touhy. Tehdy pro ně nebyla znalost ani praxe negativního stavu ani zahájitelná, ani myslitelná. První lidé byli stvořeni Nejvyšším v plnosti duchovního, duševního a fyzického i vědeckého poznání, které jim bylo doposud k dispozici z celého Stvoření. Tito prvotní lidé vlastnili veškeré znalosti a všechnu moudrost všech vesmírů a veškerého člověčenstva ve Stvoření Nejvyššího. Neexistovala žádná neznalost či žádné nevědomé procesy, stavy a kondice nebo nevědomá mysl. Vše v lidské mysli bylo VĚDOMÉ, ZŘEJMÉ A JASNÉ. Žádné nemoci, potíže, infekce či jakékoli jiné nepříjemné, negativní a smrtelné stavy či podmínky tehdy neexistovaly. Délka pozemského života prvních lidí byla přibližně 5 000 let. Když někdo splnil účel svého bytí na této planetě, prostě zanechal své fyzické tělo a odešel do duchovního světa, aby pokračoval ve svém věčném životě duchovního růstu a pokroku. Neexistovala žádná smrt, jak ji známe ze současnosti.

 

Na planetě Zemi bylo původně asi 4 miliony lidí současně naděleno životem. O těchto prvních čtyřech milionech lidí se souhrnně zmiňuje Svatá bible jako o „Adamovi“. Jejich stav a podmínky jsou popsány v biblických symbolických pojmech jako Adamův život v zahradě Eden, dříve než byla stvořena Eva z jeho žebra.

 

Toto původní a ryzí rozpoložení člověčenstva trvalo asi 20 000 let.

 

 

2.  FÁZE LIDÍ – ADAM A EVA

 

Po tomto období začala druhá fáze historie lidstva na planetě Zemi, období, které trvalo asi 100 milionů let. Tak dlouho to trvalo druhé řadě lidí, než došli do bodu, kdy započal takzvaný „PÁD ČLOVĚKA“. Trvalo to asi 30 milionů roků pozemského času, než se samotný pád plně uskutečnil. Nebylo to tedy záležitostí jednoho dne či noci, jak by se to jevilo z doslovného smyslu Svaté bible, i když mnozí lidé věří, že to trvalo jen jeden den a noc.

 

Po té, co první lidé opustili planetu Zemi a usadila se zde druhá generace, tito lidé původně pokračovali ve stejném životním stylu prožívaném prvními lidmi. Vědci té doby ovládali vnější uspořádání tohoto světa. Byli zaneprázdněni studiem zákonů a souvztažnosti fyzického světa z hlediska smyslových, fyzických a tělesných orgánů. Přírodní pozice, jež jim byla přidělena ke studiu hmotného světa a fyzického těla, byla pozicí vnější, pozicí pozorování. Vědci tyto funkce popsali za účelem sjednocení a harmonizace přírodních zákonů se zákony a ustanoveními duchovními, niternými. Vědci té dávné společnosti ovládali udržování neustálé jednoty všeho materiálního a fyzického s duchem, duší, myslí a s duchovním světem, i jeho zákony a ustanoveními a odvozování všeho z materiálního a fyzického světa z nich. Tito dřívější vědci zajistili, aby neexistoval žádný výskyt nesouladu, disharmonie či oddělenosti stavů a procesů hmotného světa a lidského fyzického těla vzhledem k duchovnímu světu, duchovní Niterné mysli a Bohu.

 

Při povaze své práce museli tito vědci pozorovat a popisovat vše z vnějšku, to jest ze stanoviska hmotného světa a fungování fyzického těla. Byli tedy ve své práci omezeni nástroji, které totiž měli: Lidskými smyslovými orgány. To je známo jako bezpečná metoda pozorování, pokud se má na mysli fakt, že smyslové orgány jsou omezené, a že navíc vznikají z duchovních idejí za účelem přizpůsobení živoucího ducha ve fyzickém těle a ve fyzickém Vesmíru. TRAGEDIE začíná jen tehdy, když někdo rozhodne, že fyzické orgány jsou NEZÁVISLÉ na jakýchkoli duchovních zákonech, a že MAJÍ SVŮJ VLASTNÍ ŽIVOT, NESPOJENÝ či NEZÁVISLÝ vzhledem ke komukoli nebo čemukoli jinému.

 

Vědecká zvídavost lidské mysli je příslovečná. Uvažme, že druhá řada lidí na Zemi měla NEPŘEDSTAVITELNÉ ZNALOSTI a VĚDU (O JAKÉ ANI NESNÍME). Jejich vědci měli NESROVNATELNĚ VĚTŠÍ TOUHU zkoumat a experimentovat. Jejich ZVÍDAVOST byla O MNOHO VĚTŠÍ A ŠIRŠÍ, než je u našich vědců současných. Dnešní vědci si NEMOHOU ANI V NEJBUJNĚJŠÍCH SNECH A PŘEDSTAVÁCH UVĚDOMIT, co měli tito vědci a stav jejich vědy tehdy k dispozici.

 

Proto u nich v jednom časovém bodě jejich historie vyvstala při pozorování a studiu zákonů hmoty a smyslových orgánů následující životně závažná, kritická a důležitá otázka:

 

 

CO BY SE STALO, JESTLIŽE BY SE VZNIK ŽIVOTA MOHL VYSVĚTLIT

 

TAKZVANÝMI FYZIKÁLNÍMI ZÁKONY A PŘÍRODNÍMI PROCESY,

 

ANIŽ BY SE DO TOHO ZAHRNOVALY JAKÉKOLI DUCHOVNÍ ZÁKONY,

 

DUCHOVNÍ SVĚT ČI BŮH – STVOŘITEL  ?

 

JAKÝ BY BYL ŽIVOT BEZ JAKÉKOLI DUCHOVNOSTI,

 

NEBO KDYBY SE DUCHOVNOST ODVOZOVALA POUZE Z PŘÍRODY

 

NAMÍSTO ODVOZOVÁNÍ PŘÍRODY Z DUCHOVNOSTI  ?

 

 

(Položit přírodu na první místo, pojímat ji jako původce všeho a považovat duchovnost za konečný produkt nezávislého vývoje přírody znamená obrátit vše vzhůru nohama a mít plně zdeformovanou duchovnost.) Jak se dá s takovouto vědecky důmyslnou a důležitou otázkou experimentovat ? Jak víte, je samozřejmé, že jakmile se tato důležitá a závažná otázka položí, musí se zodpovědět. Taková je povaha Stvoření. Ať je na jakékoli úrovni stvoření – bez ohledu na to, jak nízká či vnější tato úroveň je – učiněn jakýkoli dotaz, MUSÍ být zodpovězen prostředky a způsoby, které jsou pro tuto úroveň specifické. A jelikož tato otázka byla položena z vnějšího stupně fyzického světa, kterýžto stupeň byl tehdy přidělen planetě Zemi, musela být zodpovězena v rámci tohoto světa, to jest na planetě Zemi, nástroji, způsoby a prostředky, které pro tuto planetu byly specifické. Těmito nástroji, prostředky a způsoby byly konkrétní, viditelné, zkušenostní, smyslové, pocitové, demonstrativní a ilustrativní příklady. Na této úrovni nemohly být jiné způsoby odpovědi na tuto otázku, aby mohla být srozumitelná a přijatelná. (Při svých obrovských vědeckých a schopnostních možnostech tito druzí lidé stejně nedokázali odpovědět na tuto závažnou otázku, neboť pokud by znali odpověď, URČITĚ BY SE NEPOUŠTĚLI DO TAK PŘÍŠERNÉHO EXPERIMENTU – TAM LEŽELA JEJICH OMEZENÍ - pozn. zpracovatele.)

 

Nejvyšší – Stvořitel ve svém rozpoložení mimo čas a prostor PŘEDVÍDAL, že se taková otázka položí. Proto vymyslel Velký plán odpovědi na tuto otázku, která by ji zodpověděla nejvíce možným přijatelným, účinným, dostatečným a poučným způsobem. Planetu Zemi proto Nejvyšší stvořil s tímto zvláštním účelem v mysli. Planeta Země se měla stát půdou, na níž se měla tato otázka nejen položit, ale MĚLA NA NÍ BÝT EXPLICITNĚ A ZKUŠENOSTNĚ ZODPOVĚZENA K ÚPLNÉ SPOKOJENOSTI VEŠKERÉHO STVOŘENÍ. Nejvyšší také PŘEDVÍDAL, že jistí lidé budou ochotni se DOBROVOLNĚ podílet na tomto POKUSU. Tito lidé budou nejen dobrovolníky, ale budou také OCHOTNI VYMAZAT SVOU PAMĚŤ, aby si tak dokonce ani nepamatovali, že se stali za tímto účelem dobrovolníky. Tito lidé tedy také SOUHLASILI s tím, že si NEBUDOU TOTO VŠE PAMATOVAT, pokud BUDOU na planetě Zemi, či pokud NEBUDE lidstvu dáno toto NOVÉ ZJEVENÍ. (Takže ti čtenáři, kteří čtou tyto řádky, v podstatě končí s tímto pokusem – pozn. zpracovatele.)

 

Jakmile vědci této společnosti položili tuto OTÁZKU, postoupili k EXPERIMENTOVÁNÍ, aby obdrželi vhodné odpovědi. (Jak si vzpomínáte, otázkou bylo: CO BY SE STALO, JESTLIŽE BY SE VZNIK ŽIVOTA MOHL VYSVĚTLIT TAKZVANÝMI FYZIKÁLNÍMI ZÁKONY A PŘÍRODNÍMI PROCESY, ANIŽ BY SE DO TOHO ZAHRNOVALY JAKÉKOLI DUCHOVNÍ ZÁKONY, DUCHOVNÍ SVĚT ČI BŮH – STVOŘITEL ?  JAKÝ BY BYL ŽIVOT BEZ JAKÉKOLI DUCHOVNOSTI,  NEBO KDYBY SE DUCHOVNOST ODVOZOVALA POUZE Z PŘÍRODY  NAMÍSTO ODVOZOVÁNÍ PŘÍRODY Z DUCHOVNOSTI ? )

 

Prvním krokem, který se při odpovědi na tuto otázku měl podniknout, byl začátek přivádění lidí na tento svět prostředky ne duchovními, ale VĚDECKÝMI a takzvaně PŘÍRODNÍMI. Jak si pamatujete, do této doby lidé přicházeli do tohoto světa PŘÍMÝM NADĚLENÍM Nejvyššího a od Nejvyššího. Nejvyšší zformoval vhodné fyzické tělo složené z elementů planety Země. Do tohoto těla uložil ducha, který pocházel z Jeho/Jejího Absolutního ducha. Po vstupu do tohoto svého fyzického těla duch toto tělo oživí, aby se tak mohlo stát živým. Tělo může být na živu jen z přítomnosti ducha v něm, jako je duch naživu kvůli faktu, že pochází z Absolutně živoucího ducha Nejvyššího. Takto byli stvořeni všichni lidé po celém Stvoření Nejvyššího. Toto je jediný náležitý, správný, normální, přirozený a zdravý způsob a postup pro stvoření a zrození jakéhokoli druhu lidí. Nazývá se způsobem DUCHOVNÍM. Jakákoli jiná cesta je porušením tohoto VĚČNÉHO postupu. Neustále se stává pozicí VZHŮRU NOHAMA, která nevede k ničemu jinému, než k POTÍŽÍM a k BÍDĚ, jak živě ukazují dějiny současně existujícího lidstva na planetě Zemi.

 

Kdyby lidé po příchodu na tuto Zemi byli s to pokračovat náležitou duchovní cestou, nebyla by ŽÁDNÁ MOŽNOST a PŘÍLEŽITOST zodpovědět tuto důležitou, kritickou a životně závažnou otázku zformulovanou výše. Je tomu tak proto, že cokoli je odvozeno z duchovních prostředků, je vždy duchovní bez ohledu na zevní formu, kterou přijme. Takže aby se tato otázka náležitě zodpověděla, bylo nutné nutně PŘERUŠIT příchod lidí na tento svět duchovními prostředky.

