StandaTemp

Animovanej seriál o puberťácích, kteří zachraňují svět před monstry "bůhvíodkud" a pilotujíce obří roboty. Solidní plot na odpadní hodnocení.... Jenže ouha. Lidi kolem vás budou mít asi za blázny, ale vzniklo něco, co jedni nenávidí a jiným se dokázalo i na dlouhé měsíce zarýt pod kůži. Dospělí klidně hodiny debatují o jednotlivých aspektech pořád dokola. Dokáží se skoro poprat. A pak když to dokoukáte (pokud jste ta druhá skupina) a celé to skončí, tak ve vás zůstane díra a připadáte si jako zmuchlaný hadr na zem v rohu temné koupelny - nadlouho. Ne, není to pro děti. Ani to není pro každého. Je to japonské a v mnoha ohledech pro evropana divné. Animace dnes již zastarává, děj je těžko pochopitelný, dokáže to být rozvláčné a ne každému to může sednout. Hlavního hrdinu budete mít neustále sto chutí fackovat. Hudební doprovod a zvuková stránka jen perfektně doplňuje celý podivný obrázek od prvních lehkých dílů po poslední záběr finálního filmu. A pak si to klidně pustíte znovu. A někdy ještě jednou. A pokaždé z toho může být úplně jiný pocit. Kdo z těch co to viděli si při zvuku cikády nevybaví EVU čekající na zteč? Kdo si na železničním přejezdu nevzpomene na toho rozmazleného spratka? Kdo si občas nebrouká Fly Me To The Moon? Je to už 15 let co jsem to dokoukal a pořád to tam je. Jestli bylo možné dát jednomu dílu na ČSFD 6 hvězdiček, asi bych ani tak moc neváhal. Kdybych to dnes v dospělosti viděl poprvé, tak nevím. Tehdy to byl intenzivní zážitek. Pět hvězdiček s hvězdičkou.