HoneyBunny

Jako jo, tenhle příběh o síle přátelství, zradě a boji proti většímu zlu, není originální. Co je ale jedinečné, to je přístup S.S. Rajamouliho a očividná láska k filmu, která je na RRR tolik vidět. Jestli se vám film bude líbit, poznáte už z představení hrdinů. Obě sekvence jsou naprosto ujeté co se týče fyzicky, hrdinové tu spíš připomínají mytické bytosti, takové indické supermany. A to je dobře, protože v RRR je všechno větší, barevnější, víc dramatické. Už u scény, kdy se Ram a Bhim poprvé potkají v akční sekvenci na mostě, je jasné, s jakým filmem máte co do činění. Taková hravost a srdce, to je něco, co se v záplavě holywoodských korporátních srágor, už tolik nevidí. Při sledování RRR budete mít xkrát pocit, jako třeba u indianajonesovské trilogie. Hrdinové všechno bez sakrasmu prožívají, včetně svého bratrského přátelství (ve stylu mužských přátelství třeba z LOTR trilogie), každou chvíli tu máte boží akční scénu, do toho duje megalomanská hudba. A padouši tu jsou angličtí kolonialisté (strašně zlí a hloupí, samozřejmě) v čele s roztomile pekelným Rayem Stevensonem (budiž mu země lehká) a sadistickou Alison Doody (kterou si můžete pamatovat jako nacistku Elsu právě z třetího Indyho). Takže směle do toho, vůbec se nebojte, že indické produkci nebudete rozumět. Tohle je jeden z nej filmových zážitků roku.

Když se v Discovery zjevil kapitán Christopher Pike (Anson Mount), diváci byli úplně říční. Charismatický, klidný, rozhodný, atraktivní a laskavý - představoval přesně to, co od kapitána Hvězdné flotily očekáváte. Navíc se nad ním jako Damoklův meč vznáší očekávání tragické budoucnosti. Není se co divit, že Anson Mount a jeho Pike dostali vlastní seriál. A dobře tvůrci udělali. Strange New Worlds je to nejbližší starému dobrému Star Treku, co jsme dostali za několik dekád. Jednotlivé díly mají vlastní zajímavé příběhy, někdy horší, ale někdy opravdu komplexní a temné (viz díl s dítětem obětovaným pro budoucnost planety). Pike je tu popravdě často v pozadí jako taková silná otcovská figura, ale osazenstvo Enterprise vůbec není špatné. Je tu samozřejmě mladý Spock, moudrý africký doktor s hustým přízvukem, rozkošná mladá Uhura nebo uličnická klukovská pilotka Ortegas. Ano, máme to trochu víc dam, ale popravdě vůbec nezastiňují postavy mužské. Doufám, že seriál pár sezón vydrží a třeba se dočkáme i vedení mladého Jamese Kirka (který se v seriálu také už objevil).

Roztomilé, má to šťávu, postavy, které máte rádi, a děj, co má smysl. Edgin s Holgou jsou od začátku hrozně sympatická dvojice, která (díkybohu) nemá žádné romantické pnutí. Jsou to prostře parťáci, kteří se podrží. Spolu dají dohromady po vzoru Dungeons and Dragons kampaní skupinu různorových hrdinů a vydají se na misi plnou vtipných i dramatických překvapení. A nabídnou spoustu dobře udělaných a zapamatovatelných momentů. Útěk druidky Doric z hradu, kdy musí stále měnit svoji podobu, souboj s tlustým drakem, moment, kdy se Holga musí rozloučit se svým milovaným prťousem (Bradley Cooper!). Všechno je to podané v roztomilém mixu nadsázky a lásky k DandD. Vůbec by mi nevadilo, kdyby se tvůrčí tým do tohohle světa někdy vrátil.