 

Jak ale provést tento složitý úkol ?  Musíte si pamatovat, že tito vědci měli k dispozici OHROMNÉ poznatky GENETICKÉHO INŽENÝRSTVÍ, znalosti ZÁKONŮ SOUVZTAŽNOSTI a poznání VŠECH DUCHOVNÍCH, MYSTICKÝCH, FYZICKÝCH A JAKÝCHKOLI JINÝCH UZPŮSOBENÍ, která obsahovala TAJEMSTVÍ TVORBY ŽIVOTA. Vědouce, že lidský duch (který pochází z Absolutního ducha Nejvyššího) je přítomen v každé jednotlivé živé buňce a ve všech genech lidského těla (z kteréžto pozice tento duch oživuje své tělo, udržujíce je naživu), rozhodli se tehdejší vědci experimentovat s lidskými mužskými a ženskými buňkami. Speciálním procesem dvojklonování zkombinovali jednu mužskou a jednu ženskou buňku. Tímto procesem a jinými tajemnými postupy, které nyní nemůžete znát, utvořili živou lidskou bytost, která POPRVÉ NEBYLA přímým nadělením Nejvyššího a od Nejvyššího, ale jen nadělením NEPŘÍMÝM. Toto nepřímé nadělení vychází z faktu, že každá živá buňka lidského těla obsahuje „svého ducha“, který pochází z Absolutního ducha Nejvyššího a v němž je tedy Nejvyšší věčně přítomen, aby dával život Svému stvoření.

 

Takže lidská bytost byla utvořena čistě fyzickými, vědeckými prostředky namísto prostředků duchovních. V procesu tohoto experimentování vědci užili pouze čistě duchovní materiál, který byl původně stvořen Nejvyšším. Toto je velmi důležité si uvědomit, protože jinak bychom došli ke zkreslenému a nesprávnému závěru, že lidé mohou utvořit věci sami ze sebe a sebou. Lidé nemohou nic utvořit sami ze sebe a sebou. Jediným způsobem, jak mohou něco vůbec stvořit, je z materiálu stvořeného původně Nejvyšším. Nejvyšší dovoluje, aby se tak stalo kvůli DŮLEŽITÉMU ÚČELU POZNÁNÍ ODPOVĚDI na tuto výše položenou KRITICKOU, ŽIVOTNĚ ZÁVAŽNOU A DŮLEŽITOU OTÁZKU. Jelikož je Nejvyšší přítomen v KAŽDÉ BUŇCE (v DUCHU této buňky), zaručuje to, že je u každého zachována SVOBODA VOLBY. Proto každý, kdo se účastní tohoto experimentu, a každý, kdo je při něm vytvořen, se ho zúčastní a byl v něm vytvořen z VLASTNÍ SVOBODNÉ VOLBY. Taková je přirozenost Nejvyššího, Jediného, kdož tvoří pouze „ve“ svobodě a nezávislosti a „kvůli“ svobodě a nezávislosti. Téma svobody volby budeme probírat v následujících kapitolách.

 

Zaznamenaný rozdíl mezi lidmi, kteří byli stvořeni přímým nadělením Nejvyššího a Nejvyšším, a těmi, kdo vstoupili do bytí v tomto světě prostředky fyzického a genetického procesu biklonování, je ten, že lidé, kteří přišli prostřednictvím biklonování, POSTRÁDALI DŮLEŽITOU DUCHOVNÍ ZKUŠENOST PŘÍMÉHO NADĚLENÍ NEJVYŠŠÍM. Tu tedy máme POČÁTEK „PÁDU“, ČILI DUCHOVNÍHO ÚPADKU. Pravý význam pádu, čili duchovního úpadku spočívá ve faktu, že TÍMTO PROCESEM ZAHÁJILO LIDSTVO NA ZEMI NEBEZPEČNÝ TREND, KTERÝ VŠE OBRÁTIL VZHŮRU NOHAMA. Tento proces je symbolicky popsán v Bibli svaté, v knize Geneze, kapitole druhé, verších osmnáct až dvacet pět. Bůh tvořící Adamovi ženu z jeho žebra znamená vytvoření člověka smyslovými, fyzickými a přírodními prostředky, protože lidské nejspodnější žebro souvztaží s VNĚJŠÍM FYZICKÝM SVĚTEM a VĚDECKOU METODOLOGIÍ a REPREZENTUJE JE. To, že to byl Bůh, kdo uspal Adama a provedl tento chirurgický zákrok, znamená, že Bůh dovolil, aby se tak stalo kvůli POUČENÍ a kvůli tomu, že byl za tím účelem použit Jeho materiál.

 

Tento akt také znamená, že Bůh je vždy přítomen v jakékoli živé buňce lidského těla a bezpochyby v lidském duchu a udržování ho naživu. Je to místo, kde lidský duch přebývá za účelem oživování tohoto těla a udržování ho naživu. Cokoli je naživu, musí v sobě obsahovat jistý stupeň přítomnosti Nejvyššího, protože jedině Nejvyšší je skutečně věčně naživu, jsa/jsouc naživu v Sobě a Sebou. Vše ostatní je naživu jedině z Něho/Ní.

 

Toto je jedním důvodem, proč se v Bibli říká, že Bůh stvořil Evu z Adamova žebra. Znamená to Boží dovolení lidem, aby tak činili. Vyjmutí Adamova žebra také znamená, že lidé budou od NYNĚJŠKA tvořeni na této planetě NE přímým nadělením Nejvyššího, ale raději fyzickými prostředky. To, že Adam byl uvržen do hlubokého spánku, znamená, že vědci té doby ZTRATILI svou DUCHOVNÍ PERSPEKTIVU. Scházelo jim UVĚDOMĚNÍ OHROMNÉHO NEBEZPEČÍ, do kterého uvrhli VEŠKEROU BUDOUCNOST LIDSTVA na planetě Zemi.

 

 

3.  FÁZE LIDÍ – PRVNÍ KROK AKTIVACE NEGATIVNÍHO STAVU

 

V jednom okamžiku historie tohoto lidstva opustili všichni lidé stvoření původně přímým nadělením Nejvyššího planetu Zemi. Do bytí vstoupila nová generace lidí. Tito lidé byli uvedeni do tohoto světa cele prostřednictvím speciálního typu biklonování. V procesu rozvoje této nové generace se stávali její členové MÉNĚ a MÉNĚ duchovními; to byl NEVYHNUTELNÝ následek, neboť postrádali závažnou zkušenost přímého nadělení Nejvyšším. Namísto toho se tito lidé stávali stále více smyslovými, tělesnými a materialistickými, postupně se obracejícími stále více zevně k přírodě, pryč od své Niterné mysli a od Nejvyššího ve své Niterné mysli. Nedostatek zkušenosti přímého nadělení života od Nejvyššího postupně zahájil PROCES NEZNALOSTI A NEVĚDOMÝCH PROCESŮ, což nakonec vedlo k ustanovení NEGATIVNÍHO STAVU. Nemáte-li takovou zkušenost, pak ji ani neznáte, ani si ji vědomě neuvědomujete. Takto dosáhly neznalost a nevědomé procesy své plodnosti. Takto bylo UMOŽNĚNO negativnímu stavu, aby se AKTIVOVAL a ZÍSKAL VLÁDU, jak je to nyní viditelné na planetě Zemi.

 

Nebezpečí této situace bylo v tom, že tito lidé postupně ZTRÁCELI ZÁJEM o Boha, o duchovnost a duchovní hodnoty. Zároveň stále vlastnili OHROMNÉ POZNATKY, dokonce VÍCE jich, protože v průběhu milionů let od prvního objevení se lidí na této planetě byly nashromážděny další poznatky. Naneštěstí je ZAČALI VYUŽÍVAT ZA NEDUCHOVNÍMI ÚČELY.

 

 

4.  FÁZE LIDÍ – AKTIVACE NEGATIVNÍHO STAVU

 

Jak v tomto zvláštním procesu biklonování generace následovala za generací, do jsoucna a bytí vstoupila generace nová, která VYVINULA NENÁVIST KE VŠEMU DUCHOVNÍMI A KE VŠEMU, CO PŘICHÁZÍ OD NEJVYŠŠÍHO. Tato nenávist byla zkombinována se závistí a divokou chtivou touhou zničit vše duchovní, vyhnat Boha – nejvyššího ze Stvoření a ovládnout Stvoření se záměrem učinit ze sebe bohy a bezkonkurenční vládce všeho, co existuje.

 

Aby to udělali, potřebovali DŮKAZ, že nikdo nepotřebuje Nejvyššího k ničemu, a že Nejvyšší není Stvořitelem, ale že ŽIVOT SPÍŠE VZNIKL Z PŘÍRODY A HMOTY bez jakékoli Božské přítomnosti či snahy, neboť prvotní hmota vždy věčně existovala bez konce a začátku.

 

Jak byste postupovali při důkazu, že lidské bytosti nejsou stvořeny duchovními prostředky od Nejvyššího, ale jsou jen přirozeným procesem evoluce od mrtvých elementů hmoty k jednoduchým buňkám améb a později se stávají nižšími živočichy, postupně se vyvíjejícími do lidských tvorů ?  Jinými slovy: Jak byste dokázali, že z ničeho pochází něco ?  Čili, že život vzniká z neživé hmoty. Dokázat to znamená dokázat, že není žádný Bůh – Stvořitel nebo duchovní princip. Znamená to, že lidé ve své představivosti stvořili Boha ke své podobě a svému obrazu, a že tito lidé vytvářejí všechny druhy duchovních zákonů, aby dosáhli svého. Tím, že toto prokážete, můžete nyní skutečně NASTOLIT POZICI VZHŮRU NOHAMA, kterou prohlásíte za pozici správnou.

 

Uvedená generace, která se snažila dosáhnout této věci, experimentovala s mnohými možnostmi, než vynalezla velkolepý plán. Její vědci pak VYNALEZLI UMNÝ A VYCHYTRALÝ VĚDECKÝ PODVOD, kterým zajistili veškeré důkazy mimo jakýkoli stín pochybností, takže budoucí vědci NEBUDOU mít na vybranou než uvěřit, že to, co vidí svým vědeckým pohledem, je vědeckým faktem.

 

Tato generace i to, co vykonala, a co se dělo pak, to vše je popsáno v Bibli Svaté v kapitole třetí knihy Geneze pádem Adama a Evy.

 

Když vědci této generace pozorovali zvířecí život, povšimli si způsobu, jakým se odehrávalo rozmnožování vysoce vyvinutých savců. Rozmnožování se dělo otěhotněním samice samcem prostřednictvím kopulace a proniknutím penisu do samičí vagíny a uložením samčího semene do ní. Zvířecí plod se vyvinul v mateřském lůně a po svém narození byl ve svém přežití bezmocně závislý na rodičích.

 

Takže první ideou, která vědce napadla, bylo, že by je proto, aby učinili lidi závislými na zevnějšnostech, čili na zevních přírodních zákonech, museli přebudovat tak, aby se chovali přesně jako zvířata. Tento postup by pak vědcům dovolil fabrikovat typ lidí, kteří by měli sklon pohlížet vně, zevně, do přírody a na přírodní zákony, namísto pohlížení dovnitř, do Niterné mysli, na Nejvyššího a na Jeho/Její duchovní zákony. Vědci navíc neměli rádi proces biklonování, protože stále obsahoval příliš mnoho duchovnosti. (Tímto postupem se duchovnost příliš nesnižuje, ale zachovává – poznámka zpracovatele.) Dvojklonování nemohlo produkovat požadovaný rozsah neznalosti a nevědomých procesů. S nevědomostí a nevědomými procesy chtěli vědci nastolit vládu a panování negativního stavu. Negativní stav je stavem pohlížení vně, zevně k přírodě, namísto pohlížení dovnitř, do Niterné mysli a k Nejvyššímu. V okamžiku, kdy tato dřívější generace vymyslela tento plán a rozhodla se pokračovat v jeho realizaci, nastalo ohromné zpustošení. To vytvořilo vír v duchovním, intermediálním a fyzickém vesmíru a osnově času a prostoru. Tato katastrofická událost je vyvrhla z dimenze pravého Stvoření, ve které doposud byli. V biblických pojmech byli VYHNÁNI ze zahrady Eden, což znamená z pravého Stvoření.

 

Když byla tato dřívější generace vyhozena, spadla ze skutečné planety Země do takzvané zóny vymístění, do dimenze, která existovala souběžně s pravým Stvořením. Opakuje se, že tato dřívější generace vypadla ze skutečné planety Země do její zóny vymístění, neboli do antivesmíru, kde jim bylo umožněno pokračovat ve svých experimentech. Naneštěstí byli s to vzít se sebou všechny znalosti, které měli. K tomu si také přinesli vzorky všech existujících živočichů a rostlin z jejich původní planety Země. (Na podrobnosti o zóně vymístění bych vás rád odkázal na „Čtvero pojetí duchovní struktury stvoření“ a také na kapitolu čtrnáct knihy „Realita, mýty a iluze“.)

