kinej

Kočka je bezchybně a velmi bolestně působící drama, které v každé scéně vysílá atmosféru zmaru a beznaděje. Francouzské filmy mi někdy přijdou tak nějak povrchní, ale tohle rozhodně není ten případ, tento film je platný univerzálně. Herecké výkony jsou skvělé, uvěřitelné a hlavně nijak přehnané, hodně projevu a emocí si herci nechávají uvnitř, což je vy výsledku ještě působivější. Skvělou práci odvedl i režisér, zejména způsob jakým vložil dávné zamlžené vzpomínky, na doby kdy vztah obou ještě vzkvétal, nebo za neustálou přítomnost bořících se, kdysi krásných domů. Úžasné.

Life of Birds je další dokonalou dokumentární sérií Davida Attenborougha. Pravda, technicky je již tato série opravdu zastaralá, obraz ve srovnání s úchvatnou řadou Earthflight je vysloveně slabý, ale i přes to má leccos, v němž je přeci jen stále ještě lepší než zmíněný takyklenot. A tím je obsah a komentář. Attenborough je za všech okolností skvělým průvodcem, ale je-li jako v tomto případě autorem konceptu a scénáře, stává se ze sledování pořadu slast pro každého milovníka nejen přírody, ale i anglického jazyka. Life of Brids je sled úchvatných událostí v životě velkého množství druhů ptáků, jehož zajímavost podtrhává komentář, udávající snad každou popisovanou vlastnost v nádherný logický a nezpochybnitelný soulad s evoluční teorií. Ta je ostatně středobodem snad všech Attenboroughových pořadů již od Life on Earth, a je jedním z faktorů, které dělají jeho díla zajímavější.

Je velká škoda, že tato dokumentární série není k dostání remasterovaná ve vysokém rozlišení. Jelikož, jsem zmlsaný všelijakými dokumenty na blu-ray, DVD jsem se obával. A oprávněně. Private Life of Plants bohužel vypadá na nových televizích bídně, ale na druhou stranu, to jediná vada tohoto dokumentárního klenotu. Šest padesátiminutových dílů je doslova napěchovaných sledem úchvatných a nádherně podaných příběhů nejroztodivnějších druhů rostlin. Překvapivě není nouze o dramatické momenty, ostatně jak říká v úvodu Attenborough, zdánlivě nudný život rostlin je vlastně jen otázkou časového rámce. A sám sir Attenborough je zde ve vrcholné formě. Jeho květnatou angličtinu, tu s nádechem poetiky, tu s nádechem humoru, je slast poslouchat. Málokdo umí využít krásu tohoto jazyka jako právě on. Když se k tomu přidá jeho schopnost uvádět jednotlivé příspěvky v nečekané souvislosti a pak jednoduše formulovat logické závěry, celá biologie se jeví jako ta nejjednodušší věda. Určitě jedno ze zásadních děl, které tento pán napsal.

Tento film pro mě neznámých režisérů je překvapivě velice zdařilou, laciné agitce se obloukem vyhýbající a nepatetickou poctou dílu Karla Čapka. Co jsem tak četl, tak jeho rodinné vazby a osobní vztahy asi zdaleka nebyly tak ideální, jak je líčí tento film. Ale jelikož cílem tohoto Člověka proti zkáze je vystavět memento českému velikánovi, takové, které jej popíše coby jednu z největších osobností našeho národa, mi přijde scénář i děj, vzhledem k jeho jednoznačnému odkazu, v pořádku. Nejen to, některé dialogy (např. ty s TGM) mají platnost pro jakoukoliv dobu.

Sice mi nezbylo nic jiného než jít na 3D verzi, ale právě Gravitace je příkladem toho, že když se spojí osobitý režijní přístup a geniální práce kameramana, není dalšího rozměru potřeba. Největší hvězdou filmu je podle mého názoru kameraman Emmanuel Lubezki, který si tímto filmem připsal další skvost (po Potomcích lidí a hlavně Stromu Života). Díky jeho práci jsem měl setrvale po celých 90 minut pocit, že sleduji mimořádnou událost, nebo možná i milník filmových dějin. Pravda, příběh byl trochu divočejší než bych čekal a při výběru hlavní role mohl mít režisér šťastnější ruku, ale Gravitace je jednoduše dechberoucí filmový zážitek. Omílaná výtka o banálním lineárním příběhu je, vzhledem k žánru, dle mého názoru úplně zcestná.

Na Kingdom of Plants jsem se podíval spíše ze zvědavosti. Flóra mě až zase tolik nezajímá, ale na estetickou stránku této série se na Amazonu pějí ódy a David Attenborough je garantem té nejvyšší kvality. A to platí i pro tento dokument. Po vizuální stránce se jedná o jeden z nejsilnějších zážitků a to nejen u kategorie dokumentů. Výběr rostlin je samozřejmě maximálně přizpůsoben použití 3D technologie, ale koncept a informační stránka tím rozhodně nijak nestrádají. Nejedná se o odfláknutý produkt (jakých na trhu pár je, obzvlášť filmy pro IMAX), kde je pár 3D záběrů, povrchní komentář a konec. Attenborough doslova zahlcuje úchvatnými informacemi a nádherných a strhujících záběrů v tom pravém smyslu slova je zde tolik, že to skoro hraničí s plýtváním. Když si pořizuji nové blu-ray do sbírky, většinou už 3D vynechávám, ale zde by to byla obrovská chyba, zde se skutečně jedná o složku jež obrazovou stránku obohacuje a rozšiřuje.

