Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (1 871)

plakát

Superman se vrací (2006) 

Superman se relativně povedl. Brandon Routh se na roli komiksového hrdiny hodí snad ještě více, než Christopher Reeve. Triky jsou pěkné, ale co mě na filmu rozlítilo je naprosté minimum akce. Za ty peníze už by se dalo pořídit víc muziky, ne? Kdyby byl film alespoň podpořen silným příběhem, ale ono ne. Očekával jsem mezi Lexem Luthorem a Supermanem pnutí a oni se setkají až na konci. Po skončení filmu jsem měl dojem, že se vlastně nic nedělo. Ale dobré je, že režisér Singer nepodělal a není to hloupost. Třeba to vyjde lépe příště.

plakát

Superman: Soudný den (2007) 

Co se děje týče, je tento animák asi nejlepším Supermanovým příběhem, jež je k vidění. Hrané filmy s tímto kryptoameričanem mi nijak nevadí, ale jsou to takové vesměs rodinné podívané. Tenhle snímek je o dost temnějšího ražení, což dodává této postavě na důstojnosti. Potíž je žalostném zpracovnání. Kresba je infantliní a pro takovýto příběh zcela nevhodná. Samotná animace této hrůzy pak již tak špatná není, naopak některé akční pasáže mají celkem solidní náboj. No a filmu moc nepomáhá ani slabá synťáková hudba. Vzít si tento námět nějaký nekompromisní scénárista, vyškrtnout z něj takové postavy, jakou je např. Kal-elův robot, byl by z toho hodně slibný základ pro kvalitní celovečerní film.

plakát

Superman 2 (1980) 

Lehce horší než první díl. Dost se mi líbily souboje Supermana a třech padouchů, ale na druhou stranu mě zklamal Lex Luthor, který se zde stal jen ubohou figurkou, ne hodnou osobnosti typu Gena Hackmana. Jinak je to solidní fantasy.

plakát

Superman 3 (1983) odpad!

Richard Lester spáchal na postavě Supermana stejný zločin jako Joel Schumacher na Batmanovi. Natočil jej tak, že daroval trumf všem možným kritikům, kteří považují komiks za brakový druhořadý žánr. Superman 3 je tak moc špatný, že už to snad ani víc nejde. Chvílemi jsem si říkal, že někdo ze Foxů se chtěl krutě za něco pomstít Christopheru Reevovi a to tak, že mu stálo za to vynaložit nemalý peníz, aby mo viděl máchat se v tom největším filmovém bahně. Příběh je dětinský jako z pera sedmiletého dítěte, které si napsalo scénář pro své firgurky, režie ubohá a když už by si mohl Superman získat diváky akcí, např. při hašení chemičky, tak se tam kryptoňan klidně prochází a kdekým debatuje, no prostě prohra na plné čáře.

plakát

Superman 4 (1987) 

Čtvrtý Superman je také velice špatný film, stejně jako ten třetí. Symbolizuje výhru producentů nad kreativitou režisérů v plné míře. Nemá cenu nějak pitvat dementní dialogy či příběh. Ale jednu hvězdičku přeci jen dám a to za to, že se režisér Furie při tvorbě akčních scén nijak nedržel při zdi. Vykašlal se na soudobé technické možnosti a ,minimálně ve své hlavě, vytvořil velkolepé (avšak nikoliv seriózně akceptovatelné) souboje s Nuclear manem. Bortící se domy, souboj na měsíci, ucpání sopky horou to vše se nezdráhal do filmu naházet, nerespektujíc schopnosti tvůrců speciálních efektů. Film tak má alespoň něco, co by třeba nemuselo vypadat úplně podprůměrně, kdyby v té době uměli dělat dobré triky. Každopádně i tak je to velká blbost.

plakát

Super Size Me (2004) 

Tak tohle je absolutní nářez. K McDonaldovi ze zásady nechodím, ale spíše kvůli jejich obchodní politice. Ale potom, co jsem viděl tenhle dokument mám o několik desítek důvodů víc. To jak dokáže pouhý jeden měsíc stravování u mekáče zdevastovat organismus je absolutně šokující. Nejvíce mě dostalo, že burgery, hranoly, shejky působí jako droga, kterou člověk potřebuje, aby se cítil lépe. A Chicken McNuggets je považováno za pochoutku? HE HE? Přitom je to z nespotřebovaného kuřecího dopadu. Drsné taky je, jak MC Donald manipuluje s malými dětmi.Ve filmu žádé školou poviné dítě nepoznalo na obrázku George Washingtona, ale klauna z MC každé. Američani jsou nejen netlustější na světě, ale možná i nejhloupější, proč tedy všichni přebírají jejich zvrácenou kulturu a zvrhlý life-style?