 

Do tohoto bodu byla zóna vymístění NEOBYDLENA. Takže majíc všechny poznatky, prostředky a souvztažnosti zachované a k dispozici, mohla dřívější generace svobodně pokročit vpřed ve svých plánech. Jak se právě uvedlo výše, přinesli si všechny zvířecí buňky, vzorky a geny ze skutečné planety Země. Pak se tedy rozhodli využít tyto geny, aby zfabrikovali pseudočlověka, který by byl od nich zcela odlišný a nepodobná všemu doposud stvořenému přímým nadělením od Nejvyššího a Nejvyšším. Tu se vědci rozhodli využít zvířecí geny při produkci nových tvorů, které nazvali „člověkem“. Potřebovali ZVÍŘECÍ NEZNALOST a NEDOSTATEK VĚDOMÉHO SEBEUVĚDOMĚNÍ. To by jim dovolilo tohoto člověka – tvora ÚPLNĚ ŘÍDIT. OVLÁDÁNÍ by bylo nastoleno prostřednictvím vnějších prostředků a prostřednictvím závislosti tohoto pseudočlověka na zevních činitelích, na přírodních zákonech a na vnější mysli spíše, než na faktorech niterných, na duchovních zákonech, na Niterné mysli a na Nejvyšším, jak je tomu u člověka duchovního. Přesto tito vědci také potřebovali zachovat jistý stupeň podobnosti původním lidem, aby tito nově zfabrikovaní lidé byli s to se naučit tomu, čemu je tito vědci chtěli naučit. Proto po několika milionech roků experimentování vědci USPĚLI při FABRIKACI PSEUDOČLOVĚKA, který obsahoval 95 % genů a výbavy ZVÍŘECÍHO života. Následkem toho ZŮSTALO jen 5 % genů a výbavy z PRAVÝCH LIDÍ. Těchto 5 %  však bylo dostatečných k tomu, aby se v těchto nově zfabrikovaných lidech udržela schopnost vytvořit si POJEM SEBE SAMÉHO, ROZUMOVOST A VYŠŠÍ FORMY POZNÁVÁNÍ.

 

V procesu manipulace prostřednictvím genetické výbavy při fabrikaci pseudočlověka tehdy žijící vědci potlačili nebo geneticky odstranili veškeré poznání čehokoli duchovního; jakékoli potřeby vcházet do nitra; jakékoli poznání Niterné mysli a duchovnosti a Nejvyššího. Kromě toho byly potlačeny mnohé další věci, kterým se těšili původní lidé. Učinili pseudolidi zcela závislými na vnějších, zevních přírodních zákonech a jejich vědomé mysli. Tento čin zablokoval jakýkoli vědomý přístup k 5 % pravých lidských a Božských kvalit, které vědci potřebovali zachovat, aby dosáhli svého cíle.

 

Protože všechny tyto jevy zfabrikovali vědátoři té doby, jsou tudíž zváni „PSEUDOTVŮRCI“.

 

Aby dále prokázali, že se tito nově zfabrikovaní lidští tvorové vyvinuli ze zvířat, a ne z přímého nadělení Nejvyšším a Nejvyššího, zfabrikovali pseudotvůrci taktéž karikaturu tohoto nově vytvořeného člověka, kterou nazvali OPICÍ. Tuto opici umístili do blízkosti nově zfabrikovaných lidí, aby tak budoucí vědci měli jen málo na výběr než usoudit, že LIDSKÉ BYTOSTI SE VYVINULY Z OPIC. Tento druh závěru je snadné učinit kvůli faktu, že fyzická těla nově zfabrikovaných lidí, opic a jiných tvorů – savců byla funkčně téměř totožná, aniž by mezi nimi byly nějaké přílišné rozdíly. Nejvíce manipulací bylo provedeno na lidských ženách, umožňujících ženě počít dítě ve své děloze a porodit mládě přesně stejným způsobem, jako to dělají zvířata – savci. Takže fyzické narození lidského dítěte je zvířecí proces, zfabrikovaný pseudotvůrci, aby se z lidského života odstranilo cokoli duchovního a Božského. Současní vědci samozřejmě plně naletěli tomuto ohromnému vědeckému podvodu zfabrikovanému pseudotvůrci (nezapomeňte, že v současnosti probíhá ovládání i vědců, jak individuálně, tak zavedenými ovládacími programy – pozn. zpracovatele). Tento podvod přivádí moderní vědce k závěru, že život vznikl z přírody a hmoty, a ne z Nejvyššího a duchovních principů (jedním z těchto ovládacích programů je i kniha p. Pacnera „Hledáme kosmické civilizace“ ze 70. Let, kde prezentuje aktivity některých vědců i v oblasti vzniku života – z hmoty, po přečtení knihy mi mnoho věcí vnitřně nesedělo – pozn. zpracovatele).

 

Napadlo vás někdy, proč by Bůh – Stvořitel nařizoval dítkám izraelským dodržovat jisté rituály ohledně sexuálního styku a rození dětí včetně tohoto druhu zvířecích prostředků ?  Přečtěte si kapitolu dvanáct Knihy Leviticus (třetí knihy Mojžíšovy) v Bibli Svaté. Po narození dítěte po způsobu zvířat či po každém menstruačním období bylo ženě nařízeno přistoupit před kněze, aby posvětil zápalnou oběť a oběť za hřích kvůli jejímu usmíření. Následkem toho jí byly její hříchy zrození dítěte a menstruace odpuštěny. Žena se musela očišťovat třicet dnů po narození mužského potomka. Narodilo-li se jí dívčí pokolení, musela se matka očišťovat šedesát dní.

 

Proč tomu tak bylo ?  Jestliže Bůh byl pravým a přímým původcem současně existujících lidí na této planetě a způsobu, jakým se rodí děti, proč by se něco tak Božského, jako je narození dítěte, považovalo za hřích ? Nebo proč by muž, který měl výron svého semene – je-li to tak přirozený, normální a řádný proces – musel umýt celé své tělo a byl nečistý až do večera ? (Levicitus, kapitola patnáctá, verš šestnáct a na jiných místech v Bibli.)

 

Pravý důvod, proč jsou tyto rituály Nejvyšším nařízeny, byl ten, aby se do naší pozornosti dostal fakt, že současné lidské tvory na planetě Zemi a způsob, jakým se rodí děti na tento svět a jakým se muž a žena milují navzájem, původně nevytvořil/nevytvořila Nejvyšší. Namísto toho jsou lidé dnešních dnů konečným produktem a výsledkem genetických, magických, souvztažnostních a jiných tajemných manipulací pseudotvůrců. Toto jim bylo dovoleno učinit, aby se na živých příkladech ilustrovala odpověď na předtím uvedenou, životně závažnou, kritickou a důležitou otázku. Navíc důvod, proč se žena musela očišťovat dvojnásobně, když se jí narodil dívčí potomek, byl ten, že nejvíce změn, pozměnění a genetických manipulací bylo učiněno na ženách. Dále pak proto, že sexuální styk nebyl původně zamýšlen kvůli rozmnožování; v procesu tohoto sexuálního styku nedocházelo k žádnému výronu semene, a tudíž v procesu milování nebyly přítomny žádné vnější fyzické způsoby a prostředky. Toto je jedním z důvodů, proč při tomto novém uspořádání (zfabrikovaném pseudotvůrci) souvztaží výron semene s těmito hříšnými vnějšími způsoby a prostředky života, který lidem nepřináší nic jiného, než potíže.

 

Jak tedy z této současné situace můžete vidět, současně existující lidští tvorové na planetě Zemi nejsou pravými, původními a ryzími lidmi, stvořenými Nejvyšším. Jsme výsledkem vychytralého a umně vytvořeného plánu a genetických, magických, souvztažnostních a jiných tajemných typů manipulací pseudotvůrců. Jak se uvedlo výše, tito tak učinili za účelem zničení všeho duchovního a Božského v nás. Taktéž to učinili za účelem aktivace a panování negativního stavu – v protikladu a v odlišnosti od čehokoli pozitivního a dobrého, co přichází od Nejvyššího.

 

 

5.  FÁZE LIDÍ – PLNÁ AKTIVACE NEGATIVNÍHO STAVU

 

Jakmile tohoto pseudotvůrci dosáhli, vstoupil negativní stav do plného života. Následně byl uveden do plné dominance po celé zóně vymístění a v přírodní formě této planety Země (v této zvláštní dimenzi, ve které žijeme).

 

Dalším důležitým krokem, na který se pseudotvůrci nutně podjali, byla likvidace jakýchkoli stop jejich existence v přírodním stupni planety Země a její zóny vymístění. Byla provedena tak, aby se k nim a k jejich vědeckému podvodu nemohla vést žádná spojnice či spojení. Jejich ohromná znalost univerzálních zákonů a jejich duchovních souvztažností jim umožnila CESTOVAT ZPĚT V ČASE dokonce před období, než fyzická Země vstoupila do jsoucna a bytí. Pseudotvůrci se takto usadili v zóně vymístění duchovního světa. Nastolili a vyvinuli zde zcela odlišný styl a způsob života. Tento životní styl byl opakem všeho pozitivního, Božského a dobrého. Byl a je ovládán zcela všemi typy zla, nepravd, deformací a zkažeností původních stavů a procesů Stvoření. Tato zla a tyto nepravdy atd. jsou jimi NEUSTÁLE NOVĚ VYTVÁŘENY. Stav a rozpoložení, které ustanovili na této rovině, souběžné s duchovním světem, místem či stavem, se nazývá PEKLEM (PEKLY). S ním souběžný svět dobra a pravdy či pozitivního stavu se nazývá NEBEM (NEBESY). Takže negativní stav je svou povahou PRAVÝM PEKLEM, zatímco pozitivní stav je ve své povaze PRAVÝM NEBEM.

 

Jakmile se pseudotvůrci pevně usadili ve svých peklech, zfabrikovali zde všechny druhy tvorů, démonů, satanů, ďáblů a podobných monstrózních kreatur. Zahájili taktéž lítou duchovní válku proti veškerému Stvoření Nejvyššího za účelem převzetí a ustanovení své BEZKONKURENČNÍ VLÁDY A PANSTVÍ nad veškerým Stvořením.

 

ZALOŽENÍM PEKEL pseudotvůrci SKONČILY PŮVODNÍ DĚJINY PRAVÉHO LIDSTVA na planetě Zemi. Od té chvíle začala NOVÁ ÉRA PSEUDOLIDSTVA (s pseudolidmi) s dějinami neustálých krveprolití, neustálé nenávisti a všech druhů negativity.

 

V procesu cestování pseudotvůrců zpět v čase, tím procesem samotným, smazali jakékoli stopy toho, že kdy BYLI na Zemi. (Kamufláž je nejpropracovanější oblastí Sil temna – pozn. zpracovatele.) Udělat to bylo pro ně nutné, aby zabránili budoucím vědcům objevit jakýkoli možný NÁZNAK toho, co se SKUTEČNĚ stalo. Jestliže by takový náznak či důkaz byl někdy nalezen, lidé by si pak mohli uvědomit skutečný stav věcí a ZAJISTÉ BY NĚCO PROTI NĚMU UDĚLALI. To bylo to poslední, co by si pseudotvůrci kdy přáli, aby se stalo (tady si může čtenář udělat vlastní test toho, jak dalece je ovladatelný Silami temna, jakmile bude ŠÍŘIT TYTO KLÍČOVÉ INFORMACE, co se týče mne, situace je jasná – to je odpověď těm pseudokontaktérům, kteří mě dosud pomlouvali, a upozornění na jejich vlastní polohu za účelem pomoci jim. Tyto texty můžete opět považovat za vhodné „lakmusové papírky“ pro určení momentálního vibračního stavu (stavu ovladatelnosti) jakékoli lidské bytosti – pozn. zpracovatele).

 

Máte-li zájem poznat více o těchto událostech, radí se vám obeznámit se s knihami tohoto autora: „Základy lidské duchovnosti“, „Poselství z nitra“, „Čtvero pojetí duchovní struktury stvoření“ a „Realita, mýty a iluze“. Všechny se zabývají těmito záležitostmi daleko hlouběji a do větších podrobností.

