Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Animovaný

Recenze (2 190)

plakát

Jurská vzpoura: Dinokracie (2022) odpad!

Do třetice všeho dobrého se poněkud nepřekvapivě nekonalo. Jurská vzpoura: Dinokracie se od DinodárcůDinokalypsy v ničem, ale absolutně v ničem neliší. Opět zde máme partu nesympatických herců, otřesně zahrané a hloupě se chovající postavy, pár hnusných digitálních dinosaurů, samozřejmostí je pochopitelně i absence smysluplného příběhu, všudypřítomná nuda a minimum zajímavých momentů. Jak poznamenal kolega rakovnik, kdyby se to alespoň nebralo tak vážně a byly by tam alespoň pěkné baby. Je to marný, je to marný, je to marný. 0/10.

plakát

Tábor nebo očistec: Noční můra mladistvých (2023) 

Váhal jsem, jestli si tento dokument pustit, neboť mi dané téma na první pohled nepřišlo nijak zvlášť atraktivní. Nakonec jsem se do toho teda pustil, očekávajíce všelicos. Tábor nebo očistec je po všech stránkách standardní televizní dokument, sází víceméně jen na výpovědi více či méně zainteresovaných osob a na dobové záběry. Zazní zde různé názory z různých úhlů pohledu, takže v tomto ohledu je dokument překvapivě vcelku zajímavý, hodně mu však ubližuje vlažnější tempo a zbytečně dlouhá stopáž. Nakonec to ale zas až taková katastrofa nebyla, jedná se sice o nepříliš výrazný, těžce průměrný dokument, který ve finále vzbudí více otázek než nabídne odpovědí. 4/10.

plakát

Rebel Moon: První část – Zrozená z ohně (2023) 

Rebel Moon je ve své podstatě taková laciná, vizuálně nepříliš atraktivní vykrádačka Star Wars, inspiraci si ale bere i ze spousty jiných filmů, příběh je i přes snahy tvůrců o vybudování funkčního světa a o určitou epičnost až směšně triviální, nějakou alespoň základní logiku v něm absolutně nemá smysl hledat, stejné je to i s jednáním a motivacemi jednotlivých postav. Ty jsou ostatně snad úplně všechny těžce nevýrazné a nesympatické, svým přehráváním zaujme snad jen hlavní záporák Ed Skrein, jehož postava ale rovněž není kdovíjak dobře napsaná. Přestože film překvapivě docela rychle uběhne, tak se většinu času nic moc neděje a často i vyloženě nudí. Akčních scén není zrovna mnoho, nejsou ani příliš dobře natočené a provedené. Snaha o vykreslení světa vyšumí úplně do ztracena a působí spíše kontraproduktivně, tj. lacině a hloupě. Opravdu nevím, co mě má na tak škaredě a nelogicky udělaném světě zaujmout, kromě snad již zmíněného ošklivého vizuálu a hromady nesympatických postav, což ale nejsou zrovna kladné vlastnosti. Ne že by to bylo úplně na vypnutí, avšak žádné pozitivní pocity ve mně snímek nevyvolal, spíše naopak. Tak či tak jsem zvědavý, zda si Zack Snyder v dubnové druhé části Rebel Moon s podtitulem Jizvonoška alespoň trochu napraví reputaci a nebude to taková tragédie, vzhledem ke kvalitám této první části o tom však silně pochybuji. 3/10.

plakát

Obchodníci s bolestí (2023) 

Popravdě jsem raději už dopředu neočekával nic světoborného, vzhledem ke stále upadající tendenci filmů od Netflixu, post režiséra i herci v hlavních rolích však dávali naději, že by to zase až taková katastrofa být nemusela. Skutečnou kauzu, jež je předobrazem filmu, jsem v našich médiích vůbec nezaregistroval, takže mě snímek zaujal i svým námětem o korupci ve farmaceutickém průmyslu. Jak už jsem zmínil, režijně i herecky je film zvládnutý dobře, zejména Emily Blunt, ale i Chris Evans jsou výborní, bavili mě také Andy Garcia či nadějná Chloe Coleman. Filmu bych vytknul určitou sterilitu, že většinou sází na jistotu, na již zaběhnuté postupy a schémata, tvůrci mohli být v tomto ohledu mnohem odvážnější, snímku také chybí krapet svižnější tempo, ocenil bych i větší porci humoru. Jako celek hodnotím Obchodníky s bolestí veskrze kladně, i přes určité chyby mě film bavil, chválím i závěrečné nastínění reálné kauzy, takže si pak divák může alespoň dohledat více podrobností. Na Netflix opravdu dobrá práce, jen tak dál. 7/10.

plakát

To se mi snad zdá (2023) 