Než jsem si „Penguins: The spy in the huddle“ pustil, měl jsem trochu obavy, že tři hodiny je na zabavení se tučňáky přespříliš. Ale recenze byly vesměs pozitivní a samozřejmě oprávněně. Stereotyp nehrozí, protože se střihem skáče mezi třemi druhy tučňáků, tučňákem císařským, dále Humboldtovým a tučňákem skalním, jejichž životy jsou značně odlišné. Všechny tři druhy mě uchvátily, jejich život a péče o potomky nedávají prostor k hluchým místům. Každá epizoda obsahuje dojemné okamžiky, ale obecně je tato série vtipná, už jen tím, že většina záběrů je nasnímaná očima plně funkčních robotických tučňáků, jejichž komické pohyby a interakce s těmi živými by byla na samostatný dokument. Pro ty, kdo se chtějí něco nadstandartního dozvědět o těchto mimořádných tvorech, je tato série určitě lepší variantou než francouzské patetické Putování tučňáků. Skvělý vypravěč David Tennant sice také vyprávění odlehčuje, ale rozhodně není infantilní jako zmíněny francouzský rodinný film a netrpí tím informační hodnota.

Wallander je dalším detektivním klenotem BBC. Záleží, jak komu co sedne, ale mě osobně Wallander oslovuje o něco více než samozřejmě skvělí Sherlock a Luther ze stejné stáje. Fakt je ten, že pojetí tohoto seriálu se od zmíněných detektivů jejichž genialita hraničí s nadpřirozenem, tolik liší, že nemá smysl je srovnávat. Wallander je především o skoro uvěřitelných zápletkách a atmosféře. Ta je zde neustále tísnivá, ponurá, sychravá, bezvýchodná zkrátka takové severská, jednotlivé epizody jsou bravurně a umělecky zrežírovány a vždy se nesou o poklidném tempu, přičemž závěr vždy přinese gradaci, napětí a většinou další bezvýchodnost. Kennetha Branagha jsem předtím nemusel. Respektoval jsem jej jako kvalitního herce, ale byl mi nesympatický zdánlivě snobským přístupem ke svému řemeslu, hodně divadelně laděných projektů atp. Ale zde dokazuje, že je mistrem jakéhokoliv, i filmového herectví. Jeho minimalistické ztvárnění zdeptaného, životem ubíjeného detektiva, který si neumí zachovat odstup od své práce a krutého světa, přesahuje pouhé standartní odehrání seriálové role. Branagh zde opravdu předvádí něco co pro neznalost méně blbého termínu nemohu nazvat jinak, než hereckým koncertem. Existuje zažitý pojem „severská detektivka“, pro mě její nejlepším reprezentantem tedy rozhodně nebude trilogie Milénium, ale právě byť angličany natočený Wallander. Závidím občanům Spojeného království, když mohou vidět že jim veřejnoprávní televize za jejich peníze přináší nějakou protihodnotu, takový pocit asi nezažiju. I přes nepříliš povzbudivé vyznění seriálu je pro mě jeho sledování větším důvodem k optimismu, než shlédnutí pouhých pár mučivých scén z čétečkovské a čecháčkovsky provinční nové Sanitky, nebo Vyprávěj.

Zde asi budu hodně subjektivní, ale pro mě je David Attenborough jedním z velikánů uplynulého půlstoletí a naprosto obdivuhodnou osobou, jejíž přínos světu dalece přesahuje rámec televizní tvorby. V této sérii postupně vysvětluje, jak se po dobu jeho aktivního života postupně vyvíjela technika pro natáčení přírodopisných dokumentů (z obyčejných ručních černobílých kamer po dnešní hi-tech), dále věda jako taková (za jeho studií nikdo nevěřil, že by se kontinenty mohly hýbat, nebo objev DNA) také pohled lidí na životní prostředí. Pro mě osobně je úchvatné sledovat archivní záběry z prvních Attenboroughových pořadů z 50. let a slyšet jej jak pokrok vědy i svůj osobní vývoj s nadhledem komentuje a prokládá zajímavými historkami. Doufejme, že odvypráví ještě hodně tak skvostných pořadů.

Úchvatný film o reportážních fotografech z doby, kdy ještě Oliver Stone neztratil soudnost. Stone zde kope na všechny stran, kritikou nešetří na americký režim ani komoušské revolucionáře. A hlavně film je názornou ukázkou toho, že Stone má své řemeslo v malíčku. Rozpočtové omezení na filmu nijak neuvidíte, naopak Salvador působí téměř reportážně a autenticky, se spoustou teoreticky nadbytečných propracovaných záběrů, které nemají žádný dějový význam, ale prohlubují realistické vykreslení světa revoluce v jihoamerické podání.