 

Pseudostvoření současně existujících lidí na této planetě se událo před 4 miliony let. Začátek takzvaného „pádu“ nastal přibližně před 30 miliony roků. V procesu cestování zpět v čase pseudotvůrci způsobili ohromná kataklyzmata a katastrofy a zmatky v osnově fyzického Vesmíru. Ty mají v současnosti stále dozvuky. Následkem těchto pozdvižení se původně jeden pozemský kontinent rozštěpil na několik kontinentů. Též se odehrály i mnohé jiné věci této katastrofické povahy, popsané v Bibli jako „potopa“.

 

Vědci považují tyto a podobné události za přírodní katastrofy. Jak ale můžete vidět, byly pečlivě naplánovány pseudotvůrci, kteří měli plné znalosti toho, jak vytvořit tyto zničující události. Učinili je za tím účelem, aby měli ÚPLNĚ pod kontrolou všechny BUDOUCÍ UDÁLOSTI, které by nastaly na planetě Zemi. Takto získali vládu nad lidmi, které umístili pohromadě s opicemi a jinými zvířaty.

 

Jako souvztažnosti a reprezentace těchto negativních, zlých a odporných myšlenek, pocitů a vjemů, vykazovaných pseudotvůrci, zfabrikovali v peklech rozmanité souvztažnosti, které byly uvědoměle promítnuty do dimenze naší planety. Tyto protivné afekce se zde obvykle jeví v konkrétní formě všech druhů negativních, jedovatých a nebezpečných rostlin a zvířat, ryb, ptáků, hmyzu, bakterií, virů, lidských nemocí, nepořádků, válek, strádání, nehod, incidentů, perverzí až donekonečna . . .  Takže, jak se výše stručně uvádí, všechny protivné, zlé, negativní a špatné a ošklivé věci, které na této planetě a ve svém životě jako lidští tvorové zažíváme, jsou NÁSLEDKEM DÍLA PSEUDOTVŮRCŮ. Z toho můžete vidět, že všechny negativní věci a negativní stav nemají nikdy původ z Nejvyššího a nebyly Jím/Jí nikdy stvořeny, jak tomu mnozí lidé věří.

 

Musíte si ovšem uvědomit, že pseudotvůrci vytvořili mnoho jiných věcí, událostí a dění. Ty nakonec vedly k aktivaci negativního stavu, fabrikaci pseudolidí a obydlení zóny vymístění. Sloužily taktéž ustavení pekel v duchovním světě a jejich spojení se vším negativním, co neustále probíhá v našem pozemském životě. Ne všechny tyto věci jsou naší vědomé mysli či našemu řádnému chápání dostupné. To, co bylo o této situaci doposud zjeveno Nejvyšším, je prozatím DOSTATEČNÉ k tomu, abychom si UVĚDOMILI SKUTEČNÝ STAV VĚCÍ. Toto uvědomění vás může vést, pokud si tak zvolíte ze své svobodné vůle, k revoluční změně pozitivního charakteru ve vašem životě, myšlení, cítění a chování. To vám umožní se osvobodit z pasti, kterou nám tak dovedně a vychytrale nastražili aktivátoři negativního stavu.

 

Vaší otázkou může ovšem dosti dobře být: „Jak jsem se do toho zmatku dostal ?  A proč já ?“  Vaše důležitá otázka si zasluhuje důležitou odpověď. Tato odpověď vám bude dána v následujících kapitolách.

 

Pro lepší pochopení toho, co bylo doposud řečeno, shrňme to do následujících bodů:

 

 

I.  DĚJINY LIDSTVA A VAŠEHO PŮVODU NEJSOU TAKOVÉ, JAKÉ SI MYSLÍTE, ŽE JSOU.

 

Odpověď na otázku položenou na začátku této kapitoly tvrdí, že dějiny člověčenstva, a tedy vašeho vlastního původu, jak je popisují různé vědecké, historické a náboženské knihy, jsou NESPRÁVNÉ. Věda a historie nemají žádné ponětí o tom, že cokoli, co se zde před tím popsalo, se kdy stalo. Jak můžete vidět, bylo pseudotvůrci pečlivě zajištěno, že nebude nikdy možno nalézt žádný vědecký důkaz toho, co se zde popisuje.

 

Božská prozřetelnost Nejvyššího však zařídila, aby všechny tyto události tak, jak se skutečně odehrály, byly zaznamenány v knihách Svaté bible, byť v maskované podobě (jazykem parabol, reprezentací a souvztažností). Slovo souvztažnost znamená, že každé slovo zevního lidského jazyka, slovo, které používáme pro své vyjadřování a komunikování, obsahuje mnohonásobné významy. Jeden význam je doslovný, znamenající přesně jen to, co pod ním rozumíme. Za doslovným významem ale existují další hluboké významy, které odrážejí jiné stavy záležitostí. Tyto nejsou snadno zjevené v doslovném smyslu. Bylo mi Nejvyšším řečeno, že každé slovo v bibli má přinejmenším deset odlišných významů či úrovní významů. O těchto máme malou, či vůbec žádnou představu. (Text je zakódován v 10 významech proto, aby se ve vhodných časových úsecích mohl odhalovat DUCHOVNÍ OBSAH podle vůle Stvořitele, a nikoli pseudotvůrců. Kódování zabezpečuje to, že pseudotvůrci tento text nemohou účelově zprznit, překroutit, a doslovný výklad je prázdný – pozn. zpracovatele)

 

Dobrým příkladem tohoto zákona či slova „souvztažnost“ je souvztažnost sama. Co pod tímto slovem rozumíte ?  Například to, že píšete někomu o něčem dopis. Dá se tedy říci, že s touto osobou korespondujete. Tato korespondence vás jaksi spojuje s touto osobou. Toto slovo ale také znamená, že se nacházíte v jisté blízkosti s touto osobou, a že tato osoba je někde jinde, a že pro vás něco znamená.

 

Slovo „souvztažnost“ také znamená mít vztah z jedné pozice ke druhé. Takový vztah spojuje tyto dvě odlišné pozice tak, že jsou si vědomy jedna druhé. Jiným významem slova „souvztažnost“ je, Aby se něco symbolizovalo, či něco reprezentovalo. Uvažujme pro příklad slovo „SVĚTLO“. doslovný význam „světla“ je denní světlo, které můžete jasně vidět svýma fyzickýma očima. To také ale znamená být osvícen, to jest znát pravdu. Takže můžeme říci, že světlo souvztaží s pravdou a pravda souvztaží s moudrostí, protože moudrost sestává z řádného poznání pravdy. To vám dává světlo a jasné vidění, či pochopení toho, co se má dělat a jak to dělat správně, náležitě a úspěšně. Toto jsou tedy souvztažnosti. Takto Nejvyšší skrývá v Bibli Svaté všechny události popsané v této kapitole.

 

Tradiční náboženství – s výjimkou následovníků Swedenborga – ovšem o takovém významu Bible nevědí, ani ho nepřijímají, a jestliže o něm vědí, pak tyto souvztažnosti nebo jejich užitečnost odmítají. Tímto odmítáním ztrácejí přístup k pravdě a reálnému poznání toho, co se skutečně stalo, jak se to stalo a proč se to skutečně stalo tak, jak se to stalo.

 

Důvodem, proč Nejvyšší nadiktoval Svatou Bibli prostřednictvím vybraných lidí, bylo to, aby se udržel jistý stupeň vnějšího spojení každého v zóně vymístění, to jest v negativním stavu, s každým ve stavu pozitivním. Tento akt zajistil prostředky pro konečný návrat každého do původního stavu věcí, to jest zpět k Nejvyššímu. Jiným důvodem, proč byla Bible Svatá napsána v těchto souvztažnostech, bylo to, aby se její význam přizpůsobil všem okruhům a dimenzím Stvoření, které jsou na odlišných úrovních a stupních chápání pravdy  a jejího dobra a dobra a jeho pravdy. Bylo taktéž učiněno za účelem, aby se lidem na Zemi zabránilo znesvěcení svatosti svatého pravého poznání, obsaženého v Bibli svaté. Toto znesvěcení by způsobilo věčné zničení lidstva bez jakékoli možnosti spásy (příchodu zpět domů). Jedině když je čas zralý, budou tato fakta nejvyšším zjevena. Současná doba je zjevně zralá, a tudíž tajemství o tom, co se skutečně událo, je nyní zjeveno tomu, kdo je ochoten naslouchat a podle tohoto zjevení v pozitivním smyslu jednat.

 

 

II.  NEJSTE  TÍM, KÝM SI VĚDA A NÁBOŽENSTVÍ MYSLÍ, ŽE JSTE.

 

Při pohledu na tato fakta je zřejmé, že nejste tím, co vám jak věda, tak i náboženství říkají, že jste.

 

Nejste ani tím, co se evolučně vyvinulo ze zvířecího života a hmoty, jak by vědci rádi věřili. Nejste ani přímým stvořením Stvořitele, Nejvyššího, jak by ráda věřila tradiční náboženství. Ve své současné formě a kondici jste produktem miliony roků trvajících genetických a některých dalších tajemných manipulací pseudotvůrců, kteří se podjali dokázat, že lidský život nemusí pocházet z nejvyššího a Jeho/Jejích duchovních principů. Materiál, který byl pseudotvůrci použit k zfabrikování takzvaného moderního člověka, a tedy vaší současné formy, byl však stvořen Nejvyšším. Tento materiál byl pseudotvůrci následně nesprávně použit a zneužit pro zlý účel a záměr. Pseudotvůrci byli osmým lidstvem v pořadí lidí, kteří se na planetě Zemi objevili procesem biklonování. Nastalo to přibližně před 80 miliony roků podle pozemského relativního času.

 

 

III.  JSTE ZDE DOBROVOLNĚ KVŮLI POKUSU, ABY SE ZODPOVĚDĚLY DŮLEŽITÉ DUCHOVNÍ OTÁZKY.

 

Aby se toto vše stalo, bylo dovoleno Nejvyšším za účelem odpovědi na otázku, která vyvstala u vědců. Tito byli druhým původním lidstvem, které se objevilo na planetě Zemi přibližně před méně něž 100 miliony roků. Otázka byla následující: CO BY SE STALO, JESTLIŽE BY SE VZNIK ŽIVOTA MOHL VYSVĚTLOVAT TAKZVANÝMI FYZIKÁLNÍMI ZÁKONY A PŘÍRODNÍMI HMOTNÝMI PROCESY, ANIŽ BY SE DO TOHO JAKKOLI ZAHRNOVALY JAKÉKOLI DUCHOVNÍ ZÁKONY, DUCHOVNÍ SVĚT ČI NEJVYŠŠÍ – STVOŘITEL ?  JAKÝ BY BYL ŽIVOT BEZ DUCHOVNOSTI,  NEBO KDYBY BYLO MOŽNÉ ODVODIT DUCHOVNÍ PRINCIPY Z HMOTY A PŘÍRODY, NAMÍSTO NAZÍRÁNÍ NA HMOTU A PŘÍRODU, JAKO NA PRODUKT A NÁSLEDEK DUCHOVNÍCH ZÁKONŮ A PRINCIPŮ ?

 

Aby se tyto otázky zodpověděly jazykem konkrétního zobrazení a projevení ve prospěch všech po celém Stvoření Nejvyššího, Ten/Ta dovolil/dovolila experiment, který by vedl k podmínkám, ve kterých by se výsledky, následky a důsledky tohoto experimentu plně aktualizovaly a realizovaly. Takto má být odpověď na tuto otázku dána živým příkladem. Tento ŽIVÝ PŘÍKLAD ODRÁŽEJÍ DĚJINY MODERNÍHO LIDSTVA NA TÉTO PLANETĚ.

 

K tomuto účelu byla určena planeta. Byli vyhledáni dobrovolníci, nejenom takoví, kteří by byli ochotni tento pokus provádět a účastnit se ho, ale i takoví, kteří by byli ochotni souhlasit s nutností odstranění veškeré paměti ze svého vědomého uvědomění, že se kdy dobrovolně rozhodli pro tento experiment. Jinak by tento pokus neměl jakoukoli hodnotu a užitečnost a nezískala by se správná odpověď na otázku, která by mohla být dána. Tak by nemohlo dojít k žádnému správnému a náležitému poučení.

