Tonula

BÁJEČNÝ DEN je zdlouhavé představení dvou hlavních herců a jejich filmových dětí. Pfeiferová je ustaraná maminka rozmazleného fracka, která se usilovně snaží, aby její dítě neofoukl ani větříček. Cloony je naopak otec, který si s dítětem příliš starostí nedělá. Když se takoví dva lidé setkají, musí z toho nutně vzniknout roztržka a někdy i zajímavý film. V tomto případě je to však nuda. Oba herci jsou ideální pro rmantickou komedii, ale tohle není ani přliš romantické, ani směšné. Ještě že alespoň ty děti jsou milé a chvílemi mě pobavily.. 2*

Do momentu, kdy se banda opilců začne proměňovat v jakási monstra a upíry, to bylo zajímavé. Potom už je to jen jedna z mnoha podobných slátanin. I když se mi Salma Hayek líbila, je to už příliš pod čarou. Za tu první část maximálně 3*, za zbytek 1*, takže výsledek je průměr těchto hodnot. Nic moc.

MICHAEL CLAYTON je zvláštní film. Do poloviny z toho máte docela divný pocit. Nic se neděje a hrdinovi vybuchne auto. Pak zase dlouho nic a najednou je vše jasné. Přesto je film díky strhujícímu závěru vynikající. George Clooney je výborný, stále vypadá, jako by byl trochu duchem nepřítomný, ale jinak výborně napsaná role, která nedošla velkého ocenění. Vedle něj ocenění došla Tilda Swinton, která mi připadá rovněž duchem nepřítomná, ale dostala za to Oscara, což mi připadne trochu nezasloužené, ale já to nerozhoduji. Tom Wilkinson jako vždy skvělý. Poprvé jsem jako herce zaznamenal Sydney Pollacka, je dobrý a škoda, že nehrával víc. Otřásla mnou vražda Arthura. Je to tak jednoduché zabít člověka, aniž by se na to přišlo? Vadilo mi, že některé scény jsou nadbytečné a film zbytečně ztrácí spád a ničemu to nepomůže. Epizoda s bratrem, za kterého musí Michael platit 75.000 dolarů, je jedna z nich. Bohužel není jasné, proč má Michael platit za bratra a kdyby to režisér úplně vypustil, asi by se nic nestalo. Jen by se nemohl nechat uplatit 80.000 dolary. Ale on se stejně uplatit nenechal. A takových momentů je ve filmu víc. Kdyby to bylo trochu srozumitelnější, asi bych dal bez váhání i 5*. Takhle to vidím na 80%

IRČAN je určitě výborný film. Provede Vás přibližně 50 lety v USA a režisér si k tomu svolal ty nejlepší herce, kteří s ním v minulosti natáčeli a spoustu dalších. Přesto si myslím, že Scorsese tentokrát nepřekročil vlastní stín a angažmá herců, kterým táhne na 80 let, filmu nepomohlo. Myslím, že kdyby byli herci mladší, bylo by jednodušší, aby napodobili pohyby starých lidí, ale obráceně to nejde. Starší člověk už nebude tak hbitý, jako třicátník a řekl bych, že film je v některých momentech poněkud nedůvěryhodný, i když maskéři udělali, co bylo v jejich silách. K hercům – asi už ve svém věku lépe nezahrají a byl to velmi poctivý výkon. I když nehrál hlavní roli, na mne nejlépe zapůsobil Joe Pesci, možná proto, že není tak „okoukaný“ jako Al Pacino a Robert de Niro. Poněkud mi vadí, když se točí filmy o zločincích, což je právě tento případ. Sheeran vraždí s naprostým klidem a Niro ho hraje jako osobu bez citů, nepříliš inteligentní, možná s nějakou psychickou poruchou, která by na zadání zabila zřejmě kohokoliv, snad i člena vlastní rodiny. Prostě dostane pokyn a jde zabíjet. Přijde domů, nají se, koukne na televizi a jde spát. Až z toho mrazí. Málokterá postava je ve filmu pozitivní. Všichni kradou, korumpují nebo se nechají korumpovat, často na zakázku vraždí. Vraždy jsou obvykle nepřipravené, zabiják do toho vlétne, zabije a odchází nebo odjíždí. Film vraždy velmi neprožívá, je to jen epizoda a jede se dál. Mám připomínku i k délce filmu. Dost epizod ve filmu nemuselo být a myslím, že by vše dostalo větší spád. Přesto se dá film shlédnout celý, protože má většinou nějaký děj. 80%

