kinej

Dávám plné hodnocení za to, že po shlédnutí tohoto filmu si opravdu umím představit, jak strašné musí být smeten masou vody, více opravdově to snad ani natočit nelze. Po režisérské stránce je film opravdu frajeřina, některé záběry, ať již samotná vlna, ale i z následného putování zdevastovanou pevninou mě občas nutily přemýšlet nad tím, že sleduji opravdu mimořádnou filmařinu. Tomuhle filmu se hodně vyčítá patos, ale já jej neviděl, Nic nás nerozdělí je totiž film o skutečném a dramatickém příběhu rodiny, která měla obrovské štěstí. Kdyby to byla fikce, pak bych tuto kritiku chápal, ale takhle není na místě, proč točit skutečnost depresivněji, než někdy je.

Režisérovi Ang Lee se musí nechat, že se nebojí pustit snad do žádného libovolně komplikovaného žánru a co víc, ono to většinou dopadá dobře. Co se libovolné víry týče, zcela mě míjí a to i v případě takovéhoto pokusu o jakýsi mišuňg všeho možného. Příběhu se nedá upřít neotřelost a na druhou stranu je také poměrně nevstřícný co se vysvětlování týče. Bez mučení se přiznám, že jsem pointu nepochopil (jestli vůbec nějaká byla) a kdo ví jestli to nebyl záměr. I tak mě film ani chvíli nenudil a je to skutečně mimořádným vizuálním zážitkem, na který se možná ještě někdy podívám. Ang Lee si rozhodně zaslouží respekt, za to že se nebojí volit komplikované cesty.

Ano zase je to legrace jako všechny aardmanovské animáky, ale neměl jsem při sledování Pirátů tak vtíravý pocit jedinečnosti tohoto díla, jako u jejich ostatních filmů. Pocit, že se na film můžu podívat víckrát a vždy nadju v každém druhém záběru nějaký nový vtipný detail, nebo gag. Zkrátka i přes dobrý námět a scénář na mě film působil trochu uspěchaně. I přesto mě ale bavil víc než většina digi animáků a obzvlášť jsem si užil hlasů Davida Tennanta a překvapivě i Hugha Granta, od kterého jsem takové kouzlení s hlasem rozhodně nečekal.

Zajímavá blbůstka pouze pro fandy geniálního seriálu Doctor Who. I oni ale klidně mohou vynechat. Jedná o něco jako teaser na 7. sérii, který ale obsahuje pouze původní scény, a je s podivem jak výpravná a tedy asi nákladná záležitůstka to je. Upřímě vlatně nechápu smysl, ale na druhou stranu potěší, navnadí a pobaví.

Ridley Scott dokázal vytvořit autentické prostředí vesmírné lodě, v rámci zábavného sci-fi i předložil celkem uznatelnou variantu stvoření života. Také nám ukázal opět ukázal originální prostředí cizí civilizace či charismatického droida. Co ale nedokázal, je převést na plátno jedinou živoucí a uvěřitelnou lidskou bytost, jejichž jednání by mohl divák chápat. Postavy se chovají zcestně, nelogicky a někdy prvoplánovitě, jen aby nějakým křečovitým činem posunuli děj dál. Jedinou avšak fatální chybou filmu je tak jeho scénář, který působí jako první verze něčeho, co mohlo po páté revizi vypadat hodně dobře. Ale takto děj obsahuje spoustu černých děr, které do sebe bohužel vtahují logiku. Postavy z ději mizí, pak se zase nějak objevují když se to tvůrcům hodí. Kapitán lodi najednou ví zlomové zjištění, ale vůbec nikde není jasné, jak se ho mohl dozvědět, atd. atd. Velká škoda. První Vetřelec vyzdvihl žánr sci-fi z kategorie braku do kategorie respektovaného umění, zejména kvůli své preciznosti. Prometheus pak tento žánr dehonestuje scénáristickým lajdáctvím zpět směrem k braku.

Skyfall je od dob filmů Seana Conneryho nejlepší bondovka. Asi kvůli její vyrovnanosti a stylovosti. Tvůrci si konečně vystačili s tím co od začátku mají, přestali do filmu křečovitě tlačit tuny nesmyslných hi-tech až sci-fi hraček a Skyfall tak nepůsobí jako katalog (byť dobře natočený) lusuxního zboží, exotických destinací a drahé módy. Samotného Bonda nechali být tím kým v začátku byl, tj. nereálným nadčlověkem jehož činy občas sympaticky koketují s reálnem (ale zase ne moc) a jehož dobrodružtví by se snad mohly stát, kdyby po světě běhali tajní agenti s nadliskými schopnostmi a prohnilí géniové dost šílení na to se jim postavit. Od tohoto pojetí se bondovky s Moorem odklonili a definitivní návrat ke kořenům přinesl až Skyfall. Herecky je postava Bonda povedeným mixem tradice nastolené Connerym a Craigova hutného charisma, což z něj činí druhého nejvýraznějšího představitele celé série. A režisér Mendes udělal také skvělou věc, nechal ty kvalitní herce, které má k dispozici pro změnu zase jednou hrát. Po shlédnutí minulé bondovky jsem si říkal, že tahle série je už vyčerpaná, nemá nic moc co nabídnout a že by nebylo od věci Bonda zabít. Ale pletl jsem se.

Sněhurka a lovec je takové pěkné nic s podbízivou estetikou silně evokující filmy studia Ghibli. Obzvláště scenérie a tvorové z „útočiště“ nápadně připomínají něco co už jsem viděl v Naušice, Laputě nebo Princezně Mononoke. Díky pěkným kulisám, dobře zpracovaným efektům a svižnému videoklipovitému provedení se na film dobře dívá, ale vzhledem k velmi povrchnímu scénáři není jediný důvod se na film dívat vícekrát. Herecká omladina je tak trošku jalová, ale taková Charlize Theron zase hraje až zbytečně moc dramaticky na to jaká blbůstka film vlastně je.

Některé diskuse mě vysloveně baví, třeba nevím kdo přišel s názorem, že třetí film je oproti tomu druhému spíše politicky vlevo. Proč? Protože se kousek odehrává na burze? Někteří fandové to zkrátka trošku přehnánějí se zkoumáním filmu ze všech možných úhlů a pak se může stát, že ve filmu vidí něco co tam fakt není. TKDR sice není tak moc hodně dobrý jako předešlý film, ale pořád je to skvělý komiksový film, lepší než většina souputníků a celá trilogie patří k těm nejlepším v dějinách filmu. Konečně taky nějaký dlouho očekávaný film, který nezklamal.

Výživná dávka překrásných záběrů z mořské i pevninské části Velkého bariérového útesu, díky níž lze získat jakýsi pojem o masivním rozsahu tohoto nádherného parku. Zážitek je o to bohatší, že tato série vám ukáže to co jinde v rámci dokumentů BBC není k vidění. Na druhou stranu i přes všechnu tu nádheru mi nic neshodilo čelist ani nevyrazilo dech a Monty Halls, byť sympaťák prostě nemá takové charisma jako například kolegové průvodci Attenborough nebo Cox.

Hororů, které fungují, tak jak by skutečně měly je málo. A tak si Žena v černém zaslouží alespoň jedno shlédnutí. Režisérovi se daří snad už od první čtvrtiny vybudovat a udržet hutnou a napínavou atmosféru knih E. A. Poea, či H. P. Lovercrafta. Citlivější divák si opravdu moc neoddychne. Sice jsou zde některé vysloveně zbytečně prvoplánovité lekačky (v mlze se vynoří vozka), ale to už bych asi chtěl po hororu moc.