 

Touto planetou byla planeta Země a KAŽDÝ, kdo na této planetě kdy byl, v současnosti je či kdy bude, je zde výhradně jen DOBROVOLNĚ (čili nikoli za trest, jak se mi někteří pseudokontaktéři snažili namluvit – pozn. zpracovatele). Jste tedy na této planetě ze své svobodné vůle a volby za jistým účelem. My všichni zde jsme kvůli velmi důležitému DUCHOVNÍMU DŮVODU, což obsahuje i volbu nepamatovat si nic o této volbě.

 

 

IV.  PRAVÝ PŮVOD NEGATIVNÍHO STAVU.

 

Při procesu tohoto experimentování vstoupil do jsoucna a bytí negativní stav a vše zlé, špatné, nesprávné, zdeformované a zkažené. Negativní stav tedy nepochází z Nejvyššího. Spíše byl výsledkem popření toho, že život a lidské bytosti stvořil Nejvyšší ze Sebe a ze svých duchovních principů. Následky a důsledky tohoto popírání jsou živě ZOBRAZENY DĚJINAMI LIDSTVA na planetě Zemi během posledních asi tak 4 milionů let.

 

 

V.  VŠE VE VÁS A V TOMTO SVĚTĚ JE VZHŮRU NOHAMA.

 

Výsledkem tohoto experimentování v negativním stavu bylo nastolení nevědomosti a nevědomých procesů. Toto vedlo lidi k závislosti na druhých a na fyzikálních zákonech. Takto ztratili počáteční a původní schopnost, kterou dříve měli, ovládat myslí všechny přírodní a fyzické zákony. To lidi odvracelo od obrácení se k sobě do nitra ke své Niterné mysli, kde je uloženo veškeré pravé a ryzí poznání těchto výše popsaných skutečností, jakož i všeho týkajícího se života a Stvoření. Toto poznání je k dispozici KAŽDÉMU, kdo NALEZNE SPRÁVNÝ KLÍČ, aby otevřel vchod ke své Niterné mysli.

 

Nejste tedy ve svém poznání omezeni jen o všem a o sobě, ale z vnějšího světa jste krmeni falešnými a zkreslenými poznatky, informacemi, které většina z vás považuje za pravdivé poznání. Přijetím této situace se v tomto světě a ve vás (ve vaší vědomé mysli) ustavuje pevné rozpoložení, ve kterém je vše vzhůru nohama. O této pozici si my všichni nesprávně myslíme, že je správně postavená a vhodná.

 

 

VI.  TO, CO POVAŽUJETE ZA PRAVÝ ŽIVOT, NENÍ PRAVÝ ŽIVOT, ALE NE-ŽIVOT.

 

Při shora popsaném experimentování byla vytvořena NESPRÁVNÁ idea, která byla přijata většinou z nás, že lidský život na planetě Zemi ve své současné formě je pravým životem a cokoli se zde stane, je normálním, zdravým a přirozeným stavem událostí. Jsme také vedeni k víře, že tak tomu má být, a že se s touto situací NEMÁ NIC DĚLAT.

 

Pravou realitou ohledně tohoto všeho je však to, že co považujeme za pravý život, je životem FALEŠNÝM, PSEUDOŽIVOTEM, ŽIVOTEM MRTVÝM. Je to NE-ŽIVOT a všivá, ubohá IMITACE, PADĚLANÝ ŽIVOT, který v sobě a ze sebe nemá nic dobrého ani pravdivého. Není v něm ničeho z pravého života.

 

 

VII.  VŠE SLOUŽÍ SVÉMU ÚČELU A VÁM SE DOTÁVÁ VELMI DŮLEŽITÉHO DUCHOVNÍHO POUČENÍ.

 

Plný rozsah užitečnosti tohoto experimentování v negativním stavu a jeho padělaného života, čili ne-života, může být znám jen Nejvyššímu. KAŽDÝ ve Stvoření, včetně nás všech, kdo jsme přímými účastníky tohoto pseudoživota negativního stavu, se ze všeho, co se odehrává ve všech oblastech, kde negativní stav panuje, NEUSTÁLE POUČUJE. To zahrnuje planetu Zemi (dimenzi Země, ve které žijeme). Vše této povahy SLOUŽÍ VELMI DŮLEŽITÉMU DUCHOVNÍMU ÚČELU, který je pro nás velmi obtížně pochopitelný. Důvod pro toto nepochopení spočívá ve faktu, že jsme dobrovolně souhlasili s tím, že tomuto účelu nebudeme PLNĚ ROZUMĚT. Tato situace bude trvat, až to bude pro každého z nás jednotlivě DOST, čili do jisté doby určené Nejvyšším, kdy se užitečnost jsoucna a bytí tohoto negativního stavu VYČERPÁ a není ho již potřeba za žádným účelem.

 

 

VIII.  TO, CO POVAŽUJETE ZA LIDSKÉ, NENÍ DOKONCE ANI VZDÁLENĚ LIDSKÉ.

 

Je důležité si uvědomit, že 95 % toho, co jsme, či z čeho sestáváme, je VNUCENÝ, UMĚLE VYVOLANÝ STAV. Jsme výsledkem genetické manipulace, mocných popudů animálních sklonů obsažených v těchto genech, které byly pseudotvůrci vzaty z tehdy existujících zvířat, a užity pro jejich experimenty. To bylo provedeno za účelem toho, aby se lidé učinili jakoby zvířecími tvory, pseudolidmi, kteří by byli ovládáni zvířecími pocity, surovými emocemi, obavami, agresivitou, násilím, závislostí, vnějškovostí, a kteří by byli v totální nevědomosti ohledně všech záležitostí života a duchovnosti.

 

Z tohoto faktu plyne zřejmý závěr, že to, co považujeme za lidské, NENÍ dokonce ani ZDALEKA lidské. Takže z našeho vědomého prožívání NEMÁME žádné pravé poznání toho, jaké je to být PRAVÝM člověkem. Pravá lidská část v nás (zbývajících 5 %) byla pečlivě uzavřena, abychom k ní NEMĚLI ŽÁDNÝ VĚDOMÝ PŘÍSTUP. To bylo uděláno za zřejmým účelem zabránit nám v objevení skutečné pravdy o nás samotných, našem životě a o životě obecně; ale obzvláště nejvíce o pravé přirozenosti Nejvyššího včetně povahy negativního stavu.

 

Z vůle Nejvyššího se však tato situace NOVÝM ZJEVENÍM o těchto záležitostech MĚNÍ. Je vám tudíž dána PŘÍLEŽITOST a NÁSTROJE, abyste se dostali do styku s těmito 5 % uvnitř vás, které jsou ve vás SKUTEČNĚ LIDSKÉ, a postupně eliminovali ve svém životě vše, co není skutečně vaše. Tato kniha slouží TOMUTO DŮLEŽITÉMU ÚČELU.“

 

 

1145.  Kdo jsi a proč jsi zde ?  Kapitola 2.                     (Autor Petr D. F.)               Vyšlo 1984.  

Místo: Hanalei Bay, Kauai, Havaj, USA.

 

Výtah z knihy „Kdo jsi a proč jsi zde ?“, str. 26 – 46, 2. kapitola.

 

Kapitola druhá:

 

Z čeho skutečně sestáváte ?  Kolik je ve vás úrovní a aspektů ?  Jaké je vaše místo a pozice v tomto Vesmíru a ve vztahu k ostatním ?  Žijete skutečně v původním a pravém světě ?  Jaký je účel vašeho života ?  Započali jste svůj život skutečně na planetě Zemi ?

 

 

„Aby se náležitě odpovědělo na otázku, která je titulem této knihy: „Kdo jsi a proč jsi zde ?“, je pro vás nutné, abyste pochopili to, JAK jste utvořeni. Také je důležité, abyste věděli, KOLIK úrovní a aspektů ve vás existuje. Umíte si představit, že byste mohli vědět, kým jste a proč jste zde, bez náležitého vědomí či chápání STRUKTURY a FUNKCE vaší VLASTNÍ MYSLI, vašeho VLASTNÍHO JÁ ?

 

Životně důležitou, závažnou a významnou částí správné znalosti sebe sama je znalost struktury a funkce vlastní mysli. Především vy sami jste svou vlastní myslí. Co je ale mysl ?  Odpovědět na tuto otázku znamená odpovědět v obecném smyslu na to, kdo jste. Jakmile v tomto obecném smyslu víte, kým jste, můžete začít objevovat, kým jste ve smyslu zvláštním, ve svém vlastním osobním, jedinečném, neopakovatelném způsobu, stavu a rozpoložení. To vám pak pomůže si uvědomit, proč jste zde, protože abyste v tomto našem pseudosvětě přežili a náležitě fungovali, potřebujete být vybaveni jistými aspekty, znaky, charakteristikami a rysy, které vám pomohou v umění přežít.

 

Málo lidí si uvědomuje, z čeho vskutku sestávají a jaké nástroje mají k dispozici ke svému vlastnímu užitku. Naše uvědomění je povětšinou omezeno vědomou myslí a našimi běžnými fyzickými smysly zraku, sluchu, čichu, chuti, dotyku atd. Na těchto elementech je ustanovena či je z nich postavena naše vědomá, každodenní mysl. Realita našeho vlastního světa přesahuje jen vzácně tuto dennodenní vědomou funkci.

 

Někteří lidé zajisté mají nějaké uvědomění, byť zcela temné, že zde vzhledem k nám existuje daleko více, než je pouze vědomí, které si uvědomujeme. Některé osoby jdou o krok vpřed a uznávají, že za běžným, každodenním typem vědomé mysli je toho v nás daleko více. Tito lidé dokonce věří, že nás to řídí, ačkoli si to zřídka vědomě uvědomujeme. Tak daleko dosahují ve většině případů naše znalosti sebe samých. Přesto není struktura vlastní mysli omezena tímto uvědoměním. Co si fakticky myslíme, že naše mysl je, či čemu věříme, že je jejím složením, není obvykle pravda. Ve většině případů se jedná o nesprávná pojetí.

 

Jak jste si povšimli na konci první kapitoly, obecně se v osmi bodech tvrdilo, že současní existující lidští tvorové na této planetě (samozřejmě včetně všech těch, kdo čtou  tuto knihu) se skládají z 95 % umělých a násilně z vnějšku vložených živočišných rysů a součástí. Jen zbylých 5 % v nás je pravých lidských. Těchto 5 % bylo původně stvořeno přímým nadělením Nejvyššího. Takže 95 % toho, o čem si myslíme, že jsme my, NENÍ NÁMI, ale NĚČÍM JINÝM.

 

Na straně druhé je 5 % z nás pravých, protože cokoli je pravé, může přicházet jen z Nejvyššího, kdož je Pánem Ježíšem Kristem a jediným pravým životem. Ve většině případů si ale dokonce neuvědomujeme těchto 5 % v nás. Ta jsou pravou lidskou kvalitou stvořenou Nejvyšším. Důvodem, že si  neuvědomujeme tento důležitý fakt (jak se uvedlo v předcházející kapitole), je ten, že náš PŘÍSTUP k těmto 5 % a STYK s nimi byl PEČLIVĚ SKRYT. Byly uzavřeny právě za tímto účelem – ABYCHOM SI NEUVĚDOMOVALI JEJICH EXISTENCI.

 

Měli jste  kdy příležitost pečlivě si přečíst Žalm 139 v Bibli Svaté dle Nové verze krále Jakuba ? (Poznámka: Všechny biblické citace v této knize jsou dle této verze.) Jestliže ne, vyzývám vás, abyste si ho přečetli právě teď. Ve verši třináctém tohoto žalmu se říká:  „NEBOŤ TYS UTVOŘIL MÉ NITERNOSTI.“ Co tato slova znamenají ?  Znamenají to, že Nejvyšší ze Sebe stvořil tyto vnitřní části nás, které utvářejí těch předešle uvedených 5 %. Jak to, že vím, že je tomu tak ?

 

Především jsem to zkoumal s Nejvyšším ve své vlastní niterné mysli a potvrdilo se, že je to tak. Můžete to udělat také, jakmile se naučíte, jak komunikovat s vaší Niternou myslí a s tou částí vaší veškeré mysli, která je od Nejvyššího, a ve které je Nejvyšší VŽDY přítomen. Za druhé, čtením verše patnáctého v Žalmu 139, kde se říká: „MÁ STAVBA TI NEBYLA SKRYTA, KDYŽ JSEM BYL V TAJNOSTI STVOŘEN A UMNĚ UHNĚTEN V NEJNIŽŠÍCH PARTIÍCH ZEMĚ.“ Co tento verš znamená ?

