kinej

Má očekávání od prvního zfilmování Hulka byla téměř nulová. Obecně beru zeleného kulturistu jako neazjímavou postavu, jejíž mutace je na hranici trapnosti. Ale Ang Lee mě svým filmem dost překvapil. Musím uznat, že příběhem splňuje Hulk i po deseti letech od vzniku všechny parametry kvalitní komiksové podívané. Příběh Bruce Bannera se vzhledem k možnostem až záhadně vyhýbá skečovitosti a povrchnosti a v práci s postavami dokonce podle mého předčí i dobového Raimiho Spider-mana. Tento fakt, tedy kromě scénáristů, lze asi přičíst Ang Leemu, který poskytuje hercům i prostor pro nějaké ty herecké výkony. Především Nolte, ale i Bana v tomto směru předvádějí komiksový nadstandart. No a také se nezapře, že Ang Lee je zejména umělecký režisér, takže film disponuje krásnými záběry a efektním střihem, neustále evokujícím komiksovou předlohu. Za velmi zdařilé považuji i akční pasáže, kdy Hulk řeší tanky, vrtulníky a stíhačky, zde se skutečně režisér vyřádil. Škoda, že jejich úroveň trošku podráží už trochu zastaralé digitální efekty, protože koncepčně patří tyto scény v rámci žánru dodnes k tomu lepšímu. V rámci možností nadstandartní komiksový film.

Tenhle film není jenom vynikající komedie. Je to opravdu velmi realistická sonda do světa clubberů, z doby než tento subvesmír zcela pohltil trh. Taky mám určité podobné zkušenosti a tak vím, že tenhle film je skoro až dokument. Krom toho podle mně protagonisti snímku při natáčení normálně regulérně smažili. Alespoň to tak podle očí a chování vypadá. A taky tam hraje Carl Cox kdysi jeden z nehlepších DJ´s, dnes už jen figurka v hrsti velkých nahrávacích firem.

Vlastně bych podle deklarovaného zaměření na teenagery čekal, že to bude mnohem horší film. Takový Twillight je regulérní výplach, ale Hunger Games obstojí i coby slušná podívaná. Za zdařilé považuji třeba scény s moderátory a vůbec ze zákulisí „her“ zachycující totální úpadek hodnot světa budoucnosti. Kulturní marast je svkěle podpořen například snobáckým oblečením, opulentími stavbami a okázalým designem. Akční scény jsou bohužel hluché a o nějaké hloubce postav vůbec nemůže být řeč, ale třeba sledování upírských milostných pletek v Twillight mě svojí debilitou téměř uráželo, Hunger Games se dají shlédnout bez pocitu, že vás hollywoodští producenti považují za kus tupého stáda dojícího peníze.

Z té spousty fantasy, patří Stardust mezi ty, které stojí za pozornost. Ostatní fantasy předlohy jsou tak trochu na jedno brdo, ale námět Stardust si jde svojí cestou. De Niro zase ukázal, že umí zahrát lecos a zde opět prozkoumal nové možnosti svého herectví.

Mě tento Miyazakiho snímek přišel trošku jako ptákovina. Nevím, co tím chtěl říci. Klípek sice obsahuje celkem srozumitelný příběh, ale je prostříhán také nevhodnými a zcela se nehodícími flashbacky. Ty na měn působí dojmem, žeč chtěl autor zaplácat mezery ve stopáži písničky. No a když už dělal videoklip, mohl si alespoň vyhrát nějakou výraznou písničku. To co zde hraje je podřadný popík.

Richard Attenborough úžasným způsobem uctil památku jednoho z největších mužů filmu. Chaplin je výborný. Robert Downey Jr.předvádí jednu z největších filmových metamorfóz. V mých očích se tak ční jeho Chaplin do hereckých výšin až k Jimu Morrisonovi (Kilmer) a Gándhímu (Kingsley). O tom jak je jeho přerod dokonalý se stačí přesvědčit ve scéně, kdy tancuje s rohlíky. Kdo by Robertovi tenkrát ve chvílích jeho triumfu tipoval, že skončí v Ally MacBealové? Škoda ho tam. Film samotný je výtečný, jen mi přijde chvílemi až přehlcený. Například imaginární scénu zrodu trampa si mohl režisér odpustit. Také je zde možná zbytečně přehvězodváno. Dan Akroyd i Kevin Kline jsou zde nadbyteční. Že by pokusy o Oscara za nejelepší herecký výkon ve vedlejší roli? Trošku to přípomíná hvězdný patos Letce.

Vydařená groteska, jíž dominuje druhá polovina s boxerským soubojem. Nápaditost Choreografie a nasazení s nímž do podobných scén vždy Chaplin šel jsou obdivuhodné.

Možná je to tím, že když divák ochutná pozdní Chaplinova díla, přijdou mu ta starší tak nějak pytlká. Na druhou stranu, kdyř člověk ví, že nemůže očekávat ždáné hlubší poselství, ale "jen" legraci, dá se u filmu solidně pobavit. Na Chaplinovo filmech se mi líbí, že téměř v každém je něco originálního, co jinde není. Zde třeba balancování s talíři, či couvání s koni. Jinak je však film zastíněn pozdější tvorbou.

Proč jsem se zrovna u této grotesky rozhodnul dát plný počet? Protože je velice vtipná a hlavně Chaplin v ní vystupuje téměř sám. V prostředí, které čítá asi 4 lokace dokáže předvést herectví s totálním nasazením i coby kaskadér. Plno záběrů, například souboj se sklápěcí postelí je navíc natočeno bez jediného střihu. Pak se nemůžu nezamyslet kolik úsilí a kolik opakování muselo Chaplina (a to zejména jeho), než dostal film svou finální podobu.

Ty staré Chaplinovy grotesky jsou sice legrační, na druhou stranu někdy působí jako by sám režisér nevědel rady co si se všemi těmi metry filmového pásu počít. A tak se vlastně jedná o sled gagů, z nichž některé jsou průměrné (koza žere noty), ale některé jsou opravdu vtipné a originální (kafe zahuštěné cukrem). Tento film je zajímavý tím, že už i zde se projevuje nesmírné sociální cítění režiséra, jaké je patrné v jeho pozdějších dílech. Jenomže krom toho a několika vtipných scén má film dost hlušiny. Každopádně to stojí za shlédnutí, pořád se jedná o lepší záležitost než třeba současné televizní zábavné show.