Moc jsem se těšil, že konečně poprvé uvidím Nicolase Cage v kině, a rovnou se mělo jednat o komedii, která je dle ohlasů jeho nejpovedenějším filmem za posledních několik let. To se mi snad zdá skutečně dle traileru působí jako zajímavá, originální komedie, která v sobě kombinuje vícero žánrů a zároveň nabízí i jistý přesah. O to víc jsem byl překvapený, když jsem zjistil, že téměř veškeré snové či vtipné scény tvůrci použili už v traileru, přičemž ve filmu nepůsobí ani zdaleka tak vtipně a zajímavě, nehledě na to, že snímek je ve své podstatě spíše těžké drama s místy až artovým vyzněním, než komedií jako takovou. Jediná, doslova jediná vtipná scéna je z kategorie infantilního humoru, jemuž jsme se smáli tak možná na základce. Příběh měl asi být satira na dnešní dobu, což se ale zcela minulo účinkem, neboť satira má být dle mého názoru vtipná, ne trapná a nudná. Od začátku si také nešlo nevšimnout, že zde nefunguje ani nějaká elementární logika, nešlo se ani nějak zorientovat v čase, jako celek tak film působí zvláštně, nehomogenně a nedomyšleně. Korunu tomu všemu dal až komicky tragický závěr. Abych ale jen nekritizoval, tak Nicolas Cage roli vysokoškolského profesora zvládl dobře, potvrdil, že hrát pořád umí a že by se do budoucna už mohl konečně vymanit z těch béčkových či céčkových braků, jimiž nás zásoboval posledních zhruba deset let. Nicolas Cage je zároveň také jediný prvek, který lze na tomto filmu ohodnotit kladně. Strašný zážitek. Už dlouho jsem se v kině tak nenudil a snad poprvé jsem zvažoval, že se na to vykašlu a odejdu pryč. Ještě že měli alespoň dobře vychlazenou Colu... 2/10.

plakát

Kryptotunel (2024) 

Na dokumentu je kromě kvalitního zpracování pozoruhodné především to, že se ho účastní část hlavních aktérů kauzy, které se dokument věnuje. Díky tomu má divák k dispozici velkou spoustu zajímavého materiálu, díky střídmé stopáži je zde minimum výplně či hluchých míst, tempo příjemně plyne, vše je podáno atraktivně a poutavě. Malinko jsem se jen občas ztrácel v časové lince, některé postavy mi místy trochu splývaly, některé věci mohly být také lépe vysvětleny. Celkově se ale jedná o dobře odvedenou práci, téma je samo o sobě nesmírně silné a zajímavé, pojmout a zpracovat se ho tvůrcům víceméně povedlo, rozhodně se jedná o nadprůměrný true crime z dílny Netflixu. 7/10.

plakát

Rychle a zběsile 2 (2003) 

Nejlepší část Rychle a zběsile 2 je úvodní naháněčka, zbytek filmu je jen nudný a nelogický tuctový akčňák, kdy už od poloviny jsem se modlil, ať už to konečně skončí. Snímku moc nepomáhá ani herecké obsazení, Paul Walker je sice sympaťák, nicméně celý film bohužel neutáhne, takže mi zde chyběla nějaká zapamatovatelná, nebo minimálně lépe napsaná postava. Díky bohu za ta pěkná rychlá auta a za několika málo snesitelných akčních scén. Spolu s následnou Tokijskou jízdou a novějším F9 se jedná o jeden z nejhorších dílů série. 3/10.

plakát

Jurská vzpoura: Dinokalypsa (2021) odpad!

Kvalitativně je Dinokalypsa srovnatelná s předchozími Dinodárci, tentokrát se jen z laboratoře přesuneme do města, jinak ale vše zůstává při starém, jen s tím rozdílem, že Dinokalypsa je ještě hloupější a nudnější, což je docela obdivuhodný výkon. Jestliže platí staré známé pořekadlo do třetice všeho dobrého, tak se mám v případě třetího pokračování Jurské vzpoury opravdu na co těšit... 0/10.

plakát

Běžící muž (1987) 

Tak tady si Arnold Schwarzenegger opravdu nevybral svou silnou chvilku. Běžící muž je i přes sympatické herecké obsazení a vcelku svižné tempo strašná kravina, která po většinu času nedává absolutně žádný smysl, těch pár zajímavých nápadů je trestuhodně nedotaženo a zcela utopeno v množství místy až komických nelogičností či vyložených hloupostí. Nebýt herců a obstojných soubojů a přestřelek, zřejmě by ani nebylo co hodnotit. Byla by z toho ale dobrá parodie. 3/10.

plakát

22. července (2018) 

Snímek Utøya, 22. července ze stejného roku mi přišel extrémně nudný, o to víc mě zajímalo, jak se se stejným tématem popere slavný Paul Greengrass. Přestože je 22. července na můj vkus až moc velká emoční ždímačka, tak mě tohle zpracování bavilo podstatně více, a to zejména díky postupnému odvyprávění všech podstatných událostí, které se udály před i po masakru na ostrově Utøya. Vše je pak podáno velice autenticky a uvěřitelně, Anders Danielsen Lie je v roli Breivika výborný, věřil jsem mu každý pohyb, každé slovo. Film příjemně graduje, vyvrcholením je pak závěrečný soudní proces. Atmosféra je po celou dobu nesmírně silná, začátek filmu je svou drsností místy až nepříjemný, dovedl bych si však představit, že by se útoku na ostrově věnovala podstatně delší část stopáže. Celkový dojem mi kazila snad jen často až otravně roztřesená kamera, jinak jsem s výsledkem i přes určité výhrady víceméně spokojený. 7/10.

Ovládací panel
6 bodů