 

Zde se neříká, že Nejvyšší taktéž vytvořil mou stavbu. Stavba zde znamená ty z 95 % násilně vložené živočišné rysy, vyšlé z genů ukradených ze zvířat. Zajisté však říká, že tento čin nebyl před Nejvyšším skryt a byl vykonán s dovolením Nejvyššího, i když „JSEM BYL V TAJNOSTI STVOŘEN“. Je zajímavé si povšimnout, že slovo „STAVBA“ je naroveň s tvrzením: „BYL JSEM V TAJNOSTI STVOŘEN“. To znamená, že „já“ se nyní považuje za produkt této konstituce, která reprezentuje 95 % všeho toho, co máme k dispozici. Nenaznačuje to, že „já“ bylo učiněno z vnitřních částí, které byly stvořeny přímo Nejvyšším. A pak se říká: „A UMNĚ UHNĚTEN V NEJNIŽŠÍCH PARTIÍCH ZEMĚ“. Takže kde a jak byl utvořen moderní člověk ?  „NEJNIŽŠÍ PARTIE ZEMĚ“ souvztaží se zónou vymístění, OBZVLÁŠTĚ S PEKLY. Je zde zcela jasné, že současně existující lidé na Zemi byli takříkajíc „UHNĚTENI“, velmi dovedně a tajně zfabrikováni v peklech někým jiným, než Nejvyšším. Provedli to pseudotvůrci způsobem, který byl popsán v předešlé kapitole. To bylo také vylíčeno v dalších knihách, jako: „Základy lidské duchovnosti“, „Poselství z nitra“, Čtvero pojetí duchovní struktury stvoření“ a „Realita, mýty a iluze“.

 

Jelikož pseudotvůrci použili jediný materiál, který jim byl dostupný, museli také vzít nejméně 5 % toho, co bylo přímo stvořeno a naděleno Nejvyšším. Přesto zbývajících 95 % vyjmutých ze zvířat, bylo původně také stvořeno Nejvyšším. Jedinou věcí, kterou pseudotvůrci mohli učinit, byla KOMBINACE TAKOVÉHO STVOŘENÉHO MATERIÁLU, KTERÝ JIM BYL K DISPOZICI, aby dosáhli svého cíle. Z toho plyne, že by NEMOHLI přijít s něčím novým, namísto toho produkovali ubohé IMITACE toho, co ukradli z pravého Stvoření Nejvyššího. Pseudotvůrci kombinovali tento ukradený materiál zvráceným a nezákonným způsobem, aby ve skrytých a tajných místech pekel (nejnižší partie Země) zfabrikovali pseudolidi, jakými nyní stále jsme. Bez Nejvyššího je nemožné stvořit něco skutečného a pravého. Avšak to, co je stvořeno Nejvyšším, z Nejvyššího, prostřednictvím Nejvyššího a s Nejvyšším, nemůže být skryté či tajné, neboť je to stvořeno pro společný prospěch a všeobecné blaho všech ve Stvoření Nejvyššího. Proto pseudotvůrci potřebují skrývat a provádět tajně svou práci, aby tak nikdo nevěděl, čeho byli s to. To je také důvodem, proč pseudotvůrci cestovali dokonce mnoho eónů zpět v čase, dokonce před dobu, kdy se objevili na planetě Zemi, aby se usadili ve svém vlastním pseudosvětě pekel. Tato pekla umístili na protilehlé místo ke zbylému Stvoření Nejvyššího.

 

V těchto peklech pseudotvůrci vytvořili své početné fabrikace, včetně takzvaných lidských tvorů, o nichž se domnívali, že s NIMI ovládnou veškeré Stvoření. Když někdo chce vládnout veškerému Stvoření ze sebe sama, koná věci JEN KVŮLI SOBĚ, a ne kvůli všeobecnému prospěchu a společnému blahu, jak to činí Bůh. Taková je povaha negativního stavu. Je to rozpoložení, ve kterém se vše dělá potajmu, vychytralým a skrytým způsobem za jediným účelem, BAY SE SKRYL JEHO DESTRUKTIVNÍ ZÁMĚR.

 

Takže nyní, jak doufám, víte bez jakéhokoli stínu pochybností, že se skládáte z 95 % živočišných rysů nebo sklonů, které byly umně „uhněteny“ pseudotvůrci v peklech, když ponechali 5 % vnitřních částí, které byly utvořeny Nejvyšším. Proto musíme dojít k nepříjemnému závěru, že sestáváme z 95 % z pekel (nejnižší partie Země) a z 5 % z nebes (Nejvyššího). Z těchto 5 % pravých lidí v nás může zbývajících 95 % tohoto ne-lidského v nás být naživu a neustále se udržuje podpůrný životní systém. Toto malé procento nám dává zdání, že jsme praví lidé, a že žijeme sami od sebe.

 

Co ale v nás vytváří  těchto 5 % pravého člověka a z čeho se skládá těch 95 % ne-lidského ?

 

Toto je dalším důležitým krokem k poznání, kým a proč jste zde. Abyste to poznali, potřebujete pochopit strukturu a funkci těchto 5 respektive 95 % ve vás.

 

Jak bylo právě řečeno, 5 % v nás je skutečně lidských. Toto pravé lidství v nás se skládá ze 3 úrovní či oblastí. Aby se to snadněji chápalo, chápeme je jako 3 odlišné mysli.

 

I.  DUCHOVNÍ,  NITERNÁ MYSL

 

První oblastí či myslí je CENTRUM VEŠKERÉ LIDSKÉ MYSLI. Budeme ji nazývat DUCHOVNÍ neboli NITERNOU MYSLÍ. Niterná mysl pozůstává ze 3 svých vlastních stupňů:

 

1.      NADJÁ

 

2.      UNIVERZÁLNÍ VĚDOMÍ

 

3.      UVĚDOMĚNÍ NADJÁ

 

Obecnou funkcí této Niterné mysli je produkce, vytváření a udržování všeho, co je pravým životem, shromažďování všech od věčnosti do věčnosti existujících znalostí, jakož i vědomí těchto znalostí. Takže tu máme 3 obecné funkce Nejniternější mysli:

 

1.  NADJÁ

 

Vytváření, produkci a udržování pravého života. Toto je funkcí NADJÁ ve vaší Niterné mysli. Protože se vztahuje k samému vašemu životu, má Nadjá ve vás stálé sídlo a je neustálým sídlem Nejvyššího ve vás. Zde je Nejvyšší ve vás neustále přítomen a tu se můžete dostat do přímého styku či dotyku s Nejvyšším. Toto je místo či stav, kam musíte jít, abyste poznali vše o sobě.

 

Z přítomnosti Nejvyššího v Nejvyšším já Niterné mysli žijete, fungujete, jednáte, chováte se, pohybujete a jste s to vše udělat. Jestliže by tato přítomnost kdy byla z vašeho Nejvyššího já v Niterné mysli odňata, přestali byste okamžitě existovat. Je to proto, že můžete žít a dýchat jedině z Absolutního zdroje života ve vás – z Nejvyššího. Je to tak bez ohledu na to, zdali jste si uvědoměle vědomi tohoto faktu, či nikoliv, či zda věříte, nebo nechcete věřit, že je to pravda.

 

2.  UNIVERZÁLNÍ VĚDOMÍ

 

Niterná mysl uschovává všechny od věčnosti do věčnosti existující poznatky a zkušenosti. Toto je funkcí jejího druhého stupně, který se nazývá UNIVERZÁLNÍ VĚDOMÍ. Zde je uloženo a střeženo veškeré dobro a jeho pravda a veškerá pravda a její dobro. Důvodem, proč potřebujeme mít tuto oblast v nás je to, abychom mohli mít plný přístup k nekonečnému počtu možností voleb, z nichž si můžeme svobodně vybrat. To nám umožňuje být takovými, jakými chceme, a dělat to, co chceme. Bez přítomnosti všech existujících možností voleb a alternativ, bychom byli omezeni ve svém právu na svobodný výběr. Taková situace by byla porušením naší svobody a nezávislosti. Navíc by bránila naší schopnosti zaujmout pevnou pozici či definitivní postoj vzhledem k Nejvyššímu a duchovnosti, k jiným i sobě samým.

 

3.  UVĚDOMĚNÍ NADJÁ

 

Nejniternější mysl si neustále – takříkajíc po 24 hodin – uvědomuje přítomnost Nejvyššího a všechny poznatky a možnosti volby, které jsou v Niterné mysli uloženy. Toto uvědomění zajišťuje otevřený a vědomý přístup k Nejvyššímu a ke všem dostupným, v počtu nekonečným možnostem volby a alternativám. Aby se zopakovalo: Toto je funkcí třetího stupně nejniternější mysli, který se nazývá UVĚDOMĚNÍ NADJÁ. Je zřejmé, že aniž by si Niterná mysl vědomě uvědomovala to, co obsahuje a co má k dispozici, nemohlo by se nic vykonat ano zvolit. Znamenalo by to konec našich životů.

 

 

II.  VNITŘNÍ MYSL

 

Druhá oblast pěti procent lidského v nás pozůstává z druhé mysli zvané VNITŘNÍ MYSL. Obecnou funkcí této vnitřní mysli je především SPOJOVAT Niternou mysl s další myslí v pořadí. To se provádí procesem transformace všeho, co je k dispozici v Niterné mysli, aby se to mohlo využít v něčím individuálním životě. Za druhé nám pak tato vnitřní mysl poskytuje to, co psychologové nazývají procesem duševní činnosti.

 

Co znamená akt duševní činnosti ?  Znamená vaši schopnost (jedinečným způsobem vzhledem k vám) myslet, pociťovat, chtít, vnímat, poznávat, chápat, jednat, mít vztahy a chovat se. Na úrovni této vnitřní mysli je tato duševnost vytvářena ze všeho materiálu, který je v nitru k dispozici v Niterné mysli.

 

Niterná mysl posílá vše, co má či obsahuje, do vnitřní mysli. Vnitřní mysl to přebírá, takříkajíc si to rozebírá a obrací to do své schopnosti mentace, jak bylo popsáno výše. Taková je sám proces transformace do duševnosti.

 

Také vnitřní mysl má 3 své vlastní stupně.

 

1.  JÁ

 

Nejniternější stupeň se nazývá JÁ. Jeho funkcí je PŘIJÍMAT, TRANSFORMOVAT A PŘENÁŠET obecný tok života přicházející z Nadjá v Niterné mysli všemi způsoby DOLŮ k vědomému uvědomění v daleko individuálnější, osobní a soukromé formě.

 

2.  NADOSOBNÍ ZKUŠENOST

 

Druhý stupeň vnitřní mysli se nazývá NADOSOBNÍ ZKUŠENOST. Toto je ZÁSOBÁRNA všech zkušeností životních forem počínaje objevením se života na planetě Zemi až po současnost. Tyto zkušenosti s povděkem PŘIJÍMAJÍ POZNATKY UNIVERZÁLNÍHO VĚDOMÍ Niterné mysli, zužujíce je na daleko specifičtější zážitky všeho lidstva na jedné planetě, v tomto případě na planetě Zemi.

 

3.  FENOMENÁLNÍ DUŠEVNOST

 

Třetí stupeň vnitřní mysli se nazývá FENOMENÁLNÍ DUŠEVNOST. Tento stupeň obsahuje všechny zkušenosti a události, které se vytvořily a odehrály na speciální linii ve vás, kterou jako zvláštní jedinci následujete. To znamená, že to, co zažili a vytvořili vaši předchůdci či váš fyzický rod, je zaznamenáno fenomenální duševností, která je specifická (fenomenální) pouze vzhledem k vaší rodinné linii (genetické informace vašeho těla – genealogie – pozn. zpracovatele).

 

 

III. VNĚJŠÍ MYSL

 

Třetí oblast 5 % lidského v nás se nazývá VNĚJŠÍ MYSL. Její obecnou funkcí je přizpůsobovat vše, co přichází z Niterné a vnitřní mysli do zevního života, čili do fyzické úrovně našeho uvědomění. Dodatečně k tomu se vztahuje k životu v takzvaném přírodním světě. Toto je úroveň stávání se, konkrétního prožívání, jednání a všeobecného chování. Můžete to pojímat jako: Já něco znám – Niterná mysl; já vnímám ten či onen poznatek a chápu ho – vnitřní mysl; já jednám v souladu s tímto poznáním a s tím, jak ho chápu – vnější mysl. Takto jsou tyto 3 mysli v nás navzájem propojeny.