Nejlepší je linie s Racoonem, i když je předvídatelná a nejde tak na dřeň, jak by mohla. Jinak je film taková oddechovka se starými známými tvářemi, které máme rádi (na což Gunn spoléhá). Jako rozloučení je to ale slabé. Hrdinové se kromě Gamory vlastně nikam jako postavy neposunou, mají hodně málo dramatických nebo hlubších momentů, které by si divák zapamatoval. Ano, je tu pár dobrých vtípků, ale je to spíš na úkor postav (hehe, podívejte se na něj, na blbečka). A pletu se, nebo film víceméně přešel zničení celé planety myslících bytostí? Mno, každopádně ten svěží závan doprovázený kulervoucím soundtrackem, který byl se Strážci spojený, se očividně nekonal. Možná je dobře, že tímhle jejich éra končí. Snad.

Ale, ale, přišla doba, kdy souhlasím s Verbalem. Za mě je tohle nejhorší Nolanův film. Už začátek filmu přeskakuje mezi několika časovými rovinami bez toho, aby divákovi řekl, v jakém roce a proč se nachází. Kdo je Downeyho postava, co je toto sakra za komisi... Sorry, ale za mě chyba, když si potřebuju během filmu věci googlit, aby dávaly víc smysl. Dialog střídá dialog, postavička postavičku (hrají je většinou známí herci, protože každý hollywoodský jouda si chce do životopisu napsal, že dělal s Nolanem), nudná scéna nudnou scénu. Nolan sedí prdelí na třech židlích, ale dramaturgii nezvládá. Proč má film tři hodiny? U některých postav by děj vůbec neovlivnilo, kdyby je z filmu vystřihli. A naopak některé postavy (např. špion v Los Alamos) se jen klátí v pozadí, i když jejich činnost ovlivňuje hlavní děj. Říkám děj... no. Oppenheimera jako hlavní postavu nepochopíte (haló, pamatujete si někdo třeba na A Beautiful Mind s Crowem?, jeho manželku alkoholičku taky ne (Emily Blunt nezachrání fakt, že Nolan stále neumí psát ženské postavy), o technickém pozadí atomovky taky moc nedozvíte. A ten největší fail? Nolan ani neukáže dopad použití bomby. Nedivím se, že film prý zakázali v Japonsku. Natočit film o chlapíkovi, který sestrojil peklostroj, který zabil několik stovek tisíc vašich lidí, a pak ani neukázat, co konkrétně ta bomba způsobuje, to je zbabělost. Je to součást Oppenheimerova dědictví, ať chceme nebo ne. Pozitiva filmu? Technicky pěkné, dobrá sekvence s testováním bomby, povrchní radost z toho vidět na velkém plátně dobré a známé herce. PS: Někdo Nolanovi řekněte, že dát do dialogu řvavý prostřih na výbuch apod. nerovná se drama.

Nekomplikované, milé a pro milovníky psů nutnost. Tohle je osvěžující mix road movie a buddy comedy, kde se sbližuje bývalý voják Briggs s traumatizovanou služební fenkou Lulu, která mu ze začátku dělá ze života peklo. A jak to tak bývá, nakonec k sobě cestou na pohřeb bývalého páníčka Lulu najdou cestu. Oceňuju, že Lulu je obyčejný pes, film z ní nedělá superinteligentní, supervtipné zvíře. O to silnější je milé vyznění filmu. A Channing Tatum znovu dokazuje, že pod těmi bicáky je kvalitní a sympatický herec, který si umí vybrat dobré projekty.