Po přibližně 30 letech jsem zase shlédnul Cotton Club. A i když byl film některými americkými kritiky navržen na Zlatou malinu, nemyslím, že by to byl špatný film. On byl zase jinými označen za nejlepší film v anketě Zlatý globus v roce 1985 a nakonec nezískal ani jednu ani druhou cenu. Já ho dnes vidím jako typický produkt Hollywoodu se vším, co k tomu patří. I s dobře odvedeným filmařským řemeslem a šťastným koncem (padouch potrestán, hlavní hrdina přežije). Coppola namíchal dobu konce 20. a začátku 30. let, jak nejlépe uměl a myslím, že mnohé z toho, co je k vidění v tomto filmu, bylo použito už v silně oceňovaném Kmotrovi. Vedle sebe tu funguje několik dějových linek, dva milostné vztahy, dva bratrské vztahy, k tomu vztahy mezi gangstery i mezi umělci. Mnohé epizody jsou zapamatovatelné na dlouhé roky. Dixie (Richard Gere) skutečně hraje na kornet i klavír a podává přesvědčivý výkon. V době natočení už byl hvězdou a film jeho slávu jen zvýraznil. Jeho herecká partnerka Diane Lane už tak přesvědčivá není, ale špatná také ne. Za zmínku stojí několik tehdy začínajících postav, jako je například dodnes hvězdný Nicolas Cage, Lawrence Fischburne (později např. Matrix) a další. Vynikající je stále hudební stránka filmu i taneční čísla. Závěr: Je to pořád dobré - 90%

Na mne příliš experimentální a extrémně nesourodé. Asi bych si musel film prohlédnout víckrát, abych pochopil. A možná bych nepochopil i tak. To by totiž bylo pro film o Dylanovi hodně pravděpodobné. Dylan se nikdy nesnažil o to, aby ho lidé pochopili. Psal pro sebe a některé jeho názory vyložila Cate Blanchettová, i když to slovo vyložila taky nesedí. Bob si často vymýšlel věci, které byly naprosto mimo chápání a myslím, že ho bavilo, když okolí zmátl. Z novinářů si střílel a ani muzikanti to s ním neměli jednoduché. Život s génii jednoduchý není. Podobně není jednoduchý ani film a abych ho viděl víckrát, to bych musel Dylana fanaticky milovat. Je na můj vkus příliš dlouhý a prospělo by mu, kdyby byl o 30-40 minut hustější. Zaujali mne jen 3 postavy. Malý Woody (Marcus Carl Franklin), Jack Rollins (Christian Bale) a Judy (Cate Blanchett). Zvláště poslední byla opravdu dobrá. Jinak je zde spousta dobré muziky. Vzpomenul jsem při ní na Boba Frídla, co u nás jako jeden z prvních začal hrát Dylana. A taky Petra Kalandru, co hrál jeho věci z pozdějšího období. Oba tu už nejsou a je to škoda. Ale ani to mne nepřesvědčilo, abych dal filmu více jako 3*.

Tenhle film miluji. Radši nebudu psát, kolikrát jsem ho už viděl a ještě nestačí... Hodně na tom má vinu krásné Toskánsko, ale i okouzlila mne i jeho romantika, osudy hlavních postav, vtipné situace, pěkný konec, no prostě fšecko.

Film mne příjemně překvapil. Navzdory tomu, že je to nízkorozpočtový film, v němž hraje spousta neherců, je velmi autentický a jediným problémem pro některé diváky může být původní "šarišské" znění, ve kterém jsou vedeny skoro všechny dialogy. Hlavní postava Kamila Mitrášová (Veronka) je jednoduchá dívenka, která v některých záběrech vypadá jako Sophia Loren v dobách největší krásy. Celý film provází působivá hudba, která děj dokonale dotváří. Pro ty, kteří se nikdy nesetkali se slovenským nebo dokonce východoslovenským prostředím, asi bude těžké filmu uvěřit, ale východ Slovenska je natolik rázovitý, že každá jedna epizoda se určitě někde přihodila. Škoda, že autoři nešli výraznějšího fyzického kontaktu mezi hlavními postavami (nedají si ani pusu), dodalo by to filmu na ještě větší důvěryhodnosti. Doporučuji nechat se unést prostředím jarmarků a uvěřit filmu. 90%

Zábavný pohled na jednání v zastavárně. Divák může podlehnout dojmu, že jsou vlastně všichni spokojeni, ale skutečnost může být trochu jiná. Podle toho, co si může člověk vyhledat na i-netu, je realita jiná a hodně se liší od seriálu. Flákač Čamlí je sympatickým zpestřením seriálu, ale zajímaví jsou i děda a syn Harrisonovi. Děda věčně zaspává za počítačem v kanclu nebo si tam hraje solitaire, Rick je zkušeným zastavárníkem, který skoro o všem něco ví a pokud neví, tak zná někoho, kdo poradí. Holt Las Vegas je velké město plné odborníků na kdeco. Kdyby to bylo jen dokumentárním zachycením nějakého děje, dal bych 5 hvězd, ale protože je to vlastně nahrané, stačí 4*

VÁLKA SKLADŮ by se možná měl jmenovat válka majitelů bazarů. V každém díle jsme svědky souboje o obsah skladových prostor, o kterém nikdo neví, zda je výhrou v loterii nebo naprostým propadáke. Viděl jsem několik dílů a nemohu říct, že bych si našel jednoho z kupujících, který by mi byl sympatický. Prvek tajemství, kterým je seriál prodchnutý, ale dává každému dílu příchuť něčeho nepoznaného, takže i když se princip opakuje stále dokola, každý díl je v něčem nový. Kóje nabitá až po strop krabicemi může být klidně skladem papíru, stejně jako téměř prázdná kóje může pod hadrou v koutě schovávat starožitnou zbraň v hodnotě desítek tisíc dolarů.3*