 

1.  JÁSTVÍ

 

Vnější mysl má také své 3 stupně. První, čili nejniternější stupeň vnější mysli se nazývá JÁSTVÍ. Jeho funkcí je vám poskytnout velmi konkrétní uvědomění si „já jsem, kým jsem“ svým vlastním já a prostřednictvím Nadjá od Nejvyššího, Kdož je Absolutním „JÁ JSEM, KDO JSEM“.

 

2.  INDIVIDUÁLNÍ VĚDOMÍ

 

Druhý stupeň se nazývá INDIVIDUÁLNÍ VĚDOMÍ. Jeho funkcí je poskytovat neustálé uvědomění si všeho, co se ve vás a s vámi děje. Individuální vědomí vás spojuje s nadosobní zkušeností a skrze ni s univerzálním vědomím, což vás činí jedním se vším Stvořením.

 

3.  OSOBNÍ VĚDOMÍ

 

Třetí stupeň vnější mysli se nazývá OSOBNÍ VĚDOMÍ. Jeho funkcí je, abyste si uvědomovali vše, co se odehrává ve vašem fyzickém a vnějším prostředí. Osobní vědomí vám pomáhá se orientovat v tomto vnějším, fyzickém, čili přírodním světě. Spojuje vás s osobní duševností a skrze ni s uvědoměním Nadjá.

 

 

To je tedy náležitá struktura a funkce vaší pravé mysli. To je 5 % ve vás obsažených, které zbyly z původních pravých lidí, původně stvořených přímo Nejvyšším a z Nejvyššího.

 

POZICE těchto tří lidských myslí byla a je taková, že Niterná mysl vždy sídlí v DUCHOVNÍM SVĚTĚ. Vnitřní mysl vždy sídlí v INTERMEDIÁLNÍM SVĚTĚ a vnější mysl vždy ve SVĚTĚ PŘÍRODNÍM, neboli FYZICKÉM. Prostřednictvím takového umístění těchto myslí všechny zmíněné světy byly a jsou mezi sebou PROPOJENY a byly a jsou v NEUSTÁLÉ VZÁJEMNÉ INTERAKCI A KOMUNIKACI. Prostřednictvím TOHOTO UMÍSTĚNÍ se NAVZÁJEM UVĚDOMUJÍ NA VĚDOMÉ ÚROVNI.

 

Jak víte z kapitoly první, ta část počátečního lidstva, která byla původně plně vědomě uvědomělá, byla izolována a uzavřena genetickými a tajemnými typy manipulací, které provedli pseudotvůrci. Naneštěstí toto UZAVŘENÍ také ODŘÍZLO JAKÉKOLI VĚDOMÉ UVĚDOMĚNÍ EXISTENCE PRAVÉHO DUCHOVNÍHO, INTERMEDIÁLNÍHO A FYZICKÉHO neboli PŘÍRODNÍHO SVĚTA. Protože lidé věří pouze tomu, co si vědomě uvědomují nebo co vědomě prožívají, mají nevyhnutelný sklon se domnívat, že duchovní, zprostředkující či jakýkoli jiný svět neexistuje. Spoléhají se POUZE na to, co v každé chvíli vědomě zažívají a vidí.

 

Takže si vědomě neuvědomujeme nic, čím bychom sami sobě dokázali, že vše toto je naší integrální součástí. Přesto bychom nemohli žít ani zlomek vteřiny, aniž bychom v sobě neměli tuto pravou lidskou část.

 

V tomto ohledu byla u pravých lidí původní situace taková, že pozůstávali z 95 % shora popsané pravé mysli. Současně obsahovali 5 % něčeho, co jim dávalo vědomou uvědomělost faktu, že mají svobodnou vůli a volbu k tomu, aby kdykoliv zavrhli Nejvyššího, aby se od Nejvyššího oddělili; aby prohlásili, že nebyli stvořeni Nejvyšším a z Nejvyššího a z Jeho duchovních principů, ale že stvořili sami sebe, či vznikli z hmoty, ze které je vybudován přírodní, čili fyzický Vesmír.

 

Takže u pravých lidí byla situace právě opačná k tomu, co nyní máme my. 5 % jejich uvědomění svobody k popření Nejvyššího a Jeho duchovních principů bylo originálně využito pseudotvůrci, aby aktivovali negativní stav a vypadli ven z pravého Stvoření do zóny vymístění. Zde odstranili původních 95 % pravé lidské struktury a nahradili je 95 % živočišných rysů. Jediná věc, která byla z pravých lidských 5 % ponechána, byla, jak se již řeklo, naše svoboda volby přijmout či odmítnout Nejvyššího a Jeho/Její duchovní principy.

 

Důvod, proč bylo nutné podržet tuto schopnost svobody volby ve fabrikaci pseudotvůrců, byl zřejmý: BEZ SCHOPNOSTI VOLBY by se NEMOHL udržet žádný pravý inteligentní život. Na této schopnosti je vše postaveno a s ní inteligentní život stojí a padá. To byl SLABÝ, ale nevyhnutelný bod v plánu pseudotvůrců. Tato schopnost svobodně volit JE VYUŽITA Nejvyšším – Pánem Ježíšem Kristem za účelem OSVOBOZENÍ LIDÍ z tenat a pastí negativního stavu, který zaktivovali pseudotvůrci.

 

Co ale vytváří těch 95 % živočišných genů v nás ?

 

Pseudotvůrci použili vše, co bylo k dispozici v uspořádání zvířecích genů, aby zfabrikovali PADĚLANOU lidskou mysl. Nazýváme tuto padělanou mysl PSEUDOMYSLÍ. Tuto pseudomysl pseudotvůrci utvořili PŘESNĚ stejným způsobem, jakým je uspořádána dříve popsaná pravá lidská mysl. Takže  zfabrikovali pseudiniternou mysl s jejími třemi padělanými stupni a pseudovnitřní mysl i pseudovnější mysl s jejich třemi padělanými stupni.

 

Jak si pamatujete ze shora popsaného, pravá lidská mysl neobsahuje nic negativního, protivného, zlého, falešného či špatného. Animální typ života však VE SVÝCH GENECH OBSAHOVAL VŠECHNY DRUHY ZKUŠENOSTÍ EVOLUČNÍHO ROZVOJE této životní formy, která postoupila z JEDNODUCHÉ BUŇKY k složitému typu zvířat – SAVCŮ. Tento vývoj by DOVOLEN Nejvyšším, aby se vyvinul a ustanovil na planetě Zemi VHODNÝ organismus. Ten by se nejlépe přizpůsobil specifickým podmínkám, které tehdy na této planetě existovaly. To byl NUTNÝ krok při získávání nejlepší možné fyzické formy pro projekci ducha života do ní. Podle tohoto evoluční zvířecí vývoj je, anebo byl lekcí v přežití, přizpůsobení a uzpůsobení.

 

Na druhé straně byl tento proces zcela závislý na vrtoších přírody, jelikož účelem zde bylo přizpůsobit fyzickou formu přírodním podmínkám. Toto je NEDUCHOVNÍ  proces. Duchovní stav se NEPOTŘEBUJE přizpůsobovat vnějším zákonům přírody. Naopak dělá právě opak toho, co dělají zvířata. Duch si přizpůsobuje přírodu dle svých potřeb a podmínek.

 

Tím, že vzali zvířecí geny, které se musí neustále přizpůsobovat proměnám přírody, pseudotvůrci zařídili první a velmi důležitý krok. Učinili budoucí lidi ZCELA ZÁVISLÝMI NA VRTOŠÍCH PŘÍRODY, VNUCUJÍCE JIM TO, ABY SE PRVOŘADĚ ADAPTOVALI A PŘIZPŮSOBOVALI VNĚJŠÍM PŘÍRODNÍM ZÁKONŮM. Takže POPRVÉ byla v lidech nastolena NEDUCHOVNÍ kondice. Následně se stala základnou, z níž se POČALY a VYTVOŘILY všechny další NEDUCHOVNÍ FAKTORY.

 

Když je někdo neustále NUCEN se zabývat VNĚJŠÍMI zákony přírody a přemýšlením o tom, jak přežít, má postupně sklon ZAPOMENOUT na SVŮJ VLASTNÍ VNITŘNÍ SVĚT. Jeho pozornost je pak především soustředěna na svět zevní a na přežití v něm. Jelikož v tomto zevním světě nejsou žádné zjevné či zřejmé náznaky čehokoliv duchovního (vždyť je to přírodní svět), dostává se do žádoucí pozice, aby počal zapomínat na vše duchovní až do bodu, kdy bude mít sklon popírat, že cokoli duchovního kdy existovalo. Z takového odmítnutí logicky plyne popření Nejvyššího.

 

Zvířecí základ vložený pseudotvůrci do nově zfabrikovaných tvorů (námi zvaných pseudolidé) byl jimi užit k tomu, aby se do těchto tvorů přenesla jejich zášť vůči všemu skutečně duchovnímu. Pseudotvůrci to učinili zvláštními manipulacemi genů a duchovních souvztažností (je pro nás obtížné to pochopit). To jim taktéž umožnilo ustanovit stav, ve kterém by tito nově zfabrikovaní lidé měli „přirozený“ sklon oponovat všemu duchovnímu a mít v oblibě a přijímat vše neduchovní či takzvané PŘÍRODNÍ.

 

Takže s tímto krokem byla vytvořena velmi důležitá struktura pseudomysli. PSEUDOMYSL chce, žádá si a koná vše, co je v PROTIKLADU S POŽADAVKY, CHTĚNÍM A VŮLÍ DUCHOVNÍCH PRINCIPŮ NEJVYŠŠÍHO. Tímto činem byl ustanoven úplný protiklad k čemukoli skutečně pozitivnímu a dobrému, k pravé víře a moudrosti. Takže byl vytvořen zvrácený a obrácený řád lidského života, který vyprodukoval všechny námi známé negativní mizérie, které jsou tak živě ZOBRAZENY v DĚJINÁCH LIDSTVA na planetě Zemi.

 

Jelikož však toto uspořádání bylo zfabrikováno takzvanými přírodními prostředky obsaženými ve zvířecí struktuře života, lidé je „přirozeně“ považují za normální „přirozený“ stav. Takto byli lidé mylně přivedeni k víře, že jejich pozice (pozice opačná, obrácená a zvrácená byla vždy správným, náležitým, řádným a jedině možným způsobem života, zatímco cokoli jiného není dle řádu, je nenormální, šílené a nesprávné. Ztotožnění se s takzvaným „přirozeným“ stavem v tomto světě napevno vytváří pozici vzhůru nohama. Tak se zajistilo, že lidé počali milovat vše zlé a nepravdivé, považujíce to za dobré a pravdivé a opovrhujíce vším skutečně dobrým a pravdivým, považujíce to za zlo a nepravdu.

 

Taková je pravá struktura negativního stavu. Takto byl negativní stav aktivován.

 

Byla tu přesto ještě jiná důležitá kondice animálního typu života, která byla přenesena do lidských tvorů. V procesu přežití během tvrdých podmínek pozemského vývoje (před tím, než se objevili na planetě Zemi jacíkoliv lidé) se zvířata učila obávat nebezpečí, útěku a své obraně před takovým nebezpečím. Toto vyhýbání se drsným a nebezpečným oblastem, aby se na Zemi přežilo, vytvořilo v těchto tvorech „přirozený“ strach a obavy, kdykoli vstoupili do oblastí tohoto typu. Tyto takzvané „přirozené“ strachy a obavy pomáhaly zvířatům tehdejší doby, aby přežila v těchto obávaných oblastech či se jim vyhnula. V procesu evolučního rozvoje animálních životních forem se tyto strachy a obavy, vyhýbání se nebo závislosti staly PŘIROZENOU součástí jejich genů.

 

Co se nyní stane, když použijete tento typ genů obsahující veškeré tyto strachy, obavy, sklony utíkat i vyhýbat se a bránit se něčemu a vložíte ho do lidských tvorů, kteří před tím neměli o takových emocích ani potuchy ?  Logickým následkem takového vložení  - obzvláště jedná-li se o devadesáti pěti procentní implantaci všeho, co máte – je strach, vyhýbání se, obavy, sklon k útěku, zlost, násilí, podezíravost a sklon k ničení i obraně a mnoho dalších podobných protivných emocí by se stalo ve vašem životě tak přirozenými, jako je dýchání.

