inutihar

Má nejoblíbenější filmová fantasy a můj nejoblíbenější film vůbec. Nemá smysl počítat, kolikrát jsem to viděl. A ještě ho mnohokrát uvidím.

Kdyby Hvězdné války nebyly, asi bych si je musel vymyslet. Další z filmů, u kterých už ani nedopočítám, kolikrát jsem je vlastně viděl.

Melancholie, zábava a potápění... Co víc si přát?

Psychedelie jiné dimenze. Každé shlédnutí mě přinutí chápat tento film úplně jinak. A jelikož mám Utenu už od r. 2005 jako pozadí na ploše monitoru, tak je jasné, že u mě je to za pět.

Úžasná SF. Dodnes fascinující, dodnes inspirující, dodnes citovaná.

Zlaté časy podmořského výzkumu. Doba, kdy bylo možné pro vědecké účely lovit ryby dynamitem, vozit se na mořských želvách, harpunovat velryby, masakrovat žraloky a dělat spoustu dalších věcí, které by si už žádný vědecký tým nedovolil, a pokud náhodou ano, rozhodně by je neukazoval ve filmu. J. Y. Cousteau sám se za to v pozdějších letech mnohokrát veřejně kál a omlouval. Ze Světa ticha je přesto dodnes cítit to nadšení s jakým se lidé okolo J.Y.Cousteaua pouštěli do své práce, jak chtěli světu předvést, co dovedou a co vše umí jejich vybavení a co vše je možné v tom tajuplném světě pod mořskou hladinou spatřit. A hlavně tu je legendární vrak SS Thistlegorm v Rudém moři, Cousteauem pro National Geographic objevený a pak na dalších téměř 40 let zase téměř zapomenutý (i když tomu prý Cousteau pomáhal uváděním falešných údajů o skutečné poloze, aby ten vrak nebyl (z)ničen, jak se nakonec stalo s nájezdy stovek a tisíců potápěčů souvisejícími s rozvojem egyptských letovisek na Sinaji). Ten film mě kdysi dávno přivedl k potápění a nic už to změnit nemůže.

Prostě úžasné.

Romantická komedie o různých podobách lásky. Jen to málokdo pozná.