Čtyři hvězdy ale s odřenýma ušima. Pokračování Top Gunu se zdá být zbytečné. Původní příběh si nevyžadoval pokračování, nikdo ho ani nevyžadoval. A přesto funguje. Kosinski naprosto skvěle hraje na nostalgickou notu a když se spustí hlavní hudební motiv doprovázený sexy záběry stíhaček (tvůrci úspěšně navazují na skvělý vizuální styl Tonyho Scotta), tak ani já se neubratím přiblblému úsměvu a chuti pěstí Mavericka podpořit. A to původní Top Gun rozhodně nepatří mezi mé oblíbené filmy. Úvodních dvacet minut je skoro dokonalých. Vyžehlený Tom Cruise, který stále disponuje Maverickovým chlapeckým šarmem, retro motorka a kožená bundička, zdánlivě nemožný úkol, který Mav samozřejmě zvládne. A pak nastoupí hlavní story, která je zpětně strašně jednoduchoučká a předvídatelná. Dokonce i "nepřítel" je anonymní, takže necítíte žádné velké riziko. Seznámíme se s novou generací elitních pilotů, kteří mají charaktery, které lze shrnout jendou větou ("namachrovaný leader", "nenápadný brejloun"...). I nová (staronová) Maverickova láska v podání stále krásné Jennifer Connelly nenabízí žádnou hloubku nebo cokoli, co by zvýšilo tep. Hlavní roli tu mají kousky ve stíhačkách a jediný pořádný konflikt to má Mav a syn jeho mrtvého parťáka z prvního dílu. Tohle je zkrátka jednoduchoučká retro pohádka, která ale má dostatečné srdce na to, aby u diváků vyvolala odezvu. I proto sklízí pochvalné recenze. Po rocích vykalkulovaných marveláckých superhrdinovek Top Gun: Maverick působí jako vřelý a lidský projekt. Jo a není woke a necpe divákům do hlavy nějaký "message". A to se cení.

Komu se líbila Branaghova Vražda v Orient expresu, tak bude spokojený i tady. Nádherné lokace, kostýmy, hudba, elegance 30. let a známé herecké tváře. Trochu na druhé koleji je tu ona smrt, vražda se odehraje až asi v polovině filmu a následný děj je moc rychlý a nemá dostatečný fokus, aby byl skvělou detektivkou. Indicie a rychlý úsudek tu nahrazuje akce, emoce a několik love story. Ale to je asi cena za moderní adaptace, u kterých si tvůrci myslí, že záhadu musí pochopit i Bohuš z Ovarova.

Kdo by to byl řekl, že jeden z nej filmů roku bude tenhle malý procítěný filmeček. Coda značí jednak slyšící dítě neslyšících rodičů, jednak závěrečnou část hudebního díla. Obojí na film krásně sedí. Dlouho jsem neviděla takhle kvalitní rodinný film, který je ve správných chvílích vtipný a v jiných dojemný. Téma neslyšící rodiny je tu podané citlivě a pochopitelně pro všechny, navíc je tu super twist, že jejich dcera umí krásně zpívat, což ale zbytek rodiny pochopitelně neslyší. Emilia Jones v hlavní roli je skvělá, navíc nádherně zpívá. I ve svém věku zvládla podat silný výkon (zvlášť dojemné jsou její scény s "trapným" tatínkem) a film bez problémů táhne. Velký palec nahoru a jdu zkontrolovat francouzskou předlohu Rodinka Belierových, jestli se taky takhle povedla. PS: A kudos za fakt, že neslyšící postavy tu hrají opravdu neslyšící herci!

Dobrý start... hodně dobrý. Zajímavá duchařská premisa, estetika 60. let, nádherná zpívající Anička a boží centrální Londýn. Chvíli jsem si myslela, že nás čeká něco jako temná moderní pohádka (ala drsnější Penelope), ale asi v půlce se film zvrhne do trochu jiného žánru, hlavní hrdinka se začne chovat jako ujetý, hloupý kokot, který stále někam nebo před něčím utíká, a Anička ani Matt Smith už ve filmu nemají pořádný prostor, aby zazářili (přitom jsou to nejlepší herci filmu). Do toho dávám mínus za trapný subplot s černošským spolužákem hlavní hrdinky, který je tu použitý jako klasický "Token" (tj. splníme diverzitu, ale jeho postava je nechutně kladná šablona bez jakýchkoli vlastností, charakteru nebo zájmů). Škoda, škoda, dle trailerů to vypadalo o dost lépe. :-(