 

U zvířecích druhů, které nevlastní žádné pojetí sebe sama, představu sebe sama, sebeuvědomění či vědomé pojetí „já jsem“ (kterážto situace jim nedovoluje být duchovními a na základě tohoto duchovního stavu jim nedovoluje řídit své vlastní prostředí duchovními zákony, které jsou nadřazeny všem zákonům přírodním), jsou všechny tyto druhy emocí velmi nutné a potřebné pro jejich přežití. U těchto zvířat to byla skutečně přirozená kondice, obzvláště ve dnech, kdy Země byla právě přenesena, před tím, než se objevili první lidé.

 

Situace u lidských tvorů, kteří si s 5 % přímého nadělení od Nejvyššího zachovali pojetí a představu sebe sama, uvědomění sebe sama a pojetí „já jsem“, byla však vždy odlišná. Tento typ protivných emocí se pro lidi stal pastí. Byl základnou, na níž se logicky vyvinuly všechny druhy ostatních ničivých stavů, podmínek, myšlenek, pocitů, emocí atd. Tyto protivné myšlenky a pocity si samozřejmě ospravedlnili vírou, že potřebují být takovými či onakými kvůli svému vlastnímu přežití. Takový závěr ovšem vedl k ustanovení dalšího rysu negativního stavu – klamání sebe sama a druhých.

 

Takže z tohoto druhu protivného materiálu zbudovali pseudotvůrci pseudolidskou mysl s jejími třemi oblastmi a devíti stupni. V pseudoniterné mysli umístili tito pseudotvůrci všechny tyto zkušenosti a poznatky získané rostlinným a živočišným životem v procesu jeho vlastního vývoje na planetě Zemi. Do této pseudoniterné mysli taktéž umístili svou vlastní touhu ovládnout a převzít veškeré Stvoření od Nejvyššího, jakož i zvířecí nevědomost čehokoli pozitivního, dobrého a duchovního.

 

S touto pseudoniternou myslí obklopili a uzavřeli pravou Niternou mysl. Bylo toho dosaženo tak, že cokoli pozitivního, pravdivého a dobrého přišlo z Niterné mysli, bylo zachyceno touto pseudoniternou myslí. Zde to bylo zkaženo, zaneřáděno, zamořeno a otráveno všemi protivnými, falešnými zkušenostmi a poznatky. V této formě to bylo nevyhnutelně přeneseno do pseudovnitřní mysli. (Nyní se, prosím, zapamatujte, že všechny tyto zkušenosti a poznatky pseudoniterné mysli jsou vždy falešné, protože nejsou obsaženy u pravých lidí, natož aby je tito lidé kdy prožili.

 

Pseudovnitřní mysl využívá tyto pseudozkušenosti a pseudopoznatky, aby obklopila a uzavřela pravou vnitřní mysl a její pravou duševnost. Dělá se to za účelem zkažení, zamoření, zašpinění, zfalšování a otrávení všeho, co bylo přineseno pravou vnitřní myslí. V pseudovnitřní mysli se tedy vytváří zdeformovaná, zvrácená a falešná duševnost a je přenášena do zevní mysli.

 

Zevní mysl je použita k obklopení a uzavření vnější mysli lidských tvorů. Také deformuje, zkresluje a mrzačí správné a náležité lidské chování, což zahrnuje činnosti, postoje, vztahy a životní styly neustále vycházející z pravé vnější mysli. Takže přicházíme s falešným chováním a jednáním, klamáním, nepoctivostí a zvráceným životním stylem i se vším ostatním, co známe ze svých zkušeností a ze zkušeností lidstva na této planetě.

 

Tím, že pravá lidská mysl se všemi svými pravými oblastmi a stupni je zcela obklopena, dostávají se současně existující lidé do pozice úplné nevědomosti toho, že taková pravá struktura lidské mysli kdy existovala či existuje. Tato nevědomost je ovšem základnou, z níž vycházejí a jsou živeny všechny nevědomé procesy.

 

Jinou důležitou věcí, která se podařila tímto činem, bylo to, že když nemáme žádnou znalost a žádnou přímou zkušenost pravé lidské mysli, budeme nejenom popírat existenci této pravé mysli, ale nevyhnutelně budeme považovat padělanou pseudomysl za jedinou pravou skutečnost a počneme odvozovat vše z této falešné pseudomysli.

 

Z této pozice můžeme vidět, že současně existující lidé na této planetě se na tento svět rodí bez jakékoliv znalosti toho, co je skutečně pravé, a toho, co je skutečně dobré. Proto jsou veškeré jejich závěry o sobě, o jejich životě, o duchovnosti, o Bohu a o všem jiném buď zcela nesprávné a neskutečné, nebo jsou v tom či onom ohledu zvrácením, deformací či zmrzačením skutečného stavu věcí.

 

Doufám, že z toho všeho, co bylo v této knize doposud řečeno, máte nyní jistý stupeň poznání a pochopení toho, z čeho vskutku sestáváte a kolik je ve vás úrovní a aspektů.

 

Poznání a pochopení těchto věcí je nutnou podmínkou lepšího porozumění a poznání sebe sama i toho, co bude následovat po této kapitole.

 

Z toho všeho, co vám bylo doposud zjeveno, vyvstávají důležité otázky: 1. Jaké je vaše místo a umístění v tomto Vesmíru a 2. ve vztahu k ostatním ?  3. Žijete skutečně v pravém a původním světě ?

 

Začneme nejprve s odpovědí na třetí otázku: Žijete skutečně v původním pravém světě ?  Od teď musíte zajisté souhlasit s tím, že odpovědí na tuto otázku je velké NE !  Nežijeme ve skutečném a původním světě a Vesmíru. Se shora popsanou výbavou, kterou máme (95 % falešné mysli ponechávající jen 5 % mysli skutečné), bychom se nehodili do skutečného světa, ani bychom v něm nepřežili. Žijeme-li v iluzích a klamech o skutečnosti, jsme neschopni vnímat a prožívat pravou realitu. Jestliže tedy věříme, že naše iluze jsou pravdivé a původní, automaticky popíráme existenci čehokoli pravého a původního.

 

Tento postoj a přijetí tohoto postoje nás vyhání z pravého a ryzího světa a Stvoření do takzvané zóny iluzí a klamů, zóny zel a nepravd. Jsme také vypuzeni do zóny lásky k zevnějšnostem a do zóny lásky ke své vlastní pseudomysli.

 

V této konotaci znamená sebeláska to, že milujete svou pseudomysl a souhlasíte s ní, považujete ji za jedinou skutečnost. A láska k tomuto světu (v této konotaci) znamená, že se spoléháte pouze na své zevnějšnosti, čili na vaši vědomou zevní mysl a na věci, které poskytují potěšení a rozkoš vašim fyzickým smyslům a věcem podpbným. S pseudoláskami tohoto druhu nemůžete v pravém světě a vesmíru přežít ani na chvíli, neboť zde je vše ovládáno skutečnou láskou ke druhým, skutečnou láskou k Bohu a skutečnou láskou ke svému vlastnímu já. Takový druh lásky ustanovuje svou pravdu a moudrost.

 

V tomto pravém světě nemůžete přežít prostě proto, že váš pseudosvět a tento svět jsou v neustálé vzájemné OPOZICI. Být zde by pro vás bylo, jako když vezmete rybu z oceánu a položíte ji na pláž. Ryba nemůže dýchat týž vzduch, jako vy. Ve své současné kondici nemůžete dýchat čistý vzduch, jaký dýchají praví lidé v pravém vesmíru. Je to prostě tak.

 

Jak si pamatujete z první kapitoly, když pseudotvůrci aktivovali negativní stav, nastal v procesu této aktivace OHROMNÝ VÍR v uspořádání Stvoření. Tento vír je se vším, co jim patřilo, pohltil a vytrhl ven do prázdné zóny vymístění. Tato zóna byla vždy udržována souběžně s pravým Stvořením. Je udržována ideami pravých lidí, které ukazují, že lidé mají svobodu volby odmítnout a popírat duchovní zákony nejvyššího i samotného Nejvyššího a počít odvozovat vše ze sebe samých. Pravé lidské bytosti by nikdy nesouhlasily s uskutečněním takové ideje. Proto pravé lidské bytosti vehementně zapuzují jakoukoli potřebu takto činit, čímž udržují svoji pravou mysl ryzí a čistou bez jakýchkoliv tužeb, které popírají tyto důležité duchovní zákony a Nejvyššího, potřeba se svou ideou vypadne ven z pravého Stvoření. Na základě toho druhu odpadu se objevuje prázdná zóna vymístění.

 

Byla to tato zóna vymístění, do níž pseodutvůrci spadli poté, co aktivovali negativní stav. To se stalo poté, co přijali ideu ze svobodné vůle odmítnout Boha a Jeho/Její duchovní principy a zákony.

 

A ta je tím, v čem v současné době všichni jsme a existujeme. Tato zóna vymístění doprovází všechny světy, vesmíry, dimenze a stavy, kdekoli a kdykoli žijí praví lidé. Všichni praví lidé neustále zavrhují potřebu aktualizovat uvědomění idejí, které by mohly zvolit odmítnutí Boha a duchovní principy. Proto zóna vymístění existuje paralelně s duchovním světem, kde se nazývá „pekla“, s intermediálním světem, kde se nazývá „intermediální pekla“, a s přírodním světem, kde se nazývá „vnější, neboli přírodní pekla“.

 

Proto v současné době, kdy čtete tato slova, žijete v zóně vymístění přírodního světa, přesněji však v zóně vymístění skutečné planety Země, kterážto zóna se nazývá PŘÍRODNÍM PEKLEM. Takže nežijete na skutečné Zemi, ve skutečném vesmíru, jak jste doposud věřili a mysleli jste si, že je tomu tak. Žijete v pseudosvětě negativity, zla a nepravdy, to jest v přírodních peklech. V tomto světě je vše v neustálé opozici k tomu, co existuje v reálném světě. Jelikož TOTO je pseudosvět, je vše v něm padělané, iluzorní a klamné. Je to SVĚT ŠÍLENSTVÍ, NEMOCÍ, VÁLEK, KRVEPROLÉVÁNÍ, NÁSILÍ A VŠECH OSTATNÍCH DRUHŮ OHAVNOSTÍ A HRŮZ. Z nějakého, či jiného důvodu, ze SVÉ VLASTNÍ VŮLE jste si ZVOLILI VSTOUPIT DO VŠECH TĚCHTO JEHO UDÁLOSTÍ A BÝT V NICH ÚČASTNI.

 

Za současně existující pozice, v níž se tak nepohodlně nalézáte, je po přečtení těchto slov zřejmé, že EXISTUJE VÁŽNÝ DŮVOD K TOMU, ŽE JSTE ZDE. Existuje také jistý důvod vaší zvláštní pozice, místa a zkušeností, které máte v tomto pseudovesmíru v tomto přírodním pekle a ve vztahu k ostatním.

 

Jste zde s velmi zvláštním a jedinečným posláním a pověřením. To určuje místo a pozici, které zde v přítomné době zaujímáte, a typ lidí a situací, ke kterým jste si zvolili se přidružit, a které jste si zvolili prožívat. Existují pádné důvody pro to, co se s vámi stalo a stane v průběhu vašeho pobytu v zóně vymístění. (Opakuji, že pro lepší pochopení uspořádání zóny vymístění bych rád odkázal na knihu „Čtvero pojetí duchovní struktury stvoření“ a na kapitolu 14 knihy „Realita, mýty a iluze“.)

 

Jak nyní určit a nalézt to, co je vaším místem, pozicí, posláním, pověřením a účelem v životě této zóny, vám bude ukázáno v kapitole čtvrté této knihy.

 

Ze všeho toho, co jste doposud poznali, vyvstává zajímavá otázka: Započali jste vskutku svůj současný život na planetě Zemi nebo v zóně vymístění ?  Je za současně existujících podmínek na této Zemi a za současně existujícího uspořádání vaší mysli a těla zfabrikovaného pseudotvůrci vůbec možné, aby někdo přímo přišel na tuto Zemi ?

 

Již jste pravděpodobně zjistili, že odpověď na tuto důležitou otázku je velké NE !

 

Ale jak pak tedy lidé vůbec přicházejí do této zóny a situace ?  A navíc, jak a kde počíná jejich individuální život ?

----------------------------------------------------

 

Je to jen první díl a začátek k pochopení našeho bytí na planetě Nula, ale pro začátečníky více než přínosné a vhodné. Prozatím se mějte, později napíšu více.

Ovládací panel

Reklama

Reklama