plakát

Super 8 (2011) 

Super 8 je takový filmový remix kultivních sci-fi. Vnímám ho jako poctu Stevenovi Spielbergovi, což je asi nejepší definice toho co od něj můžete očekávat. Zejména v první polovině, kdy se děj pozvolna rozbíhá, má film autentickou atmosféru velkofilmů 70. let. Skoro až natolik sugestivní, že bych se pomalu nechal přesvědčit, že film vzniknul někdy mezi Blízkými setkáními a E.T. Postupně však tempo zrychluje ve prospěch akce, což je škoda, protože budování atmosféry je rázem ta tam děj sklozne k povrchnosti. Film má povedenou stylizaci, tj. kostýmy, stavby, účesy atp a hodně výrazné dětské herecké výkony, ciž mu přidává na kvalitě, ale díky závěru se jedná o záležitost na maximálně jedno shlédnutí.

plakát

Super 8 Stories By Emir Kusturica (2001) 

Film je velkým zklamáním. Hudbu No Smoking Orchestra mám rád a tak jsem byl zvědavý. A zklamaný. Vybízí se přirovnání k Buena Vista Social Clubu. Oba filmy natočil „nedokumentarista“ jako bokovku. V obou filmech, je každému muzikantovi vyhrazeno pár minut ve kterých je představen. Zatímco v Bueně Vistě muzikantům ta chvíle stačí, aby si vás získali, v Super 8 Stories to nefunguje. Jejich portréty jsou proloženy jakýmisi chaotickými černobílými záběry, a vyprávějí většinou absolutně nezajímavé historky ze života. Pohledy do zákulisí po koncertech jsou pak jen nezáživné scény, jež jsou navíc neúměrně natahovány. Nevydařené jsou i záznamy z koncertů. Rozhodně bych teď váhal zda na jejich koncert zajít. Studiové verze písniček jsou opravdu dobré, ale na koncertech se z nich pověstný balkánský temperament zcela vytratí do chaotického hluku.Místo muzikálně se snaží hudebníci zaujmout spíše teatrálně. To nejlepší co, jsem si na filmu našel byl originální videoklip v poslední části filmu. Ten je zde totiž jediným důkazem, že tito muzikanti dělají dobrou hudbu.

plakát

Světáci (1969) 

Světáci jsou pro mě vyjímeční hlavně tím, že se zde sešly tři nejlepší české herečky druhé poloviny 20. století. Tyto dámy mnohokrát obohatily český film a je skvělé vidět je zde sedět u jednoho stolu. Jinak se jedná o nadprůměrnou komedii, jejíž až komornější až divadelní námět, místy vázne, aby byl korunován skvělým závěrem.

plakát

Světla ramp (1952) 

Co k tomu říct? Světla ramp jsou důkazem toho, že i když byl Chaplin králem němého filmu, zvládnul mistrně i film zvukový. Věděl sice, že éra pantomimy je dávno pryč, ale on ji přesto dokázal do svého filmu velice vkusně dostat a pohrát si s ní všemu ku prospěchu. Většinu své kariéry také ve filmech volně a bez scénáře improvizoval, ale Světla ramp dokazují, že když už se pustil do psaní scénáře, stálo to za to. Protože zde je to právě scénář, plný laskavosti a moudrosti, který mě mnohorkát pobavil a ještě více dojal. Nic by samozřejmě nefungovalo bez skvělých hereckých výkonů, či bez pomoci líbivé hudby. Neumím říct, který z Chaplinových celovečerních filmů je nejlepší, protože všechny jsou úžasné a po shlédnutí většiny z nich mám dojem, že je to právě tento. Takže bych se musel na všechny podívat v krátké době znovu, ale ani pak bych toho asi nebyl schopen. Kažodpádně pokud nejsou Světla ramp nejlepším, jsou velice dobrým a krásným filmem.