kinej

Ostrov asi nesplňuje to, co bych od filmu Michaela Baye očekával. První polovina je nuda, v té druhé se dočkáme nějaké té akce, ale tyto scény jsou slabé a trapné. Zakončení filmu je spíše takové komorní, tím myslím, že se film celou dobu ubírá k vellolepému zakončení a pak najednou nic.

Sahara není dobrý film, je to nudná slátanina všeho možného. Už jen hledání artefaktů americké historie není zrovna zajímavým tahákem. A dvouhodinnová stopáž se při nudě číšící z plátna vleče neuvěřitelně dlouho. Film nezachraňují ani nezajímaví herci, takže je to vlastně úplná ztráta času.

Nelze nesrovnávat s hloupým filmem Den nezávislosti, který obdobné téma tertuhodně vyplýtval. Válka světů je mnohonásobně lepší. Spielberg ostatně sci-fi uměl vždy natočit dobře. Co také oceňuji, že nás režisér ušetřil zbytečného sentimentu, typického pro mainstreamové sci-fi filmy poslední éry. Namísto toho zde poznáváme temnější, nehrdinské stránky lidské osobnosti. A co ten konec? Je opravdu trochu nedotažený. Ale na druhou stranu je to lepší než zpomalené záběry vlající americké vlajky.

No zase takový zázrak to není, ale rozhodně zde Svěrák poukázal, že je opravdu talentovaným režisérem a ne jen synem svého slavného otce.

Hostage bych doporučil pouze fanouškům Bruce Willise. Během filmu se asi nějak zabaví. Jinak je film nezajímavý. Neořináší nic nového. Bruce Willis hraje úplně sejně jako v každém jiném filmu. Je to takový čistě marketingový produkt akční thriller + Bruce Willis = solidní zisk. Žádné jiné ambice tento film nemá. Nudit se asi nebudete, ale bavite asi také ne.

Asi jsem suchar, ale tohle mi přišlo dost laciný.Humor Mela Brookse nechápu.

Tenhle film se podle mého názoru až křečovitě snaží lidi po celou svou stopáž dojímat a to dosti intenzivně. Na mě takové agresivní tlaky nepůsobí, takže se dojetí nekonalo. Je to škoda, protože až na ten dosti protahovaný příběh je vše v nejlepším pořádku. Javier Bardem se s divácky vděčnou rolí nemohoucího a na smrt čekajícího Ramóna vypořádal profesionálně. Většina záběrů ja nasnímána nesmírně citlivě a poutavě a jsou celkem efektivně dokreslovány dojemnými melodiemi. Bohužel, na mě to moc nezabralo.

V současné době Floydy poclouchám docela dost. Album the Wall se mi líbilo ze všech jejich alb téměř nejméně a nechápal jsem proč je zrovinka okolo tohoto alba takový humbuk. No a tak jsem se pustil film a už to chápu. V kombinaci s tímto filmem dostává hudba zcela nové obrysy a kombinace písniček, filmu a kreslených scén je úžasná. Waters si to tady účtuje s celým světem a jeho vztek/smutek efektivně přenáší i na diváky.

Nic moc. Příběh je docela stupidní. Ne že by byl nějak hloupý, ale je na můj vkus dost sentimentální. Krom toho trvá film dost krátkou dobu na to, aby se dal příběh nějak srozumitelně odvyprávět. Sice jsem ho pochopil, ale bylo to nějaké spácané. Kresba ušla. Film určitě zachraňují celkem slušné bitevní scény ve vsemíru, která po všech stránkách předčí vše ostatní ve filmu, takže ve výsledku je film průměr.

Slovo horor sice není možná úplně na místě, ale i tak je ve filmu pár napínavých scén. Je zde ale hlavně dobrá zápletka, která je excelentně a na svou dobu možná skandálně natočená. Světla a stíny, zvuky. Ještě uvidím pár podobných filmů a přesvědčí mě to, že černobílá je lepší. Je škoda, že japonská kinematografie je u nás tak opomíjená. Řekl bych, že je lepší než americká.